Strousbergova železnice

 

Bethel Henry Strousberg se narodil v roce 1823 v Prusku v rodině chudého židovského právníka. Zpočátku prodával uhlí, poté vstoupil do pojišťovací společnosti Waterloo. V roce 1866 Strousberg získává koncesi na výstavbu železnic Varciora-Bucuresti_Braila-Roman a Tecuci-Barlad v Rumunsku. V roce 1868 pak uzavřel smlouvu o výstavbě železnice a koncem roku 1870 byla zprovozněna. Po uvedení železnice do provozu kupuje továrny na lokomotivy, doly a železárny v Německu, kde začíná rozšiřovat svou podnikatelskou činnost.

celekschéma Strousbergovy železnice (červeně neprovozovaný úsek, modře provozovaný) (schéma: www.brdy.info)

Nyní se dostáváme k české strousbergově železnici, zde kupuje v roce 1871 velkostatky Zbiroh, Mirošov a Osek a vlastní Zbirožský zámek, hrad Točník a Žebrák. V Čechám mění okolí Zbiroha z převážně zemědělské krajiny na území železářského a strojního průmyslu, kde základem je ruda, která se tu vyskytuje. Kromě krajiny bohaté nerostnými surovinami zde našel i plno pracovních sil z řad cvočkařů a hřevíčkářů. Jeho cíl byl vybudovat železnici přes celé brdské pohoří a spojit jeho všechny  závody – v Mirošově, Svaté Dobrotivé, Dobřív a Zbirožské ocelárny. Mezi lety 1873 až 1875 začal Strousberg vykupovat pozemky a v některých částech se začaly objevovat náspy, někdy dokonce i koleje. Bohužel tím vše skončilo. Strousberg se dostal do finančních problémů, jelikož zjistil, že ložiska rudy obsahují moc fosforu. Měl ale „velké“ štěstí, za 6 let byl tento problém vyřešen.

298327273350005_06Strousberg (foto: ceskatelevize.cz)

Strousberg hledal východisko z krize v Rusku, pomocí fingované společnosti. Na podvody se ale brzy přišlo a byl od roku 1875 na 2 roky uvězněn. Všechen majetek připadl věřitelům a dluhy dosáhly 90 milionů marek. Strousberg zemřel v roce 1987 v Berlíně v chudobě.

Před I. světovou válkou v roce 1911 byl přijat další pokus o realizaci dráhy, který nakonec byl kvůli I. světové válce přerušen (náklady 3 500 000 K). Po I. světové válce Československé dráhy chtěly trať v roce 1924 obnovit, ale nesetkaly se s pochopením.

010 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicetudy dříve vedla železniční trať – nyní zde začíná cesta od dálnice kolem ovocných stromů a keřů (foto: MCH)

Železniční trať:

Z trati se dochovalo několik násepů a pozůstatků po původních pražcích. Naše putování začneme ve Zbirohu na křižovatce ulic Bezručova × U koupaliště, kde trať přibližně začínala. Odtud vedla ve směru na Kařez vlevo kolem Podzbirožského rybníka a napojovala se do Šrámkovy ulice. Odtud vedla jako dnešní modrá turistická značka ulicí Zámostí a dále od Zbiroha dál ke Kařezu.

Po modré tak pokračovala kolem osad V Čápu a Pětidomí k dnešní dálnici na Plzeň. V lesní části u osady V Čápu nalezneme ještě velkou část náspu, kudy měla železniční trať vést. Před ní totiž prudce odbočila vlevo a krátce jí kopírovala k oblasti Za Ohradou. Zde se otočila vpravo a pokračovala k rozcestí Tři Sudy. Na posledním vyjmenovaném úseku od dálnice na Plzeň jsou již vidět známky zrušené železniční tratě, ač nedostavěné. Kopírovala zde současnou cestu dnes obrostlou plno ovocných stromů či různých keřů k mostu s železniční tratí na Plzeň/Prahu. Právě zdejší most byl vybudován kvůli plánované železniční trati, bohužel vlak na něm nikdy neprojel.

011 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicekřížení tratě na Prahu/Plzeň se Strousbergovou železnicí – vlaky však po mostě nikdy nejely (foto: MCH)

Od mostu vede cesta po násepu až k rozcestí Tři sudy, kde se protíná se silnicí 605 a pokračuje dále do lesa po neznačené cestě vedené na násepu ke kraji Kařezu.

013 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železniceželezniční trať od rozcestí Tři sudy ke Kařezu (foto: MCH)

Místy je již násep velmi zarostlý a neprůchodný, nicméně je možné ho obejít. U Kařezu se protíná se žlutou turistickou značkou a vede stále rovně k poli, kde se ovšem ztrácí. Další pozůstatky trati najdeme u osady V Dubině, kde trať opět míří do lesa a rozděluje se. Vpravo míří k železniční stanici Kařízek, kde se měla napojovat na původní železniční trať a při pokračování rovně pokračovala do Zaječova a Strašic.

014 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železniceosada V Dubině – zde se železniční trať rozdělovala do Strašic a Kařízku (foto: MCH)

Nyní tak odbočíme vpravo. Násep je nyní velmi zřetelný, bohužel bez pořádného oblečení těžko průchozí – celému násepu totiž panují metr vysoké kopřivy.

015 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicepůvodní násep porostlý kopřivami (foto: MCH)

S postupným přibližováním k silnici na Kařez se terén postupně zhoršuje, v pohodě se ale dá zvládnout. Od silnice dál je trať ještě chvíli patrná, ale kvůli močálům velmi nebezpečná. Dále v obci již po trati nejsou ani památky.

017 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicepokračování železniční tratě od silnice u rybníka Němec k Kařízku, kde je cesta velmi nebezpečná – nachází se zde řada močálů (foto: MCH)

Opět se tedy vrátím k druhé variantě, ta vede od osady V Dubině lesem rovně po zachovaném násepu. Násep je částečně průchozí (v první části), pač v druhé části trasy na něm spatříme malé jehličnany, proto je třeba násep obejít po levé straně.

018 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicezachovaný násep za osadou V Dubině (foto: MCH)

Za smrští jehličnanů pokračujeme již po cestě, která vede po železničním tělesu až ke konci Lesa u obce Olešná.

020 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicezarostlý násep mladými jehličnany (foto: MCH)

Odtud trať obcházela po pravé straně Olešnou, kde nalezneme ještě pozůstatky po trati. V místě stromkového pásu za fotbalovým hřištěm se nachází ještě velká část násepu, který je dosti zarostlý a téměř neprůchodný.

023 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicenásep za obcí Olešná (foto: MCH)

026 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicepohled na obci Olešná se zachovalým náspem v místě stromků (foto: MCH)

Z Olešné pak pokračuje bez žádné známky původní trati na sever Zaječova, kde pod úhlem 90 stupňů se otáčí na Těně. V blízkosti Zaječova se ještě asi 150 m tratě zachovalo a odtud také první vlaky vyjely ve směru na Strašice. Pokud pokračujeme dále na Těně, čeká nás asi z celé trati nejzachovalejší úsek. Od kraje lesa u Zaječova až ke konci u Tění.

027 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicezachovalé železniční těleso od Zaječova do Tění (foto: MCH)

Zde kromě násepu naleznete i pozůstatky po pražcích. Je tak pěkně vidět, kde každý pražec a samozřejmě koleje byly. Násep je na několika místech přerušen, neť tady původně byly malé propustky. Trať je také celá průchozí, nachází se tu mohutné jehličnany.

031 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnice

mezi Zaječovem a Tění naleznete několik míst, kde jsou naleznete pozůstatky po pražcích (foto: MCH)

034 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicezachovalé železniční těleso před Těněmi (foto: MCH)

Po jižní straně objížděla trať Těně a mířila ke kraji dnešního vojenského újezdu Brdy a podél něj do Strašic. Vedle Tisého rybníka vně vojenské újezdu Brdy se dochovalo pár metrů tratě, trať je zde ale těžce průchozí. U Strašic se stáčí do centra obce, kde nacházíme jediný dochovaný příkop.

039 - pozůstatek zrušené trati Strausbergovy železnicepříkop ve Strašicích, vedle obytných domů (foto: MCH)

Dále trať vedla do Dobřívi, kde se díky současnému lesu dochovala snad celá trať, vedená podél silnice 117. Sem však vlaky už nikdy nevyjely, končily už ve Strašicích, kam trať byla hotová.

podelnakPodélný profil trasy Strousbergovy železnice je odečten ze současných vrstevnic, původní trať byla díky umělým terénním úpravám více pozvolnější. (graf: www.brdy.info)

Fotogalerie:

   

Zveřejněno: 18. 10. 2015 Autor: Martin Chour

 

5 Responses to Strousbergova železnice

  1. Š říká:

    Tak jsem napsal krásný dlouhý komentář, ale milý systém mi to celé zcenzuroval, že prý se mu to zdá být spamem, a tlačítkem „zpět“ jsem se k textu mého příspěvku už nedostal. Tak nic.

  2. Š říká:

    Zaujalo mě, že podle mapky byl úsek ze Zaječova do Strašic provozován. V článku jsem se nedočetl, jakého období se ta informace má týkat ani k jakému účelu právě tento úsek bez napojení na železniční síť sloužil.

    Strousberg zemřel v roce 1987 v Berlíně v chudobě? To se tedy dožil docela požehnaného věku. 🙂 Podle německé Wikipedie zemřel roku 1884, takže ty překlepy v letopočtu jsou tam nejméně dva?

  3. Š říká:

    A ještě jazykové okénko:

    – doporučuji prosvištět skloňování slova „násep“(odkaz na Internetouvou jazykovou poradnu zdejší bdělý systém cenzuruje) člověk musí svou češtinu zdokonalovat, aby nebyl za blbece.
    – Těně jsou jazykový oříšek – článek kolísá mezi pomnožným a jednotným číslem, podle ČSÚ (odkaz na stránku Registru sčítacích obvodů a budov zdejší úzkoprsý systém považuje za spam) ovšem má toto pomnožné jméno atypické skloňování, které se navíc v některých pádech přiklání k mužskému vzoru (Těně, bez Těň, ale o Těnách, k Těnám, s Těnami).
    – „pohled na obciOlešná“ – obec opravdu není podle vzoru „ovce“ („růže, nůše“), ale podle vzoru „píseň“.
    – hřevíčkář má být hřebíčkář?
    – jestlipak se vám podaří správně vyskloňovat „kopírovala zde současnou cestu dnes obrostlou plno ovocných stromů či různých keřů“?

  4. Š říká:

    No vida, taky se mi podařilo v mých příspěvcích nasekat hromadu překlepů. A jinak je ten článek zajímavý a fotky přínosné – až jsem dostal chuť si tam zajet na výlet.

  5. Š říká:

    A ještě jednu zbrklou chybu jsem udělal:

    …ovšem má toto pomnožné jméno atypické skloňování, které se navíc v některých pádech přiklání k TVRDÉMU (nikoliv „mužskému“) vzoru (Těně, bez Těň, ale o Těnách, k Těnám, s Těnami).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.