Paříž

Hlavní město Francie, známé především díky Velké francouzské revoluci, se může chlubit jedinečnou Eiffelovou věží, bulvárem Champs-Élysées, kopcem Montmartre, muzeem Louvre nebo zámkem Versailles s nádhernými zahradami. K tomu všemu patří i zajímavá MHD.

Jak se dostat do Paříže

Z Prahy do Paříže je asi nejlepší doletět letadlem (let trvá zhruba hodinu a půl). S největší pravděpodobností přiletíte na frekventované letiště Charlese de Gaullea, které je druhým největším v Evropě, umístěné 23 km od centra Paříže. Nachází se v aglomeraci Roissy-en-France (místní jej proto přezdívají Roissy), kde končí jedna linka příměstské železnice RER (linka B). Dokonce zde nalezneme i nádraží pro vysokorychlostní vlaky TGV, kterými se můžete svézt třeba do Marseille, Lyonu, Lille nebo třeba do Belgie a Nizozemí. Dále se tu nachází také velký autobusový terminál (u terminálu 3), kde kromě běžných autobusových linek MHD jezdí i dálkové autobusy.

Do Paříže se samozřejmě dá dojet také autem, vlakem nebo autobusem. Ovšem nevyplatí se to ani časově ani cenově. V případě, že pojedete autobusem, s největší pravděpodobností přijedete na autobusové nádraží ve čtvrti Bercy.

Autobusové nádraží Roissypole u Terminálu 3 (foto: Matěj Crnčević/2019)

Jednotlivé jízdenky

Na nádraží se nachází prodejní místo pařížského dopravního podniku RATP (Régie autonome des transport Parisiens), kde jsem si mohl koupit příslušnou jízdenku (dá se zde domluvit i anglicky ačkoliv se o Francouzích říká, že ten jazyk nepoužívají rádi). Paříž má 5 tarifních zón (zóny 1-3 = samotná Paříž, zóny 4-5 = předměstí (Versailles a Disneyland) a letiště)

Jednorázová jízdenka T+ticket (1,90 Euro = 48 Kč)

Je to základní jednorázová jízdenka. Výhodnější je zakoupit si tzv. carnet, což je balíček 10 jízdenek najednou, který je k mání za 14,90 (383 Kč) (čili vás jedna jízdenka vyjde na 1,49 Eur a ušetříte 27 % oproti nákupu 10 jednotlivých jízdenek). Jízdenka se dá zakoupit také přímo u řidiče (autobusu i tramvaje), v tomto případě je ale cena 2 Eura a takto zakoupenou jízdenku nelze použít na přestupy. T+ Ticket platí 90 minut od prvního označení a můžete jej použít na všechny druhy dopravy (metro, autobus, tramvaj i RER), pro RER ovšem platí pouze v pásmu 1 (centrum města). Na jednu jízdenku NELZE přestupovat mezi tzv. nadzemní (bus+tram) a podzemní dopravou (metro+RER) , v tomto případě je vždy nutné označit novou jízdenku, bez ohledu na časový limit.

Jízdenka Ticket Mobilis

Celodenní jízdenka se zakoupenými příslušnými pásmy (1-2, 1-3, 1-4 nebo 1-5). Narozdíl od celodenních jízdenek, obvyklých u nás, neplatí 24 hodin od označení, ale můžete ji použít vždy jen do půlnoci daného dne a to na veškerou veřejnou dopravu ve městě (dle zakoupených zón). Na jízdence je nutno vyplnit datum a jméno a příjmení. Bez těchto údajů je jízdenka neplatná. Tuto jízdenku nelze použít na vlak RER B z letiště CDG do města a to ani v případě, že zakoupíte pásma 1-5! Můžete ji tedy pro cestu z letiště použít pouze na autobusy linek 350 a 351.

Jízdenka Paris Visite

Univerzální turistická jízdenka se zakoupenými pásmy (v tomto případě pouze varianty 1-3 a 1-5) a s možností zakoupení na 1, 2, 3 a 5 dní (4denní varianta neexistuje). Tato jízdenka platí i na vlak RER B z letiště CDG (Roissy) do města. K jízdence navíc získáváte slevu v některých muzeích a na některé akce ve městě. Jízdenku je taktéž nutné vyplnit a podepsat.

Předplacená karta Navigo Découverte

Poslední variantou je čipová karta Navigo Découverte se zakoupeným (nahraným) příslušným tarifem. Prázdnou kartu (tedy bez jakéhokoliv tarifu) pořídíte za 5 Eur (129 Kč) na prodejních místech RATP. K jejímu vyřízení budete ještě navíc potřebovat fotografii, ovšem o poněkud netypických rozměrech 2,5 x 3 cm. Pokud takovou fotografii s sebou nemáte, lze ji pořídit např. v automatech na letišti nebo na nádražích (automaty se jmenují PhotoMat, cena za 5 fotografií je 5 Eur, lze platit i kartou). Karta vám poté zůstává navždy (přesněji řečeno má platnost 10 let), budete ji mít tedy k dispozici i pro případné další návštěvy Paříže. Na tuto kartu si pak kdykoliv koupíte (necháte nahrát) vybraný tarif (týdenní, měsíční, roční). Tarif lze na kartu dobít i u automatu. Kartu poté můžete použít na všechny druhy dopravy ve všech zakoupených pásmech. V případě zakoupení pásem 1-5 s ní tedy můžete cestovat i vlaky RER z letiště CDG, do Disneylandu i do Versailles. Kartu akceptuje také RoissyBus z letiště CDG (Roissy) do města. Ovšem nelze ji, bohužel, použít na vlak OrlyVal z letiště Orly.

Tato karta má jednu nevýhodu, a sice tu, že týdenní tarif, který platí na období od pondělí do neděle, lze zakoupit pouze od předchozího pátku do aktuálního čtvrtka. Pokud tedy přijedete do Paříže na Eurovíkend v pátek, týdenní tarif na tento víkend už pořídit nemůžete, v této době už se prodává pouze na další týden.

Od září 2015 jsou tarify Navigo velmi výhodné. Týdenní tarif (Sémaine) stojí 22,80 Eur (586 Kč)/2018 (Toutes Zones 1-5 = všechna pásma). Přitom jen cesta na letiště a zpět, vlakem RER B, Vás vyjde, při použití běžných jízdenek, na 20,60 Eur, takže s kartou máte vlastně zaplacenu tuto cestu a zbytek cest po městě tak máte v podstatě zdarma.

Poté, co si koupíte jízdenku, se můžete vydat na průzkum pařížské MHD. Tu tvoří metro, příměstské vlaky RER, autobusy, tramvaje, CDG VAL, Orlyval a lanovka na Montmartre.

Metro

V Paříži jezdí 14 linek metra (a ještě další linky 3bis a 7bis). Pařížské metro patří také k nejstarším a největším na světě (nikoli však k nejkrásnějším). Celá síť dosahuje 213 km a má okolo 300 stanic (z toho 60 je přestupních). První linka byla zprovozněna na počest světové výstavy v roce 1900. Každá z linek jezdí většinou po vlastní trati a je označena číslem a barvou. Denně přepraví okolo 4,5 milionu cestujících. Těm jsou k dispozici dva typy vlaků: s ocelovými koly a s koly na pneumatikách (linky 1, 4, 6 a 11). Odběr proudu je realizován pomocí třetí kolejnice, stejně jako v pražském metru.

Metro nespojuje jen jednotlivé části Paříže. Vede i za hranice města, třeba do aglomerace Saint-Denis nebo Créteil. Je to páteř celé MHD. S nejstaršími soupravami se můžete potkat na linkách 3 (včetně 3bis), 6, 10, 11 a 12. Naopak na linkách 1 a 14 jezdí nejnovější soupravy řízené počítačem. Hranice placeného přepravního prostoru jsou vymezené turnikety. Drtivá většina stanic je postavena s bočními nástupišti. Zajímavostí v síti jsou občasné jednokolejné úseky.

V plánu je do roku 2030 obsloužit metrem i okolní aglomerace (včetně obou letišť) zřízením čtyř nových linek (15 – 18) a prodloužením současných dvou linek (11 a 14). Díky nové lince 15 by se propojily současné linky 3bis a 7bis.

Ačkoliv si v metru můžete sednout i do dveří, v přepravní špičce vám to moc nepomůže. Jednou se dokonce stalo, že jsem musel nechat odjet dvě soupravy.

Za zajímavou lze označit linku 6, která vede většinu trasy nad zemí, jezdí na ní původní soupravy a můžete se pokochat výhledem na Eiffelovu věž.

Interiér původní soupravy pařížského metra se sedadly ve dveřích (foto: Matěj Crnčević/2019)

Původní souprava pařížského metra zvenčí (foto: Matěj Crnčević/2019)

Jedna z několika málo stanic s ostrovním nástupištěm (foto: Matěj Crnčević/2019)

Novější typ metra v nadzemní stanici (foto: Matěj Crnčević/2019)

Z důvodu stávky zaměstnanců RATP dne 1. 5. 2019 se pár stanic metra uzavřelo – viz stanice Opéra (foto: Matěj Crnčević/2019)

RER

RER jsou příměstské vlaky, začleněné do systému MHD obdobně jako německý S-Bahn nebo maďarský HÉV. Je v provozu pět linek značených písmeny od A do E (včetně jednotlivých větví značených čísly). Tento druh přepravy se vyplatí používat spíše k přesunu z jednoho konce města na druhý nebo na delší vzdálenosti za město, kam už metro většinou nevede (do Disneylandu, na letiště nebo do Versailles). Stejně jako v metru se k nástupištím musíte dostat přes turnikety, ale na rozdíl od metra odběr proudu je odebírán z vrchní troleje.

Co se týče souprav, tak na všech linkách kromě linky B jezdí staré dvoupodlažní jednotky s velmi širokými dveřmi. Na letištní lince B jezdí modernější jednopodlažní jednotky velice podobné metru a na „zámecké“ lince C do Versailles můžete ve vlacích vidět zámecké malby na stropech. Linku A nejspíše využijete, budete-li chtít jet do Disneylandu.

Vlak RER na letištním nádraží (foto: Matěj Crnčević/2019)

Autobusy

Všechny linky na území Paříže provozuje dopravní podnik RATP. Vozový park se skládá zejména z francouzských autobusů Iveco Citelis a Iveco Urbanway (na dieselový i hybridní pohon). Z dalších hodně zastoupených autobusů tu můžete vidět německé MANy a Mercedesy, francouzské Heuliezy a občas dokonce i staré vozy Renault/Irisbus Agora S/L. Na okrajích Paříže ve čtvrtích, kudy by standardní autobus neprojel, se můžete potkat s minibusy na elektrický pohon. RATP nedávno zadal objednávku na 800 hybridních autobusů. V centru třeba už skoro vůbec nepotkáte staré Agory, jelikož produkují moc emisí. Autobusová doprava zde tvoří páteř povrchové MHD.

TIP: Ve čtvrti La Défense narazíte na autobusy řízené počítačem, které jezdí svou trasu po vyznačených cestách.

Za zajímavé linky lze považovat linku 393 a TVM, jedoucí v jižních aglomeracích Paříže. Tyto linky nemají vyhrazené jízdní pruhy, ale přímo svoje silnice, takže se dají považovat za skutečné metrobusy.

Renault Agora vyfocený v nástupní zastávce ve čtvrti De Rungis (foto: Matěj Crnčević/2019)

Interiér autobusu Renault Agora S (ve srovnání s těmi pražskými jsou dvoudvéřové) (foto: Matěj Crnčević/2019)

(foto: Matěj Crnčević/2019)

Autonomní autobus ve čtvrti La Défense (foto: Matěj Crnčević/2019)

Interiér autonomního autobusu (foto: Matěj Crnčević/2019)

Tramvaje

Dříve byla v Paříži zastoupena poměrně rozsáhlá tramvajová síť (až 122 linek). Ovšem Paříž jako každé západoevropské město musela ustoupit rozvíjejícímu se automobilismu, a tak se tramvaje postupně zrušily. Dnes je v provozu celkem 9 linek (T1 – T8 + vlakotramvaj T11) a další se postupně obnovují. Ovšem v centru města s tramvajemi rozhodně nepočítejte. Obsluhují spíše okolní aglomerace (včetně letiště Orly).

Zajímavostí je podzemní úsek na lince T6 v městečku Viroflay.

V budoucnu se chystá realizace tzv. Velkého tramvajového okruhu, který má propojit všechny pařížské aglomerace.

Soupravy pařížských tramvají (zdroj: wikipedie)

CDG VAL

Tato automatická linka „letištního metra“ obsluhuje jednotlivé terminály letiště Charlese de Gaullea včetně parkovišť. Má 5 stanic a jeho použití je bezplatné. Využívá ho hodně lidí, jelikož přecházení mezi jednotlivými terminály letiště je opravdu obtížné.

Přehled stanic CDGVALu (foto: Matěj Crnčević/2019)

(foto: Matěj Crnčević/2019)

OrlyVal

Další „letištní metro“ tentokrát ze stanice RER Antony na letiště Orly. Má 3 stanice a jeho použití stojí necelých 10 Euro (257 Kč). Mezi terminály je jeho použití zdarma. Pozor! Na tuto linku neplatí obyčejné předplacené jízdenky. Plánuje se ji prodloužit severním směrem přes stanici Pont de Rungis (linka RER C) do městečka Villejouif ke konečné stanici linky metra 7.

Lanovka na Montmartre

Tato lanová dráha vede na vrcholek Montmartru k bazilice Sacré-Coeur. Dolní stanice se nachází 6 minut chůze od stanice metra Anvers (linka 2)

Kabiny lanové dráhy na Montmartre (zdroj: Wikipedie)

Doprava na letiště

Letiště Charlese de Gaullea

Autobusy MHD linek 350 a 351: Linka 350 vás sveze na letiště od nádraží Gare d´Est a 351 od stanice metra Nation. Průměrná jízdní doba je kolem 75 minut, ovšem vzhledem k četným dopravním zácpám se jízdní doba může výrazně protáhnout. Z tohoto důvodu se tento způsob dopravy doporučuje opravdu jen těm, kdo chtějí ušetřit, neboť cena jízdenky je pouhých 6 Euro = 151 Kč (musíte si koupit jízdenky na tři zóny)
Expresní autobus linky 352 (“Roissybus”): Tento expresní autobus vás sveze na letiště přímo z centra Paříže (stanice metra Ópera) bez zastavení. Průměrná jízdní doba je 60 minut. Bohužel nemá vyhrazené jízdní pruhy, takže dopravní zácpy se vztahují i na tento druh přepravy. Cena jednosměrné jízdenky je 12 Euro (302 Kč), ovšem dá se na ní využít běžná předplacená karta Navigo (oproti pražskému Airport Expresu) a jezdí na něm kloubové klimatizované autobusy značky MAN s policemi na kufry. Dříve tam jezdily Agory L.

Roissybus na autobusovém nádraží u terminálu 3 letiště CDG (foto: Matěj Crnčević/2019)

Příměstský vlak RER linky B: Asi nejvyužívanější způsob přepravy mezi letištěm a městem bude právě vlak. Cena za jednu jízdenku je sice 10 Euro (251 Kč), ale můžete využít i kartu Navigo. Doba jízdy do centra (Nádraží Gare du Nord) je pouhých 30 minut. Ovšem můžete ji využít i pro cesty dále. Zejména při přestupu na letiště Orly.

Letiště Orly

Na přímém letu z Prahy toto letiště asi moc nevyužijete, ale je možné ho využít při přestupu například z mezinárodního na vnitrostátní let.

Orlybus: Městský autobus jezdící na letiště Orly od stanice metra Denfert – Rochereau. Jízdní doba je zhruba 30 minut a platí tam běžné jízdenky. Oficiální číslo linky je 183.
Tramvaj: Na letiště jezdí i tramvajová linka T7 od metra Villejouif-Louis Aragon (konečná stanice linky 7). Je to nejlevnější způsob dopravy z letiště v poměru ceny a hodnoty.
Orlyval + příměstský vlak: Nejrychlejší způsob dopravy z letiště do města. Vlakem Orlyval se dostanete ke stanici Antony, kde přestoupíte na vlak RER B a dostanete se dále do centra. Cena jízdenky na Orlyval je 10 Euro a do centra se dostanete za 45 minut.

Zdroj: http://v-parizi-poprve.blog.cz/

Budoucnost pařížské MHD

CDG Expres

CDG Expres je plánované expresní železniční spojení letiště Charlese de Gaullea a nádraží Gare d´Est o délce 32 km. Nová trať má ulehčit lince RER B a provozu na dálnicích A1 a A3. Datum výstavby a dokončení nového projektu ještě nebylo schváleno.

Délka nové trati by měla činit 32 km, z toho 23 km po existujících kolejích. Použití dlouhého tunelu bylo zavrženo ve prospěch maximálního využití stávající infrastruktury. CDG Express měl začínat na Gare d´Est na nástupišti 10 nebo 11, která byla pro tento účel rezervována, následovalo by dvojkolejné napojení ke kolejím z nádraží Gare du Nord, které by však muselo být vedeno asi 330 m dlouhým tunelem pod průmyslovou oblastí. Dále by byla využita část tratě RER B a následně bude třeba postavit osmikilometrový úsek podél stávající tratě TGV. Závěrečná část povede v novém tunelu pod terminály 2 a 4 a dorazí na nádraží TGV od jihu (vlaky RER přijíždějí ze severu). Zde by musela pro CDG Express vzniknout dvě nová nástupiště.

Na trati by nebyly žádné zastávky a doba jízdy by trvala 20 minut (RER B jede 30 minut), frekvence spojů se předpokládá po čtvrt hodině.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/CDG_Express

Grand Paris Express

Grand Paris Express je plánovaná síť plně automatizovaného metra v pařížské aglomeraci. Tvořit ji bude šest linek, které budou doplňovat stávající síť pařížského metra – současné linky 11 a 14, které budou prodlouženy za hranice města, a zcela nové linky 15, 16, 17 a 18. Síť bude mít celkovou délku 200 km, 72 stanice a její celkové zprovoznění se plánuje na rok 2030. Nové linky nebudou na rozdíl od současných určeny pro Paříž, ale vzniknou za jejími hranicemi. Pouze čtyři nové stanice vzniknou na území města při prodloužení linky 14. V 75 % všech nových stanic bude zajištěn přestup na další systémy MHD (metro, RER, tramvaje). Tři čtvrtiny nově postavených tratí povedou v podzemí. Tunelové tubusy s průměrem 10 m pojmou dvě koleje a budou se nacházet v průměrné hloubce 30 m.

Plánované linky:

Linka 11: Linka 11 končí už od roku 1937 ve stanici Mairie des Lilas ve městě Les Lilas u východních hranic Paříže. Bude prodloužena východním směrem ve dvou etapách. Nejprve měla být prodloužena roku 2019 do stanice Rosny-Bois-Perrier (zatím se to ještě nestihlo) a poté do roku 2025 o dalších 10 km dál do stanice Noisy-Champs.
Linka 14: Linka 14 už od svého otevření v roce 1997 jezdí jako plně automatizovaná a neopouští hranice Paříže. Bude prodloužena oběma směry. Na severu bude končit ve stanici Saint-Denis Pleyel, kde vznikne dopravní uzel systému Grand Paris Express, který spojí linky 14, 15, 16 a 17. V roce 2017 bylo v plánu zprovoznit úsek mezi stanicemi Saint-Lazare a Mairie de Saint-Ouen a do roku 2023 do stanice Saint-Denis Pleyel. Směrem na jih je plánováno prodloužení až na letiště Orly a linka tak povede městy Le Kremlin-Bicêtre, Villejuif, Chevilly-Larue, Rungis a Paray-Vieille-Poste. Tato část ze stanice Olympiades bude také vybudována ve dvou etapách – do roku 2023 z Olympiades do Villejuif-Gustave Roussy a do 2027 z Villejuif-Gustave Roussy na letiště Orly.
Linka 15: Linka 15 bude okružní linka, která obkrouží Paříž za jejími hranicemi. Její dokončení je plánováno na rok 2030. Celková délka bude dosahovat 75 km, bude mít 36 stanic. Výstavba byla naplánována do tří částí. Jižní úsek mezi stanicemi Noisy-Champs a Pont de Sèvres se 16 stanicemi spojí 22 obcí a bude měřit 33 km, jeho zprovoznění se plánuje na rok 2020. Západní část bude měřit 20 km a bude mít 11 stanic. Začíná na jihu ve stanici Pont de Sèvres a končí na severu ve stanici Saint-Denis Pleyel. Do provozu bude uveden postupně – Pont-de-Sèvres ↔ Nanterre v roce 2025 a Nanterre ↔ Saint-Denis Pleyel v roce 2027. Východní část bude mít 12 stanic ve 12 obcích. Také tato část bude zprovozněna ve dvou fázích: Saint-Denis Pleyel ↔ Rosny-Bois Perrier v roce 2025 a Rosny-Bois Perrier ↔ Champigny Centre v roce 2030. jedním z hlavních dopravních uzlů se stane stanice Val de Fontenay s přestupy na stávající linky RER A a RER E, na tramvajovou linku T1 a linku metra 1, která sem bude prodloužena v letech 2017–2025. Díky této lince se také spojí linky 3bis a 7bis.
Linka 16: Linka 16 spojí v širokém oblouku severní předměstí (s napojením na linku 14 ve stanici Saint-Denis Pleyel) s východním (stanice Noisy-Champs). Bude procházet městy Le Bourget, Aulnay-sous-Bois, Clichy-sous-Bois, Montfermeil a Chelles. Její délka bude asi 25 km a bude s linkou 17 tvořit jeden celek. Jejím cílem je zlepšit dopravní spojení ve východní části departementu Seine-Saint-Denis. Linka také křižuje všechny zásadní linky v departementu Seine-et-Marne: RER A, B a E a také trasy sítě Transilien. Uvedení do provozu se předpokládá v roce 2023.
Linka 17: Linka 17 bude měřit 5,5 km ze stanice Saint-Denis Pleyel do Le Bourget RER a vytvoří s linkou 16 jeden celek. Linka spojí obce Le Bourget, Gonesse a Roissy-en-Brie se Saint-Denis. Bude obsluhovat letiště Le Bourget, průmyslovou oblast Le Triangle der Gonesse, výstaviště ve Villepinte a terminály 2 a 4 na letišti Charlese de Gaulla. Konečnou stanicí bude Le Mesnil-Amelot. Celková délka dosáhne 27 km s devíti stanicemi, na pěti z nich budou přestupy na RER nebo další linky Grand Paris Express.
Linka 18: Linka 18 bude obepínat Paříž po jihozápadním okraji. Po svém dokončení bude mít téměř 50 km z Nanterre přes Versailles na letiště Orly. Neboť se na této lince, na rozdíl od ostatních, očekává nižší dopravní vytíženost, bude nejspíš vybudována systémem VAL.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Grand_Paris_Express

Nepřístupné stanice metra

Pařížské metro je zajímavé také svými „stanicemi duchů“ tj. stanicemi, které byly z ekonomických nebo historických důvodů uzavřeny pro veřejnost. Nejvíce stanic bylo uzavřeno po vypuknutí druhé světové války v září 1939 a několik z nich zůstalo zavřených i po jejím skončení. Další dvě stanice byly sice postaveny, ale nikdy nebyly otevřeny pro veřejnost a nemají ani přístup na ulici. Tři další byly navrženy, ale nikdy nebyly dokončeny.

Stanice, které se nikdy neotevřely

Dvě stanice pařížského metra byly téměř dokončeny již v meziválečném období, ale kvůli změnám v trasách linek nebyly nikdy zprovozněny: Porte Molitor (linka 9) a Haxo (linka 3). Jsou přístupné jen při mimořádných příležitostech, např. během dnů evropského dědictví.

Porte Molitor byla postavena na spojnici mezi linkami 9 a linka 10 nazývané „trať Murat“ a měla původně sloužit jako posilový spoj po skončení sportovních zápasů na stadionu Parc des Princes. Protože by byl provoz příliš komplikovaný, bylo od projektu upuštěno a vstupy do stanice nebyly nikdy postaveny. Koleje na trati slouží jako depo vlaků.

Obdobně spojuje kolej nazývaná „trať Fêtes“ stanice Place des Fêtes na lince 7bis a Porte des Lilas na lince 3bis s mezistanicí Haxo. Tato jednokolejná trať byla určena ke spojení obou linek, ale nakonec bylo rozhodnuto o změnách v sítích tratí a kolej byla pro veřejnost uzavřena v roce 1939. Stanice Haxo nikdy do provozu nebyla uvedena a externí přístup nikdy nebyl postaven. Stanice Haxo a nepoužívané nástupiště ve stanici Porte des Lilas budou otevřeny v případě, že dojde k plánovanému spojení linek 3bis a 7bis.

Stanice uzavřené a znovu otevřené

Po vypuknutí druhé světové války a následné mobilizaci zaměstnanců pařížských dopravních podniků bylo uzavřeno mnoho stanic. V provozu zůstalo pouhých 85 stanic. Naprostá většina uzavřených stanic byla po válce znovu otevřena, ne však všechny. Některé zůstaly uzavřeny kvůli nízké rentabilitě nebo krátké vzdálenosti se sousedními stanicemi. Přesto však bylo několik otevřeno postupně v následujících desetiletích: Varenne (linka 14, dnes linka 13) 24. prosince 1962, Bel-Air (linka 6) 7. ledna 1963, Rennes (linka 12) 20. května 1968 a Liège (linka 13) 16. září 1968. Tyto dvě stanice však měly omezenou otevírací dobu – byly uzavřeny již po 20,00 hodině a během nedělí a svátků. Na sanici Rennes byla běžná provozní doba zavedena až 6. září 2004 a na Liège 4. prosince 2006. Stanice Cluny (linka 10) byla otevřena až 17. února 1988 u příležitosti zprovoznění linky RER B a její stanice Saint-Michel – Notre-Dame kvůli přestupu na linku 10. Při té příležitosti byla přejmenována na Cluny – La Sorbonne.

Výjimku tvoří stanice Saint-Martin na (lince 8), která byla sice po osvobození opět otevřena, ale posléze v roce byla opět uzavřena, neboť se nacházela příliš blízko sousední stanice Strasbourg – Saint-Denis (jejich vstupy na ulici se nacházely ve vzdálenosti pouhých 100 metrů).

Uzavřené stanice

Několik stanic zůstalo uzavřeno po válce již natrvalo a to rovněž z důvodu přílišné blízkosti vedlejší stanice. Takto byly zrušeny stanice Arsenal (linka 5), Champ de Mars (linka 8) a Croix-Rouge (linka 10).

Dvě jiné stanice jsou sice otevřené, ale mají pro veřejnost uzavřená nástupiště. Porte des Lilas (linka 3bis) má nástupiště, odkud vede neveřejná trať do stanice Place des Fêtes. Toto nástupiště se využívá pro natáčení filmů nebo reklam. Na stanici Invalides je po její přestavbě nepoužívané nástupiště linky 8.

Spojené stanice

Během prodloužení linky 3 do stanice Gallieni, byla stanice Martin Nadaud spojena se stanicí Gambetta kvůli jejím přemístění západním směrem. Stanice stále existuje, jedná se o prodloužení dnešní stanice Gambetta ve směru Pont de Levallois – Bécon oddělené mříží.

Přesunuté stanice

Čtyři stanice byly přemístěny kvůli výstavbě linek, jejichž původní nástupiště byla opuštěna a pod stejným názvem o něco dále přeložena kvůli prodloužení tratě. Stanice Porte de Versailles na lince 12 byla posunuta asi o 100 metrů jižním směrem v roce 1930 při přípravách na prodloužení linky. Prostor bývalé stanice byl využit jako depo.

Konečná stanice Victor Hugo linky 2 byla posunuta o 100 metrů na východ, protože se začaly používat delší vozy metra a zakřivení smyčky neumožňovalo jejich průjezd.

Smyčka na stanici Porte Maillot (bývalá konečná linky 1) přestala být používána po prodloužení trasy do Pont de Neuilly.

Stanice Les Halles (linka 4) byla přesunuta v roce 1977 na několik desítek metrů na východ, aby se umožnil lepší přístup k nově budované stanici RER. Po původní stanici nezůstaly žádné stopy.

Plánované stanice

Další tři stanice byly plánované, ale jejich definitivní realizace nakonec neproběhla. Dvě stanice ve čtvrti La Défense a jedna na letišti Orly.

Stanice Orly-Sud pod letištním terminálem Jih byla plánována již v roce 1959 jako konečná linky 7, která měla být na letiště postupně prodloužena od dnešní stanice Villejuif – Louis Aragon. Toto rozšíření bylo ale odloženo a nakonec nerealizováno, takže stanice nebyla nikdy dostavěna.

Další dvě stanice zůstaly v hrubé stavbě ve čtvrti La Défense, kam bylo v 70. letech plánováno prodloužit linku 1 od stanice Pont de Neuilly. Měly zde vzniknout stanice La Defense – Michelet a Élysées La Défense. V roce 1992 byl původní projekt přehodnocen a zvolena levnější varianta, při které trať vedla po mostě nad Seinou místo tunelem pod ní. Pro novou trasu, která je dnes v provozu, byla místo La Défense – Michelet vybudována stanice Esplanade de la Défense a Élysées La Défense nahradila La Défense. V podzemí tak zůstaly pouze prázdné prostory.

Stanice s novým účelem

Některé stanice nebo jejich části po svém uzavření získaly náhradní využití. Stanice Gare du Nord USFRT sloužila do roku 1942 jako konečná linky 5. Po prodloužení linky na sever vedla trať jiným směrem a stanice byla zrušena a je využívána jako výcvikové středisko pro řidiče RATP. Uzavřené nástupiště stanice Porte des Lilas na lince 3 slouží k natáčení filmů odehrávajících se v pařížském metru. Rovněž smyčka v bývalé konečné linky 3 Villiers slouží jako tréninkové centrum RATP. Smyčka na stanici Porte Maillot se od roku 2007 využívá jako dílny pro přípravu automatizovaného metra na lince 1. Stanice Olympiades byla využívána jako dočasné dílny linky 14 před prodloužením tunelu směrem k Maison Blanche a vytvoření definitivních dílen v blízkosti. Stanice Saint-Martin sloužila jako útulek pro bezdomovce, v současnosti část stanice využívá Armáda spásy.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanice_duch%C5%AF_v_Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEi

Vlaková nádraží:

Někteří cestovatelé určitě využijí Paříž jenom jako počáteční bod při cestách do dalších francouzských destinací, popřípadě do jiných zemí proto zde zmíním pár železničních uzlů.

Severní nádraží (Gare du Nord):

Z tohoto nádraží odjíždí vlaky na sever Francie (Lille), a mezinárodní spoje do Londýna, Belgie a Nizozemí.

Východní nádraží (Gare d´Est)

Odsud se můžete vydat vlakem na východ Francie (Štrasburg, Remeš) a mezinárodní spoje do Německa, Polska, Ruska a Střední Evropy. Do roku 2002 tu končil přímý vlak z Prahy.