Moldavsko je spolu s Kosovem a Ukrajinou nejchudší země Evropy. Nachází se na východě Evropy a hraničí s Rumunskem a Ukrajinou. Mluví se zde moldavsky, což je defakto dialekt rumunštiny. Rozloha Moldavska je 33 843 km², tedy je 2x menší jak Česká republika. Z hlediska počtu obyvatel je v Moldavsku 2,4 mil. obyvatel, tedy 4x méně jak v České republice. Země je od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, parlamentní republikou. Většina obyvatel vyznává pravoslavné křesťanství (95 %).

Krátká historie Moldavska

Území dnešního Moldavska bylo ve 14. století součástí Moldavského knížectví, které vzniklo roku 1359. V průběhu staletí se knížectví dostalo do sféry vlivu Osmanské říše, ale zachovalo si značnou autonomii. Po rusko-turecké válce (1806–1812) byla východní část Moldavského knížectví, zvaná Besarábie, připojena k Ruskému impériu, tedy defakto dnešní Moldavsko + část dnes ukrajinského území. Západní část Moldavska se roku 1859 spojila s Valašskem a dala vzniknout Rumunsku, kterým je dodnes.

Po rozpadu Ruské říše v roce 1918 se Besarábie sjednotila s Rumunskem, tedy opět do podoby bývalého Moldavského knížectví. Tento krok však nebyl uznán Sovětským svazem. Roku 1940 Sovětský svaz na základě paktu Molotov–Ribbentrop obsadil Besarábii a vytvořil z ní Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Mezi lety 1941–1944 byla oblast krátce okupována Rumunskem, poté opět připojena k SSSR. Moldavsko zůstalo součástí Sovětského svazu do jeho rozpadu v roce 1991. Probíhala zde rozsáhlá industrializace a rusifikace, ale zároveň i úpadek tradiční kultury a napětí mezi Moldavany a ruskojazyčným obyvatelstvem.

Konflikt v Podněstří

Od poloviny 80. let vlivem politiky Gorbačova začaly v celém Sovětském svazu nacionalistické tendence. To se dotklo i oblasti Moldavska, kdy po volbách v roce 1989 byla ruština sesazena z úředního jazyka (tedy i azbuka) a jediným úředním jazykem se stala moldavština. Od roku 1990 vznikla Podněsterské moldavská sovětská socialistická republika v naději, že v případě tendencí připojení Moldavské sovětské socialistické republiky k Rumunsku (jako v letech 1918 – 1944) nebo jejího osamostatnění, zůstane nadále v rámci Sovětského svazu, neboť už roku 1990 vyhlásilo suverenitu země. Ten se ovšem v roce 1991 rozpadl a samostatná Moldavská republika vyhlásila nezávislost 27. srpna 1991. Krátce poté vypukl ozbrojený konflikt v Podněstří, kde se proruské obyvatelstvo postavilo proti vládě v Kišiněvě, což si vyžádalo krvavé střety zejména v Bendery od března do července 1992. Dodnes zůstává Podněstří fakticky nezávislé, ale mezinárodně neuznané a je poloprezidentskou republikou. Je to tak nejchudší část Evropy. Rozkládá se pravé straně řeky Dněstr až na pár výjimek (na levé straně je součástí země Bendery, na pravém břehu naopak náleží Moldavsku 2 vesnice, které se vzepřely proti podněsterským silám v roce 1990).

Konflikt v Gagauzsku v 90. letech

Ačkoliv mnoho lidí slyšelo o konfliktu v Podněstří, ne všichni znají ten v Gagauzsku. Gagauzové jsou turkicky mluvící pravoslavní křesťané žijící hlavně na jihu Moldavska. V období rozpadu SSSR se obávali moldavského nacionalismu a možného sjednocení Moldavska s Rumunskem. V roce 1990 Gagauzové jednostranně vyhlásili Gagauzskou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána. Moldavská vláda to považovala za separatismus. Na rozdíl od Podněstří ale nedošlo k rozsáhlým ozbrojeným střetům — situace zůstala spíše politická než vojenská. V roce 1994 moldavský parlament přijal zákon o zvláštním statusu Gagauzska. Tím vznikla autonomní územní jednotka Gagauz Yeri, která má vlastní parlament a exekutivu, ale zůstává součástí Moldavska. Gagauzská autonomie funguje dodnes. Gagauzové se často orientují proruským směrem a kritizují proevropské kroky Kišiněva. Přestože je situace napjatá, konflikt zůstává převážně politický a diplomatický, bez rozsáhlejších bojů.

Moldavsko od rozpadu Sovětského svazu lavíruje mezi proevropskou a proruskou orientací, usiluje o přiblížení k Evropské unii a řeší hospodářské problémy i odliv obyvatelstva. Od roku 2020 má proevropskou vládu, která v roce 2025 obhájila svoji pozici.

Jak se dostat do Moldavska?

Do Moldavska se z České republiky nejlépe dostanete přímým letadlem (za cca 2 600 Kč zpáteční letenka), kterým jste v hlavním městě Kišiněva za 2 hodiny. Z letiště Vás pak odvezou autobusy/trolejbusy zdejší MHD, tedy linky 30 (trolejbus od terminálu a od hlavní u letiště) nebo 33 (autobus od hlavní u letiště). Přes léto jsou pohodlnější autobusy, které jsou všechny klimatizované, zatímco cesta cca 40 min trolejbusem do centra bez klimatizace není zdaleka vždy příjemná. Jízdenku koupíte u průvodčí ve vozidle nebo někde i kartou ve vozidle.

Odjezdy MHD z/na letiště v Kišiněvě:

• První a poslední spoje z letiště: 5.02 (linka 30), 5.23 (linka 33), 22.24 (linka 30), 22.28 (linka 33)
• První a poslední spoje z centra (Casa Presei – l. 30/Str. Ismail – l. 33): 4.05 (linka 30), 4.45 (linka 30), 21.19 (linka 33), 21.49 (linka 33)

Druhou, přímou možností, je autobusem, které jezdí několikrát denně za cca 4 000 Kč – 5 000 Kč při cestě tam i zpět a cca 25 – 30 h.

Třetí, tou nejrychlejší možností, je možnost dojet vlakem/autobusem do Vídně (za cca 300 Kč), na letiště vlakem (cca 60 Kč) a odtud letadlem do Kišiněva (za cca 730 Kč). Dohromady pak za cca 2 200 Kč při cestě tam i zpět a cca 8 h.

Čtvrtou nejzajímavější možností je využití kombinace bus+vlak nebo letadlo+vlak, tedy letadla (Praha – Bukurešť za cca 800 Kč za 2 h) nebo autobusu (Praha – Bukurešť za cca 1 000 Kč za 25 h), vlaku z letiště na severní nádraží (cca 30 Kč) a nočního vlaku z Bukurešti do Kišiněva (za cca  1 000 Kč v lůžkovém kupé pro dva nebo za cca 650 Kč v lůžkovém kupé pro čtyři, jízdní doba 12,5 h). V závislosti na kombinaci Vás tato varianta může stát cca  2 900 Kč – 4 000 Kč při cestě tam i zpět a cca 29 – 46 h. Jízdenku na vlak koupíte přes CFR Calatori a na bus přes infobus.eu. Ve vlaku na Vás dýchne atmosféra dob Sovětského svazu, neboť od doby rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se prakticky ve vlaku nic nezměnilo. Budete mít navíc možnost být součástí výměny podvozků na hranicích Rumunska s Moldavskem, neboť obě země mají jiný rozchod kolejí. Vagón se s vámi tak nadzvedne pomocí heverů na hranicích, změní se podvozky a budete pokračovat dále bez nutnosti přesedání. Celá anabáze trvá cca 1,5 hodiny. Rovnou Vám budou zkontrolovány i pasy ve vlaku.

TOP 10 míst v Moldavsku

1. Kišiněv (Chișinău)
   Hlavní město s bulváry, parky a památníky. Doporučuji Park Štěpána Velikého a Arc de Triomphe.
2. Orheiul Vechi
   Historicko-kulturní komplex s jeskynními kláštery, pozůstatky středověkého města a krásným údolím řeky Răut. Symbol moldavské historie.
3. Podněstří (Tiraspol)
   De facto nezávislé území s „sovětskou atmosférou“ – sochy Lenina, sovětská architektura a Muzeum historie Podněstří.
4. Vinice Cricova
   Jedno z největších podzemních vinařství na světě (přes 120 km tunelů). Nabízí exkurze a degustace světově proslulých vín a šumivých vín.
5. Vinice Milestii Mici
   V Guinnessově knize rekordů jako největší vinný sklep na světě – podzemní chodby dlouhé přes 200 km.
6. Soroca
   Město na severu Moldavska se známou pevností Soroca z 15. století. Často se nazývá „hlavní město moldavských Romů“.
7. Klášter Căpriana
   Jeden z nejstarších klášterů v Moldavsku, založený už ve 14. století, obklopený krásnou přírodou.
8. Klášter Tipova
   Rozsáhlý komplex jeskynních klášterů vytesaných do skal nad řekou Dněstr. Klidné a mystické místo.
9. Gagauz Yeri (Komrat)
   Autonomní oblast na jihu Moldavska. Město Komrat nabízí Muzeum historie a etnografie Gagauzů a autentickou gagauzskou kuchyni.
10. Codru Nature Reserve
    Nejstarší přírodní rezervace v Moldavsku s bohatou faunou, flórou a turistickými trasami v kopcovité krajině.

Co vědět o Moldavsku?

• měna leu (1 moldavské leu = 1,24 Kč)
• Moldavsko nemá pod kontrolou celou zemi = nemá vliv nad Podněsterskou republikou od 90. let
• část země zvaná Besarábie má svoji částečnou autonomii
• nejvyšší místo Moldavska leží ve výšce 430 m.n.n.
• Moldavsko je známé pro víno, které se zde ve velkém pěstuje
• Do země se dostanete s cestovním pasem – občanka vám nestačí, země není v EU
• Ceny
  • mobilní data – za pouhých 60 Kč (49 lei) získáte 50 GB dat na 10 dní u MoldCell – stačí si přes jejich aplikaci vytvořit eSIM v rámci programu Cartela 49. Podobnou nabídku za 49 lei nabízí i operátor Orange, zde ale dostanete pouze 20 GB.
  • možné je si zaplatit data i přes různé zprostředkovatele eSIM, cena je ale dražší => 3 GB = 4,25 USD (90 Kč), 10 GB = 7,49 USD (155 Kč), neomezená na 10 dní = 15,49 USD (325 Kč), např. přes Esim io nebo MobiMatter.
  • ubytování sežene od 500 Kč/noc pro 2 osoby
  • jídlo v restauraci od 150 Kč

Jak se dostat z Moldavska do Podněstří?

Pro cestu do Podněstří můžete využít autobusové dopravy. Maršrutky vás z centrálního autobusového nádraží v Kišiněvě (Central bus station) dovezou např. do Tiraspolu (2-3x/hodinu – za 2 h), Benderi (2-3x/hodinu – za 1,5 h), Dubossari (2-3x/hodinu – za 1 h), Grigoriopolu (7x denně – za 1 h) nebo Rybnitsi (7x denně – za 2,5 h). Provozní doba maršrutek je denně od 5 do 17 h, do Benderi a Tiraspolu až do 19.30.

 

Na hraničním přechodu dostanete pouze kartičku, že oblast Podněstří musíte opustit do půlnoci (tranzitní vízum). Pokud chcete v Podněstří být déle, je potřeba se na hranicích zaregistrovat, popř. na policejní stanici v Podněstří a vystavit si doklad na počet dní, po které chcete zůstávat v Podněstří. Kontrola na hranicích Moldavsko/Podněstří trvá cca 2 minuty – prakticky to žádná kontrola není.

Pro cestu do Podněstří je vhodné mít v hotovosti buď moldavské leu nebo eura a vyměnit si je v Podněstří za podněsterský rubl (má cca stejný kurz jako moldavské leu). Ne všude lze platit kartou a ne všude jsou debetní/kreditní MasterCard/Visa podporovány.

 

Železnice

Železniční doprava v Moldavsku je spíše ve stádiu rozkladu než naopak, že by docházelo k její podpoře. Aktuálně jediným vnitrostátním vlakem na území Moldavska je vlak mezi Kišiněvem a Ungheni. Tuto trať využívají i mezinárodní vlaky do Rumunska (Bukurešti – 550 km a Iasi) a na Ukrajinu (do Kyjeva). Vlak do Bukurešti i Iasi jezdí každý den, vlak do Kyjeva obden, tedy průměrně na této trati jezdí 3 – 4 vlaky denně. Cesta vlakem z Kišiněva do Ungheni trvá 3 h a 20 minut na 107 km, tedy průměrná rychlost je cca 33 km/h. O něco rychleji se po této trati dostanete právě mezinárodními vlaky, kterým cesta trvá cca 2 h a 30 minut, tedy průměrná rychlost cca 43 km/h. Pokud máte v plánu jet do Iasi, díky dvojímu rozchodu mezi Ungheni a Iasi není nutné u vlaku končící v Iasi (Iasi-Socola) měnit podvozky, tedy cesta zabere cca 4,5 h. U nočního vlaku trasa Kišiněv – Iasi (a dále do Bukurešti) trvá 6 h právě kvůli výměně podvozků kvůli změně rozchodu. Noční vlak navíc staví i v centru, kdežto denní vlak končí ve stanici Iasi-Socola, kde končí kombinovaný rozchod.

Ještě v roce 2024 jezdily vlaky mezi Ungheni a třetím největším městem Moldavska – Balti (nyní po této trati jezdí jen mezinárodní vlak do Kyjeva, který v Balti také staví), stejně tak mezi Kišiněvem a 2. největším městem (Tiraspol, resp. do Benderi). Na obou tratích je aktuálně zastaven provoz pro osobní dopravu. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu byl také zastaven mezinárodní vlak z Kišiněva přes Tiraspol (Podněstří) do Oděsy (Ukrajina).

V nočních vlacích naleznete také jídelní vůz. U denních vlaků, tedy do Ungheni a Iasi pouze v případě (jedná se o kiosek), že je provozován modernizovanou jednotkou DMU.

Kde tedy jezdí aktuálně osobní vlaky?

• (Romania) – Ungheni – Cornesti – Calarasi – Straseni – Chisinau: 3-4x denně
• Ungheni – Falesti – Balti – Drochia – Donduseni – Ocnita – (Ukraine): 1x denně

Pozastavené vnitrostátní vlaky:

• Kišiněv – Bender (pozastaveno v lednu 2025)
• Kišiněv – Basarabeasca (pozastaveno)
• Kišiněv – Revaca (pozastaveno)
• Basarabeasca – Zloti (pozastaveno)
• Ungheni – Bălți (pozastaveno v lednu 2025, v provozu pouze mezinárodní obden)
• Chernivtsi – Lipcani – Sokyriany (pozastaveno)

Vozový park

Mezinárodní vlaky do Bukurešti a Kyjeva jsou složené ze starých sovětských kupéčkových vozidel a máte možnost vybrat ze 3 tříd – kupéčko pro jednu osobu (= kupéčko pro 2 osoby, ve kterém jedete sami), pro 2 osoby nebo pro 4 osoby. Vnitrostátní vlak Kišiněv – Ungheni a také krátký mezinárodní Kišiněv – Iasi jsou provozovány klasickými příměstskými jednotkami D1/D1M. Buď se jedná o modernizované (D1M) z let 2012-2013  (celkem 5 vozidel) nebo původní (D1) z 80. let z Maďarska.

Opět se tu setkáme se 3 třídami – v 1. třídě je uspořádání sedaček 2+1, ve 2. třídě 2+2 a ve 3. třídě 3+2. Rekonstruované vlaky DMU jsou vybaveny i zásuvkami. Převážně se starými jednotkami svezete v rámci vnitrostátního vlaku do Ungheni a s modernizovanými v rámci mezinárodního vlaku do Iasi-Socola.

Dopravci

Vnitrostátní vlaky a vlaky na Rumunsko provozují Moldavské dráhy (CFM), vlak na Ukrajinu pak provozují Ukrajinské dráhy (CFR).

Jízdné

Jízdné pro mezinárodní spoje si můžete koupit buď přes stránky Moldavských drah (CFM) nebo rumunských drah (CFR Calatori), kde jsou jízdenky levnější. V rámci Moldavska pak je nutné kupovat jízdenky u pokladen. Na rozdíl od autobusů jsou vlaky levnější, jízdné vás vyjde od 0,70 Kč/km (dle konkrétní třídy – I., II. či III.), u autobusů cca 1 Kč/km.

Jak cestovat po Moldavsku veřejnou dopravou?

Jak v samotném Moldavsku, tak v Podněstří se bez problému dostane veřejnou dopravou, zhruba od 5 do 18 hodin. V nejfrekventovanějších směrech jezdí mikrobusy každých 15 – 30 minut, tedy např.

• Kišiněv – Balti
• Kišiněv – Orhei
• Kišiněv – Benderi – Tiraspol
• Kišiněv – Hincesti – Comrat – Cahul
• Kišiněv – Anenii Noi
• Kišiněv – Stauceni – Cricova – Criuleni
• Kišiněv – Straseni – Ungheni
• Kišiněv – Edinet
• Kišiněv – Ungheni
• Tiraspol – Dubossary – Rybnitsa

Většina autobusů jsou mikrobusy o 20 místech, které jsou často neklimatizované. Jediné klimatizované autobusy jsme potkaly na trase mezi Kišiněvem a Balti. Větší autobusy jezdí jen do příměstských oblastí kolem Kišiněva jako je třeba Anenii Noi (Bias Trans), Criuleni, Mereni, Puhoi, Donici, Carbuna, Tipala, Zamciogi, Geamana, Gura Bicului (Bias Trans) nebo i větší města jako Balti nebo Falesti.

V příměstské dopravě se tak často setkáme ještě se starými autobusy z 80., 90. let a počátku druhého tisíciletí, zejména pak Mercedesy (O303, O305, 0405, Intouro II, Citaro), Setrami (S2xx, S3xx) nebo Otokary (Doruk).

Městská doprava

Pokračování na následující stránce…