Moldavsko je spolu s Kosovem a Ukrajinou nejchudší země Evropy. Nachází se na východě Evropy a hraničí s Rumunskem a Ukrajinou. Mluví se zde moldavsky, což je defakto dialekt rumunštiny. Rozloha Moldavska je 33 843 km², tedy je 2x menší jak Česká republika. Z hlediska počtu obyvatel je v Moldavsku 2,4 mil. obyvatel, tedy 4x méně jak v České republice. Země je od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, parlamentní republikou. Většina obyvatel vyznává pravoslavné křesťanství (95 %).
Krátká historie Moldavska
Území dnešního Moldavska bylo ve 14. století součástí Moldavského knížectví, které vzniklo roku 1359. V průběhu staletí se knížectví dostalo do sféry vlivu Osmanské říše, ale zachovalo si značnou autonomii. Po rusko-turecké válce (1806–1812) byla východní část Moldavského knížectví, zvaná Besarábie, připojena k Ruskému impériu, tedy defakto dnešní Moldavsko + část dnes ukrajinského území. Západní část Moldavska se roku 1859 spojila s Valašskem a dala vzniknout Rumunsku, kterým je dodnes.
Po rozpadu Ruské říše v roce 1918 se Besarábie sjednotila s Rumunskem, tedy opět do podoby bývalého Moldavského knížectví. Tento krok však nebyl uznán Sovětským svazem. Roku 1940 Sovětský svaz na základě paktu Molotov–Ribbentrop obsadil Besarábii a vytvořil z ní Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Mezi lety 1941–1944 byla oblast krátce okupována Rumunskem, poté opět připojena k SSSR. Moldavsko zůstalo součástí Sovětského svazu do jeho rozpadu v roce 1991. Probíhala zde rozsáhlá industrializace a rusifikace, ale zároveň i úpadek tradiční kultury a napětí mezi Moldavany a ruskojazyčným obyvatelstvem.
Konflikt v Podněstří
Od poloviny 80. let vlivem politiky Gorbačova začaly v celém Sovětském svazu nacionalistické tendence. To se dotklo i oblasti Moldavska, kdy po volbách v roce 1989 byla ruština sesazena z úředního jazyka (tedy i azbuka) a jediným úředním jazykem se stala moldavština. Od roku 1990 vznikla Podněsterské moldavská sovětská socialistická republika v naději, že v případě tendencí připojení Moldavské sovětské socialistické republiky k Rumunsku (jako v letech 1918 – 1944) nebo jejího osamostatnění, zůstane nadále v rámci Sovětského svazu, neboť už roku 1990 vyhlásilo suverenitu země. Ten se ovšem v roce 1991 rozpadl a samostatná Moldavská republika vyhlásila nezávislost 27. srpna 1991. Krátce poté vypukl ozbrojený konflikt v Podněstří, kde se proruské obyvatelstvo postavilo proti vládě v Kišiněvě, což si vyžádalo krvavé střety zejména v Bendery od března do července 1992. Dodnes zůstává Podněstří fakticky nezávislé, ale mezinárodně neuznané a je poloprezidentskou republikou. Je to tak nejchudší část Evropy. Rozkládá se pravé straně řeky Dněstr až na pár výjimek (na levé straně je součástí země Bendery, na pravém břehu naopak náleží Moldavsku 2 vesnice, které se vzepřely proti podněsterským silám v roce 1990).
Konflikt v Gagauzsku v 90. letech
Ačkoliv mnoho lidí slyšelo o konfliktu v Podněstří, ne všichni znají ten v Gagauzsku. Gagauzové jsou turkicky mluvící pravoslavní křesťané žijící hlavně na jihu Moldavska. V období rozpadu SSSR se obávali moldavského nacionalismu a možného sjednocení Moldavska s Rumunskem. V roce 1990 Gagauzové jednostranně vyhlásili Gagauzskou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána. Moldavská vláda to považovala za separatismus. Na rozdíl od Podněstří ale nedošlo k rozsáhlým ozbrojeným střetům — situace zůstala spíše politická než vojenská. V roce 1994 moldavský parlament přijal zákon o zvláštním statusu Gagauzska. Tím vznikla autonomní územní jednotka Gagauz Yeri, která má vlastní parlament a exekutivu, ale zůstává součástí Moldavska. Gagauzská autonomie funguje dodnes. Gagauzové se často orientují proruským směrem a kritizují proevropské kroky Kišiněva. Přestože je situace napjatá, konflikt zůstává převážně politický a diplomatický, bez rozsáhlejších bojů.
Moldavsko od rozpadu Sovětského svazu lavíruje mezi proevropskou a proruskou orientací, usiluje o přiblížení k Evropské unii a řeší hospodářské problémy i odliv obyvatelstva. Od roku 2020 má proevropskou vládu, která v roce 2025 obhájila svoji pozici.
Jak se dostat do Moldavska?
Do Moldavska se z České republiky nejlépe dostanete přímým letem (za cca 2 000 Kč zpáteční letenka), kterým jste v hlavním městě Kišiněva za 2 hodiny. Z letiště Vás pak odvezou autobusy/trolejbusy zdejší MHD, tedy linky 30 (trolejbus od terminálu a od hlavní u letiště) nebo 33 (autobus od hlavní u letiště). Přes léto jsou pohodlnější autobusy, které jsou všechny klimatizované, zatímco cesta cca 40 min trolejbusem do centra bez klimatizace není zdaleka vždy příjemná. Jízdenku koupíte u průvodčí ve vozidle nebo někde i kartou ve vozidle.
- První a poslední spoje z letiště: 5.02 (linka 30), 5.23 (linka 33), 22.24 (linka 30), 22.28 (linka 33)
- První a poslední spoje z centra (Casa Presei – l. 30/Str. Ismail – l. 33): 4.05 (linka 30), 4.45 (linka 30), 21.19 (linka 33), 21.49 (linka 33)
TOP 10 míst v Moldavsku
-
Kišiněv (Chișinău)
Hlavní město s bulváry, parky a památníky. Doporučuji Park Štěpána Velikého a Arc de Triomphe. -
Orheiul Vechi
Historicko-kulturní komplex s jeskynními kláštery, pozůstatky středověkého města a krásným údolím řeky Răut. Symbol moldavské historie. -
Podněstří (Tiraspol)
De facto nezávislé území s „sovětskou atmosférou“ – sochy Lenina, sovětská architektura a Muzeum historie Podněstří. -
Vinice Cricova
Jedno z největších podzemních vinařství na světě (přes 120 km tunelů). Nabízí exkurze a degustace světově proslulých vín a šumivých vín. -
Vinice Milestii Mici
V Guinnessově knize rekordů jako největší vinný sklep na světě – podzemní chodby dlouhé přes 200 km. -
Soroca
Město na severu Moldavska se známou pevností Soroca z 15. století. Často se nazývá „hlavní město moldavských Romů“. -
Klášter Căpriana
Jeden z nejstarších klášterů v Moldavsku, založený už ve 14. století, obklopený krásnou přírodou. -
Klášter Tipova
Rozsáhlý komplex jeskynních klášterů vytesaných do skal nad řekou Dněstr. Klidné a mystické místo. -
Gagauz Yeri (Komrat)
Autonomní oblast na jihu Moldavska. Město Komrat nabízí Muzeum historie a etnografie Gagauzů a autentickou gagauzskou kuchyni. -
Codru Nature Reserve
Nejstarší přírodní rezervace v Moldavsku s bohatou faunou, flórou a turistickými trasami v kopcovité krajině.
Jak cestovat po Moldavsku veřejnou dopravou?
Jak v samotném Moldavsku, tak v Podněstří se bez problému dostane veřejnou dopravou, zhruba od 5 do 18 hodin. V nejfrekventovanějších směrech jezdí mikrobusy každých 15 – 30 minut, tedy např.
- Kišiněv – Balti
- Kišiněv – Orhei
- Kišiněv – Benderi – Tiraspol
- Kišiněv – Hincesti – Comrat – Cahul
- Kišiněv – Anenii Noi
- Kišiněv – Stauceni – Cricova – Criuleni
- Kišiněv – Straseni – Ungheni
- Kišiněv – Edinet
- Tiraspol – Dubossary – Rybnitsa
Většina autobusů jsou mikrobusy o 20 místech, které jsou často neklimatizované. Jediné klimatizované autobusy jsme potkaly na trase mezi Kišiněvem a Balti. Větší autobusy jezdí jen do příměstských oblastí kolem Kišiněva jako je třeba Anenii Noi (Bias Trans), Criuleni, Mereni, Puhoi, Donici, Carbuna, Tipala, Zamciogi, Geamana, Gura Bicului (Bias Trans), Balti nebo třeba Falesti.
V příměstské dopravě se tak často setkáme ještě se starými autobusy z 80., 90. let a počátku druhého tisíciletí, zejména pak Mercedesy (O303, O305, 0405, Intouro II, Citaro), Setrami (S2xx, S3xx) nebo Otokary (Doruk).
Veřejná doprava ve městech
Kišiněv
Městská doprava v Kišiněvě je zajišťována trolejbusy a autobusy. Za poslední roky ušla městská doprava velkou obměnou. V rámci trolejbusové i autobusové dopravy se setkáte pouze s nízkopodlažními vozidly (od roku 2024), všechny autobusy jsou klimatizované, některé autobusy/trolejbusy jsou 15 metrové a 18 metrové a v některých lze platit také kartou.
Ve všech prostředcích MHD naleznete průvodčího, od kterého si koupíte jízdenky. Aktuální polohu vozidel můžete sledovat přes aplikaci EasyWay včetně jízdních řádů a tras linek. Na nejvytíženějších zastávkách naleznete online odjezdy vozidel, ale co je ještě důležitější, na všech zastávkách naleznete jízdní řády i schéma linkového vedení, což je na východní systémy MHD zázrak. Jediná vada na kráse jsou netaktové jízdní řády, tedy interval například 12-44 minut na jedné lince během špičky.
MHD je v provozu od 5 hodin do 22 hodin, s tím že provoz postupně po 19. hodině klesá a ne všechny linky jezdí až do večera.
Jelikož Moldavsko nemá příliš mnoho peněz, v posledních letech se vozový park MHD obnovoval ojetými autobusy ze severských zemí
Balti
Tiraspol + Benderi
Rybnitsa
Autor: Martin Chour
Zveřejněno: 2. 8. 2025