Moldavsko je spolu s Kosovem a Ukrajinou nejchudší země Evropy. Nachází se na východě Evropy a hraničí s Rumunskem a Ukrajinou. Mluví se zde moldavsky, což je defakto dialekt rumunštiny. Rozloha Moldavska je 33 843 km², tedy je 2x menší jak Česká republika. Z hlediska počtu obyvatel je v Moldavsku 2,4 mil. obyvatel, tedy 4x méně jak v České republice. Země je od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, parlamentní republikou. Většina obyvatel vyznává pravoslavné křesťanství (95 %).

Krátká historie Moldavska

Území dnešního Moldavska bylo ve 14. století součástí Moldavského knížectví, které vzniklo roku 1359. V průběhu staletí se knížectví dostalo do sféry vlivu Osmanské říše, ale zachovalo si značnou autonomii. Po rusko-turecké válce (1806–1812) byla východní část Moldavského knížectví, zvaná Besarábie, připojena k Ruskému impériu, tedy defakto dnešní Moldavsko + část dnes ukrajinského území. Západní část Moldavska se roku 1859 spojila s Valašskem a dala vzniknout Rumunsku, kterým je dodnes.

Po rozpadu Ruské říše v roce 1918 se Besarábie sjednotila s Rumunskem, tedy opět do podoby bývalého Moldavského knížectví. Tento krok však nebyl uznán Sovětským svazem. Roku 1940 Sovětský svaz na základě paktu Molotov–Ribbentrop obsadil Besarábii a vytvořil z ní Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Mezi lety 1941–1944 byla oblast krátce okupována Rumunskem, poté opět připojena k SSSR. Moldavsko zůstalo součástí Sovětského svazu do jeho rozpadu v roce 1991. Probíhala zde rozsáhlá industrializace a rusifikace, ale zároveň i úpadek tradiční kultury a napětí mezi Moldavany a ruskojazyčným obyvatelstvem.

Konflikt v Podněstří

Od poloviny 80. let vlivem politiky Gorbačova začaly v celém Sovětském svazu nacionalistické tendence. To se dotklo i oblasti Moldavska, kdy po volbách v roce 1989 byla ruština sesazena z úředního jazyka (tedy i azbuka) a jediným úředním jazykem se stala moldavština. Od roku 1990 vznikla Podněsterské moldavská sovětská socialistická republika v naději, že v případě tendencí připojení Moldavské sovětské socialistické republiky k Rumunsku (jako v letech 1918 – 1944) nebo jejího osamostatnění, zůstane nadále v rámci Sovětského svazu, neboť už roku 1990 vyhlásilo suverenitu země. Ten se ovšem v roce 1991 rozpadl a samostatná Moldavská republika vyhlásila nezávislost 27. srpna 1991. Krátce poté vypukl ozbrojený konflikt v Podněstří, kde se proruské obyvatelstvo postavilo proti vládě v Kišiněvě, což si vyžádalo krvavé střety zejména v Bendery od března do července 1992. Dodnes zůstává Podněstří fakticky nezávislé, ale mezinárodně neuznané a je poloprezidentskou republikou. Je to tak nejchudší část Evropy. Rozkládá se pravé straně řeky Dněstr až na pár výjimek (na levé straně je součástí země Bendery, na pravém břehu naopak náleží Moldavsku 2 vesnice, které se vzepřely proti podněsterským silám v roce 1990).

Konflikt v Gagauzsku v 90. letech

Ačkoliv mnoho lidí slyšelo o konfliktu v Podněstří, ne všichni znají ten v Gagauzsku. Gagauzové jsou turkicky mluvící pravoslavní křesťané žijící hlavně na jihu Moldavska. V období rozpadu SSSR se obávali moldavského nacionalismu a možného sjednocení Moldavska s Rumunskem. V roce 1990 Gagauzové jednostranně vyhlásili Gagauzskou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána. Moldavská vláda to považovala za separatismus. Na rozdíl od Podněstří ale nedošlo k rozsáhlým ozbrojeným střetům — situace zůstala spíše politická než vojenská. V roce 1994 moldavský parlament přijal zákon o zvláštním statusu Gagauzska. Tím vznikla autonomní územní jednotka Gagauz Yeri, která má vlastní parlament a exekutivu, ale zůstává součástí Moldavska. Gagauzská autonomie funguje dodnes. Gagauzové se často orientují proruským směrem a kritizují proevropské kroky Kišiněva. Přestože je situace napjatá, konflikt zůstává převážně politický a diplomatický, bez rozsáhlejších bojů.

Moldavsko od rozpadu Sovětského svazu lavíruje mezi proevropskou a proruskou orientací, usiluje o přiblížení k Evropské unii a řeší hospodářské problémy i odliv obyvatelstva. Od roku 2020 má proevropskou vládu, která v roce 2025 obhájila svoji pozici.

Jak se dostat do Moldavska?

Do Moldavska se z České republiky nejlépe dostanete přímým letadlem (za cca 2 600 Kč zpáteční letenka), kterým jste v hlavním městě Kišiněva za 2 hodiny. Z letiště Vás pak odvezou autobusy/trolejbusy zdejší MHD, tedy linky 30 (trolejbus od terminálu a od hlavní u letiště) nebo 33 (autobus od hlavní u letiště). Přes léto jsou pohodlnější autobusy, které jsou všechny klimatizované, zatímco cesta cca 40 min trolejbusem do centra bez klimatizace není zdaleka vždy příjemná. Jízdenku koupíte u průvodčí ve vozidle nebo někde i kartou ve vozidle.

Odjezdy MHD z/na letiště v Kišiněvě:

• První a poslední spoje z letiště: 5.02 (linka 30), 5.23 (linka 33), 22.24 (linka 30), 22.28 (linka 33)
• První a poslední spoje z centra (Casa Presei – l. 30/Str. Ismail – l. 33): 4.05 (linka 30), 4.45 (linka 30), 21.19 (linka 33), 21.49 (linka 33)

Druhou, přímou možností, je autobusem, které jezdí několikrát denně za cca 4 000 Kč – 5 000 Kč při cestě tam i zpět a cca 25 – 30 h.

Třetí, tou nejrychlejší možností, je možnost dojet vlakem/autobusem do Vídně (za cca 300 Kč), na letiště vlakem (cca 60 Kč) a odtud letadlem do Kišiněva (za cca 730 Kč). Dohromady pak za cca 2 200 Kč při cestě tam i zpět a cca 8 h.

Čtvrtou nejzajímavější možností je využití kombinace bus+vlak nebo letadlo+vlak, tedy letadla (Praha – Bukurešť za cca 800 Kč za 2 h) nebo autobusu (Praha – Bukurešť za cca 1 000 Kč za 25 h), vlaku z letiště na severní nádraží (cca 30 Kč) a nočního vlaku z Bukurešti do Kišiněva (za cca  1 000 Kč v lůžkovém kupé pro dva nebo za cca 650 Kč v lůžkovém kupé pro čtyři, jízdní doba 12,5 h). V závislosti na kombinaci Vás tato varianta může stát cca  2 900 Kč – 4 000 Kč při cestě tam i zpět a cca 29 – 46 h. Jízdenku na vlak koupíte přes CFR Calatori a na bus přes infobus.eu. Ve vlaku na Vás dýchne atmosféra dob Sovětského svazu, neboť od doby rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se prakticky ve vlaku nic nezměnilo. Budete mít navíc možnost být součástí výměny podvozků na hranicích Rumunska s Moldavskem, neboť obě země mají jiný rozchod kolejí. Vagón se s vámi tak nadzvedne pomocí heverů na hranicích, změní se podvozky a budete pokračovat dále bez nutnosti přesedání. Celá anabáze trvá cca 1,5 hodiny. Rovnou Vám budou zkontrolovány i pasy ve vlaku.

TOP 10 míst v Moldavsku

1. Kišiněv (Chișinău)
   Hlavní město s bulváry, parky a památníky. Doporučuji Park Štěpána Velikého a Arc de Triomphe.
2. Orheiul Vechi
   Historicko-kulturní komplex s jeskynními kláštery, pozůstatky středověkého města a krásným údolím řeky Răut. Symbol moldavské historie.
3. Podněstří (Tiraspol)
   De facto nezávislé území s „sovětskou atmosférou“ – sochy Lenina, sovětská architektura a Muzeum historie Podněstří.
4. Vinice Cricova
   Jedno z největších podzemních vinařství na světě (přes 120 km tunelů). Nabízí exkurze a degustace světově proslulých vín a šumivých vín.
5. Vinice Milestii Mici
   V Guinnessově knize rekordů jako největší vinný sklep na světě – podzemní chodby dlouhé přes 200 km.
6. Soroca
   Město na severu Moldavska se známou pevností Soroca z 15. století. Často se nazývá „hlavní město moldavských Romů“.
7. Klášter Căpriana
   Jeden z nejstarších klášterů v Moldavsku, založený už ve 14. století, obklopený krásnou přírodou.
8. Klášter Tipova
   Rozsáhlý komplex jeskynních klášterů vytesaných do skal nad řekou Dněstr. Klidné a mystické místo.
9. Gagauz Yeri (Komrat)
   Autonomní oblast na jihu Moldavska. Město Komrat nabízí Muzeum historie a etnografie Gagauzů a autentickou gagauzskou kuchyni.
10. Codru Nature Reserve
    Nejstarší přírodní rezervace v Moldavsku s bohatou faunou, flórou a turistickými trasami v kopcovité krajině.

Jak se dostat z Moldavska do Podněstří?

Pro cestu do Podněstří můžete využít autobusové dopravy. Maršrutky vás z centrálního autobusového nádraží v Kišiněvě (Central bus station) dovezou např. do Tiraspolu (2-3x/hodinu – za 2 h), Benderi (2-3x/hodinu – za 1,5 h), Dubossari (2-3x/hodinu – za 1 h), Grigoriopolu (7x denně – za 1 h) nebo Rybnitsi (7x denně – za 2,5 h). Provozní doba maršrutek je denně od 5 do 17 h, do Benderi a Tiraspolu až do 19.30.

 

Na hraničním přechodu dostanete pouze kartičku, že oblast Podněstří musíte opustit do půlnoci (tranzitní vízum). Pokud chcete v Podněstří být déle, je potřeba se na hranicích zaregistrovat, popř. na policejní stanici v Podněstří a vystavit si doklad na počet dní, po které chcete zůstávat v Podněstří. Kontrola na hranicích Moldavsko/Podněstří trvá cca 2 minuty – prakticky to žádná kontrola není.

Pro cestu do Podněstří je vhodné mít v hotovosti buď moldavské leu nebo eura a vyměnit si je v Podněstří za podněsterský rubl (má cca stejný kurz jako moldavské leu). Ne všude lze platit kartou a ne všude jsou debetní/kreditní MasterCard/Visa podporovány.

 

Železnice

Železniční doprava v Moldavsku je spíše ve stádiu rozkladu než naopak, že by docházelo k její podpoře. Aktuálně jediným vnitrostátním vlakem na území Moldavska je vlak mezi Kišiněvem a Ungheni. Tuto trať využívají i mezinárodní vlaky do Rumunska (Bukurešti – 550 km a Iasi) a na Ukrajinu (do Kyjeva). Vlak do Bukurešti i Iasi jezdí každý den, vlak do Kyjeva obden, tedy průměrně na této trati jezdí 3 – 4 vlaky denně. Cesta vlakem z Kišiněva do Ungheni trvá 3 h a 20 minut na 107 km, tedy průměrná rychlost je cca 33 km/h. O něco rychleji se po této trati dostanete právě mezinárodními vlaky, kterým cesta trvá cca 2 h a 30 minut, tedy průměrná rychlost cca 43 km/h. Pokud máte v plánu jet do Iasi, díky dvojímu rozchodu mezi Ungheni a Iasi není nutné u vlaku končící v Iasi (Iasi-Socola) měnit podvozky, tedy cesta zabere cca 4,5 h. U nočního vlaku trasa Kišiněv – Iasi (a dále do Bukurešti) trvá 6 h právě kvůli výměně podvozků kvůli změně rozchodu. Noční vlak navíc staví i v centru, kdežto denní vlak končí ve stanici Iasi-Socola, kde končí kombinovaný rozchod.

Ještě v roce 2024 jezdily vlaky mezi Ungheni a třetím největším městem Moldavska – Balti (nyní po této trati jezdí jen mezinárodní vlak do Kyjeva, který v Balti také staví), stejně tak mezi Kišiněvem a 2. největším městem (Tiraspol, resp. do Benderi). Na obou tratích je aktuálně zastaven provoz pro osobní dopravu. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu byl také zastaven mezinárodní vlak z Kišiněva přes Tiraspol (Podněstří) do Oděsy (Ukrajina).

V nočních vlacích naleznete také jídelní vůz. U denních vlaků, tedy do Ungheni a Iasi pouze v případě (jedná se o kiosek), že je provozován modernizovanou jednotkou DMU.

Kde tedy jezdí aktuálně osobní vlaky?

• (Romania) – Ungheni – Cornesti – Calarasi – Straseni – Chisinau: 3-4x denně
• Ungheni – Falesti – Balti – Drochia – Donduseni – Ocnita – (Ukraine): 1x denně

Pozastavené vnitrostátní vlaky:

• Kišiněv – Bender (pozastaveno v lednu 2025)
• Kišiněv – Basarabeasca (pozastaveno)
• Kišiněv – Revaca (pozastaveno)
• Basarabeasca – Zloti (pozastaveno)
• Ungheni – Bălți (pozastaveno v lednu 2025, v provozu pouze mezinárodní obden)
• Chernivtsi – Lipcani – Sokyriany (pozastaveno)

Vozový park

Mezinárodní vlaky do Bukurešti a Kyjeva jsou složené ze starých sovětských kupéčkových vozidel a máte možnost vybrat ze 3 tříd – kupéčko pro jednu osobu (= kupéčko pro 2 osoby, ve kterém jedete sami), pro 2 osoby nebo pro 4 osoby. Vnitrostátní vlak Kišiněv – Ungheni a také krátký mezinárodní Kišiněv – Iasi jsou provozovány klasickými příměstskými jednotkami D1/D1M. Buď se jedná o modernizované (D1M) z let 2012-2013  (celkem 5 vozidel) nebo původní (D1) z 80. let z Maďarska.

Opět se tu setkáme se 3 třídami – v 1. třídě je uspořádání sedaček 2+1, ve 2. třídě 2+2 a ve 3. třídě 3+2. Rekonstruované vlaky DMU jsou vybaveny i zásuvkami. Převážně se starými jednotkami svezete v rámci vnitrostátního vlaku do Ungheni a s modernizovanými v rámci mezinárodního vlaku do Iasi-Socola.

Dopravci

Vnitrostátní vlaky a vlaky na Rumunsko provozují Moldavské dráhy (CFM), vlak na Ukrajinu pak provozují Ukrajinské dráhy (CFR).

Jízdné

Jízdné pro mezinárodní spoje si můžete koupit buď přes stránky Moldavských drah (CFM) nebo rumunských drah (CFR Calatori), kde jsou jízdenky levnější. V rámci Moldavska pak je nutné kupovat jízdenky u pokladen. Na rozdíl od autobusů jsou vlaky levnější, jízdné vás vyjde od 0,70 Kč/km (dle konkrétní třídy – I., II. či III.), u autobusů cca 1 Kč/km.

Jak cestovat po Moldavsku veřejnou dopravou?

Jak v samotném Moldavsku, tak v Podněstří se bez problému dostane veřejnou dopravou, zhruba od 5 do 18 hodin. V nejfrekventovanějších směrech jezdí mikrobusy každých 15 – 30 minut, tedy např.

• Kišiněv – Balti
• Kišiněv – Orhei
• Kišiněv – Benderi – Tiraspol
• Kišiněv – Hincesti – Comrat – Cahul
• Kišiněv – Anenii Noi
• Kišiněv – Stauceni – Cricova – Criuleni
• Kišiněv – Straseni – Ungheni
• Kišiněv – Edinet
• Kišiněv – Ungheni
• Tiraspol – Dubossary – Rybnitsa

Většina autobusů jsou mikrobusy o 20 místech, které jsou často neklimatizované. Jediné klimatizované autobusy jsme potkaly na trase mezi Kišiněvem a Balti. Větší autobusy jezdí jen do příměstských oblastí kolem Kišiněva jako je třeba Anenii Noi (Bias Trans), Criuleni, Mereni, Puhoi, Donici, Carbuna, Tipala, Zamciogi, Geamana, Gura Bicului (Bias Trans) nebo i větší města jako Balti nebo Falesti.

V příměstské dopravě se tak často setkáme ještě se starými autobusy z 80., 90. let a počátku druhého tisíciletí, zejména pak Mercedesy (O303, O305, 0405, Intouro II, Citaro), Setrami (S2xx, S3xx) nebo Otokary (Doruk).

Veřejná doprava ve městech

Kišiněv

Kišiněv je hlavní město Moldavska. Žije zde cca 500 000 obyvatel, v celé aglomeraci Kišiněvu je to pak cca 720 000 obyvatel, kam zajíždí všude i linky MHD.

Městská doprava v Kišiněvě je zajišťována trolejbusy (od roku 1972) a autobusy. Za poslední roky ušla městská doprava velkou obměnou. V rámci trolejbusové i autobusové dopravy se setkáte pouze s nízkopodlažními vozidly (od roku 2025), všechny autobusy jsou klimatizované, některé autobusy/trolejbusy jsou 15metrové a 18metrové a v některých lze platit také kartou.

Ve všech prostředcích MHD naleznete průvodčího, od kterého si koupíte jízdenky. Aktuální polohu vozidel můžete sledovat přes aplikaci EasyWay včetně jízdních řádů a tras linek. Na nejvytíženějších zastávkách naleznete online odjezdy vozidel, ale co je ještě důležitější, na všech zastávkách naleznete jízdní řády i schéma linkového vedení, což je na východní systémy MHD zázrak. Jediná vada na kráse jsou netaktové jízdní řády, tedy interval například 12-44 minut na jedné lince během špičky.

MHD je v provozu od 5 hodin do 22 hodin, s tím že provoz postupně po 19. hodině klesá a ne všechny linky jezdí až do večera. Autobusy nesou čísla 2 – 65, trolejbusy pak 1 – 38. Vadou na kráse může být, že některá čísla se překrývají, kdy například číslo 2, 9, 10, 12, 16, 21, 24, 28, 33 nebo 36 mají jak autobusy, tak trolejbusy. O to víc je to zmatečné, když mimo centrum jezdí trolejbusy na dieselagregát, tedy bez trolejí.

Ve městě nadále zůstalo několik linek maršrutek (mikrobusů), které obsluhují povětšinou starší dodávky a platí se na rozdíl od klasických autobusů a trolejbusů u řidiče a zásadně hotově. Ty najdeme v číselném rozpětí 103 – 191 a ve městě jich jezdí posledních 15 linek. Velká část byla v posledních letech zrušena a byly zavedeny trolejbusové linky, které zčásti využívají trolejového vedení a dále dieselagregát.

Jelikož Moldavsko nemá příliš mnoho peněz, v posledních letech se vozový park MHD obnovoval ojetými autobusy ze severských zemí, zejména z Finska, Švédska a Norska, a to jak ve 12metrové, 15metrové nebo 18metrové verzi – jedná se o MANy, Solarisy a VDL. Nové autobusy má Kišiněv z let 2019 – 2021, kdy do města přijelo 131 tureckých nízkopodlažních autobusů Anadolu Isuzu Citiport 12, díky čemuž bylo možné vyřadit staré vysokopodlažní Ikarusy 260 a 280 a také MANy Lion´s Classic. Od roku 2021 je městská autobusová doprava plně nízkopodlažní a všechny autobusy jsou klimatizované. V současnosti zajišťuje městskou dopravu přes 200 autobusů.

Vozový park trolejbusů se pak skládá pouze z nízkopodlažních vozidel od roku 2025, nicméně na rozdíl od autobusů nejsou většinou trolejbusy vybaveny klimatizací. Do roku 2024 bylo možné potkat v Kišiněvě také české trolejbusy Škoda 14Tr nebo spoustu starých ruských vysokopodlažních trolejbusů Ziu. Ve městě jezdí cca 370 trolejbusů a i zde došlo a stále dochází k výrazné obměně a zároveň navyšování počtu trolejbusů na rozdíl od minulosti (aktuálně se dává do provozu dalších 60 ojetých trolejbusů).

S počátkem války na Ukrajině přestalo Moldavsko odebírat trolejbusy z Běloruska (trolejbusy BKM, resp. RTEC, neboť výzbroj pochází z Moldavska, ale karoserie byla montována v Bělorusku od BKM) a spoléhá se pouze na dodávku ojetých trolejbusů ze severských zemí. Zároveň se v Moldavsku rozebíhá výroba vlastních trolejbusů Dnipro T203 – zatím byl ale vyroben jen jeden vůz a sériová výroba nezačala (dosud se tyto trolejbusy vyráběly jen na Ukrajině s použitím běloruských dílů od MAZu).

v Kišiněvě se také nachází jediná lanovka v Moldavsku, která byla otevřena v roce 1991 a uzavřena roku 1996. Reálně ale fungovala pouze 1 rok!

Vozový park trolejbusů (ev. č. 1001 – 3999):

• BKM 321 – 99 ks, výroba 2011
• RTEC 62321 M1 (BKM) – 105 ks, výroba 2013 – 2015, 2021 – 2022
• RTEC 62420 1M1 (BKM) – 1 ks, výroba 2014
• RTEC 62321 M2 (BKM) – 66 ks, výroba 2015 – 2019
• RTEC 62321 00DM3 (BKM) – 60 ks, výroba 2018 – 2021
• RTEC 62433 03M1 (BKM) – 5 ks, výroba 2020
• Škoda 24Tr – 45 ks, zařazené 2020 – 2025 (výroba 2007 – 2008, ex Lotyšsko)
• Solaris Trollino II 18 – 38 ks, zařazené 2020 – 2025 (výroba 2003 – 2005, ex Lotyšsko, Estonsko a Švýcarsko)
• Phileas Trolley VDL – 1 ks, zařazen 2022 (výroba 2014, ex Itálie)
• Van Hool AG 300T – 9 ks, zařazené 2024 (výroba 2002 – 2003, ex Rakousko)
• Solaris Trollino II 12, 12 ks, zařazené 2024 – 2025 (výroba 2006 – 2010, ex ČR a Estonsko)
• Solaris Trollino II 18, 12 ks, zařazené 2025 (výroba 2007 – 2009, ex Estonsko)
• Solaris Trollino III 18 AC MetroStyle, zařazen 2025 (výroba 2008)

Vozový park autobusů (ev. č. 643 – 1051):

• Anadolu Isuzu Cityport 12 – 132 ks, od 2019
• Volvo B12BLE – 4 ks, od 2021 (vyrobené 2011, ex Norsko)
• VDL Citea II XLE-129 – 3 ks, od 2021 (vyrobené 2012, ex Finsko)
• VDL Citea II XLE-145 – 37 ks, od 2021 (vyrobené 2012, ex Finsko)
• MAN Lion’s City LL NL313-15 CNG – 16 ks, od 2021 (vyrobené 2011, ex Norsko)
• Solaris Urbino 18 – 28 ks, od 2022, 2023 a 2024 (vyrobené 2012 a 2017, ex Švédsko a Norsko)

Tiraspol + Benderi

Druhým největším městem Moldavska je Tiraspol a čtvrtým Benderi, které se sice oficiálně nacházejí na území Moldavské republiky, ve skutečnosti jsou ale součástí Podněsterské republiky, která vyhlásila svou nezávislost v roce 1992 po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Tiraspol má zhruba 130 000 obyvatel a Benderi 90 000 obyvatel. Obě městě se ale postupně kvůli nepříznivé ekonomické situaci vylidňují.

Benderi

Co obě města spojuje, je nejen most, ale trolejbusový provoz, který byl mezi oběma městy zprovozněn v roce 1993. V té době už existovala trolejbusová doprava v Tiraspolu. Postupně byl provoz v Benderách rozšiřován, a to postupně v letech 1998, 2000, 2002, 2008 a v novodobé historii také v letech 2018 (prodloužení o 2 km na sídlišti Chomutjanovka, kde byl utvořen okruh) a 2019 (prodloužení o 2 km na sídlišti Solněčnij, aby byl utvořen okruh). Celkem dnes jezdí 5 linek po Benderách a jedna s číslem 19 do Tiraspolu. V plánu je výstavba dalších tratí (dvě městské) a jedna příměstská – do obce Varnica, kde jezdí dnes autobusová linka č. 7. V plánu byla i výstavba trati do Ternovky v 90. letech, nicméně stavba byla pozastavena a od té doby zde trolejbusy připomínají jen mohutné trolejbusové sloupy pro trolejové vedení. Trolejbusy na linkách č. 1, 2, 4 a 5 v Benderi jezdí od 5.30 do 22.30, linky 3 a 19 pak končí ve 21 hodin. Všechny linky mají interval cca 10 – 20 minut.

Provoz městských autobusových linek č. 1 – 25 v Benderi zajišťuje od července 2025 soukromá společnost Dynamo-Service LLC (místo kombinace městského podniku a soukromých dopravců do července 2025), který na ně nasazuje 6-7metrové mikrobusy od Mercedesu a Volkswagenu. Na linkách č. 4, 6 a 7 existují tzv. zlevněné spoje (celkem 4 pořadí), které rozšiřují levnou dopravu i do oblastí, kde nejezdí trolejbusy. Setkáme se tu s kapacitnějšími autobusy – s 8metrovým Mercedesem Sprinterem City (linka č. 4), 8,5metrovými autobusy MAZ-206 (linka č. 7), PAZ-32053 (linka č. 6) nebo 12metrovým Volvem 8700LE (linka č. 7). Minimálně na jaře roku 2025 byl v provozu také jeden MAN Lion´City na lince č. 7 u městského podniku. Tyto linky jsou v provozu cca od 6 do 22 hodin.

Tiraspol

Podobně jako v Benderi, i v Tiraspolu došlo v posledních letech k rozšiřování trolejbusového systému. Naposled byla prodloužena linka č. 2 v roce 2020 na konečnou v ulici Junosti na východě města (prodloužení o 2 km). Trolejbusy v Tiraspolu jezdí od roku 1967 – jedná se tak o nejstarší provoz v dnešním Moldavsku. Na rozdíl od Benderi, kde všechny linky č. 1, 2, 3, 4 a 5 jezdí ve slušném intervalu (= cca po 10 – 20 minutách), v Tiraspolu je situace horší. Kromě linek 2 a 19 (které jezdí ve špičce po 10 – 20 minutách) jezdí na zbylých linkách, tj. linkách 1, 3, 4, 6 a 7 pouze jeden trolejbus, tedy interval pak je cca 60 – 90 minut (linky č. 1 a 3 jsme ani nezahlédli). Trolejbusy jsou v provozu od 5.30 do 21 hodin, linky č. 1, 3 a 6 pak provoz končí už v 17.30, linky 4 a 7 pak ve 20 hodin, tedy po 20. hodině jezdí jen linky 2 a 19.

Kromě klasických trolejbusových linek potkáme v Tiraspolu i maršrutky (mikrobusy), které jsou značené č. 1 – 23 a v provozu jsou od 6 do 22 hodin (linka č. 2, která kopíruje téměř trolejbusovou linku č. 2, až do 23 hodin). Na linkách č. 14 a 23 se setkáme i s elektrickými mikrobusy (dodávkami) od značek Huang Hai, DongFeng, Higer a Mercedes.

Tiraspol + Benderi

Celková délka sítě je cca 58 km (24 km Benderi + 28 km Tiraspol + 6 km meziměstský úsek). Tiraspolské trolejbusy mají 4 typy barev – žluto-červená (Ziu-682), modro-bílá (Ziu-682, MAZ-103T), světle zelená (nízkopodlažní vozidla) a žlutá (nízkopodlažní vozidla). Benderské trolejbusy pak 2 typy barev – bílo-zelená (Ziu-682) a červená (nízkopodlažní vozidla).

Provoz je zajišťován ze dvou třetin starými vysokopodlažními trolejbusy Ziu z 80., 90. let a také počátku druhého tisíciletí, často pak se jedná o vyřazené trolejbusy z jiných provozů, zejména z Běloruska a Ruska – nejstarší trolejbusy jsou tak v provozu přes 40 let! První nízkopodlažní trolejbusy začaly jezdit v Tiraspolu a Benderách roku 2012 a postupně se přidávaly další – jedná se o běloruské BKM 321, BKM 420030, MAZy-103T (ty jako ojeté z Minsku), MAZ-203T (jako ojetý z Minsku) a ruské VMZ-5298. Celkem bylo dodáno 22 nízkopodlažních vozidel (provozních je 21). V posledních 5 letech ovšem byl dodán pouze jeden nový trolejbus. Celkem tak jezdí v obou městech přes 60 trolejbusů.

Cena jízdného jsou 4 podněsterské ruble – a to jak v Benderách, tak v Tiraspolu. Od ledna 2026 se cena zvedne na 4,5 podněsterské ruble (= cca 5,5 Kč). Ve všech prostředcích MHD je od července 2025 nutné platit bankovní kartou. Průvodčí jsou i přes možnost platby kartou v trolejbusech zachováni, nicméně i u nich je nutné platit kartou.

Vozový park trolejbusů:

• Ziu-682 – 41 ks (ev. č. 1-53, 187 – 252), vyrobené 1984 – 2007
• MAZ-103T – 1 ks (ev.č. 263, 264 – trvale neprovozní), vyrobené 2000 – 2001 (dodané 2012)
• BKM 42030 – 2 ks (ev.č. 255, 260), vyrobené 2012
• BKM 321 – 10 ks (ev.č. 253 – 269), vyrobené 2012
• VMZ-5298 – 7 ks ev.č. 54 – 58, 270, 271), vyrobené 2014 – 2019
• MAZ-203T – 1 ks (ev.č. 59), vyrobený 2017 (dodaný 2021)

Vozový park autobusů:

• MAZ 206 – 3 ks (+3 ks odstavené), vyrobené 2012 (pro linku č. 7)
• MAZ 256 – 1 ks (+2 odstavené), vyrobené 2012
• MAN Lion´s City – 1 ks (+ 1 ks odstavený), dodaný 2022 (pro linku č. 7)
• Volvo 8700LE – 1 ks, dodaný 2025 (pro linku č. 7)
• Mercedes-Benz Sprinter W903/W904/W906/Vario – cca 25 ks
• Volkwagen LT35/LT46/Crafter – cca 5 ks

Balti

Třetím největším městem Moldavska se 100 000 obyvateli a zároveň 2. provozem trolejbusů je Balti, nacházející se na sever od Kišiněva. Dostanete se sem za 1,5 h mikrobusem z Kišiněva.

Trolejbusová síť je v Balti mnohem menší, má cca 38 km, nicméně v posledních letech byl provoz značně rozšířen díky dodání parciálních trolejbusů, které dokáží jezdit i bez trolejového vedení – naposledy byl provoz rozšířen v roce 2025. Trolejbusy zde jezdí od roku 1972 a až do roku 2024 se obyvatelé mohli setkat ve městě s vysokopodlažními trolejbusy – konkrétně Ziu, BKM, VMZ a i jedním Škoda 14Tr. Aktuálně jezdí v Balti nízkopodlažní běloruské trolejbusy BKM 321 z roku 2014 a bělorusko-ukrajinské Dnipro T203 (montované trolejbusy na Ukrajině z běloruských dílů od MAZu) z let 2021, 2023, 2024 a 2025. Poslední nová vozidla budou pravděpodobně zařazena do konce roku 2025, čímž se zvýší počet trolejbusů ve městě na 57 vozidel.

MHD je v provozu od 6 do 23.30 hodin, autobusy pak do 21 hodin. Nejčastěji pak jezdí linky č. 1, 2, 3, 4 a 125, které jezdí ve špičce po 10 – 20 minutách (linka č. 2 až po 5 minutách). Do roku 2014 byly v provozu v Balti 3 trolejbusové linky. S příchodem nových trolejbusů, které dokážou jezdit i bez trolejového vedení, postupně dochází k rozšiřování provozu (tučně vyznačeny nové úseky) a v blízké budoucnosti by zde mělo jezdit celkem 11 linek:

• č. 1 (propojuje západní tovární zónu s letištěm přes centrum)
• č. 2 (propojuje severní sídliště s centrem a nádražím)
• č. 3 (propojuje západní sídliště s centrem a letištěm)
• č. 4 od 2014 (propojení vrchu severního s jižním sídlištěm přes centrum, kde trolejbusy nejezdily)
• č. 5 od 2014 (propojení západního sídl. s nádražím “jižní” trasou přes centrum, zrušeno 2021, plánována obnova koncem r. 2025)
• č. 6 od 2021 (propojení nového západního sídl. s nádražím “severní” trasou, kde trolejbusy nejezdily)
• č. 7 od 2021 (propojení severního sídliště s centrem a vesnicí Elizaveta, kde trolejbusy nejezdily)
• č. 8 od 2022 (dříve jako 2C, okružní linka s obsluhou východních částí města, kde trolejbusy nejezdily)
• č. 9 od 2022 (dříve jako 2A, okružní linka ze severního sídliště přes centrum a nádraží zpět na sídliště)
• č. 10 od 2024 (propojení nádraží s centrem a čtvrtí Baltii Noi, kde trolejbusy nejezdily)
• č. 11 od 2025 (propojení západní prům. oblasti s centrem a vesnicí Sadovoe, kde trolejbusy nejezdily, očekává se od konce roku 2025)

U nových trolejbusů je možné také platit ve vozidle kartou, u starších z roku 2014 bude tento systém postupně zaveden. U zbylých trolejbusů nalezneme průvodčí, stejně tak u autobusů. Aktuální polohu vozidel můžete sledovat přes aplikaci EasyWay včetně jízdních řádů a tras linek.

Autobusová doprava v Balti není příliš slavná. Skládá se zejména ze starých vysokopodlažních ojetých autobusů značek Mercedes, MAN nebo maršrutek. Některé autobusy jsou dokonce z 80. a 90. let. I tak ale byla autobusová doprava v roce 2024 a 2025 redukována díky rozšíření provozu trolejbusů – nyní jezdí autobusy jen na:

• č. 9 (1 vůz) – propojuje centrum s nádražím (shodná jako l. 9)
• č. 101 (mikrobusy) – propojuje západní prům. zónu s letištěm (shodná jako l. 1)
• č. 108 (mikrobusy) – propojuje severní s jižním sídlištěm (téměř shodná jako l. 4)
• č. 109 (mikrobusy) – propojuje západní sídl. s nádražím (shodná jako l. 6)
• č. 110 (1 vůz) – propojuje centrum s vesnicí Dobrogea Noua (téměř shodná jako l. 10)
• č. 117 (1 vůz) – propojuje centrum s vesnicí Elizaveta (shodná jako l. 7)
• č. 122 (1 vůz) – propojuje centrum s vesnicí Sadovoe (shodná jako l. 11)
• č. 125 (5 vozů) – propojuje jižní sídliště přes centrum s letištěm (téměř shodná jako l. 2)

Každopádně do konce roku 2025 by mělo být dodáno do Balti 10 ojetých autobusů Volvo (+ dalších 12 ojetých autobusů na náhradní díly) z rumunské Resity (jedná se o autobusy Volvo 7700, Volvo 8700LE a Saffle 7500 z let 2006 – 2008), které by měly právě zmíněné staré autobusy nahradit.

V rámci příměstské autobusové dopravy se pak můžete dostat cca 3x denně do okolních vesnic, kam jezdí často 12metrové autobusy, zejména na trasách Balti – Tiplesti, Balti – Tambula, Balti – Singureni, Balti – Putinesti a Balti – Singerei Noi. Do Tambuly se v ranních hodinách svezete patrně posledním zástupcem Mercedesů-Benz O305 na světě – z roku 1985.

Vozový park trolejbusů (ev. č. 2001 – 2057):

• BKM 321 – 23 ks (ev.č. 2001 – 2023), vyrobené 2014
• Dnipro T203 – 34 ks (ev. č. 2024 – 2057), vyrobené 2021 – 2025 (v sériích po 11 ks, 1 ks a 22 ks).

Vozový park autobusů:

• Mercedes-Benz O303 – cca 2 ks, vyrobené 198x, 199x (nasazován jen na l. 110)
• Mercedes-Benz O405 – cca 4 ks, vyrobené 198x, 199x (nasazovány jen na l. 9, 117 a 125)
• Mercedes-Benz O345 Conecto – 1 ks, vyrobený 2002 (od 2021, ex Německo, nasazován jen na l. 122)
• MAN Lion’s City TÜ EL283 – 1 ks (+1 neprovozní), vyrobený 2005 – 2006 (od 2020, ex Německo)
• Mercedes-Benz Citaro I – 2 ks (+3 neprovozní), vyrobené 2006 (od 2020, ex Německo)
• MAN A20 Lion’s City Ü NÜ**3 – 1 ks (ex Německo)

Rybnica

Pátým největším městem s 50 000 obyvateli je Rybnica, která se ovšem nachází opět na území Podněsterské republiky. V provozu jsou zde maršrutky (linky č. 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 14, 15 a 17) a na 2 linkách (linka 20 a 25) 12metrové autobusy, které ale jezdí jen od 9 do 14 hodin. Setkáme se tu se 3 nízkopodlažními MANy Lion´s City.

Další města mají už pod 50 000 obyvatel a v provozu na MHD jsou maximálně maršrutky (mikrobusy). Například v Dubossari s cca 25 000 obyvateli je v provozu 9 linek (č. 1 – 9) od 6 do 18 hodin, z nichž 2 jsou v provozu pouze ve špičce nebo v Grigoriopolu s 10 000 obyvateli pak 3 linky (č. 1-3).

Vozový park autobusů:

• MAN NU313 CNG – 3 ks, výroba 2003 (dodané 2018)

Fotografie:

Autor: Martin Chour
Zveřejněno: 2. 8. 2025
Aktualizováno: 16. 9. 2025