Problémy Pardubického kraje

 
Protože systém veřejné hromadné dopravy v Pardubickém kraji je velmi špatně funkční, dochází k výraznému úbytku cestujících, který zaměstnanci Krajského úřadu Pardubického kraje ještě před rokem odmítali jako zcela nepodložený subjektivní dojem, v systému nefunguje plně přestupní tarif (přestupnost je podmíněna zakoupením karty za 150 Kč), nefungují proklady, návaznosti, je zde celá řada neefektivit, zároveň dochází k rušení spojů bez náhrady a nikdo z kraje se k věci veřejně nevyjadřuje, rozhodl jsem se zveřejnit mou osobní oficiální komunikaci s Krajským úřadem Pardubického kraje, která myslím nevyžaduje z mé strany další komentář. V budoucnu bude tento článek případně doplňován o přepisy další komunikace.
  Odpověď Pardubického kraje ze dne 6. 12. 2016 (PDF)  
Moje reakce na výše uvedenou odpověď:   Ondřej Kališ (ondra.pdv@seznam.cz) Re: dopis PK Dnes 6. 12. 2016 Komu: Prouza Martin Ing. Dobrý den, děkuji za odpověď, dovolte mi, abych se k jednotlivým bodům ještě vyjádřil: 1) Děkuji. Kupodivu zde ve školním roce funguje celkem přijatelná návaznost. 2) Zde především poprvé v životě vidím, že IDOS vyhledal přímý spoj, což společnost Chaps vždy odmítala realizovat. Je-li to vaší zásluhou, pak si tedy zasloužíte velké uznání. Odkdy je tento přímý spoj v provozu? Jen škoda, že není nijak vyznačen (ani jako návazný) v klasickém JŘ. Posuneme-li se však do dopravního sedla, návaznosti už nevycházejí tak dobře. Přijdou-li prázdniny, je problém se rozumně dostat. 3) Ano, konkrétně v tomto čase spojení kupodivu vychází. Jinak spíše ne. 4) Zde už překvapivě IDOS přímé spoje nenabízí (nechápu rozdíl). Problém je právě s návazností/přejezdy spojů, které nelze zjistit. Běžně se stává, že spoji přijíždějícímu v SN ve 13:35 do Litomyšle ujede spoj v tentýž čas jedoucí na Dolní Újezd. Cestující přitom nemůže tušit, zda je spoj přímý, což mnohdy bývá. Spojení se proto stává nespolehlivým. Další problém je, že narozdíl od minulosti již není umožňováno přímé odbavení ani v přímo pokračujících spojích, a tak dochází k absurdním situacím, že cestující jedoucí ve vozidle musí přijít zpět k řidiči a zaplatit za zbývající úsek. To Vám připadá jako správný systém? 5) Zajímaly by mě ty konkrétní požadavky obcí, protože si nějak neumím představit, že z nich vzešla takováto podoba zajíždění. I kdyby ano, je podoba JŘ ze strany projektanta velmi neprofesionální. Taková různorodost zajíždění jednotlivých spojů vede k velké nepřehlednosti a systém je tak použitelný prakticky jen pro pravidelné cestující, jinak je velmi neatraktivní, a logicky tedy nikoho k používání hromadné dopravy nemotivuje. Pokud jde o časové polohy autobusů a vlaků mezi Mýtem a Chocní, autobusy, jimiž jsem zde jel, byly využité zcela minimálně (v čemž nepochybně souběh s vlakem může hrát roli). Nechápu tedy, za koho vlastně obce bojují, pokud danými spoji v současné podobě jede třeba 3 – 5 lidí. Pochybuji, že ve špičkových obdobích je situace výrazně lepší. Nicméně můžete klidně prokázat opak průzkumy, jelikož přece máte přesná data ze všech spojů. 6) V relaci Svitavy – Třebová ani od železničních stanic a zastávek Lačnov, Opatov a Semanín nedochází k prostorovému souběhu? Ano, linka slouží pouze lidem, kteří to mají na vlak daleko, ale v tom právě spočívá její neefektivita. V případě 3hodinového intervalu v pracovní dny by byl alespoň částečný proklad velmi žádoucí. 7) ok. Domnívám se, že posunu by zde nic nemuselo bránit. Byl to však jen příklad něčeho, co jsem osobně postřehl. Podobných věcí je v systému více i v běžném roce. 8) Výraznější omezení provozu by však asi nemělo znamenat jeho úplné zastavení. Proč nejsou aplikovány alespoň víkendové jízdní řády, když se stále jedná o pracovní den? Letos je 31. 12. v sobotu, nicméně do budoucna by tento postoj měl být přehodnocen. 9) Toto tvrzení není pravdivé. Sleva pro seniory právě nyní je poskytována i na anonymní kartu, což je velice zvláštní. Zejména pokud ji pravděpodobně nefinancuje samo OREDO, nýbrž jednotliví objednatelé. 10) Tato odpověď na zcela zásadní otázku je nedostatečná, či spíše nulová. Není vysvětlen smysluplný důvod tohoto omezení. Pravděpodobně proto, že takový objektivní důvod si lze jen těžko představit. Bylo by tedy vhodné tuto situaci alespoň v Pardubickém kraji napravit. 11) Toto tvrzení je ale v přímém rozporu s dřívějšími sděleními Ing. Berana. Kolik lidí tedy tuto práci vykonává? Pokud je tomu, jak říkáte, a kraj má dostatek kvalifikovaných pracovníků pro organizaci dopravy, pak je tu samozřejmě i prostor pro odladění stávajících nedostatků, jichž je bohužel stále mnoho. Musím říct, že veřejnou dopravou v Pardubickém kraji v poslední době necestuji rád, což mě ani trochu netěší. Kdyby byly napraveny alespoň nejzásadnější nedostatky, byl bych rád. Samozřejmě, že náprava celého systému tak, aby byl pro lidi atraktivní, dá po letech devastace a změn, které lidi z dopravy spíš vyhnaly, mnoho práce. Nicméně řada jiných, a to i venkovských, regionů v České republice dokazuje, že zkvalitnění systému a nárůst počtu cestujících je možný a často to ani moc nestojí. Jinak doufám, že společné přestupní jízdenky na jednu kartu už budou příští rok fungovat zcela bez problémům a zcela se zbavím zbytečných problémů, s nimiž jsem se potýkal v letech 2014 a 2015 (včetně tří reklamací neuznaných jízdenek bez relevantního důvodu). Už letos přestupy u většiny dopravců technicky fungovaly bez problémů (byť Ing. Beran tvrdil, že neoficiálně a jízdenky prý neměly být uznány, což ovšem nijak nedoložil). S pozdravem Ondřej Kališ  
Starší komunikace s Ing. Beranem:   Ondřej Kališ (ondra.pdv@seznam.cz) RE: Rušení spojů v Pardubickém kraji 22. 9. 2016 Komu: Beran Leoš Ing. Dobrý den, ano, je mi jasné, proč se nechcete vyjadřovat ke společnosti Oredo a není to třeba… Spíše by mě zajímalo, proč nejsou řešeny jasné nedostatky dopravního systému (v naší oblasti třeba právě zmíněné rozdělení linky 820), k čemuž jste se nevyjádřil. Mohu uvést také další příklady, pokud by o to byl zájem, ale podrobné vyhledání všech zjevných nedostatků (a to skutečně jen těch, které jsou zjevné téměř na první pohled často i pro laika) by zabral poměrně hodně času. V oblasti, kde VHD častěji jezdím, se těch chyb vyskytuje skutečně velké množství. Z uvedeného důvodu nemohu souhlasit s výmluvou pouze na vlaky na koridoru, a tudíž házením celého problému na někoho jiného. Vznikající nepravidelnosti samozřejmě nejsou ani trochu ideální, nicméně jedná se sice o významnou, ale jen o jednu trasu v rámci celého IDS. Pokud jde o organizátora, vyčítáte mi výpady na Oredo, kterých se následně sám dopouštíte. Já uznávám, že Oredo byla parta naprostých diletantů, navíc opravdu i kdyby měli sebelepší zkušenosti, není vůbec možné zkvalitnit dopravní systém na území 4 okresů za dobu jednoho roku. Navíc dle výsledků jejich práce působí spíš jako poučkáři bez reálných odborných znalostí. Ano, poučky byly aplikovány, avšak byly zanedbány další nezbytné kroky jako je analýza systému, důkladné projednání s jednotlivými obcemi, vychytání očekávatelných nedostatků již před spuštěním systému atd… To však neznamená, že skutečně odborný tým by nedokázal dopravní systém ve vašem kraji zlepšit, a je jedno, zda bude součástí krajského úřadu, příspěvkovou organizací nebo bude mít jinou právní formu. Každopádně ve srovnání využívanosti a atraktivity IDS je znát, že dobrý organizátor dokáže systém opravdu výrazně zlepšit. A není to jen v okolí velkých měst, čímž byste zatím mohl argumentovat v případě PID (nicméně i ta už zasahuje někde daleko za město a je značně využívána pro cesty mimo město), ale například v již zmíněném Jihomoravském kraji, kde se podařilo zaintegrovat území celého kraje, hromadná doprava je lidmi vnímána velmi pozitivně a hodně využívána. Ale to se nesmí vedení kraje vymlouvat na někoho jiného a říkat, že neexistuje žádné řešení. To je s prominutím zase i váš osobní diletantismus, když sám říkáte, že nemáte dopravní kvalifikaci, z vašich slov se zdá, že o fungování dopravy toho moc nevíte, z podoby dopravy ve vašem kraji docela taky, a stále hledáte důvody, kdo co udělal špatně a způsobil tím vaše problémy, se kterými nelze nic dělat. Souhlasím, že by bylo správné, aby vznikla nějaká celostátní koncepce hromadné dopravy, jejíž základní parametry by logicky mělo určovat MD. Bohužel v tuto chvíli takový trend bohužel není a já na MD opravdu nejsem v pozici, kde bych mohl cokoliv v otázce VHD ovlivnit. Na druhou stranu kvalitní IDS u nás existují, odborníků na dopravu není mnoho, ale je jich dost na to, abyste nějaké mohli přijmout a problémy s VHD v Pardubickém kraji aktivně řešit i bez záštity od ministerstva. I kdyby snad v budoucnu nějaký celostátní IDS vzniknul, a věřím, že se toho dožiju, bude to běh na dlouhou trať a protože nám v ČR vznikla už teď řada hodně rozdílných IDS, bude potřeba hodně práce, aby byla nalezena vhodná cesta, jak je všechny alespoň tarifně sjednotit. Současně by byla vhodná integrace informační a koordinace alespoň u mezikrajských spojení, která jsou v současnosti velmi zásadním problémem. Bude se tedy jednat o běh na dlouhou trať, který dosud dle mých informací ani nezačal. Pokud ten váš dopravní systém funguje v praxi tak dobře, odpovězte mi prosím na následující otázky: 1) Jak má jezdit slečna, která má denně dojíždět do školy z Němčic do Poličky? 2) Jak má v praxi jezdit do školy člověk z Němčic do Ústí nad Orlicí? Takto dojížděla moje matka a spoje tehdy dobře navazovaly, dnes je to problém. 3) Jak má jezdit člověk z Němčic do drůbežárny Kosořín? Takto chvíli jezdil naopak můj děda. Chápu, že došlo ke zrušení málo vytížené přímé linky, jenže teď je problém i s přestupem v Litomyšli. 4) Jak má jezdit člověk z Dolního Újezda do České Třebové? Třeba když chce navíc přestupovat na vlak. Skutečně vám toto přímé spojení, které se jako jedna z mála věcí Oredu opravdu povedla a začala být dosti oblíbená, vadilo něčím natolik, že bylo nutné ho výrazně omezit, o prázdninách téměř zrušit? 5) Proč při cestě autobusem z Vysokého Mýta do Chocně a dále na rychlík na Pardubice a Prahu nemohu vystoupit u nádraží, abych vlak pohodlně stihnul, ale spoj nejprve nádraží objede, zajede na aut. st. a teprve potom se vrátí za žel. st., kde staví, ale až po odjezdu rychlíku? A proč nejsou vlaky a busy z Mýta do Chocně proložené, ale jedou v časovém a prostorovém souběhu? 6) Proč jezdí v časovém a prostorovém souběhu vlaky a autobusy ze Svitav do České Třebové a pak 3 hodiny nejede vůbec nic? 7) Proč jezdí o prázdninách z Litomyšle do Němčic dva spoje v 15:45 a předtím v 15:25, další v 16:25? Jedná se sice jen o prázdniny, ale jelikož linkou na Vlčkov jezdí lidé převážně jen do Němčic, je pak tento spoj zbytečně nevyužitý a jeden z nich by přece mohl jet o 10-20 min později. 8) Proč 31. 12., což je pořád ještě pracovní den a možná vás překvapí, že řada lidí v něj chodí do práce, nejezdí v celé oblasti téměř nic? 9) Proč je sleva pro seniory poskytována pouze na kartu IREDO, ale je možné ji poskytnout i na anonymní kartu, která nemůže plnit funkci průkazu věku? 10) Proč tarif IDS není přestupní pro každého občasného cestujícího, ačkoliv zónově-kilometrický systém to umožňuje, a je to zcela běžná věc u nás i v zahraničí? Naopak většina odborníků se shoduje, že plná přestupnost tarifu je nutnou podmínkou kvalitního a atraktvního dopravního systému. 11) Kdo slaďuje JŘ mezi jednotlivými dopravci působícími v systému, pokud si JŘ tvoří dopravci sami? Opravdu mi chcete tvrdit, že toto jsou zcela teoretické otázky odtržené od reality? To mi nepřijde. Předem děkuji za Vaše oficiální odpovědi. Velmi by mě zajímalo, zda za Vašeho působení na kraji je nějaká naděje na zlepšení současné dost příšerné situace. S pozdravem Ondřej Kališ  
  Beran Leoš Ing. (leos.beran@pardubickykraj.cz) RE: Rušení spojů v Pardubickém kraji Dne 22. 9. 2016 Komu: ondra.pdv@seznam.cz Dobrý den pane Kališ, k obdrženému dotazu sděluji, že pokud se nebudeme zabývat výpady na systém veřejné dopravy v Pardubickém kraji, tak bychom Vám rádi odpověděli na otázky uvedené ve Vašem e-mailu. Rušení autobusových linek proběhlo na základě jednání s obcemi, kde sami starostové tvrdili, že nikdo nejezdí a trvají na jejich zrušení. Podle tržeb bylo zcela evidentní, že obsazenost je nulová. Na základě těchto faktů bylo přistoupeno k redukci. Redukce jsou úsporným opatřením, které napomáhá umazávat dluh po nepovedené optimalizaci veřejné dopravy provedené společností OREDO s.r.o. Otázku týkající se úbytku cestujících je zapotřebí  směřovat do železniční dopravy. Možná jsme Vám již sdělovali, že naším velkým problémem v IDS je I. koridor. Nespolehlivost JŘ žel dopravy opakující se v dalším obdobím platnosti výrazně nabourává přestupní vazby mezi návaznými vlaky a lze říci, že i autobusy. Důvody určitě znáte, protože působíte na MD ČR. Stížnost panu ministrovi byla také zbytečná, takže již není se ke komu v ČR odvolávat. Uvedená skutečnost je hlavním důvodem úbytku cestujících do a ze zaměstnání. Nemohou si totiž dovolit koukat na závody soukromých dopravců a přitom chodit pozdě do zaměstnání a ze zaměstnání z důvodu „vyhýbání vlaků“ z důvodu předjíždění vlaků soukromých dopravců jedoucích s náskokem, atd. Další Vámi zmiňovaná problematika „organizátor VD“. K tomu Vám sdělujeme, že jsme přímo spokojeni s tím, že jsme se jednoho organizátora spol. OREDO zbavili. Bezhlavé strategie založené na pouhé teorii bez ohledu na požadavky praxe jsou drahé a pokud se praktikují mimo Prahu a Brno, tak jsou důvodem vyprázdnění  dopravních prostředků. V Praze a Brně se přehmaty lépe skryjí než u obce s 500 obyvateli, kteří si raději koupí staré auto na dojíždění do práce než jezdit okružními linkami a pozorovat okolní přírodu. Právě díky tzv. zlepšování obslužnosti se autobusová spojení zpomalila, resp. se citelně prodloužila cestovní rychlost. Karty IDS IREDO umožňují přepravu podle SPP. Přepravu více osob pomocí „multilístku“ zavedeme jakmile příslušná aplikace projde závěrečným testem. Vámi zmiňované odbavení u ČSAD Ústí nad Orlicí neproběhlo korektně, takže nelze hovořit o nějaké funkcionalitě. Systém odbavení je nastaven přesně podle Projektu Modernizace odbavovacího zařízení Královéhradeckého a Pardubického kraje, takže necítíme nějaký velký dluh vůči naplnění podmínek projektu. Další úpravy jsou sice zdlouhavé, ale musí být provedeny tak, aby nedošlo k narušení podmínek uvedeného projektu. Omlouváme se Vám, ale k dalším připomínkám a výpadům na stranu technologů ze společnosti OREDO s.r.o. se nebudeme vyjadřovat. S pozdravem Ing. Leoš Beran odbor dopravy a silničního hospodářství oddělení silničního hospodářství Krajský úřad Pardubického kraje Komenského náměstí 125 532 11 Pardubice telefon: 466 026 663 leos.beran@pardubickykraj.cz www.pardubickykraj.cz  
  From: Ondřej Kališ [mailto:ondra.pdv@seznam.cz] Sent: Monday, August 29 To: Beran Leoš Ing. <leos.beran@pardubickykraj.cz> Subject: Rušení spojů v Pardubickém kraji Dobrý den, pane inženýre, můžete mi prosím vysvětlit toto? http://pardubice.idnes.cz/kraj-rusi-autobusove-spoje-df0-/pardubice-zpravy.aspx?c=A160824_2268432_pardubice-zpravy_jah Je to rok, co jste se mi snažil tvrdit, že k úbytku cestujících ve VHD v Pardubickém kraji nedochází, ale jak se ukazuje, nebyla to pravda. Navíc v situaci, kdy kvalitní VHD je i ve vašem kraji důležitá kvůli přetíženým komunikacím (např. I/35) a přeplněným městům, např. Pardubice zrovna zavádějí parkovací zóny, a její význam bude stále zásadnější. Jenže ta VHD musí být kvalitní, a to jen těžko může být, pokud ji neřídí odborníci, kteří nejsou zaměstnanci dopravce (ten chce prostě jezdit a nezajímá ho, aby nutně byl systém atraktivní, natož pak koordinace s ostatními dopravci). Dopravu si musí řídit objednatel nebo jím pověřený organizátor a dle dosavadních zkušeností na to musí mít dost lidí. V takovém regionu, kde je nutná řada úprav, protože VHD tam rozhodně není atraktivní, by byl potřeba tým aspoň 4 lidí (průměrně jeden na okres) + vedoucí, a to jenom na tvorbu jízdních řádů, úpravy tarifu, jednání o další integraci a s obcemi a další čistě dopravácké práce. Zároveň je nutné zajistit technickou stránku, ekonomiku, administrativní záležitosti, propagaci, kontrolu kvality apod. Tarif v PK je bez karty nepřestupní, což je ve kvalitním dopravním systému nepoužitelné, mezi spoji nejsou návaznosti ani proklady, dokonce byla zrušena již oblíbená spojení (třeba přímá linka Čes. Třebová – Litomyšl – Dol. Újezd – Proseč), řada spojů jezdí ve nesmyslných časových polohách, časové souběhy, a to dokonce i vlaku s busem v téže relaci, JŘ jsou často nepřehledné zcela zbytečnými variantami tras a zastavování (třeba na linkách po I/35 někdo vybíral zastávky pro zastavování asi losem). Ve snad každé druhé obci bych našel dopravní chybu, a to někdy takového charakteru, že by ji odhalil i běžný cestující. Pokud mi chcete nějak jinak jasně a konkrétně vysvětlit, proč ve Vašem kraji dochází ke značnému úbytku cestujících, zatímco v kvalitních IDS je situace opačná a lidé VHD poměrně hodně (např. Pražská integrovaná doprava, IDS Jihomoravského kraje), jsem otevřený konkrétní a věcné diskusi. Dále bych se zeptal, kdy bude oficiálně možné, aby aspoň na jednu kartu přestupovalo více lidí. Už je zjevné, že v tom není technický problém. Při vydání společné jízdenky je počet osob uložen na kartě a stačí jej tedy správně uložit a následně správně přečíst jízdenku při přestupu. U ČSAD Ústí nad Orlicí již společné přestupní jízdenky plně fungují (zkoušeli jsme letos již mnohokrát), u ČD samozřejmě fungovaly vždy, u ostatních dopravců nevím. Tento mail posílám v otevřené kopii kolegům z SPVHD, protože situace v Pardubickém kraji je opravdu extrémně špatná. Teď již odkazujete lidi o víkendech a v pozdních večerních hodinách jen na auto, pokud tu možnost mají. Podoba dopravy je horší než před příchodem společnosti OREDO. S tím rozdílem, že tehdy aspoň bylo jasné, že v systému jsou prostě relikty minulosti a důledky škrtů ve stylu ,,aby to vyšlo do oběhů“. Dnes už důvody řady nesmyslů prostě nejde snadno odhalit. Jízdní řády jsou zkrátka tvořeny tak, aby to nějak vyšlo. A tak se kvalitní systém skutečně vytvořit a řídit nedá. S pozdravem Ondřej Kališ  

Zveřejněno: 22. 9. 2016 Aktualizováno: 7. 12. 2016 Autor: Ondřej Kališ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.