Ázérbájdžán (plným názvem Ázérbájdžánská republika) je poloprezidentská republika, která se rozkládá na pomezí jihovýchodní Asie a východní Evropy. Mluví se zde ázérbájdžánsky a většina obyvatel věří v islám, což je rozdílné na rozdíl od sousední Gruzie, Arménie nebo Ruska. Rozloha 86 600 km², tedy je obdobně velká jako Česká republika. I z hlediska počtu obyvatel má obdobně, tedy cca 10,3 milionu obyvatel, z nichž cca 4 miliony žijí v Baku a okolí.
Země má také svojí exklávu Nachičevan, kam se lze dostat pouze letadlem nebo autobusem přes Írán kvůli nedořešenému konfliktu o Náhorní Karabach. Nejvyšším bodem je na severu Bazardüzü na Velkém Kavkazu s 4 485 m. n. m., každopádně není to nejvyšší hora Kavkazu – tou je Elbrus v ruské části s 5 642 m. n. m.
Historie
Území dnešního Ázerbájdžánu bylo osídleno už v pravěku. Patřilo k jedné z oblastí, kde vznikaly první civilizace na rozhraní Evropy a Asie. Ve starověku bylo součástí různých říší – Médské, Perské a později Alexandrovské po výbojích Alexandra Velikého.
Po rozpadu těchto říší se zde vytvořilo Albánské království Kavkazu (Kavkazská Albánie) s hlavním městem Gabala, které existovalo přibližně od 2. století př. n. l. do 8. století n. l. Obyvatelé byli převážně křesťané a udržovali si relativní samostatnost pod nadvládou větších mocností, zejména Persie a později arabského chalífátu. V 7. století území ovládli Arabové, kteří zavedli islám, jenž se postupně stal dominantním náboženstvím. Ve středověku se zde vystřídalo několik turkických a perských dynastií. V tomto období začal na území postupně převažovat turkický etnický prvek, což položilo základ dnešní ázerbájdžánské identity a jazyka. Od 16. století se o území přetahovaly Perská říše a turkická Osmanská říše. Nakonec zde Persie upevnila moc.
Na přelomu 18. a 19. století začalo území ovlivňovat Ruské impérium, které postupně ovládlo severní část Ázerbájdžánu po válkách s Persií (1826–1828). Jižní část zůstala Persii (dnešní Íránský Ázerbájdžán). Po rozpadu carského Ruska vznikla 28. května 1918 Ázerbájdžánská demokratická republika (ADR) – první demokratická republika v muslimském světě. Zavedla všeobecné volební právo (včetně žen) a parlamentní systém. Tento stát však existoval jen krátce – v roce 1920 byl okupován bolševickým Ruskem a začleněn do Sovětského svazu. Po začlenění do SSSR vznikla Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. V období industrializace se stalo Baku důležitým centrem těžby ropy. Sovětská vláda přinesla modernizaci, ale také politické represe a omezení národní kultury. V 80. letech se začaly projevovat národnostní konflikty, zejména spor o Náhorní Karabach, kde žilo arménské obyvatelstvo.
Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásil Ázerbájdžán 30. srpna 1991 nezávislost. Krátce nato však vypukla válka právě s Arménií o Náhorní Karabach (1992–1994), při níž Arménie získala kontrolu nad regionem i okolními oblastmi. V roce 1993 se k moci dostal Hejdar Alijev, který stabilizoval politickou situaci a navázal spolupráci se západními zeměmi, zejména v oblasti ropného průmyslu. Po jeho smrti v roce 2003 převzal moc jeho syn Ilham Alijev, který je prezidentem dodnes. V roce 2020 Ázerbájdžán podnikl vojenskou ofenzivu a získal zpět část území Náhorního Karabachu. V roce 2023 obsadil zbytek regionu po krátké operaci, čímž fakticky obnovil plnou kontrolu nad územím, které bylo dlouhodobě sporné a které mu oficiálně od roku 1991 patřilo.
Ázerbájdžán je dnes republika s autoritativními rysy, silně orientovaná na export ropy a zemního plynu. Hraje důležitou roli v energetické politice mezi Evropou, Ruskem a Blízkým východem.
Co vědět o Ázérbájžánu?
10 nejzajímavějších míst
Jak se dostat do Ázérbájdžánu?
Nejlevnější možností je letět letadlem z Budapešti do Baku, kdy vás letenka včetně vlaku do Budapešti a MHD po Budapešti vyjde na 3 450 Kč (letenka 2 350 Kč, vlak/bus 1 000 Kč, MHD Budapešť 2x 850 HUF = 100 Kč). Celkem vás cesta vyjde na cca 17 h.
Druhou možností je letět z Prahy, kdy vás letenka s jedním přestupem v Istanbulu (celkem 9 h) vyjde na 5 200 Kč.
Možné je letět také přímo z Prahy letadlem do Baku (4 h), to vás vyjde na cca 7 400 Kč.
A z letiště z Baku do centra?
Zde se dostanete luxusními dálkovými autobusy, které jezdí přes den (6 – 23 h) každých 20 minut a přes noc každých 45 minut. V centru jste pak za 30 minut. Autobusy zastavují u stanic metra Koroğlu (na hlavní silnici) a 28. May (na autobusovém terminálu MHD).
Jízdné stojí 1,3 AZN = 16 Kč, pokud máte BakuKart, kterou si můžete pořídit na letišti v automatu, pokud budou ovšem zrovna funkční automaty. Případně řidič má při sobě svoji BakuKart, kterou Vám jízdenku může zaplatit, když mu v hotovosti dáte zmíněných 1,3 AZN. Samotná plastová karta BakuKart (na kterou si nahrajete peníze) pak stojí 2 AZN, pokud plánujete využívat MHD v Baku (zbylá MHD je již levnější a stojí 0,4 – 1 AZN po městě).
Železniční doprava
Regionální a dálková doprava
Lanovky
Městská doprava