Recenze integrace Berounska

 

Poslední dosud neintegrovanou oblastí v nejbližší blízkosti Prahy stále zůstává Berounsko. ROPID a IDSK tak zapojili hned dva projektanty a připravili projekt zahrnutí této lokality do PID. Pokud vše dobře dopadne, měl by být v jednu chvíli integrován celý okres Beroun, protože zároveň se pracuje na integraci Hořovicka, která ještě nebyla konkrétně představena.

Na integraci Berounska jsem se podíval podrobněji. Důvodem k tomu byla i řada zřejmých nedostatků tohoto projektu. Zatímco většina předchozích fází integrace byla poměrně kvalitně propracovaná a obsahovala spíše jen drobné vady, na Berounsku nacházíme řadu sporných míst, některá řešení lze označit přímo za chybná. Které změny patří mezi nejpodivnější?

1) Spojení ke Koněpruským jeskyním

V současnosti odjíždějí o víkendu turistické spoje k jeskyním od nádraží Beroun po 10. a 14. hodině, což jsou poměrně ideální časy i pro ty, kdo přijíždějí od Prahy. Ranní spoj také bývá za pěkného počasí velmi vytížený – a to i přes nulovou propagaci, nepřestupní tarif a další neduhy typické pro SID. Nově však mají spoje odjíždět z Berouna v 8:05 a 12:05, tedy ve snad nejhorších možných časech pro atraktivitu u výletníků – první znamená z Prahy velmi brzké vstávání, druhý zase nejneoblíbenější čas odchodu ani ne po obědě, ani po snídani. Proč dochází k takto těžkému zneatraktivnění dnes používaného spojení, místo aby byl naopak plně využit jeho potenciál a již existující poptávka?

Snad ještě horší je, že zatímco dnešní spoje jezdí v sezoně k jeskyním a mimo ni končí na Tetíně, nově bude krátký spoj (který ale pojede přes město na Zdejcinu) jezdit celoročně. To by samo o sobě nevadilo, pokud by oba tyto spoje nejezdily ve 4hodinových intervalech 16 minut po sobě. Není zřejmé, proč Tetín tak nutně potřebuje víkendové spojení na Zdejcinu a do centra, když ani dnes ho nemá, a víkendové spoje do Tetína navíc mívají poměrně malý obrat (zatímco až k jeskyním jezdívá mnohem více lidí). Jedná se o ukázkový příklad neefektivního souběhu, a tudíž o hrubou chybu projektanta.

Linka SID C17 ke Koněpruským jeskyním je dosti oblíbená, nově bude ráno odjíždět mnohem dřív. (foto: OK)

Turistické spoje budou zajíždět do centra Koněprus – to je samo o sobě pro místní zlepšením. Ale určitě by bylo dobré, aby obec Koněprusy měla spojení o víkendu celoročně, protože jinak je skutečně špatně dostupná. Pokud by zbůhdarma nejezdily dva spoje po sobě z Berouna na Tetín, téměř by to samo o sobě pokrylo náklady na celoroční spojení do Koněprus. Zbylý úsek k jeskyním by mohl být obsluhován pouze v sezoně, ale kromě místních by mimosezónní spoje do obce jistě uvítalo i nemálo turistů, kteří by je mohli využít.

2) Trasování linky 632, zejména víkendových zrychlených spojů

Zakroucená linka dublující vlak sice konečně obnoví spojení o víkendech do Velkého Chlumce, ale jiným lokalitám ho zase sebere a dost ztratí na atraktivitě oproti dnešní rovné 470800. Přitom zároveň není obnoveno víkendové spojení Dobříš – Hostomice – Hořovice, zrušené kdysi pány Rathem a Mráčkem; a že by jeho obnovení mělo velmi zásadní smysl i díky zastávce Dobříš,,Na Hradci, která má nemalý turistický potenciál. Vyjet autobusem až nad Chlumec a pak jet zase zpátky, jak je navrhováno, nedává moc smysl, a dvojnásob to nedává smysl pro cestující pokračující dál – ale kam vlastně? Když Neumětely, Lážovice a Nové Dvory se neobsluhují vůbec…

Nejnešťastnější na trase linky 632 a pokračování jako 639 je fakt, že kromě úplně počáteční části (Svinaře, Skuhrov) zcela kopíruje železniční trať 172. Jasně, třeba bude s vlaky trochu proložená, ale to by bylo vysvětlením, pokud by severně od trati, na přímé trase do Hořovic, nebyly obce, které tím ztratí jakékoliv spojení o víkendu – dnes mají alespoň spoje v sobotu ráno a v neděli odpoledne. Jen dodám, že třeba pěší cesta po silnici k zastávce Neumětely ze stejnojmenné obce je dosti dlouhá, nepříjemná a i okolí zastávky není zrovna vábné, aby jakkoliv prospělo atraktivitě VHD.

Když k tomu přidáme fakt, že je velká škoda neobnovit spojení z Dobříše do Hostomic, nabízí se řešení ve víkendovém provozu linky 639. A spojení Hostomice – Hořovice řešit třeba vhodným garantovaným přestupem. Zde jsem zkrátka myšlenky projektanta vůbec nepochopil.

Linka 210 038 spojuje Hořovice, Hostomice a Dobříš; víkendový provoz na ní není již řadu let. (foto: OK)

3) Zrušení přímého spojení z Prahy do Svatého Jana pod Skalou

Projektanti se zde rozhodli posílit spojení z Prahy přes Vráž do Berouna, v souběhu s vlakem, naopak spojení do Svatého Jana, kam vlak nejezdí, je řešeno přestupem. Zde by asi nevadilo, pokud se bude měnit číslo linky, jestliže by v pracovní dny jako dnes jezdilo jen minimum spojů až do Prahy, navíc i nyní je přejezd mezi linkami pro změnu v Hostimi, ale proč se nemůže jednat o přímé přejíždějící spoje z linky 380?

A když už projektanti sáhli k přestupu, proč alespoň nevyužili potenciál vlaku, který Loděnicemi jezdí, a nenavázali 425 na vlaky? Cestující by sice museli i tak přestupovat, ale do Prahy by dojeli rychle vlakem, a prakticky do centra na Smíchovské nádraží.

4) Absurdní šetření čísly linek na úkor přehlednosti

Návrh obsahuje řadu linek spojených do jednoho čísla, aniž by se jednalo o propojení po dopravní stránce. Jedná se v poslední době o častý trend, ale v návrhu integrace Berounska dosáhl opravdového extrému a zcela likviduje přehlednost systému pro lidi. Přitom asi nikdy nebude možné logicky vysvětlit, proč se IDSK snaží omezovat počet čísel, když existuje zcela volná řada 8xx, jež byla vynechána kvůli požadavku jedné komerční společnosti (DP Praha). Takové linky 637, 638 nebo 640 opravdu stojí za to.

V kontrastu s nimi je perličkou nepochopitelná linka 649. Zatímco jinde autoři doslova spatlají dohromady nesouvisející linky, najednou tu vzniká linka o pár zastávkách a několika málo spojích, která by mohla být součástí 631 a nikomu by to nevadilo, tato linka je totiž dost nepřehledná už z jiných důvodů než kvůli Nižboru.

Spojování nesouvisejících linek do jednoho čísla však není jedinou podivností na číslování v oblasti Berounska. V dříve integrovaných regionech byl znatelný trend aspoň trochu se držet přinejmenším těch čísel linek, která jsou trochu více vžitá a nové linky se těm původním více podobaly. Nyní ovšem taková snaha zřetelná není. Patrné je to např. u linky 631, která nahrazuje Berounskou B, nikoliv A, přitom náhrada za linku C má číslo 633, prohození čísel 631 a 632 by určitě ničemu nevadilo. Ještě hůře pochopitelné je ovšem číslo 639 pro dnešní linku C38, přitom číslo 638 dostala jiná linka, která je konglomerátem více původních linek, a vůbec by u ní jiné označení nebyl problém. Také číslo 538 je zcela volné a odpovídalo by řešení zvolenému u linky 531 (která také spojuje Hořovice a okres Příbram, ta nahradila linku C31), číslo 538 by tak bylo pro přehlednost asi nejvhodnějším řešením. Projektant však nad tímto zřejmě nepřemýšlel.

Skryje mívaly o víkendech přímé spojení i s Prahou a v sezoně bývaly tyto spoje velmi vytížené. Dodnes jim od Berouna zbyla jen slabá linka SID C24, kterou nahradí PID 638. Ta však bude složená ze dvou samostatných linek, jež nemají společnou žádnou zastávku kromě aut. nádraží v Berouně. (foto: OK)

5) Rozdělený nástup v Praze

U linek z Prahy byla zvolena dvě nástupní místa, ačkoliv linky 384 i 394 mohly být vedeny na Nové Butovice, když je Zličín beztak příliš vytížený, navíc ne zrovna praktický ani atraktivní; linky by na Butovicích třeba mohly (jako součást PID) odjíždět z obratiště, což by jim přidalo na atraktivitě. Vůbec pak nechápu, proč méně atraktivní Zličín (ať už jde o čekání, protože se jedná o snad největrnější místo v Praze, nebo někdy i o kolony, jež se tvoří na odbočení z Rozvadovské spojky k obchodním centrům, obcházení odstavných stání při přestupu na autobus z metra atd.) používá delší linka 384, která jezdí až do Hořovic.

Navíc oproti dnešku se jedná o zhoršení, neboť v současnosti platí, že všechny spoje do Zdic jezdí z Nových Butovic. Nově si tedy i obyvatelé Zdic budou muset dávat velký pozor, na kterou stanici metra jet.


Závěrem bych po zamyšlení se nejen nad těmito nedostatky, ale nad návrhem integrace Berounska jako celkem, konstatoval, že projekt je velice nekvalitní, a těžko hledat v minulosti integrační projekt, který by byl více dopravně odbytý, s tolika hrubými chybami jako jsou neefektivní souběhy ať už více autobusových spojů nebo autobusů s vlaky. V projektu není znát snaha o nalezení nových dopravních řešení a pozvednutí systému v oblasti na vyšší úroveň.

Můžeme jen doufat, že v budoucnu se dočkáme opět kvalitnějších integračních projektů a že třeba i tento bude v budoucnu vylepšován.

Zveřejněno: 29. 5. 2020
Autor: Ondřej Kališ

3 reakce na Recenze integrace Berounska

  1. Profilový obrázekEliška říká:

    Omlouvám se pane Kališi, ale připadá mi to, že MHD přestáváte rozumět.

Napsat komentář: Eliška Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *