V tomto článku vám popíšeme systémy názvů zastávek, které jsou dva – jednočárkový a dvoučárkový. Liší se zejména tím, že ve dvoučárkovém systému najdeme u zastávek v samostatné obci dvě čárky za sebou.
a) Jednočárkový systém je starší a o něco jednodušší. Používá ho například ROPID. Každá část názvu je od další oddělená jednou čárkou.
V minulosti se ROPID dokonce snažil, aby v názvu nikdy nebyla více než 1 čárka. Vznikaly tak názvy často nepřesné, s nimiž mají problémy vyhledávače (např. Oleška, rozc. Krymlov místo Oleška, Krymlov, rozc.). První uvedený příklad by se měl používat zásadně v případě, kdy zastávka je v zástavbě jádrové obce a slouží i pro její obsluhu, druhý tvar je hlavně pro zastávky na rozcestích, určené hlavně k obsluze uvedené místní části a často bývá doplněn o údaj o vzdálenosti do centra nebo na okraj této vesnice (čísla však jsou často i velmi nepřesná).
V jednočárkovém systému by se měla používat platná pravopisná norma, takže za čárkou se dělá mezera. V informačních systémech tomu tak ovšem někdy není.
Příklady názvů v jednočárkovém systému:
1) Zastávka shodná s názvem obce:
Sedlec
2) Zastávka v místní části (název shodný se jménem osady):
Klecany, Klecánky
3) Zastávka v místní části:
Zdiby, Veltěž, pošta
4) Zastávka v samostatné obci:
Klecany, u kostela
b) Dvoučárkový systém vznikl hlavně z technických důvodů pro Celostátní informační systém. Jeho výhodou je, že poskytuje o něco více informací a umožňuje např. v IDOSu vyhledávat spojení do osad, které nejsou samostatné, a zároveň je tam více zastávek, takže nestačí zadat název konkrétní zastávky.
Ve dvoučárkovém systému má každý název zastávky 3 části: obec, část obce, zastávka.
Tyto části jsou oddělené čárkami. Rozdíl je v tom, že v případě, kdy je název obce shodný s názvem části obce (zastávka se nachází přímo v samostatné vesnici), vynechává se sice 2. část názvu, ale zůstávají 2 čárky. Díky tomu lze poznat, která zastávka patří přímo k jádrové vsi a kdy se jedná o místní část.
Ve dvoučárkovém systému není zvykem dávat za čárku mezeru, a to z technických důvodů a také kvůli přehlednosti.
Příklady názvů ve dvoučárkovém systému:
1) Zastávka shodná s názvem obce:
Sedlec
2) Zastávka v místní části (název shodný se jménem osady):
Klecany,Klecánky
3) Zastávka v místní části:
Zdiby,Veltěž,pošta
4) Zastávka v samostatné obci:
Klecany,,u kostela
Pravopis v názvech zastávek:
Na závěr poznamenejme, že název zastávky se považuje za jeden celek, který začíná již názvem obce. Ve 3. části názvu se tedy správně nemá psát velké písmeno, pokud se nejedná např. o název ulice. Výjimkou je, pokud tuto část názvu uvedeme samostatně.
Příklad:
Pojedu ze zastávky Klecany,,u hřbitova. ALE:
V Klecanech pojedu ze zastávky U hřbitova.
Zveřejněno: 4. 9. 2014
Autoři: Martin Chour, Ondřej Kališ
Několik poznámek:
– není tak zcela pravda, že jednočárkový systém je starší. Původní systém názvů zastávek ČSAD měl blíže k dnešnímu dvoučárkovému systému a lišil se od ním prakticky jen tím, že nepoužíval dvě čárky za sebou. Ale jinak standardně obsahovaly názvy pražských zastávek i název čtvrti, například “Praha, Strašnice, Černokostelecká” nebo “Praha, Malešice, závod”. Na území Prahy byl tento normální způsob pojmenovávání zastávek zrušen v souvislosti se sjednocováním názvů zastávek městské a “vnější” dopravy.
– o názvech pražských zastávek nerozhoduje ROPID, ale dopravní úřad, tedy v Praze magistrát, ve Středočeském kraji krajský úřad. Tedy ROPID používá takové názvy, jaké dopravní úřad napíše dopravcům do licence. Přičemž vyhláška 122/2014 Sb. stanoví, že ve vývěsném jízdním řádu linky městské autobusové dopravy provozované na území města a v souhrnném jízdním řádu linek městské a integrované dopravy je možné z názvů zastávek vypustit název obce.
– mezera za čárkou není ani tak pravopisnou záležitostí, jako spíše typografickou. Nicméně o tom, zda mezera za názvem je, rozhoduje od účinnosti vyhlášky 122/2014 Sb. to, v jaké podobě název zastávky vloží do CIS JŘ příslušný dopravní úřad. Rozhodně není žádný důvod k rozdílu, že v jednočárkovém systému by se mezera dělala a ve dvoučárkovém ne. Spíše je tomu tak, že v CIS JŘ panuje zlozvyk čárky nedělat, ale při transkripci názvu do kultivovaného textu je záhodno tam mezery přidat a zdvojenou čárku změnit v jednoduchou.
– trochu máte hokej s těmi termíny “místní část” a “samostatná obec”. Každá obec je samostatná, ale buď se skládá z více místních části, nebo je tvořena jen jednou. Ovšem i ta jádrová místní část je místní částí.
– co se týče pravopisu, rozhodnutí dopravního úřadu je samozřejmě nadřazeno obecným pravidlům (podobně jako když má někdo v matrice a občance Sirovátka, nemůžeme ho svévolně nazývat Syrovátkou). Ale logika je zejména taková, že pokud se druhá a případně třetí část názvu zastávky používá i samostatně jako tzv. místní název zastávky (tj. ve větších městech s vlastní MHD s městským názvoslovím zastávek), pak je tato část de facto vloženým vlastním jménem, zatímco jde-li o venkovskou zastávku (Ořech, u školy), pak je vlastním jménem pouze celý název zastávky.