Alžírsko, plným názvem Alžírská demokratická a lidová republika je prezidentskou republikou na severu Afriky s 58 provinciemi. Jedná se o největší zemi v Africe a 10. největší zemi na světě.

Alžírsko má rozlohu 2 381 741 km² a žije zde 47 milionů obyvatel. S porovnáním s Českou republikou je tak Alžírsko 30x větší, ale má pouze 4x více obyvatel, neboť 90 % území pokrývá poušť Sahara. Celkem 1/5 obyvatel žije v Alžíru a jeho okolí (Blida, Boumerdes). Oficiálním jazykem je arabština a berberština, ale domluvíte se tu především francouzsky, neboť země byla do roku 1962 kolonií Francie. Hlavním náboženstvím je tu islám a měnou je alžírský dinár (1 dinár = 10 Kč na černém trhu). Země sousedí s Marokem, Mauritánií, Mali, Nigérem, Lybií a Tuniskem.

Alžírsko je 4. největší ekonomikou v Africe (po Egyptu, JAR a Nigérii), má 16. největší zásoby ropy na světě a 11. největší zásoby zemního plynu na světě. I do Česka nám proudí plyn z Alžírska od roku 2024.
Z hlediska HDP na obyvatele v paritě kupní síly má Alžírsko 18 500 USD/osobu, tedy 3x méně než v ČR. Mediánová mzda (přesný střed) je ovšem horší – ta je kolem 40 000 DZD, tedy cca 6 500 Kč. Když k tomu ještě přičteme znehodnocení měny vlivem pararelního kurzu na černém trhu o 40 % (viz článek níže), reálná mzda je kolem 3 900 Kč/měsíc, tedy cca 11x méně než v ČR.
Jak šel čas…
Co navštívit v Alžírsku?
- Ruiny římského města Timgad – ruiny starověkého římského města Timgad, založeného v roce 100 n.l. a vypleněno v 6. století. Město postavené v pouštní oblasti sloužilo jako vojenská kolonie a stalo se jedním ze zdrojů zrodu křesťanství. Je často nazýván “africkými Pompejemi”, UNESCO.


- M’zabské údolí – Toto údolí je domovem 5 opevněných oáz (měst), z nichž každé je obehnáno citadelou, které dominuje mešita, jejíž minaret funguje jako strážní věž (z 10. století – Berbery), UNESCO. Kromě Clay paláce v Ghardaia jsou zde zajímavé i surrealistické sochy na náhrobku Sheikh Sidi Aissa, který zanechal spoustu spisů v okolí.



- Djemila – Další římské město, které je na seznamu UNESCO. Djemila je známá svými ruinami, které zahrnují chrámy, baziliky a domy.


- Národní park Tassili – známý svými úchvatnými skalními formacemi a prehistorickými skalními malbami na jihu Alžírska v poušti, UNESCO. Nedaleko je i národní park Ahaffar s nejvyšší horou Alžírska Tahat (2908 m.n.n.).


- Národní park Djurdjura (2 308 m.n.m.) – národní park na severu Alžírska s nádhernou zelenou přírodou a horami, jedná se o nejvyšší vrchol severního Alžírska, v zimě je možné zde i lyžovat.






- Národní park El Kala (1 202 m.n.m.) – Národní park El Kala na severovýchodě je domovem více než 50 000 hektarů lesů, včetně jediného korkového dubového lesa v Alžírsku. Mokřady v parku jsou také zvláště cenné pro místní divokou zvěř a stěhovavé ptactvo. Jedná se o největší národní park na severu, který má 764 km².


- Další národní parky – v Alžírsku se nachází mnoho dalších národních parků – na severu Chréa, Belezma, Theniet El Had, Taza, Gouraya, Tlemcen, ve středu Djebel Aissa a na jihu Ahaggar (Hoggar). Kromě těchto i zmíněné Djurdjura, El Kala a Tassilin’Ajjer. Celkem má Alžírsko 11 národních parků, z nichž největší jsou jižní saharské, které mají přes 500 000 km², tedy rozlohově 6x více než ČR.
- Hotel Transatlantic – Ghoufi – V roce 1902 sem přijela prestižní hotelová síť Transatlantique s odvážným záměrem: postavit hotel, který nekopíruje přírodu, ale stane se její součástí. Čtrnáct pokojů a jídelna – vše vytesáno do vápencového srázu nad závrativě krásným kaňonem. Poté, co se během války za osvobození stal místem odpočinku francouzských důstojníků, byl v roce 1955 zničen alžírskými odbojáři)
-
Hammam Maskhoutine – Unikátní přírodní úkaz, představující minerální útvary různých barev a tvarů a po nich stékající vodu. Teplota vody v lázních může dosáhnout 98 °C a léčí různá onemocnění. Jedná se o druhý nejteplejší zdroj vody (po Islandu).

- Alžírská poušť – Největší poušť na Zemi, rozprostírající se na území několika afrických států. V arabštině se slovo „Sahara“ používá k označení jakékoli pouště. Délka pouště od východu na západ je asi 5000 km, od jihu k severu – v průměru 1000 km.
- Pevnost Santa Cruz v Oranu – Jedna ze tří pevností přístavního města Oran, propojená tunely s dalšími pevnostmi. Santa Cruz postavili Španělé v 16. století, později jej obsadili Turci a na počátku 19. století jej dobyli zpět Francouzi.
- Basilika Notre-Dame d’Afrique – Krásná katolická bazilika v Alžíru, postavená v 19. století. Je známá svou nádhernou architekturou a panoramatickým výhledem na město. Jedná se o jednu z mála křesťanských staveb v Alžírsku.

- Mauritánské královské mauzoleum v Tipaza – starověké křesťanské pohřebiště, které se stalo nevyřešenou záhadou pro historiky a archeology z celého světa.

- Makam Echahid (Pamětník mučedníků) – Monument v Alžíru postavený na památku alžírských vojáků, kteří padli během alžírské války za nezávislost. Monument má tři palmy a je symbolem národního hrdinství.

- Constantine – Jedinečnost města spočívá v jeho umístění uprostřed velkolepých soutěsek, útesů a propastí, přes které jsou ve výšce několika set metrů položeny četné mosty.

- mešita Khubayb ibn Adiy – ikonická mešita Khubayb ibn Adiy v okolí Bordj Bou Arreridj na severu Alžírska

- Velká alžírská mešita – největší mešita v Alžírsku umístěná v hl. m. Alžíru a zároveň 3. největší po Mecce a Medině, otevřená v roce 2024



Co vědět o Alžírsku?
- měna alžírský dinár (DZD, 1 Kč = 6 DZD, oficiálně kurz, 1 Kč = 10 DZD – černý trh)
- obrovská inflace (vhodné je si vyměnit peníze na letišti nebo v centru měst od “veksláka” na černém trhu, který vám dá až o 70 % více peněz než oficiální směný kurz (oficiální kurz je 1 euro = 150 dinár, ale na ulici si můžete vyjednat 1 euro = 200 dinár, černý kurz je totiž cca 1 euro = 250 dinárů). Určitě si vyjednejte 200 dinárů a více za euro nebo přejdete k jinému “vekslákovi”, který vám dá kurz lepší. Aktuální kurz naleznete zde.
- víkend připadá v Alžírsku na pátek a sobotu, neděle je klasický pracovní den. O pátcích tak jezdí jen velmi malé množství autobusů a vlaků, sobota je o něco lepší.
- neshody mezi Marokem a Alžírskem o území Západní Sahara = nemožnost přestoupit pozemní hranice a ani letecky
- 90 % země poušť (tedy oblastí, kde spadne méně jak 200 mm srážek za rok, v ČR je to v průměru 700 mm) – na severu pohoří Tell Atlas, díky němuž vládne na severu středomořské klima – teplé se suchými léty a mírnými, deštivými zimami se sněhem v horních polohách během zimy. Dále směrem od oceánu se nachází Saharský Atlas, odkud už začíná poušť.
- Nejnižší a nejvyšší teploty (°C) – Absolutní rekord padl na severu v hlavním městě Alžíru v roce 2023, kdy teplota vystoupala na 49 °C, obvykle je zde 5-15 dní v roce, kdy teplota překročí 35 °C, naopak v poušti se teplota v létě pohybuje okolo 46 – 48 °C (rekord 51 °C v roce 2018). Naopak nejnižší teplota byla naměřená ve městě Batna na severozápadě v roce 1945, -20 °C, obvykle ale neklesají teploty pod -10 °C ani v horách.
- Ceny
- mobilní data – SIM kartu s tarifem si pořídíte u 3 místních operátorů (Djezzy, Mobilis, Ooredoo) na letišti od 500 DA (80 Kč) – nejlevněji vás vyjdou tyto tarify => 10 GB = 500 DA (80 Kč, Djezzy) na 7 dní, 30 GB = 1000 DA (160 Kč, Mobilis) na 30 dní a 50 GB = 1 500 DA (240 Kč, Ooredoo) na 30 dní.
- můžete využít i virtuálních eSIM, ty jsou ale dražší => 3 GB = 5,33 USD (115 Kč), 10 GB = 13,34 USD (280 Kč), 20 GB = 20,74 USD (435 Kč) nebo neomezená data na 7 dní za 14,74 USD (310 Kč)/na 15 dní za 23,74 USD (500 Kč) přes aplikace MobiMatter či Global YO
- ubytování nesežene příliš přes Booking, zejména v menších městech je problém – je třeba využívat jiné portály včetně AirBnb, Hotels.com apod., ceny počítejte pro 2 osoby/noc od 650 Kč
- jídlo v restauraci seženete cca od 150 Kč
- mobilní data – SIM kartu s tarifem si pořídíte u 3 místních operátorů (Djezzy, Mobilis, Ooredoo) na letišti od 500 DA (80 Kč) – nejlevněji vás vyjdou tyto tarify => 10 GB = 500 DA (80 Kč, Djezzy) na 7 dní, 30 GB = 1000 DA (160 Kč, Mobilis) na 30 dní a 50 GB = 1 500 DA (240 Kč, Ooredoo) na 30 dní.
- V Alžírsku se dá také lyžovat v zimě – nepočítejte ale s velkými rozsáhlými sjezdovkami
- Nacházíte se v Africe, je třeba dbát o své věci. Díky tomu, že Alžírsko není příliš navštěvované a zároveň zde vládne poměrně tvrdý režim, krádeže nejsou časté.
- Málo turistů = autentická Afrika. Lidé jsou na vás velmi vřelý a nutně vám nemusí něco chtít prodat. (citelný rozdíl na rozdíl od Egypta, Maroka či Tuniska)
- všude kočky kam se podíváte v centrech měst
- Teplé moře, zejména na severním pobřeží
- Ve velkém se na tržištích i mimo ně na ulici prodávají šátky, koberce, koření, ovoce všeho druhu, kuře s rýží, kuskus, elektronika
- Na rozdíl od Maroka a Tuniska více žen má hidžáb
- Velmi rozvinutá železnice, příznivé ceny veřejné dopravy, ovšem velmi nekvalitní městská doprava
- populárním sportem je fotbal, který hrají často děti na veřejných hřištích
- ne všude vám mohou jít evropské bankovní karty v bankomatech (vyberete např. až na 3. pokus)


Jak se dostat do Alžírska?
Do Alžírska se nejlépe dostanete letadlem. Nejlevnější možností je přiletět do hlavního města Alžíru (4 200 Kč zpáteční letenka z Prahy s přestupem, 5 h cesty).
Po příjezdu na letiště projdete poměrně dlouhou pasovou kontrolou, která zabere 1,5 h času (ano, opravdu tak dlouho), a to i včetně zpáteční cesty, tedy dostavte se dostatečně brzo zpět na letiště. Po příjezdu na pasové kontrole dostanete k vyplnění kartičku, kterou musíte vyplnit ohledně účelu vaší cesty.
Jak se dostat z letiště v Alžíru do centra?
Nejrychlejším způsobem je vlak, kterým jste v centru Alžíru za 20 minut, autobusem by to trvalo dle dopravní situace cca 40 – 60 minut. Vlaky jezdí bohužel ale po 70 – 90 minutách. Jízdenka vás vyjde na 80 dinárů, tedy cca 15 Kč. Ačkoliv dle jízdního řádu vlak staví pouze na 3 zastávkách, v realitě staví na více zastávkách včetně Hussein Dey u centrálního autobusového nádraží do okolních měst.
Druhou možností je městský autobus od městské společnosti ETUSA – celkem na 3 linkách (39, 100, 178) z nichž 2 linky jedou do centra (na 1. Maia na 2. Mai) a třetí linka k metru na El Harrach. Všechny tyto linky jezdí v intervalu 1 hodina a staví přímo na letišti u příletů. Doba jízdy do centra však může činit 40 – 60 minut, neboť město je neustále zasekané kolonami. Jízdné vás vyjde od 20 dinárů dle toho, kam do města autobusem pojedete.
- První a poslední autobus z letiště (l. 39, 100, 178): 06:00, 21:00
- První a poslední autobus z centra na letiště: 05:30, 20:30
Pokud se rozhodnete pro taxi, bude vás stát zhruba 1200 dinárů (= 250 Kč dle oficiálního kurzu, reálně ale 180 Kč dle kurzu černého trhu) z letiště a 800 dinárů na letiště. Je nutné si ovšem cenu vyjednat předem před nástupem do taxi. Na letišti je vhodné si směnit peníze u veksláků (na černém trhu) a chtít minimálně kurz 1 euro = 200 dinárů (oficiální kurz je 1 euro = 150 dinárů). Aktuální kurz na černém trhu se totiž pohybuje 1 euro = 250 dinárů (stav k březnu 2026).
Ve výstavbě je metro na letiště, to bude ale v provozu nejdříve v roce 2027.
Vízum
Pro vstup do Alžírska je nutné mít turistické vízum. To si můžete vyřídit na ambasádě v Praze za 2 800 Kč na 90 dní, online to zatím není možné (rok 2026). K žádosti o vízum potřebujete:
- pas (platný min. 6 měsíců)
- pasovou fotografii na formulář žádost o vízum
- potvrzení o rezervaci hotelu
- cestovní pojištění
Pro pas s nalepeným vízem si přijdete za cca 7-14 dní, jakmile vám zavolají z ambasády. Na ambasádě se domluvíte nově od roku 2026 i anglicky a česky (v roce 2025 to bylo pouze francouzsky).


Taxi/kolektivní taxi
Taxi v Alžírsku je běžným a relativně dostupným způsobem dopravy. Existují 2 druhy:
- Oficiální taxi (žluté nebo bílé):
- Většinou jsou vybaveny taxametry, i když ne vždy jsou používány. V Alžírsku je možné využít i různých aplikací na přivolání taxi, podobně jako v Česku Bolt/Uber.
- Sdílené taxi (collectif):
- Jedná se o neoficiální taxi, které často jezdí po stanovených trasách a sdílejí je více pasažérů. Řidiči vždy vykřikují název cílové destinace. Jsou také rychlejší než cesta autobusem.
- Jsou obdobně drahé jako autobusy, ale často člověk čeká kratší dobu než by čekal na autobus. Cesta je pak rozpočítána mezi cca 5-8 pasažérů. Své uplatnění mají i o večerech, kdy již klasické autobusy po 17. hodině nejezdí.
Ceny taxi se mohou lišit v závislosti na městě a typu taxi. Oficiální taxi mají obvykle taxametry, ale je dobré se předem dohodnout na ceně, pokud taxametr není použit. V noci a o svátcích mohou být tarify vyšší.



Železnice
Vlaky jezdí v Alžírsku od roku 1859.
PŘÍMĚSTSKÉ VLAKY
Po Alžíru a okolí jezdí příměstské vlaky, které jsou v provozu cca od 5:30 do 20:00 a jezdí cca každou hodinu, v centrálních úsecích i častěji.
Nasazovány jsou na ně moderní elektrické jednotky Stadler Flirt, které jezdí ve trojicích (vyjma trati na letiště), i tak jsou vlaky plné až ke dveřím. Celkem jich tu je 64, které byly dodávány mezi lety 2008 – 2010. Co se ale upřít vlaku nedá, je jeho rychlost, díky které je hojně využíván, maximálně 120 km/h, průměrná pak kolem 60 km/h včetně zastavování. Elektrifikace příměstských tratí byla dokončena mezi lety 2008 až 2009, tedy na tratích Algiers (Agha) – El Affroun a Algiers – Thénia. Provoz byl spuštěn v květnu 2009 na obou tratích.
Příměstská trať na západ na předměstí Zeralda (21 km) byla vybudována v roce 2016, trať z Tizi Ouzou do Oued Aissi v roce 2017 (13 km, a byla dokončena elektrifikace mezi Thenií a Tizi Ouzou) a v roce 2019 byla otevřena trať na letiště (3 km, odbočka od tratě na Annabu). V roce 2024 pak byly spuštěny tangenciální linky Thenia – Bab Ezzouar – Ain Naadja – Zeralda a Thenia – Bab Ezzouar – Ain Naadja – El Affroun, tedy bez přímé obsluhy centra Alžíru po zdejší dříve pouze nákladní spojce.


Co je problémem alžírské železnice, jsou neustálá zpoždění, které vlaky mají po celý den, a to i ráno. Vlak tak může přijet na čas, ale větší pravděpodobnost je, že bude mít 15 – 30 minut zpoždění, ve večerních hodinách i 30 – 60 minut. O zpoždění se ale nikde nedočtete a zkrátka jen čekáte a čekáte.
Existují tyto příměstské linky v Alžíru:
- Algiers – Boumerdes – Thenia: 17x denně a dále Thénia – Tizi Ouzou – Oued Aissi: 4x denně
-
- Thenia – Tizi Ouzou – Oued Aissi: 11x denně (4 přímé z Alžíru, viz výše)
-
- Algiers – Ain Naaidja – Birtouta – Blida – Ell Afrroun: 16x denně
- Algiers – Ain Naaidja – Birtouta – Zeralda: 15x denně
- Algiers – Houari Boumédiène Airport: 14x denně
- Thenia – Ain Naaidja – Birtouta – Zeralda: 3x denně
- Thenia – Ain Naaidja – Ell Affroun: 3x denně
Hlavní směry lze rozdělit:
- z Alžíru na východ do Boumerdes, Thenii, Tizi Ouzou a Oued Aissi
- z Alžíru na západ do Blidy a Ell Affroun
- z Alžíru na severozápad do Zeraldy
- z Alžíru na zdejší letiště
Doba jízdy všech vlaků je cca 1 h do své konečné. Některé vlaky od východu jedou zrychleně (4x denně), neboť jedou až od Oued Aissi nebo Bouiry (zde jezdí regionální dieselový vlak), a tak zkracují interval z cca 1 hodina na kratší interval. Vlakem se také dostanete na letiště za cca 20 min. Z městské části El Harrach do centra města tak vlaky jezdí cca 4x za hodinu.
Vlaky označené v jízdním řadu B mohou, ale nemusí jet. Jízdenku si koupíte přímo na kase. Odlišný jízdní řád mají vlaky v pátek, který je pro Alžírany víkendem (v sobotu již jezdí vlaky normálně, byť se jedná o volný den, neděle je standardní pracovní den). Vlaky provozuje v Alžírsku SNTF.


S příměstským vlaky se setkáme i mimo Alžír, zde ovšem nejsou elektrifikované. Na tyto vlaky jsou nasazovány starší velkoprostorové vozy. Jedná se o tyto tratě (cca spojení do 100 km):
- Annaba – Sidi Amar – 6 párů denně
- z Annaby 07:10, 09:10, 11:10, 13:10, 15:10, 17:10
- Annaba – Berrahal – 2 páry denně
- z Annaby 05:45, 16:45
- Annaba – Drean – Chihani bachir – 3 páry denně
- z Annaby 05:25, 12:15, 16:30 (Tebessa), 17:00
- Ain Touta – Batna – Fesdis – 3 páry denně
- z Batny 05:30 (cca), 12:30, 17:10, 22:50 (Algiers)
- Constantine – El Khroub – 3 páry denně
- z Constantine 05:50, 07:20, 09:45 (Algiers, obden), 16:15, 16:40 (Constantine)
-
z El Khroub – 06:45, 08:00 (Constantine), 08:15, 12:54 (Algiers, obden), 17:04
- Constantine – Hamma Bouziane – Zighoud Youcef – 3 páry denně
- z Constantine 05:40, 07:45, 14:30, 14:55 (Jijel), 16:30
- Z Zighoud Youcef 06:40, 08:35, 15:20, 17:30
- Chlef – Khemis
- z Chlefu 17:10
- z Khemis 05:45
- Oran – Oued Tlelat – 1 pár denně, + cca 10 dálkových vlaků
- z Oranu 11:50,
18:00 (zrušen), 19:15 (zrušen) - z Oued Tlelat 13:00
- z Oranu 11:50,
- Oran – Arzew
- z Oranu 08:30, 13:40, 17:05
- z Arzew 06:30, 09:30, 15:00
- Oran – Béni-Saf
- z Oranu 08:10, 13:30 (Ain Temounchent), 17:02
- Oran – Sidi Bel Abbes
- z Oranu 13:40 (Saida),
14:15 (Sidi Bel Abbes), 15:30 (Tlemcen), 17:10
- z Oranu 13:40 (Saida),
- Mohammadia – Mostaganem
- z Mohammedia 06:40, 13:00
- z Mostaganem 11:00, 17:00
- (Algiers) – Beni Mansour – Bejaia
- z Bejaia 06:30 (Algiers), 08:00, 13:00 (Akbou), 17:00
- z Beni Mansour 05:35, 10:40, 15:00 (z Akbou), 16:59
- Algiers – Bouira
- z Algiers 16:48
- z Bouira 05:35
- Djelfa – Laghouat (3x denně)
- z Djelfy 06:39, 11:00, 14:30
- z Laghouat 09:00, 12:45, 16:10











DÁLKOVÉ VLAKY
Kromě typických příměstských vlaků jezdí v Alžírsku i dálkové vlaky, které jsou poměrně rychlé – průměrná rychlost je kolem 65 – 90 km/h včetně stanicování. V provozu jsou také noční vlaky Algiers – Annaba, Algiers – Tebessa, Algiers – Touggourt a Oran – Bechar.
Na ně jsou zpravidla nasazovány velkoprostorové vozy, které nejsou vybaveny klimatizací. Jen na pár spojích/tratích jsou nasazovány klimatizované jednotky od Alstomu (nízkopodlažní) a CAFu (vysokopodlažní), zejména na vlacích přes den při největším horku, tedy Algiers – Oran (označené jako Coradia), Algiers – Batna, Algiers – Chlef, Algiers – Bejaia (občas), Boughezoul – Laghouat, Constantine – Biskra a Constantine – Jijel.
Vlaky dálkového charakteru – část z nich naleznete v jízdních řádech zde a zde, nejsou zde ale všechny:
- Algiers – Chlef – Oran (4x denně)
- Algiers – Annaba (v provozu obden)
- Algiers – Sétif – Constantine (v provozu obden)
- Algiers – Beni Mansour – Bejaia (1x denně, v úseku Beni Mansour – Bejaia 3-4x denně)
- Algiers – Biskra – Touggourt (v provozu obden)
- Algiers – Sétif – Tebesa (v provozu obden)
- Algiers – Chlef (1x denně)
- Algiers – Batna (1x denně)
- Boughezoul – Djelfa – Laghouat (1x denně, resp. Djelfa – Laghouat 3x denně)
- Tissemsilt – Boughezoul – Bordj Bou Arreridj (1x denně)
- Annaba – Tunis (v provozu obden, mezinárodní vlak, nelze využít v Alžírsku pro vnitrostátní přepravu)
- Oran – Sidi Bel Abbes – Bechar (1x denně)
-
- 20:30 Oran – 06:45 Béchar
- 22:00 Béchar – 08:10 Oran
-
- Oran – Sidi Bel Abbes – Tlemcen (1x denně)
-
-
- z Oranu
14:15, 15:30
- z Oranu
-
-
- Oran – Sidi Bel Abbes – Saida (1x denně)
-
- z Oranu 13:40
-
- Oran – Oued Tlelat – Relizane – Chlef (1x denně)
- z Oranu 16:00 (Chlef), 17:30 (Relizane)
- Annaba – Souk Ahras – Tebessa (1x denně)
- 16:30 Annaba
- Constantine – Khenchela (3x týdně)
- 16:00 Constantine
- 05:25 Khenchela
- Constantine – Batna – Biskra (1x denně)
- 4:30 Biskra – 6:26 Batna – 8:12 Constantine
- 16:40 Constantine – 18:18 Batna – 20:18 Biskra
- Constantine – Jijel (1x denně)
- 06:45 Jijel, v létě i v 16:35
- 14:55 Constantine, v létě i v 6:20
- Skikkda – Constantine – (Biskra)/(Tadjenanet)/(Barhoum)
- v provozu 1x denně pouze v letních měsících
- Bechar – Tindouf (2x denně)
- 09:00 Tindouf – 20:23 Béchar nebo 20:00 Tindouf – 07:35 Béchar
- 08:00 Béchar – 19:20 Tindouf nebo 19:00 Béchar – 06:20 Tindouf







Velkým nedostatkem alžírské železnice jsou neustálá zpoždění vlaků, které dosahují pravidelně i 3 h. Kromě toho jízdní řády na webu neodpovídají tomu, jak vlaky doopravdy jezdí (buď nejedou vůbec nebo v odlišný čas).
Např. vlak Coradia z Oranu do Alžíru, který vyjede včas, přijede do Alžíru nejméně s 2 h zpoždění. Jízdní doba tak místo 4,5 h trvá 6,5 h. A je to pravidlem. A netýká se to jen tohoto vlaku. Např. vlak z Oranu, který jede přes Sidi Bel Abbes do Tlemcenu a cesta trvá do Sidi Bel Abbes 1 h a 4 minuty dle jízdního řadu, trvala nakonec 1 h a 24 minut.

Mezi hlavní tratě patří z Alžíru na západ do Oranu. Ta je dvojkolejná (jen mezi Oran – Relizane, Chlef – Khemis, El Affroun – Algiers). V posledním vyjmenovaném úseku také elektrifikovaná. V plánu je ji celou zdvoukolejnit, postavit obchvaty měst Relizane a Khemis Miliana a mezi Khemis Miliana a El Affroun postavit 7 km dvoukolejný tunel.
Druhá hlavní trať je na východě z Alžíru přes Sétif a Constantine do Annaby. Ta je dvoukolejná mezi Alger – Thenia a Bordj Bou Arreridj – Ramdane Djamel a v plánu ji je celou zdvoukolejnit.


Na regionálních a dálkových vlacích potkáte 3 typy vozidel:
- 1) Alstom Coradia – od roku 2018, 17 vozidel, hlavní dálkové vlaky
- 2) CAF serie 599 – od roku 2007, 17 vozidel, “Autorail”, dálkové či příměstské vlaky
- 3) Klasické velkoprostorové vagóny s lokomotivou

V posledních 4 letech navíc přibylo hodně nových tratí pro osobní i nákladní dopravu – např. Tissemsilt – M’Sila, Boughezoul – Laghouat, Saïda – Tiaret, Ain Beida – Khenchela nebo Bechar – Gara Djebilet – tedy 1709 km nových tratí. Celkem má tak alžírská síť kolem 5 500 km tratí z toho na 5 200 km jezdí osobní vlaky v roce 2026.
V roce 2024 bylo také obnoveno spojení s Tuniskem – mezi alžírskou Annabou a tuniským Tunisem. Železniční spojení mezi Marokem a Alžírskem je zastaveno od roku 1994 po útoku v hotelu Atlas Asni v Marrákeši (pozemně ani letecky hranice také nelze legálně překročit).
Nově otevřené tratě v posledních letech:
- Aïn Touta – M’Sila – 2009
- Aïn M’lila – Morsot – 2009
- Bordj Bou Arreridj – M’Sila – 2010
- Aïn Témouchent – Béni-Saf – 2015 (rychlost kolem 80 km/h)
- Birtouta – Zéralda – 2016 (elektrifikovaná, rychlost 160 km/h)
- Moulaye Slissena – Saïda – 2017
- Tizi Ouzou – Oued Aïssi – 2017 (elektrifiovaná, rychlost 160 km/h)
- Alger – letiště – 2019 (elektrifikovaná, rychlost 160 km/h)
- Tissemsilt – M’Sila – 2022 (rychlost 160 km/h)
- Saïda – Tiaret – 2023 (rychlost 160 km/h)
- Boughezoul – Laghouat – 2023 (rychlost 220 km/h)
- Ain Beida – Khenchela – 2024 (rychlost 160 km/h)
- Bechar – Tindouf – 2/2026 (950 km, rychlost 160 km/h)
Ve výstavbě:
- Tiaret – Tissemsilt – ve výstavbě v roce 2026 (73 km)
- Méchria – El Bayadh – ve výstavbě v roce 2026
- Touggourt – Hassi Messaoud – ve výstavbě v roce 2026
- Laghouat-Ghardaia-El Menia – (Tamanrasset) – ve fázi plánování (495 km)
- Algiers – Boughezoul – ve fázi plánování

A také bylo několik tratí zrekonstruováno:
- Alger – Boumerdes – Thenia – 2009 (elektrifikace)
- Alger – Blida – Ell Afroun – 2009 (elektrifikace)
- Oued Tlelat – Béchar – 2010
- Oran – El Mohgoun – 2011
- Oran – Relizane + Chlef – Khemis – 201x (zdvoukolejnění)
- Oran – Ain Témouchent – 2015
- Thenia – Tizi Ouzou – 2017 (elektrifikace)
- El Mohgoun – Arzew – 2017
- Mohammadia – Mostanganem – 2022 (provoz 2015 – 2019, pak od 2022)
Průměrná rychlost na nezrekonstruovaných tratích je kolem 30 – 100 km/h, naopak nové tratě jsou stavěny na rychlost 160 – 220 km/h, byť vlaky jezdí podstatně pomaleji.

Aktuálně je ve výstavbě trať mezi Tiaret a Tissemsilt, díky čemuž dojde k propojení celé “jižní” části alžírské železnice, tzv. Hauts Plateaux od Tlemcenu po Tébessu. Dokončeno by mělo být koncem roku 2026. Na tento projekt pak má navázat druhá část spojení Tiaretu s Relizane, tedy se “severní” částí alžírské železnice. Ve výstavbě je také trať z Touggourt přes Ouargla do Hassi Messaoud nebo rekonstrukce trati z Annaby přes Tebessu do Bled El Hadba na severovýchodě Alžírska. Ve výstavbě je také trať z Méchria do El Bayadh či z Ksar El Boukhari do Boughezoulu. Celkově dochází k modernizaci celého západního koridoru od Alžíru Oued Tlelat do Tlemcenu. V některých částech pojedou vlaky odlišnou trasou (LGV West) a zároveň se řeší obchvaty měst pro možnost rychlosti 160 – 220 km/h.

Jízdné
Co se vlakům nedá upřít, je jejich cena, kdy zaplatíte zhruba 0,10 Kč/km, tedy 10 Kč za 100 km při kurzu na černém trhu 250 dinárů za euro.
Průměrná rychlost dálkových vlaků (včetně zastávek) je kolem 70 – 90 km/h.
Autobusy (kromě MHD)
Pro cesty mezi městy a provinciemi Alžírska můžete využít jak vlaky, tak i autobusy. Autobusy jsou rychlejší a jezdí častěji než vlaky.


Dálkovou dopravu v Alžírsku provozuje hned několik dopravců – všechny spojení pak naleznete v aplikaci Mahatati. Dejte si ovšem pozor, které spojení Vám aplikace vyhledá. Aplikace totiž nehledá pouze spojení z místa A do místa B, ale také všechny příjezdy do místa B, tedy i z jiných měst, než ze kterého vyrážíte.
Dle destinace pak autobusy jezdí několikrát denně – opět si ale musíte dát pozor na pátky, kdy je v provozu cca 20 % autobusů než ve zbývajících dnech. Většina autobusů na kratší vzdálenosti jezdí ovšem jen od 5 do 17 hodin, pak už je provoz výrazně slabší až nulový. Ve velkém jezdí autobusy také v noci. Většina autobusů je již vybavena klimatizací.
Z hlediska vozového parku se setkáte s čínskými autobusy Higer, Yutong, Asia Star, tak také s egyptskými MCV či korejskými Hyundai.
Jízdné
Co se autobusům stejně jako vlakům nedá upřít, je jejich cena, kdy zaplatíte zhruba 0,10 – 0,15 Kč/km, tedy 10 Kč za 100 km při kurzu na černém trhu 250 dinárů za euro.
Průměrná rychlost dálkových autobusů (včetně zastávek) je kolem 60 – 70 km/h, autobusy jsou tak velmi rychlé.






Místní výrobci autobusů, tramvají
SNVI
I v Alžírsku se vyrábí vozidla veřejné dopravy. Nejstarší značkou je SNVI z Tiaretu. S těmito autobusy se setkáte na městské a příměstské dopravě v Alžíru a také v dalších městech Alžírska. Od roku 2008 vyrábí pouze vysokopodlažní městské autobusy SNVI 100.
Mercedes-Benz Algeria
Kromě značky SNVI vyrábí autobusy i Mercedes-Benz Algeria v Rouibě nedaleko Alžíru od roku 2017, což je společní podnik německého Mercedesu a alžírského SNVI, Alžírského automobilového průmyslu (EDIV) a emirátského investičního fondu Aabar. První autobusy byly vyrobeny koncem roku 2017. Jednalo se o autobusy Mercedes-Benz Conecto II, které se následně uchytili i v dalších městech Alžírska. Vyráběny byly až do roku 2022, dále již jen mikrobusy Mercedes-Benz Sprinter.
Tirsam
Další značkou vyrábějící autobusy v Alžírsku je od roku 2026 značka Tirsam z Batny, která vyrábí městské autobusy Tirsam TS9 (městské 9metrové), Tirsam TS11 (dálkové 11metrové) a Tirsam TS12 (městské 12metrové). Prvních 600 městských autobusů bylo dodáno v roce 2026 do Alžíru, Oranu, Constantine, Annaby a Batny.
Další značky…
Ze světových značek částečně autobusy montoval v Alžírsku Higer a Hyundai, aktuálně jsou ale tyto autobusy dováženy. Do roku 2013 bylo možné dovážet jakékoliv autobusy, následně byl dovoz ze zahraničí striktně zakázán. Od roku 2024 bylo umožněno dovážet maximálně 5 let staré autobusy.
Tramvaje
V Alžírsku se vyrábí také tramvaje Cital Citadis v Annabě, což jsou totožné tramvaje jako Alstom Citadis. Společnost Cital vznikla v roce 2011 a první tramvaje do alžírských měst vyrobila v roce 2015.
Městská doprava
Městskou dopravu v Alžírsku provozují nejen městské podniky, ale také soukromí dopravci. Ve větších městech se setkáme s provozem MHD, ne vždy však nalezneme jízdní řády, na linkové vedení (povětšinou) a vyhledavač spojení můžeme zapomenout. Autobusy jsou povětšinou vysokopodlažní.

Městskou autobusovou dopravu doplňuje v Alžíru síť metra a v některých městech tramvajové provozy. V Alžírsku za posledních 13 let vyrostlo hned několik tramvajových provozů. Aktuálně nejsou ve výstavbě další, resp. počítá se pouze s prodloužením sítě v Alžíru. Pojďme si je shrnout:
- 2011: Alžír (2014 a 2015 prodloužení)
- 2013: Oran
- 2013: Constantine (2019 prodloužení)
- 2017: Sidi Bel Abbes
- 2018: Sétif
- 2018: Ouargla
- 2023: Mostaganem

V Alžíru se setkáme i s městským/příměstským vlakem, který je hojně využíván místním obyvatelstvem.
Integrovaný dopravní systém v Alžírsku nefunguje. Je tak standardem, že autobus je levnější než prostředek kolejové dopravy.
Na rozdíl od sousedního Maroka jsou autobusy poměrně staré. Naopak metro, tramvaje a příměstské vlaky jsou moderní, zejména díky tomu, že provozy jsou poměrně nové.
Do autobusů se standardně nastupuje předem, kde se platí u řidiče. U tramvají, metra a vlaků je třeba si koupit jízdenku předem na zastávkách u přepážek, které jsou osazeny na všech zastávkách nebo si je koupit v automatu na jízdenky. Jízdenky je nutné si označit u metra v turniketu a u tramvají ve vozidle (ne ovšem všude, např. v Alžíru nebo Oranu je jízdenka platná již po zakoupení, naopak v Sidi Bel Abbes, Constantine, Sétifu, Mostaganemu je třeba ji označit).
Co je důležité si říci je i rozsah provozu linek. Metro, tramvaje či autobusy zde nemají jízdní řády dělené na ranní a odpolední špičku, neboť zde ani neexistuje. Provoz začíná cca kolem 5.30, kdy teprve od 8 hodin začíná špička, která trvá do cca 16 hodin, kdy naopak provoz postupně klesá do 18.30. Kolem 18.30 už je nejen v menších městech, ale i v Alžíru téměř mrtvo – většinou jsou v provozu jen tramvaje a v případě Alžíru i metro (oboje do cca 23 h až půlnoci) a pár vybraných linek autobusů (např v Alžíru autobusy do cca 0:30). Ani vlaky již večer nejezdí. Zároveň víkend připadá na pátek a sobotu, kdy je provoz slabší, zejména během pátků. Například školy se otevírají v Alžírsku v 8.30 a výuka končí v 15.30.
Pojďme se podívat na veřejnou dopravu v jednotlivých městech.


Pokračování na následující stránce…



























