Havana – ráj starých evropských autobusů

 

Havana, španělsky La Habana, je hlavní město Kuby, rozkládá se nedaleko severního pobřeží a je známá španělskou koloniální architekturou. Žije zde asi 2,3 milionu lidí.

vlajka města

znak města

Historie:

Záliv, kde leží současná Havana, byl prozkoumán Evropany v roce 1509 a již roku 1515 zde začala vznikat menší obydlí a zdejší pevnost. V té době se stala Havana „hlavním městem“ Karibiku, odkud se vysílaly dobyvatelské výpravy.

Kapitol v Havaně (foto: MCH/2019)

 

u nábřeží (foto: MCH/2019)

V dalších letech postupně Kuba rostla a vznikaly zde španělské památky až do roku 1898, kdy po Španělsko-americké válce byla Kuba dobyta USA a od roku 1902 se stala protektorátem. Začaly se tu stavět různé herny a kluby, neboť sem začalo jezdit hodně turistů. Postupem času se ale z celé Kuby začala postupně stávat diktatura.

pevnost v centru Havany (foto: MCH/2019)

V roce 1953 se konal pod velením Fidela Castra první převrat, který ovšem nevyšel a plno z povstalců bylo zastřeleno nebo uvězněno, nicméně roku 1955 proběhla amnestie a od roku 1956 Fidel postupně připravoval převrat, který vyvrcholil obsazením Havany roku 1959, a definitivně se tak ujal moci. Roku 1961 byla americká vojska v Zátoce sviní poražena a roku 1962 akceptovala USA moc Fidela po dohodě se Sovětským svazem kvůli možnému jadernému konfliktu.

téměř vesnická idyla na kraji Havany – El Rincon (foto: MCH/2019)

Kuba tak dostávala pomoc od Sovětského svazu, ale od konce 80. let, kdy se postupně Sovětský svaz rozpadal, se Kuba ocitla v ekonomických potížích a např. i samotné město Havana vypadalo čím dál více zaostale. V současnosti na tom je Kuba a i město Havana lépe, zejména kvůli velkému množství turistů, i tak ale zatím je možné podnikat jen v malém (stále funguje komunistický režim) a kromě turistické čtvrti je Havana v dost žalostném stavu.

staré „ameriky“ (foto: MCH/2019)

V historii Kuby a zejména Havany je velmi důležité zmínit i spisovatele Ernesta Hemingwaye, který tu strávil přes 20 let a dosud tu nalezneme kubánské bary, pojmenované po něm.

havanská čtvrť nedaleko centra (foto: MCH/2019)

Pokud vás více zajímá historie Kuby, kam cestovat a na co nezapomenout, určitě se podívejte na naši stránku o Kubě.

Železnice:

Při naší návštěvě Havany jsme se setkali také s několika železničními tratěmi, které zde fungují anebo nefungují. Nejzajímavější je trať Casablanca, která je ovšem po hurikánu na podzim 2017 mimo provoz a pravděpodobně je v provozu pouze v úseku Hershey – Matanzas. Trať v Havaně je zarostlá, troleje i koleje ovšem stále existují a je otázka, jestli dojde k obnovení provozu. Jedná se o jedinou elektrifikovanou trať na Kubě.

Ciénaga (foto: MCH/2019)

Další velmi důležitou tratí je směrem na Matanzas, Santu Claru a dále na Sancti Spiritus, Bayamo, Guantanamo nebo Santiago de Cuba. Jedná se o železniční trať přes celou Kubu, která je jako jediná využívaná i turisty – jezdí tu cca 4 vlaky za 4 dny, neboť na Sancti Spiritus jede vlak jednou za 3 dny a na Bayamo, Guantanamo a Santiago jede vlak jednou za 4 dny – většinou je to napsané na nádražích, ve který den vlak jede. Na trati na Sancti Spiritus jezdí jedna postarší jednotka a na ostatních třech tratích jezdí lokomotiva s cca 7 delšími vozy.

vlak z Guantanáma na Havanu na nádraží v San Luis (foto: MCH/2019)

Kromě těchto tratí existují ještě dvě lokální – jedna je z Havany na San Antonio a druhá z Havany na Mariel. Na obou tratích jezdí dva páry vlaků denně. Na té první jezdí motorový vůz s jedním vagónem, na druhé jezdí lokomotiva s asi 6 delšími vagony, podobně jako na trati na Santiago. Trať na Pinar del Rio je asi 5 let nefunkční.

místní vlak na San Antonio v Ciénaga (foto: MCH/2019)

provozuschopné tratě v Havaně (MCH/2019)

Regionální autobusová doprava:

V Havaně nenalezneme dvě autobusová nádraží, která slouží zejména pro dálkové linky. Jedním z nich je National Bus Station v centru Havany, odkud jezdí jednak turistické autobusy Viazul, jednak také velké množství místních autobusů Omnibus Nacionale, kam turisté nemohou (cestující musí mít kubánskou občanku). V okolí nádraží staví i několik dodávek Taxi colectivo, např. do Pinar del Rio nebo Cienfuegos.

nákladní vozy přestavěné na autobus mířící do různých částí Kuby – Terminal de Ómnibus Nacionales de Villanueva (foto: MCH/2019)

Druhé větší autobusové nádraží se nachází u havanského zálivu – Terminal de Ómnibus Nacionales de Villanueva. Odtud jezdí také několik linek Omnibus Nacionale, ale hlavně větší množství Taxi colectivo, např. do Cienfuegosu, Bayama, Santy Clary, Guantanáma, Santiaga de Cuba apod.

původně nizozemský vůz Den Oudsten mířící do centra Havany (foto: MCH/2019)

Pro dálkovou dopravu lze využít také neoznačené autobusy Transgaviota a Transtur.

italský vůz BredaMenarini, kterých jezdí po Havaně také několik (foto: MCH/2019)

Kromě těchto dálkových linek jezdí v Havaně i několik příměstských, které ale nejsou označené čísly a často ani směrem cesty, takže člověk často nepozná, kam ten autobus jede a je vhodné se zeptat místních. Jedná se většinou o dodávky nebo dvanáctimetrové či menší autobusy.

Renault Agora v jižní části Havany (foto: MCH/2019)

Na dálkových linkách se setkáte s vozy Yutong (velmi zřídka s Volvy), na příměstských linkách pak s různými značkami jako Scania, Den Oudsten, BredaMenarini, Volvo, Iveco, Irisbus, Renault atd.

školní autobus na jihu Havany (foto: MCH/2019)

Městská doprava:

Autobusová doprava v Havaně funguje od 20. let 20. století. První organizované společnosti pak začaly vznikat ve 40. letech. Od roku 1952 provozovaly městskou dopravu dvě společnosti – Cooperativa de Ómnibus Aliados (COA) a Autobuses Modernos SA (AMSA). Po zestátnění dopravy v roce 1961 zůstal již dopravce jediný, i když již od roku 1959 provozoval dopravu po městě pouze jeden státní dopravce. V roce 1994 vznikla společnost Metrobus, která provozuje Metrobusy.

Důležité je i zmínit, že od roku 1858 do roku 1952 jezdily v Havaně tramvaje. Jednalo se tak o jednu z nejstarších sítí světa. Na některých místech se v Havaně ještě tramvajové koleje nachází. Prohlédnout si síť tramvají a přečíst si více podrobností o tomto provozu můžete zde.

jedna z havanských tramvají (foto: Frank Goldsmith)

Základním pilířem městské dopravy v Havaně jsou Metrobusy od dopravce TH. Jedná se o 16 linek označených číslem P a číslovkou, na které jsou nasazované nízkopodlažní kloubové autobusy Yutong a velmi ojediněle ještě vysokopodlažní vozy MAZ z Běloruska (za celé 4 dny v Havaně jsme jich potkali celkem sedm). Ačkoliv autobusy jsou maximálně 11 let staré, jejich stav je kvůli infrastruktuře, údržbě a velkému zatížení velmi žalostný. Metrobusy jezdí hodně přeplněné a často se člověk do autobusu nevejde nebo se musí hodně tlačit. Většina metrobusů jezdí po cca 10 – 20 minutách, večer pak třeba každých 30 – 60 minut. Nejkratší interval má linka P12, která ve špičce jezdí i po 5 minutách.  Cesta tímto autobusem vás vyjde na 0,40 CUP, ale většina lidí platí 1 CUP, v přepočtu 1 Kč, protože drobnější peníze lidé nemají.

tradičním vozidlem na linkách Metrobusu je Yutong (foto: MCH/2019)

schéma metrobusů včetně jejich intervalů (čárkované – interval cca 20-60 min, plné – interval cca 10-20 min, plné tučné – interval cca 5-10 min) + garáže (foto: MCH/2019)

Tyto metrobusy doplňují zejména ve špičkách dálkové autobusy Yutong od dopravce Transmetro, které berou jen na sezení. Tyto vozy jsou někdy i klimatizované – cesta stojí 5 CUP – tedy v přepočtu 5 Kč. Dopravce používá na linky metrobusu také dva kloubové Yutongy.

Jezdí po stejné trase co linky metrobusu (i jsou tak označené), ale na rozdíl od nich nejezdí vždy v celé trase, ale jen v nejvytíženějším úseku. Cestuje s nimi velké množství lidí, protože kapacita kloubových vozů od dopravce TH je nedostačující.

standardní Metrobus s posilovým spojem od Transmetra (foto: MCH/2019)

Kromě linek metrobusu, které mají většinou oranžovou nebo červenou barvu, potkáte v Havaně také modré dvanáctimetrové autobusy Yutong dopravce Empresa de Omnibus. Nejmodernější vozy, dodané v letošním roce, jsou dokonce hybridní.

čínské modré dvanáctimetrové Yutongy – v Havaně jich jezdí přes 600 kusů (foto: MCH/2019)

Těchto modrých autobusů jezdí v Havaně a okolí velké množství a intervaly se různí – můžou jezdit po 20 minutách, hodině či třeba dvou hodinách ve špičce. Označené jsou také čísly a občas mají před číslem písmeno A. Jsou opět narvané jako metrobusy a jízdenka stojí 1 CUP. I tyto autobusy jsou občas doplňovány autobusy Transmetra, kde vás opět vyjde jízdenka na 5 CUP.

běloruský MAZ v deštivém počasí v Havaně – s těmito vozy se setkáte pouze výjimečně (foto: MCH/2019)

V Havaně potkáte také jednu autobusovou linku, která jezdí o víkendu a je určena pro cyklisty – i autobus proto vypadá odlišně (jedná se o dvanáctimetrový Yutong).

barcelonských Mercedesů jezdí v Havaně několik desítek – ať v původním červenobílém nátěru nebo v kubánském modrobílém schématu (foto: MCH/2019)

Jako MHD lze částečně považovat i Taxi Rutero, což jsou taxíky, které jezdí po dané trase. Zde stojí jízda 15 CUP, tedy 15 Kč, ale cesta je mnohem rychlejší a pohodlnější – bere se jen na sezení. Interval se různí – od jedné minuty po půl hodiny v průběhu dne. Zajímavé také na těchto linkách je, že zatímco ve špičce jezdí spíše žluté dodávky, po cca 17. hodině už potkáte povětšinou jen osobní žlutá auta.

TaxiRutero na lince č. 4 (foto: MCH/2019)

Zajímavou aplikací pro cestování po Havaně je HabanaTrans, kde naleznete většinu linek metrobusů, autobusů a taxirutero. Nicméně informace berte s rezervou, neboť ne vždy sedí trasa v aplikaci s tou, kterou autobus či taxi jede.

dálkový Yutong u Transgavioty (foto: MCH/2019)

Vozový park:

Vozový park autobusů se skládá především z čínských kloubových vozů Yutong. Na linkách metrobusů P1-P16 jich jezdí kolem 300 kusů od nejstarších z roku 2007 až po nejnovější z roku 2019 – typově se jedná o stejné vozy – některé ještě mají cedule, některé již digitální panely. Tyto vozy doplňuje ještě asi 10 vozů MAZ 105 z Běloruska, které jsou k vidění zejména na linkách P6 a P8. Pravděpodobně s novou dodávkou nových vozů v roce 2020 budou tyto vozy vyřazeny (v Havaně jich jezdilo od roku 2007 100 kusů spolu s 200 Liazy 6212 z Ruska, které přestaly v Havaně jezdit v roce 2018, + 200 Yutongů bylo získáno v roce 2007 – celkem tedy 500 nových vozů v roce 2007). V roce 2012 způsoby problémy s díly vyřazení téměř poloviny vozového parku (dle údaje Mitrans 30 % vozů).

i modernější Yutongy jezdí na MHD – na fotce dokonce hybridní z letošního roku (foto: MCH/2019)

V garážích najdete také vraky patnáctimetrových vozů MAZ 107, které protínaly havanské ulice asi 7 let – od roku 2008 do konce roku 2015.

Ještě dříve – od roku 2005 do roku 2013 jezdily v Havaně také vozy Mercedes-Benz O405G původně z Barcelony a Hamburku.

Zajímavostí také je, že do polovinu roku 2008 jste mohli v Havaně potkat vozy Giron Camello, což byly návěsy, které pobraly velké množství cestujících a výroba těchto vozů v 90. letech byla levná (když se ocitla Kuba v hospodářské krizi a původní kloubové Girony – vzhledově identické s Ikarusy – již dosluhovaly). I když Camella již u Metrobusu nejezdí, i v roce 2019 se nám podařilo v Havaně jedno potkat a po celé Kubě jich minimálně ještě jedenáct jezdí (1x Havana, 1x Nueva Gerona, 1x Santa Clara, 2x Matanzas, 2x Cienfuegos, 1x Holguin, 1x Moron, 2x Sancti Spiritus).

Vozy na havanských Metrobusech v průběhu času:

  • 198x-199x  Ikarus 280
  • 1994-2008 Giron Camello
  • 2005-2013 Mercedes-Benz O405G
  • 2007-dosud Yutong ZK6180HGC
  • 2007-2015 MAZ-107
  • 2007-2018 Liaz-6212
  • 2007-dosud MAZ-105

vrakoviště starých vozů na západě Havany (foto: MCH/2019)

Camella jezdila v Havaně od 90. let do poloviny roku 2008, kdy je vystřídaly nové vozy z Číny, Ruska a Běloruska (foto: rdstedall, transphoto.ru)

Na ostatních linkách havanské MHD potkáte už jen modré dvanáctimetrové Yutongy, kterých tu jezdí kolem 600 kusů (ev.č. 5001 – 5629 + 9000 – 9039) – v letošním roce bylo zařazeno do provozu i 40 diesel-elektrických vozů.

Donedávna jezdily na MHD také vozy Busscar Urbanuss z Brazílie (dodávané v letech 1999-2001), Mercedes-Benz O405 z Německa (vozy z Barcelony odkoupené v roce 2006) nebo Daewoa z Jižní Korey (vozy z 90. let odkoupené v roce 2004 ze Soulu).

Mercedes na lince Taxibusu (foto: MCH/2019)

U zdejšího dopravního podniku můžete vozy Busscar a Mercedes stále vidět na linkách Taxibusu, Daewoa už pouze jako vraky v garážích – nicméně i tyto vozy jsou často k vidění v Havaně u různých soukromníků (případně odkoupené právě od dopravce TH), stejně jako ostatní zmíněné. Kromě Yutongů, Busscarů, Daewoo a Mercedesů můžete vidět v hojném počtu v Havaně také vozy Den Oudsten (zaniklý nizozemský dopravce počátkem 21. století) – především typ Den Oudsten (DAF MB 200) z konce 80. let a Den Oudsten B91 z 90. let.

brazilský Busscar na lince Taxibusu (foto: MCH/2019)

Ojediněle můžete potkat i francouzské Renaulty (PR100, Citybus) z 90. let, italské BredaMenarini (M201, M221) z 80. a 90. let, španělská Pegasa z 70. a 80. let (počátkem 90. let tohoto dopravce pohltilo Iveco), ukrajinské LAZy z 70. a 80. let nebo ruské PAZy z 70. a 80. let. Velmi vídanými vozy jsou na Kubě i jejich vlastní autobusy – Giron (zejména typ VI. a modernější Diana, vyráběná od roku 2012). Raritou může být pár vozů amerických/sovětských ze 40., 50. nebo 60. let, ale s nimi se setkáte téměř výjimečně v případě velkého štěstí (např. GMC, Škoda, …).

ukrajinský vůz LAZ na nábřeží v Havaně (foto: MCH/2019)

Vozy na městských linkách dopravce TH (stav k 6/2019, bez svozových vozů a Taxibusu, posilových vozů Transmetra, nelinkových vozů):

Typ Výroba Vozů (přibližně)
Yutong ZK6180HGC 2007-2019 296 ks
King Long XMQ6121G 2008 9 ks
MAZ-105.065 2008 10 ks
Yutong ZK6118HGA 2007-2015 430 ks
Yutong ZK6128HGE 2015-2017 188 ks
Yutong ZK6125CHEVG 2019 40 ks

V rámci přípravy článku jsme také zaktualizovali aktuální vozový park autobusů v Havaně na stránce fotobus.msk.ru.

španělské Pegaso u centra Havany (foto: MCH/2019)

V Havaně naleznete několik autobusových garáží, které se nacházejí většinou na krajích města. Zde v mapě naleznete jejich polohu.

turistický Yutong v centrální části velkoměsta (foto: MCH/2019)

Do autobusů se nastupuje předními dveřmi s tím, že cestující rovnou platí za jízdenku – neexistují tu žádné dlouhodobé jízdenky jako týdenní, měsíční či roční. Pokud je autobus hodně plný, průvodčí v autobuse nejdříve vybere jízdné a až poté otevře dveře pro výstup, aby se cestující třeba necpali jinými než prvními dveřmi do vozu (a neplatili). Autobusy jsou buď třídveřové (metrobusy) nebo dvoudveřové (klasické autobusy).

jedno korejské Daewoo na příměstské lince Transmetra na centrálním náměstí (foto: MCH/2019)

Jak jsem již psal, jízdné stojí 1 CUP na jakoukoliv vzdálenost v Metrobusech a autobusech TH, u Transmetra 5 CUP a u taxi rutero 15 CUP.

velmi starý americký vůz GMC (foto: MCH/2019)

Zastávky mají občas označník, ale ne vždy tomu tak je. Stejně tak ne vždy naleznete na označníku čísla linek, které tu jezdí. Většina zastávek má ale čekárnu, která je zde důležitá, neboť jednak chrání před obrovskými vedry, co zde panují, ale také před velkými bouřkami, které se zde vyskytují.

klasická čekárna na autobus (foto: MCH/2019)

Nutné je také pro začátek zmínit, že na Kubě a tedy i v Havaně neexistují žádné veřejné jízdní řády na zastávkách ani na internetu. Lidi tak prostě čekají, kdy to jede – 5 minut nebo třeba půl hodiny. U autobusů do řidčeji zabydlených oblastí sice jízdní řády také nejsou, ale místní přibližně vědí, kdy autobus jede – to se ovšem musíte poptat lidí, kteří tím směrem jezdí, což může být často problém.

a nejen na linkách Metrobusu potkáte kloubové autobusy… – jeden vůz Transmetra u letiště (foto: MCH/2019)

Mapa sítě metrobusů:

Mapa všech městských linek zde.

 

Zajímavým článkem o MHD v Havaně je také od Filipa Drápala na zastavka.net.

Více je možné si přečíst také zde.

Fotogalerie:

Zveřejněno: 4. 9. 2019
Autor: Martin Chour

 

Komentáře jsou uzavřeny.