Moldavsko

Moldavsko je spolu s Kosovem a Ukrajinou nejchudší země Evropy. Nachází se na východě Evropy a hraničí s Rumunskem a Ukrajinou. Mluví se zde moldavsky, což je defakto dialekt rumunštiny. Rozloha Moldavska je 33 843 km², tedy je 2x menší jak Česká republika. Z hlediska počtu obyvatel je v Moldavsku 2,4 mil. obyvatel, tedy 4x méně jak v České republice. Země je od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, parlamentní republikou. Většina obyvatel vyznává pravoslavné křesťanství (95 %).

Krátká historie Moldavska

Území dnešního Moldavska bylo ve 14. století součástí Moldavského knížectví, které vzniklo roku 1359. V průběhu staletí se knížectví dostalo do sféry vlivu Osmanské říše, ale zachovalo si značnou autonomii. Po rusko-turecké válce (1806–1812) byla východní část Moldavského knížectví, zvaná Besarábie, připojena k Ruskému impériu, tedy defakto dnešní Moldavsko + část dnes ukrajinského území. Západní část Moldavska se roku 1859 spojila s Valašskem a dala vzniknout Rumunsku, kterým je dodnes.

Po rozpadu Ruské říše v roce 1918 se Besarábie sjednotila s Rumunskem, tedy opět do podoby bývalého Moldavského knížectví. Tento krok však nebyl uznán Sovětským svazem. Roku 1940 Sovětský svaz na základě paktu Molotov–Ribbentrop obsadil Besarábii a vytvořil z ní Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Mezi lety 1941–1944 byla oblast krátce okupována Rumunskem, poté opět připojena k SSSR. Moldavsko zůstalo součástí Sovětského svazu do jeho rozpadu v roce 1991. Probíhala zde rozsáhlá industrializace a rusifikace, ale zároveň i úpadek tradiční kultury a napětí mezi Moldavany a ruskojazyčným obyvatelstvem.

Konflikt v Podněstří

Od poloviny 80. let vlivem politiky Gorbačova začaly v celém Sovětském svazu nacionalistické tendence. To se dotklo i oblasti Moldavska, kdy po volbách v roce 1989 byla ruština sesazena z úředního jazyka (tedy i azbuka) a jediným úředním jazykem se stala moldavština. Od roku 1990 vznikla Podněsterské moldavská sovětská socialistická republika v naději, že v případě tendencí připojení Moldavské sovětské socialistické republiky k Rumunsku (jako v letech 1918 – 1944) nebo jejího osamostatnění, zůstane nadále v rámci Sovětského svazu, neboť už roku 1990 vyhlásilo suverenitu země. Ten se ovšem v roce 1991 rozpadl a samostatná Moldavská republika vyhlásila nezávislost 27. srpna 1991. Krátce poté vypukl ozbrojený konflikt v Podněstří, kde se proruské obyvatelstvo postavilo proti vládě v Kišiněvě, což si vyžádalo krvavé střety zejména v Bendery od března do července 1992. Dodnes zůstává Podněstří fakticky nezávislé, ale mezinárodně neuznané a je poloprezidentskou republikou. Je to tak nejchudší část Evropy. Rozkládá se pravé straně řeky Dněstr až na pár výjimek (na levé straně je součástí země Bendery, na pravém břehu naopak náleží Moldavsku 2 vesnice, které se vzepřely proti podněsterským silám v roce 1990).

Konflikt v Gagauzsku v 90. letech

Ačkoliv mnoho lidí slyšelo o konfliktu v Podněstří, ne všichni znají ten v Gagauzsku. Gagauzové jsou turkicky mluvící pravoslavní křesťané žijící hlavně na jihu Moldavska. V období rozpadu SSSR se obávali moldavského nacionalismu a možného sjednocení Moldavska s Rumunskem. V roce 1990 Gagauzové jednostranně vyhlásili Gagauzskou republiku, která však nebyla mezinárodně uznána. Moldavská vláda to považovala za separatismus. Na rozdíl od Podněstří ale nedošlo k rozsáhlým ozbrojeným střetům — situace zůstala spíše politická než vojenská. V roce 1994 moldavský parlament přijal zákon o zvláštním statusu Gagauzska. Tím vznikla autonomní územní jednotka Gagauz Yeri, která má vlastní parlament a exekutivu, ale zůstává součástí Moldavska. Gagauzská autonomie funguje dodnes. Gagauzové se často orientují proruským směrem a kritizují proevropské kroky Kišiněva. Přestože je situace napjatá, konflikt zůstává převážně politický a diplomatický, bez rozsáhlejších bojů.

Moldavsko od rozpadu Sovětského svazu lavíruje mezi proevropskou a proruskou orientací, usiluje o přiblížení k Evropské unii a řeší hospodářské problémy i odliv obyvatelstva. Od roku 2020 má proevropskou vládu, která v roce 2025 obhájila svoji pozici.

Jak se dostat do Moldavska?

Do Moldavska se z České republiky nejlépe dostanete přímým letem (za cca 2 000 Kč zpáteční letenka), kterým jste v hlavním městě Kišiněva za 2 hodiny. Z letiště Vás pak odvezou autobusy/trolejbusy zdejší MHD, tedy linky 30 (trolejbus od terminálu a od hlavní u letiště) nebo 33 (autobus od hlavní u letiště). Přes léto jsou pohodlnější autobusy, které jsou všechny klimatizované, zatímco cesta cca 40 min trolejbusem do centra bez klimatizace není zdaleka vždy příjemná. Jízdenku koupíte u průvodčí ve vozidle nebo někde i kartou ve vozidle.

• První a poslední spoje z letiště: 5.02 (linka 30), 5.23 (linka 33), 22.24 (linka 30), 22.28 (linka 33)
• První a poslední spoje z centra (Casa Presei – l. 30/Str. Ismail – l. 33): 4.05 (linka 30), 4.45 (linka 30), 21.19 (linka 33), 21.49 (linka 33)

TOP 10 míst v Moldavsku

1. Kišiněv (Chișinău)
   Hlavní město s bulváry, parky a památníky. Doporučuji Park Štěpána Velikého a Arc de Triomphe.

2. Orheiul Vechi
   Historicko-kulturní komplex s jeskynními kláštery, pozůstatky středověkého města a krásným údolím řeky Răut. Symbol moldavské historie.

3. Podněstří (Tiraspol)
   De facto nezávislé území s „sovětskou atmosférou“ – sochy Lenina, sovětská architektura a Muzeum historie Podněstří.

4. Vinice Cricova
   Jedno z největších podzemních vinařství na světě (přes 120 km tunelů). Nabízí exkurze a degustace světově proslulých vín a šumivých vín.

5. Vinice Milestii Mici
   V Guinnessově knize rekordů jako největší vinný sklep na světě – podzemní chodby dlouhé přes 200 km.

6. Soroca
   Město na severu Moldavska se známou pevností Soroca z 15. století. Často se nazývá „hlavní město moldavských Romů“.

7. Klášter Căpriana
   Jeden z nejstarších klášterů v Moldavsku, založený už ve 14. století, obklopený krásnou přírodou.

8. Klášter Tipova
   Rozsáhlý komplex jeskynních klášterů vytesaných do skal nad řekou Dněstr. Klidné a mystické místo.

9. Gagauz Yeri (Komrat)
   Autonomní oblast na jihu Moldavska. Město Komrat nabízí Muzeum historie a etnografie Gagauzů a autentickou gagauzskou kuchyni.

10. Codru Nature Reserve
    Nejstarší přírodní rezervace v Moldavsku s bohatou faunou, flórou a turistickými trasami v kopcovité krajině.

Jak cestovat po Moldavsku veřejnou dopravou?

Jak v samotném Moldavsku, tak v Podněstří se bez problému dostane veřejnou dopravou, zhruba od 5 do 18 hodin. V nejfrekventovanějších směrech jezdí mikrobusy každých 15 – 30 minut, tedy např.

• Kišiněv – Balti
• Kišiněv – Orhei
• Kišiněv – Benderi – Tiraspol
• Kišiněv – Hincesti – Comrat – Cahul
• Kišiněv – Anenii Noi
• Kišiněv – Stauceni – Cricova – Criuleni
• Kišiněv – Straseni – Ungheni
• Kišiněv – Edinet
• Tiraspol – Dubossary – Rybnitsa

Většina autobusů jsou mikrobusy o 20 místech, které jsou často neklimatizované. Jediné klimatizované autobusy jsme potkaly na trase mezi Kišiněvem a Balti. Větší autobusy jezdí jen do příměstských oblastí kolem Kišiněva jako je třeba Anenii Noi (Bias Trans), Criuleni, Mereni, Puhoi, Donici, Carbuna, Tipala, Zamciogi, Geamana, Gura Bicului (Bias Trans), Balti nebo třeba Falesti.

V příměstské dopravě se tak často setkáme ještě se starými autobusy z 80., 90. let a počátku druhého tisíciletí, zejména pak Mercedesy (O303, O305, 0405, Intouro II, Citaro), Setrami (S2xx, S3xx) nebo Otokary (Doruk).

Veřejná doprava ve městech

Kišiněv

Kišiněv je hlavní město Moldavska. Žije zde cca 500 000 obyvatel, v celé aglomeraci Kišiněvu je to pak cca 720 000 obyvatel, kam zajíždí všude i linky MHD.

Městská doprava v Kišiněvě je zajišťována trolejbusy a autobusy. Za poslední roky ušla městská doprava velkou obměnou. V rámci trolejbusové i autobusové dopravy se setkáte pouze s nízkopodlažními vozidly (od roku 2025), všechny autobusy jsou klimatizované, některé autobusy/trolejbusy jsou 15 metrové a 18 metrové a v některých lze platit také kartou.

Ve všech prostředcích MHD naleznete průvodčího, od kterého si koupíte jízdenky. Aktuální polohu vozidel můžete sledovat přes aplikaci EasyWay včetně jízdních řádů a tras linek. Na nejvytíženějších zastávkách naleznete online odjezdy vozidel, ale co je ještě důležitější, na všech zastávkách naleznete jízdní řády i schéma linkového vedení, což je na východní systémy MHD zázrak. Jediná vada na kráse jsou netaktové jízdní řády, tedy interval například 12-44 minut na jedné lince během špičky.

MHD je v provozu od 5 hodin do 22 hodin, s tím že provoz postupně po 19. hodině klesá a ne všechny linky jezdí až do večera. Autobusy nesou čísla 2 – 65, trolejbusy pak 1 – 38. Vadou na kráse může být, že některá čísla se překrývají, kdy například číslo 2, 9, 10, 12, 16, 21, 24, 28, 33 nebo 36 mají jak autobusy, tak trolejbusy. O to víc je to zmatečné, když mimo centrum jezdí trolejbusy bez trolejového vedení. Ve městě nadále zůstalo několik linek maršrutek, které obsluhují povětšinou starší dodávky a platí se na rozdíl od klasických autobusů a trolejbusů u řidiče a zásadně hotově. Ty najdeme v číselném rozpětí 103 – 191 a ve městě jich jezdí posledních 15 linek. Velká část byla v posledních letech zrušena a byly zavedeny trolejbusové linky, které zčásti využívají trolejového vedení a dále dieselagregát.

Jelikož Moldavsko nemá příliš mnoho peněz, v posledních letech se vozový park MHD obnovoval ojetými autobusy ze severských zemí, zejména z Finska, Švédska a Norska, a to jak ve 12metrové, 15metrové nebo 18metrové verzi. Nové autobusy má Kišiněv z let 2019 – 2021, kdy do města přijelo 131 tureckých nízkopodlažních autobusů Anadolu Isuzu Citiport 12, díky čemuž bylo možné vyřadit staré vysokopodlažní Ikarusy 260 a 280 a také MANy Lion´s Classic. Od roku 2021 je městská autobusová doprava plně nízkopodlažní a všechny autobusy jsou klimatizované. V současnosti zajišťuje městskou dopravu přes 200 autobusů.

Vozový park trolejbusů se pak skládá pouze z nízkopodlažních vozidel od roku 2025, nicméně na rozdíl od autobusů nejsou většinou trolejbusy vybaveny klimatizací. Do roku 2024 bylo možné potkat v Kišiněvě také české trolejbusy Škoda 14Tr nebo spoustu starých ruských vysokopodlažních trolejbusů Ziu. Ve městě jezdí cca 370 trolejbusů a i zde došlo a stále dochází k výrazné obměně a zároveň navyšování počtu trolejbusů na rozdíl od minulosti (aktuálně se dává do provozu dalších 60 ojetých trolejbusů). S počátkem války na Ukrajině přestalo Moldavsko odebírat trolejbusy z Běloruska (trolejbusy BKM, kterým byla dodána v Moldavsku zdejší výzbroj od RTEC, proto pak mají i tento název) a spoléhá se pouze na dodávku ojetých trolejbusů ze severských zemí. Zároveň se v Moldavsku rozebíhá výroba vlastních trolejbusů Dnipro T203, což jsou trolejbusy z karoserií od běloruského MAZu, které se ovšem vyrábí nyní pouze na Ukrajině, proto název Dnipro. Ty můžeme zatím potkat pouze v Balti, každopádně stejné trolejbusy mají být do budoucna vyráběny i do Kišiněva.

Vozový park trolejbusů (ev. č. 1001 – 3999):

• BKM 321 – 99 ks, výroba 2011
• RTEC 62321 M1 (BKM) – 105 ks, výroba 2013 – 2015, 2021 – 2022
• RTEC 62420 1M1 (BKM) – 1 ks, výroba 2014
• RTEC 62321 M2 (BKM) – 66 ks, výroba 2015 – 2019
• RTEC 62321 00DM3 (BKM) – 60 ks, výroba 2018 – 2021
• RTEC 62433 03M1 (BKM) – 5 ks, výroba 2020
• Škoda 24Tr – 45 ks, zařazené 2020 – 2025 (výroba 2007 – 2008, ex Lotyšsko)
• Solaris Trollino II 18 – 38 ks, zařazené 2020 – 2025 (výroba 2003 – 2005, ex Lotyšsko, Estonsko a Švýcarsko)
• Phileas Trolley VDL – 1 ks, zařazen 2022 (výroba 2014, ex Itálie)
• Van Hool AG 300T – 9 ks, zařazené 2024 (výroba 2002 – 2003, ex Rakousko)
• Solaris Trollino II 12, 12 ks, zařazené 2024 – 2025 (výroba 2006 – 2010, ex ČR a Estonsko)
• Solaris Trollino II 18, 12 ks, zařazené 2025 (výroba 2007 – 2009, ex Estonsko)
• Solaris Trollino III 18 AC MetroStyle, zařazen 2025 (výroba 2008)

Vozový park autobusů (ev. č. 643 – 1051):

• Anadolu Isuzu Cityport 12 – 132 ks, od 2019
• Volvo B12BLE – 4 ks, od 2021 (vyrobené 2011, ex Norsko)
• VDL Citea II XLE-129 – 3 ks, od 2021 (vyrobené 2012, ex Finsko)
• VDL Citea II XLE-145 – 37 ks, od 2021 (vyrobené 2012, ex Finsko)
• MAN Lion’s City LL NL313-15 CNG – 16 ks, od 2021 (vyrobené 2011, ex Norsko)
• Solaris Urbino 18 – 28 ks, od 2022, 2023 a 2024 (vyrobené 2012 a 2017, ex Švédsko a Norsko)

 

Balti

Druhým největším městem Moldavska a zároveň 2. provozem trolejbusů je Balti, nacházející se na sever od Kišiněva. Dostanete se sem za 1,5 h mikrobusem z Kišiněva.

Trolejbusová síť je v Balti mnohem menší, má cca 20 km, nicméně v posledních letech byl provoz značně rozšířen díky dodání parciálních trolejbusů, které dokáží jezdit i bez trolejového vedení. Trolejbusy zde jezdí od roku 1972 a až do roku 2024 se obyvatelé mohli setkat ve městě s vysokopodlažními autobusy – konkrétně Ziu, BKM, VMZ a i jedním Škoda 14Tr. Aktuálně jezdí v Balti nízkopodlažní běloruské, ukrajinské a moldavské trolejbusy BKM a Dnipro z let 2014, 2023, 2024 a 2025. Poslední nová vozidla budou pravděpodobně zařazena do konce roku 2025, čímž se zvýší počet trolejbusů ve městě na 57 vozidel.

Autobusová doprava v Balti není příliš slavná. Skládá se zejména ze starých vysokopodlažních ojetých autobusů značek Mercedes a MAN. Některé autobusy jsou dokonce z 80. a 90. let. I tak ale byla autobusová doprava v roce 2024 a 2025 redukována díky rozšíření provozu trolejbusů – nyní jezdí autobusy jen na linkách 102 (1 vůz), 110 (1 vůz), 122 (1 vůz) a 125 (5 vozů). Každopádně do konce roku 2025 by mělo být dodáno do Balti 10 ojetých autobusů Vojvo (+ dalších 12 ojetých autobusů na náhradní díly) z rumunské Resity (jedná se o autobusy Volvo 7700, Volvo 8700LE a Saffle 7500 z let 2006 – 2008), které by měly právě zmíněné staré autobusy nahradit.

V rámci příměstské dopravy se pak můžete dostat cca 3x denně do okolních vesnic, kam jezdí často 12metrové autobusy, zejména na trasách Balti – Tiplesti, Balti – Tambula, Balti – Singureni, Balti – Putinesti a Balti – Singerei Noi. Do Tambuly se v ranních hodinách svezete patrně posledním zástupcem Mercedesů-Benz O305 na světě. V Balti v roce 2025 jezdí již jezdí z roku 1985.

Vozový park trolejbusů (ev. č. 2001 – 2057):

• BKM 321 – 23 ks, vyrobené 2014
• Dnipro T203 – 34 ks, vyrobené 2023 – 2025 (dodané v sériích po 11 ks, 1 ks a 22 ks).

Vozový park autobusů

• Mercedes-Benz O303 – cca 2 ks, vyrobené 198x, 199x (nasazován výhradně na linku 110)
• Mercedes-Benz O405/407 – cca 5 ks, vyrobené 198x, 199x (nasazován výhradně na linky 102, 117, 125)
• Mercedes-Benz O345 Conecto – 1 ks, vyrobený 2002 (od 2021, ex Německo, nasazován výhradně na linku 122)
• MAN Lion’s City TÜ EL283 – 2 ks, vyrobený 2005 – 2006 (od 2020, ex Německo)
• Mercedes-Benz Citaro I – 5 ks, vyrobené 2006 (od 2020, ex Německo)
• MAN A20 Lion’s City Ü NÜ**3 – 1 ks (ex Německo)

Tiraspol + Benderi

Dalšími dvěma městy jsou Tiraspol a Benderi, které se sice oficiálně nacházejí na území Moldvské republiky, ve skutečnosti jsou ale součástí Podněsterské republiky, která vyhlásila svou nezávislost v roce 1992. Tiraspol má zhruba 130 000 obyvatel a Benderi 90 000 obyvatel. Obě městě se ale postupně kvůli nepříznivé ekonomické situaci vylidňují. Co obě města spojuje, je nejen most, ale trolejbusový provoz, který byl mezi oběma městy zprovozněn v roce 1993. V té době už existovala trolejbusová doprava v Tiraspolu. Do Benderi se dostala až v roce 1993. Postupně byl provoz v Benderách rozšiřován, a to postupně v letech 1998, 2000, 2002, 2008, 2018 a 2019. Celkem dnes jezdí 5 linek po Benderách a jedna s číslem 19 do Tiraspolu. V plánu je výstavba dalších tratí, například do obce Varnica, kam dnes jezdí jediná zdejší autobusová linka.

Podobně jako v Benderi, i v Tiraspolu došlo v posledních letech k rozšiřování trolejbusového systému. Naposled byla prodloužena linka č. 2 v roce 2020 na konečnou v ulici Junosti. Trolejbusy v Tiraspolu jezdí od roku 1967. Na rozdíl od Benderi, kde všechny linky č. 1, 2, 3, 4 a 5 jezdí ve slušném intervalu (= cca po 30 minutách), v Tiraspolu je situace horší. Kromě linek 2, 7 a 19 jezdí na zbylých linkách, tj. linkách 4, 6 a 7 pouze jeden trolejbus, tedy interval pak je cca 60 – 90 minut. Linku 1 a 3 jsme ani nezahlédli, které vedou k železniční stanici v centru města, kde ovšem osobní vlaky nejezdí.

Provoz je zajišťován převážně starými vysokopodlažními trolejbusy Ziu z 80., 90. let a také počátku druhého tisíciletí, často pak se jedná o vyřazené trolejbusy z jiných provozů, zejména z Běloruska, Ruska a jeden i z Ukrajiny.

Cena jízdného jsou 4 podněsterské ruble.

Rybnitsa

Pátým největším městem s 65 000 obyvateli je Rybnitsa, která se ovšem nachází opět na území Podněsterské republiky. V provozu jsou zde mikrobusy a na 2 linkách (linka 20 a 25) 12metrové autobusy, které ale jezdí jen od 9 do 14 hodin. Setkáme se tu se 2 nízkopodlažními MANy Lion´s City.

Další města mají už pod 50 000 obyvatel a v provozu na MHD jsou maximálně mikrobusy.

Autor: Martin Chour
Zveřejněno: 2. 8. 2025