Názvy zastávek

 

V tomto článku vám popíšeme systémy názvů zastávek, které jsou dva – jednočárkový a dvoučárkový. Liší se zejména tím, že ve dvoučárkovém systému najdeme u zastávek v samostatné obci dvě čárky za sebou.

a) Jednočárkový systém je starší a o něco jednodušší. Používá ho například ROPID. Každá část názvu je od další oddělená jednou čárkou.

V minulosti se ROPID dokonce snažil, aby v názvu nikdy nebyla více než 1 čárka. Vznikaly tak názvy často nepřesné, s nimiž mají problémy vyhledávače (např. Oleška, rozc. Krymlov místo Oleška, Krymlov, rozc.). První uvedený příklad by se měl používat zásadně v případě, kdy zastávka je v zástavbě jádrové obce a slouží i pro její obsluhu, druhý tvar je hlavně pro zastávky na rozcestích, určené hlavně k obsluze uvedené místní části a často bývá doplněn o údaj o vzdálenosti do centra nebo na okraj této vesnice (čísla však jsou často i velmi nepřesná).

V jednočárkovém systému by se měla používat platná pravopisná norma, takže za čárkou se dělá mezera. V informačních systémech tomu tak ovšem někdy není.

Příklady názvů v jednočárkovém systému:

1) Zastávka shodná s názvem obce:
Sedlec

2) Zastávka v místní části (název shodný se jménem osady):
Klecany, Klecánky

3) Zastávka v místní části:
Zdiby, Veltěž, pošta

4) Zastávka v samostatné obci:
Klecany, u kostela

kkk

b) Dvoučárkový systém vznikl hlavně z technických důvodů pro Celostátní informační systém. Jeho výhodou je, že poskytuje o něco více informací a umožňuje např. v IDOSu vyhledávat spojení do osad, které nejsou samostatné, a zároveň je tam více zastávek, takže nestačí zadat název konkrétní zastávky.

Ve dvoučárkovém systému má každý název zastávky 3 části: obec, část obce, zastávka.

Tyto části jsou oddělené čárkami. Rozdíl je v tom, že v případě, kdy je název obce shodný s názvem části obce (zastávka se nachází přímo v samostatné vesnici), vynechává se sice 2. část názvu, ale zůstávají 2 čárky. Díky tomu lze poznat, která zastávka patří přímo k jádrové vsi a kdy se jedná o místní část.

Ve dvoučárkovém systému není zvykem dávat za čárku mezeru, a to z technických důvodů a také kvůli přehlednosti.

Příklady názvů ve dvoučárkovém systému:

1) Zastávka shodná s názvem obce:
Sedlec

2) Zastávka v místní části (název shodný se jménem osady):
Klecany,Klecánky

3) Zastávka v místní části:
Zdiby,Veltěž,pošta

4) Zastávka v samostatné obci:
Klecany,,u kostela

kelcanyff

klecanye

Pravopis v názvech zastávek:

Na závěr poznamenejme, že název zastávky se považuje za jeden celek, který začíná již názvem obce. Ve 3. části názvu se tedy správně nemá psát velké písmeno, pokud se nejedná např. o název ulice. Výjimkou je, pokud tuto část názvu uvedeme samostatně.

Příklad:
Pojedu ze zastávky Klecany,,u hřbitova. ALE:
V Klecanech pojedu ze zastávky U hřbitova.

Zveřejněno: 4. 9. 2014
Autoři: Martin Chour, Ondřej Kališ

Jedna reakce na Názvy zastávek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *