Jak Arriva zvládla první měsíc rychlíků

Na železniční Nový rok, 15. prosince 2019, vyjeli na některé stávající vlakové linky alternativní dopravci. V prvních dnech část z nich provázely zajížděcí problémy, ale nejzajímavější je bezesporu start Arrivy, protože tu provázely problémy výrazně déle než první dny, respektive ji provázejí až do doby vydání tohoto článku v lednu 2020.

Už několik týdnů před vyjetím se objevovala různá podezření, že Arriva není na vyjetí připravená. Shrnoval jsem je například v tomto videu: https://metrobus.cz/video/vyjede-arriva-na-sve-rychliky. Arriva neměla připravené téměř žádné jednotky z požadovaného počtu, nikde nebyly pokladny a v zákulisí se často zmiňoval velký nedostatek personálu. Obavy se bohužel více či méně potvrdily. Po internetu od spuštění provozu koluje množství článků, fotek a videí namířených proti Arrivě, ale žádný z nich se nevěnuje problému úplně dopodrobna. V tomto článku je mým cílem probrat všechny aspekty, ve kterých Arriva pokulhává na motorových rychlících R21, R22, R24 a R26, a to zejména na základě její smlouvy s MD (https://smlouvy.gov.cz/smlouva/8128307), jejích veřejných slibů na serveru Zdopravy.cz, sledovaček 55p.cz (http://sledovani.55p.cz/arriva_802_2020/) a mých vlastních pozorování v prvních týdnech provozu v Praze.


Souprava Brejlovce 750.111 a historických lehátkových vozů první den provozu v Mladé Boleslavi (foto: OK)

Kapacita souprav

Smlouva s Arrivou je psaná poměrně obecně a neváže se přímo na Limetky 845, které se Arriva rozhodla nasadit. Počítá ovšem s přesnou kapacitou cestujících, která je na jednotlivých linkách nabízena (tzv. Kmenové soupravy), poté s další kapacitou, o kterou jsou podle předem jasného plánu všechny linky posilovány (tzv. Pravidelné posily) a nad rámec toho ještě s kapacitou, o kterou jsou linky posilovány v nejvytíženějších dnech v roce (tzv. Sezónní posily). Je tu taktéž uvedený lehký háček, který připouští, že pokud dopravce prokáže dlouhodobě nevyužitou kapacitu, může například v okrajových obdobích dne nasadit i menší vlaky. Ale kromě mimořádných skupin cestujících a tras do 30 minut jízdy není povoleno přepravovat lidi bez místa k sezení, tedy kapacita by měla ve většině případů smlouvě odpovídat.

Jelikož Arriva na vlaky nasazuje Limetky 845 v různých verzích, budu optimisticky předpokládat kapacitu těchto jednotek 130 cestujících, ač je skutečná kapacita lehce nižší. Vzhledem k tomu, že všichni cestující musí mít zajištěno místo k sezení, budu pochopitelně nutné počty jednotek zaokrouhlovat nahoru. Podívejme se tedy na potřebné Kmenové soupravy, tedy minimální kapacitu všech spojů dané linky:

  • R21 Tanvald: 1×845

  • R22 Rumburk: 1×845

  • R24 Rakovník: 2×845 těsně o víkendu, 2×845 bezpečně v pracovní dny

  • R26 Písek: 1×845

V tomto ohledu je zajímavá jen linka R24 na Rakovník. Zde totiž kapacita nebyla splněna doteď nikdy – v pracovní dny jezdí jen jedna posilová jednotka v úseku Praha – Kladno (podle smlouvy má kmenová jednotka jezdit v celé trase), v Kladně se vždy odpojuje, a o víkendu jezdí vždy pouze jedna jednotka bez ničeho navíc.

Zbylé linky Arriva zvládá, jelikož jsou prakticky všechny spoje alespoň nějakou jednotkou zajištěny. Ale teď přichází další část: Pravidelné posily, tedy kapacita, která musí být v různé smlouvou dané dny přidávána na jednotlivé vlaky. Někdy jde jen o část úseku, někdy o celou trasu:

  • R21 Tanvald: +1×845 většina vlaků do Turnova a zpět, +2×845 na víkendový ranní vlak do Turnova a večerní zpět

  • R22 Rumburk: +1×845 některé vlaky v úseku Nový Bor – Kolín v pátek a neděli, v letní sezóně denně

  • R24 Rakovník: +1×845 všechny vlaky do Kladna v pracovní dny, víkendy bez posily za předpokladu dodržení kapacity Kmenových souprav

  • R26 Písek: +1×845 v celé trase několik vlaků v pátek, sobotu, neděli a pondělí

Srovnejme s reálným vypravením. Na R24 na Rakovník skutečně jezdí v pracovní dny posila do Kladna. Na R21 jezdí většinou na některých vlacích jedna posilová jednotka do Turnova, nicméně zatím nikdy nejely dvě. R22 nikdy žádnou posilu nespatřila a R26 taktéž ne.

Zbývá poslední kategorie Sezónní posily. Ty nemají ve smlouvě přímo specifikované dny, kdy mají vyjet, ale je upřesněno, že se jedná o 6 až 14 dní za rok, a to například v období maximální sezónní poptávky typu Vánoc (zpravidla poslední pracovní/školní den před Vánocemi a Nový rok), Velikonoc a dále. A ať hledám, jak hledám, žádnou nadstandardní posilu vypravenou okolo Vánoc jsem na žádné lince nenašel.

Shrnutí: Na všech linkách dochází po celý první měsíc provozu k nedodržení kapacity, u R24 není trvale dodržena ani základní kapacita, u R21 jsou dodržovány pravidelné posily nepravidelně a u R22 a R26 nejsou pravidelné posily zajištěny vůbec. K sezónnímu posílení v nejvytíženějším období roku okolo Vánoc nedošlo vůbec.

Souprava nerekonstruované 628 a rekonstruované Limetky 845 první týden v Kladně, jedno z mála míst, kde jezdí jednotky pravidelně zdvojené, zadní jednotka se zde odpojuje (foto: instagram/majkyk_99)

Kvalita souprav

Smlouva počítá s nasazováním modernizovaných a vybavených jednotek na všechny spoje s výjimkou sezónních posil. Jak jsme v minulé kapitole viděli, k žádnému sezónnímu posílení nedošlo, kvalita by se tedy měla týkat úplně všech nasazených vozidel.

Důležité body, které smlouva z pohledu kvality vyžaduje:

  • Jednotný firemní vzhled dopravce

  • Vnější informační panely s číslem linky a konečnou stanicí

  • Měkké pohodlné sedačky, alespoň 90% nesklopných, police na zavazadla, stolečky u okna nebo sklopné

  • Alespoň 1 toaleta na 120 míst k sezení (řekněme, že odpovídá jedné Limetce 845)

  • Akustický informační systém, který hlásí příjezd do následující stanice

  • Vnitřní vizuální systém s následující stanicí, konečnou, aktuálním zpožděním a navazujícími přípoji

  • Viditelné označení rezervovaných míst ve vlaku

  • Nálepka informující o spolufinancování provozu Ministerstvem dopravy

  • Prostor pro osoby na invalidním vozíku včetně alespoň 1 bezbariérového WC (pouze na R22 a R24)

K prvním 6 bodům by se dalo říci, že Limetky standardy v základu splňují. Poruchovost některých systémů byla sice první měsíc znatelná, ale to lze přiřknout porodním bolestem. Na všech spojích R21, R22 i R24 jezdí modernizované soupravy, akorát na R26 zajišťují většinu spojů nerekonstruované Limetky bez pohodlných sedaček a informačního systému, půjčené Limetky (Mrkve) od GW Train v oranžovém nátěru a bez hlášení, případně starší rychlíkové vagóny a lokomotiva půjčená od KDS Kladno. Z počátku provozu se také na R21 do Tanvaldu objevovaly historické lůžkové vozy tažené historickou lokomotivou.

Dva předposlední body, ohledně označení rezervovaných míst a nálepce spolufinancování MD, podle mého pozorování plněny nejsou. Nezkoumal jsem tuto problematiku ovšem podrobněji.

Poslední bod ohledně přepravy invalidů je zcela nedodržen. Arriva rekonstruovala své Limetky do tří různých podob:

  • Řada 100, kde došlo pouze k výměně sedaček, přidání zásuvek a informačního systému a nalakování interiéru i exteriéru

  • Řada 200, kde je navíc zřízena druhá toaleta a uzamykatelný služební oddíl

  • Řada 300, kde je uprostřed zřízena druhá toaleta s bezbariérovým přístupem, vedle ní elektricky ovládané dveře a prostor pro invalidy se sklopnými sedačkami

Pokud nebudeme rozebírat potřebu druhé toalety v jednotce, můžeme zjednodušeně říci, že pro linky R21 a R26 stačí jednotky řady 100 nebo 200. Ovšem jedinými jednotkami postačujícími pro přepravu invalidů jsou 300, tudíž tyto by měly být nasazovány na všechny spoje R22 a R24 (stačí jedna jednotka 300 v soupravě). A z počátku provozu nebyly k dispozici vůbec žádné jednotky řady 300, během prvního měsíce se objevily první dvě. Vzhledem k oběhům na zmíněných linkách by přitom bylo potřeba nejméně 6 takových jednotek, a to nepočítám nutnou zálohu. K naplňování tohoto standardu tedy nedochází.

Shrnutí: Na většinu spojů jsou nasazovány modernizované Limetky 845 řady 100 a 200, které odpovídají požadavkům na kvalitu interiéru a informační systém, pokud zrovna funguje. Na část spojů R26 jsou nasazovány nerekonstruované nebo půjčené jednotky s nedostatečnou kvalitou. Na R22 a R24 má být nasazováno alespoň 6 bezbariérových jednotek, z nichž jsou v provozu sotva 2.


Limetka 845.301 v lednu v Rakovníku, jedna ze zatím dvou provozních jednotek vybavených WC pro invalidy (foto: Anlex)

Odbavení cestujících

Smlouva počítá celkem se 27 pokladnami v různých vyjmenovaných stanicích na trasách linek. Na některých z nich má být zajištěn dokonce prodej mezinárodních jízdenek, nevím, které konkrétně má MD na mysli… V každém vlaku má být k dispozici alespoň 1 průvodčí, který po celou dobu kontroluje a prodává jízdní doklady. Při nákupu ve stanici obsazené pokladnou může dopravce stanovit manipulační přirážku za nákup ve vlaku, tuto možnost ale Arriva neuplatňuje.

Se zřizováním pokladen se Arriva vypořádala pozoruhodně – na většině stanic nahradila pokladnu automatem se vzdálenou asistencí pomocí telefonního sluchátka. Okolo spuštění provozu 15. prosince jsem navštívil asi 10 takových nádraží a automat stál zatím pouze v Praze-Dejvicích, a to vypnutý. K dovybavení ostatních stanic došlo postupně v následujících týdnech, na začátku ledna už se ve stanicích automaty nacházely, ač některé nejsou vybaveny slíbeným sluchátkem a na některých v době mé návštěvy (sobota) nebylo spojení aktivní. Zajímavostí je pražské Hlavní nádraží, kde žádná oficiální prodejna ani automat Arrivy není a jízdenky se nakupují na pokladně RegioJetu, což se ovšem cestující nedoví jinde než po dlouhém hledání na webu.

Odbavení ve vlaku probíhalo na všech mých cestách nepřetržitě, ale odbavovací přístroje oproti původním slibům neuměly načítat platební karty ani jízdné PID na čipové kartě a v mobilní aplikaci. Za toto se ovšem Arriva brzy po spuštění provozu omluvila s vysvětlením, že společnost Telmax nedodala přístroje v domluvené kvalitě. Arriva tak ihned objednala 80 nových zařízení od ČD-IS, kterými slibuje nahradit nekvalitní přístroje v průběhu ledna.

Shrnutí: Místo pokladen je na většině stanic automat, který první týdny nefungoval nebo ani nebyl umístěn. Ve vlaku odbavovacím přístrojům chybí některé funkce, Arriva se omlouvá za svého dodavatele Telmax a slibuje všechny přístroje v průběhu ledna vyměnit za jiné.


Automat v Rakovníku, na začátku ledna stále mimo provoz (foto: Taddy)

Personál

Arriva po celý rok přípravy ujišťovala, že má dostatek strojvedoucích i průvodčích pro spuštění provozu. Četné náborové akce formou prezentačních jízd nebo dokonce zveřejnění ukázkových směn ovšem celý podzim naznačovaly, že pravděpodobně stále personál nedostačuje. Přesné statistiky k tomuto tématu bohužel nemám, ale alespoň mohu nastínit své dvě zkušenosti:

  • V první den provozu jsem jel s R21 z Mladé Boleslavi do Prahy. Poté, co jsme se celou cestu divili, že nás nikdo nekontroluje (vlak byl poměrně prázdný), jsme při výstupu zjistili, že zde žádný průvodčí není.

  • 4. ledna jsem vyzkoušel R26 do Příbrami. Nasazena byla vypůjčená jednotka 628 od GW Train a podle stejnokroje strojvedoucího se zdálo, že i ten je zapůjčený od stejné společnosti. Navíc průvodčí, který nás kontroloval, měl vybavení malého místního dopravce KPT Rail.

V ostatních případech byl vlak Arrivy normálně obsazen zkušeným personálem. Z těchto dvou zkušeností ovšem usuzuji, že se Arriva s počtem lidí pohybuje na tenkém ledu.

Shrnutí: Neznám přesné statistiky, ale vše naznačuje, že se Arriva pohybuje na tenkém ledu.


Jednotka 628.283 zapůjčená od GW Train, včetně zapůjčeného strojvedoucího a průvodčího, na začátku ledna v Příbrami (foto: Anlex)

Závěrem

V tomto článku jsem se snažil shrnout dohledatelné nedostatky za první měsíc provozu Arrivy na motorových rychlících R21, R22, R24 a R26. Rozhodně není mým cílem házet špínu na alternativní dopravce, prosincové změny v dopravě ani na železnici jako celek. Z mnou prezentovaných údajů mám ovšem důvodné podezření, že Arriva svůj závazek výrazně podcenila a nedbala na vážná rizika, která byla vidět již několik měsíců před zahájením provozu. Nechci dopravce popotahovat za počáteční zmatky v prvních dnech nového jízdního řádu, za omyl s nespolehlivým dodavatelem odbavovacích zařízení, který jinak v autobusové dopravě funguje dobře, či za špatnou situaci na trhu práce. V případě rychlíkových linek Arrivy ovšem došlo k takovému množství pochybení, že to celkově poukazuje na zanedbanou přípravu společnosti, která nemůže být způsobena ničím jiným než nedbalostí, která hází špatné světlo na všechny nové dopravce a na celou hromadnou dopravu.

Rád bych také zdůraznil, že žádný jiný dopravce, který nově od prosince vyjel, takové problémy nemá. Ať už AŽD a Die Landerbahn v Ústeckém kraji nebo RegioJet na R8, kteří vyjeli zcela bez potíží, nebo RegioJet v Ústeckém kraji a Leo na Orlicku, kteří potíže během prvního týdne eliminovali, se svých nových linek zhostili se ctí a rád budu tyto dopravce sledovat i v příštích letech v dalších soutěžích.

Tím spíš je mi líto, že Arriva propadla kvalitou tak nízko, a pokud si bude chtít svou pověst napravit, bude mít příští 3 roky opravdu co dělat. Budu tiše doufat.


RegioSprinter dopravce Die Landerbahn na začátku ledna v Rakovníku, linky tohoto dopravce jezdí bez potíží (foto: Taddy)

 

Záložka pro permanentní odkaz.

2 reakce na Jak Arriva zvládla první měsíc rychlíků

  1. Profilový obrázekOndřej říká:

    Zrovna tuto neděli v Kolíně jela do Rumburku 2x 845 jedna červená + 1 limetková.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *