Ázerbájdžán (plným názvem Ázerbájdžánská republika) je poloprezidentská republika, která se rozkládá na pomezí jihovýchodní Asie a východní Evropy. Mluví se zde ázerbájdžánsky a většina obyvatel věří v islám, což je rozdílné na rozdíl od sousední Gruzie, Arménie nebo Ruska. Rozloha 86 600 km², tedy je obdobně velká jako Česká republika. I z hlediska počtu obyvatel má obdobně, tedy cca 10,3 milionu obyvatel, z nichž cca 4 miliony žijí v Baku a okolí.

Země má také svojí exklávu Nachičevan, kam se lze dostat pouze letadlem nebo autobusem přes Írán kvůli nedořešenému konfliktu o Náhorní Karabach. Nejvyšším bodem je na severu Bazardüzü na Velkém Kavkazu s 4 485 m. n. m., každopádně není to nejvyšší hora Kavkazu – tou je Elbrus v ruské části s 5 642 m. n. m.

V Ázerbájdžánu se platí manaty (1 manat = 12 Kč). Z hlediska HDP na obyvatele je na tom Ázerbájdžán 3x hůře než ČR, tedy podobně jako sousední Gruzie nebo Arménie. V zemi vás jistě překvapí všudepřítomné bilboardy prezidenta a vojenské bilboardy ohledně války o Náhorní Karabach nebo zvěčněné úmrtí vojáků na bilboardech. Ostatně není se čemu divit – válka skončila teprve v roce 2023 po 30 letech a prezident je od nezávislosti Ázerbájdžánu defakto stejný od roku 1991 (jen otce vystřídal syn). V Ázerbájdžánu jsou také velmi citelné rozdíly mezi hlavním městem (Baku) a venkovem (Saki, Mingacevir, …).

 

 

 

Historie

Území dnešního Ázerbájdžánu bylo osídleno už v pravěku. Patřilo k jedné z oblastí, kde vznikaly první civilizace na rozhraní Evropy a Asie. Ve starověku bylo součástí různých říší – Médské, Perské a později Alexandrovské po výbojích Alexandra Velikého.

Po rozpadu těchto říší se zde vytvořilo Albánské království Kavkazu (Kavkazská Albánie) s hlavním městem Gabala, které existovalo přibližně od 2. století př. n. l. do 8. století n. l. Obyvatelé byli převážně křesťané a udržovali si relativní samostatnost pod nadvládou větších mocností, zejména Persie a později arabského chalífátu. V 7. století území ovládli Arabové, kteří zavedli islám, jenž se postupně stal dominantním náboženstvím. Ve středověku se zde vystřídalo několik turkických a perských dynastií. V tomto období začal na území postupně převažovat turkický etnický prvek, což položilo základ dnešní ázerbájdžánské identity a jazyka. Od 16. století se o území přetahovaly Perská říše a turkická Osmanská říše. Nakonec zde Persie upevnila moc.

Na přelomu 18. a 19. století začalo území ovlivňovat Ruské impérium, které postupně ovládlo severní část Ázerbájdžánu po válkách s Persií (1826–1828). Jižní část zůstala Persii (dnešní Íránský Ázerbájdžán). Po rozpadu carského Ruska vznikla 28. května 1918 Ázerbájdžánská demokratická republika (ADR) – první demokratická republika v muslimském světě. Zavedla všeobecné volební právo (včetně žen) a parlamentní systém. Tento stát však existoval jen krátce – v roce 1920 byl okupován bolševickým Ruskem a začleněn do Sovětského svazu. Po začlenění do SSSR vznikla Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. V období industrializace se stalo Baku důležitým centrem těžby ropy. Sovětská vláda přinesla modernizaci, ale také politické represe a omezení národní kultury. V 80. letech se začaly projevovat národnostní konflikty, zejména spor o Náhorní Karabach, kde žilo arménské obyvatelstvo.

Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásil Ázerbájdžán 30. srpna 1991 nezávislost. Krátce nato však vypukla válka právě s Arménií o Náhorní Karabach (1992–1994), při níž Arménie získala kontrolu nad regionem i okolními oblastmi. V roce 1993 se k moci dostal Hejdar Alijev, který stabilizoval politickou situaci a navázal spolupráci se západními zeměmi, zejména v oblasti ropného průmyslu. Po jeho smrti v roce 2003 převzal moc jeho syn Ilham Alijev, který je prezidentem dodnes. V roce 2020 Ázerbájdžán podnikl vojenskou ofenzivu a získal zpět část území Náhorního Karabachu. V roce 2023 obsadil zbytek regionu po krátké operaci, čímž fakticky obnovil plnou kontrolu nad územím, které bylo dlouhodobě sporné a které mu oficiálně od roku 1991 patřilo.

Ázerbájdžán je dnes republika s autoritativními rysy, silně orientovaná na export ropy a zemního plynu. Hraje důležitou roli v energetické politice mezi Evropou, Ruskem a Blízkým východem.

Co vědět o Ázerbájžánu?

• mobilní data
  • nejlevněji koupíte tarif přímo u zdejších operátorů od 150 Kč (11 AZN) = operátor Nar => 40 GB = 34 AZN (420 Kč), Azercell => 30 GB = 29 AZN (360 Kč) nebo Bakcell => 31 GB = 29 AZN (360 Kč) nebo i levnějších tarifů => 6 GB = 12 AZN (150 Kč, Bakcell, Azercell) nebo 5,5 GB = 11 AZN (135 Kč, Nar)
  • můžete také využít různých zprostředkovatelů s eSIM, ale tarify jsou dražší => 3 GB = 7 USD (150 Kč, Sparks), 10 GB = 18 USD (380 Kč, Yesim) nebo neomezený tarif na 7 dní = 20,74 USD (440 Kč, Global YO)
• zavřené hranice => nelze se dostat po souši – hranice jsou zavřené (jediná možnost je dostat se z Ázerbádjžánu do Gruzie, Turecka nebo Íránu, ale ne zpět), tedy vždy je třeba cestovat letadlem. Hranice s Ruskem jsou nejspíše zavřené v obou směrech a s Arménií jsou zcela zavřené.
• měna ázerbájdžánský manat => 1 manat = 12 Kč
• autoritářský režim – volby jsou nedemokratické, ve velkém se oslavuje první prezident Alijev (který vlál od nezávislosti v 90. letech), kterého můžeme potkat na billboardech podél silnic a ve městech (kromě Baku). Zmíněného prezidenta vystřídal po jeho smrti v roce 2003 jeho syn, který vládne dodnes.
• velké rozdíly mezi Baku a zbylými částmi Ázerbájžánu – zatímco v Baku si kolikrát připadáte jako ve vyspělé zemi, která je velmi bohatá, při návštěvě jakéhokoliv jiného městě se zas dostanete klidně i o 20 – 30 let zpátky, neboť od 90. let se toho příliš nezměnilo (nejlepším příkladem je město Shaki, Lankaran, Sirvan nebo největší tržiště Sadarak u Baku
• válka o Náhorní Karabach skončila až v září 2023 po tom, co začala v 90. letech – doteď je Náhorní Karabach veřejnosti znepřístupněn (listopad 2025) a probíhá jeho obnova. V Náhorním Karabachu žily dlouhou dobu Arméni (z Arménie), kteří ho dlouhá léta okupovali (za dob Sovětského svazu tento problém jen vřel). Kvůli tomu začalo v 90. letech válka, kterou Arméni vyhráli a následně probíhala válka v letech 2020 a 2023, kdy Arméni postupně přišli o toto území, byť oficiálně od 90. let patřilo Ázerbájdžánu.
• Ázerbájžán má svoji exklávu Nachičevan, což je území, které je zcela odděleno od zbývajícího území. V plánu je obnovit Zangezurský koridor, který by toto území opět pevninsky spojil s Ázerbájžánem – na to je třeba ale domluva s Arménií, se kterou se do roku 2023 vedla válka, aby bylo možné přes její území postavit silnici a i železnici, která tu dříve vedla a válkou byla zničena. Dlouhou dobu se mohlo do Nachičevanu jen letecky – dnes je možné se dostat i autobusem (pouze pro ázerbájžánské občany) přes Írán (bez nutnosti mít íránská víza apod.)
• velké rozdíly v nadmořské výšce – zatímco nejvyšší hora měří 4485 m.n.m., nejnižším bodem je Kaspické moře u pobřeží, která má výšku -28 m.n.m. Může se Vám tak stát během jarních a podzimních měsíců, že během jednoho dne se dostanete z letních 20 °C na 0 °C obklopeni všude sněhem, pokud pojedete od moře do hor – např. do nejvýše položené vesnice Xinaliq ve výšce 2 344 m.n.m.
• Náhorní Karabach je od léta 2025 otevřen i pro turisty – pro vstup se musíte registrovat na ázerbájdžánských stránkách a následně potvrdíte SMS (registrace lze ale jen z území Ázerbájdžánu nebo pomocí VPN, kdy nastavíte lokaci na Ázerbájdžán). Celý Náhorní Karabach je aktuálně protkán různými kontrolními stanovišti, ale není třeba se ničeho obávat. Podrobný report naleznete zde.
• Ázerbájdžán (a také hlavní město Baku) leží vedle největšího jezera na světě – Kaspické moře
• Baku je nejníže položené hlavní město na světě
• svatební byznys – po celém Ázerbájdžánu můžeme vidět honosné obchody se svatebními šaty, luxusními svatebními auty a výzdobami a svatební paláce, kde se konají svatby. Ačkoliv průměrná mzda je v Ázerbájdžánu 3x menší než ČR, v přepočtu na koruny je cena svatby od 100 000 Kč až po 1 mil. Kč. Typické pro místní svatby je, že je sem pozváno velké množství lidí, kteří dávají svatebčanům dary kolem 10 AZN (což je cca 1 500 Kč), tedy při 100 lidech už to je hezkých 150 000 Kč na svatbu.

10 nejzajímavějších míst

1. Baku – moderní metropole, hlavní město, odkaz na umístění míst

• Staré město – labyrint úzkých uliček, Panenská věž, Palác Širvánšáhů, minaret Synyk Kala z roku 1093, Lezgi mešita ze 12. století. Video zde 
• Baku Boulevard – příjemná promenáda u moře s nádhernými výhledy na město, ideální na večerní procházku.
• Flame Towers – ikonické věže, které večer svítí jako plameny, z roku 2012
• Azerbaijan Carpet Museum – národní muzeum koberců, impozantní budova ve tvaru koberce z roku 2014
• Heydar mosque – největší a nádherná ázerbájdžánská mešita, pojmenovaná na počest prvního prezidenta, otevřena 2014
• Malé Benátky – systém vodních kanálů v centru města, otevřený v roce 1960 a rozšířený v roce 2012
• Baku TV tower – televizní věž z roku 1996, v roce 2008 byla otevřena rotující restaurace v 62. patře (175 metrů) s nádhernými výhledy na Baku, jedná se o 2. největší budovu v Ázerbájdžánu (310 m) po zdejší elektrárně (320 m)
• Deniz Mall – moderní obchodní centrum vedle muzea koberců a “malých” benátek, otevřené 2020
• Vládní budova – historická budova
• Park vítězství – nový park s úchvatnými pomníky otevřený v roce 2024 na počet vyhrané 2. války o Náhorní Karabach v roce 2020
• Park válečných trofejí (Military Trophy Park) – sousedící park, který opět oslavuje válečná vítězství Ázerbájdžánu v karabašské válce, otevřen 2021
• The Crescent Development project – Komplex zahrnuje hotel na moři (Crescent Hotel – ve tvaru půlměsíce), kancelářskou věž (Crescent City), obytnou věž a obchodní a zábavní centrum (Crescent Place). Obchodní centrum otevřené 2024, hotel stále ve výstavbě v roce 2025
• Port Baku Towers – přístavní mrakodrapy vedle Crescent komplexu
• Baku Bay tower – obchodní centrum a kancelářský komplex
• Centrum Hejdara Alijeva – futuristická budova od Zahy Hadid z roku 2012, symbol moderního Ázerbájdžánu. Video zde
• Kongresové centrum Baku – největší kongresové centrum v zemi, otevřené 2015
• Ulice mrakodrapů – Heydar Aliyev properti
  • Baku tower – nejvyšší mrakodrap v celém Ázerbájdžánu (277 m), otevřen 2021
  • SOCAR tower – 190 m, zploštělý mrakodrap uprostřed, otevřená 2015
  • Taxation Tower – 168 m, rotující tvar, budova Ministerstva daní, otevřená 2021
  • SOFAZ tower – 140 m, otevřená 2015
  • Hotel Ritz-Carlton Baku -130 m, hotel, otevřen 2022
  • Chinar plaza – 129 m, otevřen 2015
  • AzerSu Tower – 124 m, otevřená 2018
  • Property tower – 114 m, věž nemovitostí, otevřená 2018
• Mešita Bibi Heybat – replika mešity ze 13. století vystavěná v 90. letech na okraji Baku, z centra (cca 7 km od lanovky) se sem dostane autobusem č. E1, 72, 125, 149, 205
• Kříšťálová síň Baku – sportovní hala v moderním impozantním provedení
• Tržnice Sadarak – největší tržnice Ázerbájdžánu, kousek od Baku se nachází obrovská tržnice, kam se sjíždějí lidé z celého Ázerbájdžánu. Česká holešovická tržnice je oproti tomu “mrňous”. Dostanete se sem expresní linkou E1 z centra (od lanovky, stanice metra Sahil, případně i l. 72 a 125) či od dalších stanic metra (Khojasan – l. 130, 176, 506, 509, 539, 557, 596, dále stanice 20. ledna – l. 130, 194, 205, 211 či Inšaatchylar – l. 205, 206).

2. Gobustán – skalní umění a bahenní sopky

• Petroglyfy staré 40 000 let.
• Bahenní sopky – aktivní a působivé výbuchy bahna, které jsou způsobeny smícháním zásob plynu a kapalin v zemi. Největší bahenní sopku nalezneme v Gobustánu poblíž vesnice Baş Ələt.
  • Jak se sem dostat? Pokud nechcete zbytečně utrácet za taxíky, dostane se sem l. 195 z Baku z terminálu Bina, kam se dostanete z centra autobusem č. 125, 193, 205 nebo 206 (od stanice metra Sahil/Akademie Elmlyar/20. ledna), celá cesta vás vyjde na cca 2 h (např. od lanovky na Binu l. E1 23 min + l. 195 73 min) s tím, že k bahenním sopkám je to od nádraží Baş Ələt (kde staví bus) cca 4,5 km (nebo odtud můžete využít taxi za cca 12 AZN = 150 Kč x z centra Baku za cca 65 – 80 AZN = 800 – 1000 Kč, autobus vás celkem vyjde za cestu tam a zpět do 4 AZN = 50 Kč). Z centra Baku je to k sopkám přes 70 km! Autobusy jezdí od 6 h do půlnoci.
  • přibližně 300 z celkových 700 světových sopouchů leží právě v Ázerbájdžánu.
  • nachází se tu i největší bahenní sopka světa (410 m) – Taragaj Dag

3. Ateshgah a Yanardag – země ohně

• Ateshgah (Chrám ohně) – zoroastrianský budhistický chrám, kde dříve hořely přírodní plyn, dnes už je ale vlivem sovětské předimenzované těžby napájen pouze plynovým potrubím
  • Jak se sem dostat? dostanete se sem autobusem č. 113, 191, 213 od stanice metra Kara Karaev, č. 104 od Azy Aslanov a 44 od Achmedly
• Yanar Dagh (Hořící hora) – požár zemního plynu, který neustále hoří, patrně z 50. let 20. století
  • Jak se sem dostat? z centra (cca 22 km od lanovky) se sem dostanete autobusem č. 217 (od stanice červeného/zeleného metra Koroglu, bus jede každých 7 min) nebo 147 (od stanice zeleného metra Prospekt Azadlyg, bus jede každých 13 min)

4. Šeki – kouzelné město v horách

• Palác šekinských chánů – nádherné vitráže šebeke , orientální výzdoba.
• Historické staré město a karavanseraj na Hedvábné stezce.
• Jak se sem dostat? vlakem/autobusem z Baku (z centrálních nádraží) cca každé 2 h od 9 do 17 h + nočními spoji kolem půlnoci, každých cca 30 min také mikrobusy, jízdní doba cca 6 h

5. Quba a Qusar – kavkazská příroda

• Qusar – výchozí bod do národního parku Shahdag (treky, lyžování – největší lyžařské středisko v zemi s 15 lanovkami a 20 km sjezdovek). Malebné vesnice, zelené údolí a kavkazská atmosféra
• Quba – výchozí bod do nejvýše položené vesnice Xinaliq ve výšce 2 300 m.n.m. na Hedvábné stezce, největší židovská vesnice mimo Izrael a Spojené státy Qırmızı Qəsəbə, manufaktura na výrobu tradičních ázerbájdžánských koberců (od 2023 UNESCO), Malebné vesnice, zelené údolí a kavkazská atmosféra
  • Jak se sem dostat (Quba a Qusar)? mikrobusem z Baku (z centrálního nádraží) cca každých 30 min od 7 do 19 h, jízdní doba cca 3 h

6. Naftalan – léčebné „ropné“ lázně

• Známé díky léčivé ropě Naftalan, k léčbě kožních onemocnění a onemocnění pohybového ústrojí

  • Jak se sem dostat? Autobusem z Baku do Goranu (cca 5 h, jede asi 10x denně) a následně cca 17 km taxíkem/mikrobusem

7. Ganja – 4. největší město

• Mauzoleum perského básníka Nizámího 
• Bottle House postavený z 50 000 lahví
• Kláštery, parky a živé centrum
  • Jak se sem dostat? 2x denně vlakem za 3,5 h (nejrychlejší) nebo cca 20x denně autobusem za 5,5 h z Baku

 

8- Náhorní Karabach

• válka od 90. let až do roku 2023, stále ale zůstávají některé bývalé arménské památky
• Shusha – jedno z nejdůležitějších míst starověkého Blízkého východu, dodnes se tu zachovala pevnost, hlavní město starověké civilizace Elam (3200 – 539 př. n.l.)
• Gandzasar – opevněný monastýr arménské apoštolské církve na historickém území Arcach, název znamená Hora pokladů, leží ve výšce 1270 m.n.m.
• Agdam – leží na hranici Karabachu, mimo samotný Karabach, zcela zničené město v důsledku války o Náhorní Karabach – před válkou v 90. letech zde žilo cca 40 000 obyvatel, kteří byli zabiti (cca 6 000 lidí) nebo přestěhováni. Z města zůstala pouze mešita, a to jen proto, že sloužila jako pozorovatelna. Ve spod mešity se chovaly prasata, tedy velké zneuctění náboženské památky. V roce 2020 se jednalo o nejzaminovanější město na světě.
• Khudavang – historické arménské klášterní místo
• Jak se sem dostat? 2x denně jede autobusem z Baku do Agdamu, Khankendi a Shushi (cca 8 h), odtud je pak možné si vzít taxi/využít mikrobus k monastýru Gandzasar (cca 60 km) nebo klášternímu městu Khudavang (cca 90 km), nutné je ale do této oblasti mít povolení, viz náš popis o pár řádků výše k Náhornímu Karabachu

9. Candycane Mountains

• Vyrazíte-li z hlavního města na sever, po 80 km se ocitnete v oblasti barevných horských svahů. Kopce s růžovými, červenými a bílými pruhy se podobají cukrovým špalkům, proto jejich anglický název. Hory jsou takto barevné díky podzemním vodám, které jsou bohaté na železo, a dále břidlicím, které se v tenkých vrstvách ukládají na sebe. Když břidlice přišla do kontaktu s vodou, vrstvy, které obsahovaly železo, oxidovaly a zčervenaly, zatímco vrstvy bez železa zůstaly v odstínech bílé a šedé.
• Jak se sem dostat? Z Baku mikrobusem směrem na Siyazan a vystoupíte v Gilazi, cca 1 h

10. Vinařské oblasti

• vinařství

11. Šamachi a Gobustan Maraza

• Šamachi – největší mešita na celém Kavkaze – Jummah
• mauzoleem Diri Baba – z 15. století vytesané do skály, mauzoleum starého světce
• Jak se sem dostat? mikrobusem z Baku za cca 3 h

• V exklávě Nachičevanu se nachází velmi zajímavá pevnost Alinja, která velmi nápadně připomíná Machu Picchu v Peru. Dostanete se sem po více než 1 500 schodech. Pevnost leží ve výšce cca 1 800 m. n. m. (ale údaje se různí), stejně tak se různí její vybudování – od 1. století n. l. po 8. století n.l. Nachází se cca 30 km od letiště v Nachičevanu.

Jak se dostat do Ázerbájdžánu?

Nejlevnější možností je letět letadlem z Budapešti do Baku, kdy vás letenka včetně vlaku do Budapešti a MHD po Budapešti vyjde na 3 300 Kč (letenka 2 200 Kč, vlak/bus 1 000 Kč, MHD Budapešť 2x 850 HUF = 100 Kč). Celkem vás cesta vyjde na cca 17 h.

Druhou možností je letět z Prahy, kdy vás letenka s jedním přestupem v Istanbulu (celkem 9 h) vyjde na 5 200 Kč.

Možné je letět také přímo z Prahy letadlem do Baku (4 h), to vás vyjde na cca 7 400 Kč.

A z letiště z Baku do centra?

Zde se dostanete luxusními dálkovými autobusy, které jezdí přes den (6 – 23 h) každých 20 minut a přes noc každých 45 minut. V centru jste pak za 30 minut. Autobusy zastavují u stanic metra Koroğlu (na hlavní silnici) a 28. May (na autobusovém terminálu MHD).

Jízdné stojí 1,3 AZN = 16 Kč, pokud máte BakuKart, kterou si můžete pořídit na letišti v automatu, pokud budou ovšem zrovna funkční automaty. Případně řidič má při sobě svoji BakuKart, kterou Vám jízdenku může zaplatit, když mu v hotovosti dáte zmíněných 1,3 AZN. Samotná plastová karta BakuKart (na kterou si nahrajete peníze) pak stojí 2 AZN, pokud plánujete využívat MHD v Baku (zbylá MHD je již levnější a stojí 0,4 – 1 AZN po městě).

S cestovkou do Ázerbájdžánu?

I některé cestovky Vás zavezou do Ázerbájdžánu. TOP 5 nejlevnějších naleznete níže:

• ČEDOK – od 25 199 Kč (4 dny), zaměřené na turistiku, pro jednotlivce od 28 699 Kč, od 34 299 Kč (8 dní), rozšířená verze
• CK Kudrna – od 32 700 Kč (8 dní, cena včetně letenek, zájezd nabízen bez nich), zaměřené na turistiku
• CK Exkursia – od 33 800 Kč (8 dní), od 35 800 Kč (10 dní), zaměřené na památky
• CK Mundo – od 36 996 Kč (8 dní), zaměřené na turistiku
• Adventura – od 38 208 Kč (9 dní), zaměřené na památky

Železniční doprava

První vlaky se rozjely v Ázerbájdžánu roku 1880 a postupně byl provoz rozšiřován. Vlaky začaly spojovat dnešní Ázerbájdžán s územím dnešního Ruska, Gruzie či Arménie – v té době vše patřilo pod ruským carstvím. Dokonce v Ázerbájdžánu vyjely první elektrické vlaky v celém Sovětském svazu – roku 1926 mezi Baku a Sabunçu. Ve 40. letech 20. století pak byla otevřena trať i do Íránu.

Železniční dopravu v celém Ázerbájdžánu provozují Ázerbájdžánské státní dráhy. Železniční doprava Ázerbájdžánu aktuálně funguje jen na dvou dálkových trasách a jedné příměstské trase.

V roce 2025 došlo k posílení příměstské železnice kolem Baku o 55 – 85 %. Místo dosavadních 66 spojů jede nově 104 spojů v pracovní dny a o víkendu místo 30 celkem 56 spojů. Vlaky jsou zde posilovány dlouhodobě, neboť neustále přibývá počet cestujících. Nejdříve v roce 2015 došlo k obnovení provozu na trati Baku – Sumqayit (západní trať) a pořízení 4 dvoupatrových jednotek Stadler Kiss, poté v roce 2019 k obnově provozu na trati východněji, která rovněž vede do Sumqaytu (tam byla prodloužena až 2020) a pořízení dalších 5 dvoupatrových jednotek Stadler Kiss. V následujících letech posílení dalšími 2 soupravami (velkoprostorové vagony + lokomotiva, které měly původně sloužit pro mezinárodní vlaky do Tbilisi, které kvůli uzavřeným hranicím nemohou jezdit) a naposled v letošním roce doplněním 3 jednopodlažních jednotek Stadler Flirt (min. jezdí zatím jedna). Celkem tak v příměstské dopravě jezdí denně kolem 12 oběhů mezi zmíněným Baku a Sumqayitem.

V plánu je vlaky prodloužit až na letiště a dále směrem na východ od Baku. Zajímavostí je, že vlaky sice jezdí denně, ale v mimošpičkovém období nejezdí – tedy cca od 11 do 16 h. Regionální vlaky jedou průměrnou rychlostí kolem 55 km/h a jízdné stojí kolem 0,3 – 0,55 Kč/km. Trať Baku – Sumqayit má délku 91 km a jednalo se v roce 1926 o první elektrifikovanou trať v Sovětském svazu.

Regionální vlaky jezdí aktuálně na 2 trasách (celkem je potřeba denně 10 jednotek + 2x velkoprostorové vagony):

• Baku – Sabuncu – Sumqayit: denně 6:20 – 12:50, 15:00 – 23:50, jízda 1 h, interval 10 – 60 min
  • 2 páry spojů ve špičce jedou expresně, obsluhují je soupravy velkoprostorových vagonů s lokomotivou
• Baku – Chyrdavan – Sumqayit: denně 6:15 – 10:20, 16:40 – 21:00, jízda 1 h, interval 10 – 45 minut

Vadou na kráse těchto regionálních tratí je velmi chaotický interval po celý den, kdy jeden vlak jede po 15 minutách, další po 45 minutách, další po 10 minutách apod. A ačkoliv je interval ráno 10 minut, v období od 12 do 15 hodin nejede na stejné trati, kde ráno jelo 6 vlaků za hodinu, žádný vlak celé 3 hodiny!

Dálkové vlaky

Z dálkových vlaků je v provozu denně noční vlak Baku – Šeki – Balakan, na kterém nalezneme moderní lůžkové vagony zrekonstruované v roce 2024 – tato trasa byla obnovena po rekonstrukci (cca 160 km + zbytek jezdí vlaky po hlavním koridoru, pozastaveno bylo v roce 2020) 3. ledna 2025. Vybrat si můžete mezi standardní třídou (otevřený prostor s lůžky, standardní třídou plus (lůžkové kupé pro 4 osoby) nebo business třídou (lůžkové kupé pro 2 osoby). Ve třídě standard plus už dostanete i občerstvení. Zbylé dálkové vlaky jsou denní a potkáme na nich opět Stadlery, ovšem dieselové (kromě trati na Gabalu), kde jsou 4 třídy – standardní, standardní plus, business a 1. třída.

Celkem mají zdejší dráhy 4 dieselové jednopodlažní jednotky Stadler Flirt, které byly dodány v roce 2024 a nasazeny jsou na tratě Baku – Agstafa – Qazax (2 jednotky), Baku – Agdam (1 jednotka) a Mingachevir – Ganja – Agstafa (1 jednotka). Na trase Baku – Leki -Gabala jezdí jednopatrová elektrická jednotka Stadler Flirt (dodáno bylo v roce 2024 celkem 6, z nichž 3 jezdí u Baku a 3 jsou primárně určeny pro regiony). Nový úsek Leki – Gabala (42 km) byl otevřen v roce 2021 – vlaky sem začaly jezdit od března 2023 z Baku (celá trasa . Díky dodávce nových dieselových Stadlerů byl také rozšířen v roce 2024 provoz na trati z Baku do Ganji a Agstafy z jednoho na dva páry spojů denně (a v červnu 2025 prodloužen o cca 12 km do Qazax, kde byl od roku 2020 provoz přerušen) a obnoven provoz osobních vlaků od 28. září 2025 na na cca 15 km zrekonstruované trati Mingachevir – Aran, kde byl provoz přerušen v roce 2011. Od 30. srpna 2025 byl také obnoven provoz na 75 km trati  Yavlax – Barda (Kocarli) – Agdam, kde byl provoz ukončen v roce 2020 a mezi Kocarli a Ahgdam (cca 35 km) už v 90. letech kvůli válce o Náhorní Karabach.

Nejvýznamnější je hlavní trať ve směru na Ganju, Agstafu a dále na Tbilisi, kde jezdí 2 páry vlaků denně. Kvůli uzavřeným hranicím končí vlaky ve městě Qazax. Vlaky v Ázerbájdžánu jsou velmi rychlé – průměrná rychlost je kolem 80 – 90 km/h. Jízdné je také velmi levné – v přepočtu 0,45 – 0,55 Kč/km.

V některých relacích je vlak rychlejší než autobus – v ostatních destinacích je jízdní doba zhruba stejná. Největší rozdíl je na trase Baku – Ganja, kde je vlak rychlejší o 2 hodiny!

• Baku – Yevlax: 3 h (bus 4 h)
• Baku – Agdash: 3 h (bus 3,25 h)
• Baku – Gabala: 3,5 h (bus 5,25 h)
• Baku – Barda: 3,75 h (bus 4,5 h)
• Baku – Ganja: 3,75 h (bus 5,75 h)
• Baku – Samkir: 4,25 h (bus 5,25 h)
• Baku – Tovuz: 4,75 h (bus 6 h)
• Baku – Agstafa: 5 h (bus 6,25 h)
• Baku – Qazax: 5,5 h (bus 6,5 h)

Vadou na kráse nově zprovozňovaných tratí či obnovovaných je rozsah provozu. Do Agdamu nebo Gabaly jede vlak pouze 1x týdně! Tedy pouze v sobotu dopoledne tam a v neděli odpoledne zpět místo toho, aby zajistil lepší dopravní obslužnost po celý týden. Stejně tak provoz vlaků mezi 2 největšími městy země pouze 2x páry spojů denně, zatímco na stejné trase jezdí denně hromada autobusů, je také zarážející.

Dálkové vlaky potkáme na těchto trasách:

• Baku – Yevlax – Gandža – Agstafa – Qazax (460 km): 2x denně, jízda 5,5 h (2020 – 2022 pozastaveno)
• Baku – Yevlax – Shaki – Balakan (450 km): 1x denně, jízda 8,5 h, noční, od ledna 2025 (obnova), denní vlaky nadále nejezdí (pozastaveny od 2020)
• Baku – Yevlax – Barda – Agdam (360 km): sobota TAM, neděle ZPĚT, jízda 3,5 h, od srpna 2025 (obnova)
• Baku – Leki – Gabala (310 km): sobota TAM, neděle ZPĚT, jízda 3,5 h, od března 2023 (nová trať)
• Mingachevir – Ganja – Agstafa (175 km): 2x denně, jízda 3,5 h, od září 2025 (obnova)
• Baku – Astara: pozastaveno od 2020
• Baku – Horadiz: pozastaveno od 2020
• Baku – Yalama: pozastaveno od 2020, elektrické
• Baku – Böyük Kəsik: pozastaveno od 2020
• Baku – Shirvan: pozastaveno od 2020, elektrické
• Baku – Tbilisi: pozastaveno od 2020 (zavřené hranice Gruzie-Ázerbájdžán)

Ázerbájdžán ve velkém nyní staví nové tratě, zejména v oblasti Náhorního Karabachu. Nové tratě ilustruje mapka níže.

Vlaky jezdí na širokém rozchodu 1520 mm.

Jízdní řády a vyhledat spojení si můžete na stránkách ázerbájdžánské železnice.

Regionální a dálková doprava

Dálková autobusová doprava byla dlouhou dobu zajišťována pouze soukromými firmami. Až roku 2024 došlo ke vstoupení na trh i společnosti BakuBus, která postupně zavádí autobusové linky po celém Ázerbájdžánu (zatím na trase Baku – Mingachevir a Baku – Ganja). Pro delší vzdáleností lze využít také vlak – zejména na trati Baku – Yevlax – Ganja – Agstafa – Qazax nebo od Baku směrem na Shaki a Balakan. Více si přečtete v sekci o železniční dopravě.

 

Nejfrekventovanější spojení v rámci Ázérbájdžánu:

• Baku – Goran – Ganja: 26 spojů, jízdní doba 6 h, 06:30 – 19:00 (interval 30 min) + noční spoje, 12metrové autobusy, možné využít i rychlejší vlak (jízdní doba 3,75 h)
• Baku – Tovuz – Agstafa – Qazax – Girmizi Korpu/Qazax Siniq Korpu (hraniční přechod do Gruzie): 20 spojů, jízdní doba 9 h, 08:00 – 17:30 (interval 30 min, z Girmizi Korpu 06:45 – 15:15) + noční spoje (odjezdy z konečných 21:00 – 23:59), 12metrové autobusy, možné využít i vlak (jízdní doba kratší)
• Baku – Xacmaz – Xudat: 20 spojů, jízdní doba 2,75 – 3,25 h, 07:00 – 19:00 (interval 30 – 60 min, z Xudatu 06:00 – 17:30), 12metrové autobusy
• Baku – Qusar: 16 spojů, jízdní doba 3,5 h, 07:40 – 18:20 (interval 40 min, z Qusaru 07:30 – 17:30), mikrobusy
• Baku – Quba: 15 spojů, jízdní doba 3,5 h, 07:30 – 18:50 (interval 40 min, z Quby 07:30 – 16:50), mikrobusy
• Baku – Xaldan (Mingachevir): 15 spojů, jízdní doba 4 – 5,5 h, 08:30 – 17:00 (interval 1 – 2,5 h, z Xaldanu 09:30 – 18:35) + noční spoje (odjezdy z konečných 22:30 – 03:35)
• Baku – Siyazan: 11 spojů, jízdní doba 1,5 h, 09:00 – 19:00 (interval 60 min, z Siyazanu 06:00 – 16:00), mikrobusy
• Baku – Oguz: 11 spojů, jízdní doba 5,75 h, 07:00 – 18:00 (interval 60 min, z Oguzu 06:00 – 19:00), mikrobusy
• Baku – Mingachevir: 10 spojů, jízdní doba 5,25 h, 08:00 – 18:00, interval 1 – 3 h (z Mingacheviru 06:00 – 17:00), 12metrové autobusy
  • • možné využít spoje z Xaldanu = 15 spojů denně (10 km od Mingacheviru)
• Baku – Xaldan – Zaqatala: 9 spojů, jízdní doba 7 h, 10:00 – 00:30 (z Zaqataly 09:40 – 01:00), 12metrové autobusy
• Baku – Yevlax – Barda – Tartar: 9 spojů, jízdní doba 5 h, 09:30 – 19:15 (z Bardy 07:30 – 16:30), 12metrové autobusy
• Baku – Lankaran: 9 spojů, jízdní doba 3,5 h, 07:30 – 18:00 (z Lankranu 07:00 – 18:00), 12metrové autobusy
• Baku – Haciqabaul (Sirvan) – Kurdamir: 8 spojů, jízdní doba 3 h, 08:00 – 16:45 (z Kurdamiru 07:10 – 17:00), mikrobusy
• Baku – Xaldan – Shaki: 7 spojů, jízdní doba 6,5 h, 8:30 – 23:20 (z Shaki 08:30 – 23:55), 12metrové autobusy, možné využít i vlak

Další destinace, kde jezdí 12metrové autobusy:

• Baku – Xaldan – Balakan: 2 spoje, jízdní doba 6-7 h
• Baku – Gadabaj: 2 spoje, jízdní doba 8 h
• Baku – Xocali – Xankandi – Susa – Lacin, 2 spoje, jízdní doba 7 h (do Xankendi 5,5 h)
• Baku – Xaldan – Qax: 1 spoj, jízdní doba 7,5 h
• Baku – Goygol: 1 spoj, jízdní doba 5,25 h

Autobusy jezdí převážně od 7 h do 19 h, poté jen výjimečně na frekventovaných trasách. Spojení si můžete vyhledat také v aplikaci Biletim.

Kromě klasických autobusů jezdí na těchto a dalších trasách i maršrutky (mikrobusy), které jezdí častěji, cesta je ale méně pohodlná a jak jezdí se dozvíte pouze na autobusových nádražích.

V provozu je i několik nočních spojů:

• Baku – Tovuz – Agstafa – Qazax – Girmizi Korpu (hraniční přechod do Gruzie): odjezd z Baku 21:00, 22:00, 23:00 a 23:55, zpět 21:00, 22:00, 23:00, 23:59, cca 9 h
• Baku – Ganja: odjezd z Baku 23:30, zpět ve 23:59, 01:35, 6 h
• Baku – Gadabaj: odjezd z Baku 21:30, zpět 21:30, 8 h
• Baku – Mingachevir: odjezd z Mingacheviru ve 2:00, 5,25 h (z Baku žádný, možné využít spoj do Xaldanu)
• Baku – Xaldan – Sheki: odjezd z Baku ve 23:20, zpět ve 23:15, 23:55, 6,5 h
• Baku – Xaldan – Zaqatala: odjezd z Baku 22:30, 23:30, 00:30, zpět ve 23:00, 23:30, 00:30, 01:00, 7 h
• Baku – Xaldan – Balakan: odjezd z Balakanu ve 22:30, 6 h (z Baku žádný, možné využít spoj do Zaqataly)
• Baku – Xaldan – Qax: odjezd z Qaxu ve 22:00, 7,5 h (z Baku žádný, možné využít spoj do Zaqataly)

Noční spoje jsou také do exklávy Nachičevanu, stejně tak existují i denní spoje. Jízdní doba je cca 12 – 14 h. Nicméně není možné využít jako občan jiné země než Ázerbájdžánu tyto spoje. Turisté (občané cizích zemí) se mohou spolehnout pouze na letadlo, které je ovšem pro turisty 2x dražší než pro ázerbájdžánské občany (v přepočtu 1 400 Kč jednosměrná letenka, letadlo pro Ázerbájžánce stojí 730 Kč, autobus pro Ázerbájdžánce pak 360 Kč v přepočtu). Výhoda je, že hranice Ázerbájdžán – Turecko jsou v tomto směru otevřené (ne opačně, tedy jsou zavřené ve směru do Ázerbájdžánu) a pro cestu dál již není nutné využít letadlo).

Ceny jízdenek jsou velmi levné, v přepočtu 0,45 Kč/km, tedy 0,037 – 0,04 AZN/km, a to ať se jedná o vzdálenost 100 či 500 km. Taxi je zhruba 10 – 12x dražší, při dvou lidech tedy 5 – 6x dražší.

Na těchto dálkových linkách potkáme různé zájezdové autobusy:

• novější z 21. století (MAN Lion´s Coach, Setra S431 DT, Scania Oghab, Neoplan Cityliner, Daewoo FX212, Daewoo BH120F, Temsa HD C12, Merecedes-Benz Tourismo, Hyundai Universe, King Long C12)
• starší z 80. a 90. let (Mercedes-Benz O303, Mercedes-Benz O340, Mercedes-Benz O350, Mercedes-Benz O403, Setra S215 HD, Setra S315 HD, Daewoo BH117H)

 

Speciálními linkami jsou i linky k největší tržnici v Ázerbájdžánu u Baku – Sadarak. Na linkách k tržnici potkáme velmi stařičké autobusy z 80. a 90. let, které normálně na dálkové dopravě ani v Ázerbájžánu už nenalezneme. Setkat se tu tak můžete například s Ikarusy 256, Mercedesy-Benz O303 nebo Setrami S 215 HD. Linky jedou do různých částí země, zejména do měst Lankoran, Salyan, Kurdamir, Ucar, Ganja, Tovuz, Qazax či Agstafa.

Taxi

Pro využítí taxi využívejte aplikace Yandexu nebo Uberu – vyhnete se tím drahým cestám. I tak je taxi zhruba 10 – 12x dražší než cesta autobusem, při dvou lidech tedy cca 5 – 6x dražší. Taxi stojí zhruba 5 Kč/km, tedy cca 0,4 AZN/km.

Lanovky

Jedinou lanovku nalezneme v hlavním městě Baku, kde jezdí 2 kabiny proti sobě. Na lanovce platí zvláštní turistický tarif.

Městská doprava

Pokračování na následující stránce…