Daugavpils

 

Daugavpils je druhé největší město Lotyšska v jihovýchodní části země, 190 km od jihovýchodně od Rigy na soutoku řek Daugavy a Lauce. Podle řeky Daugavy bylo město i pojmenováno. 25 km od města jsou běloruské a 18 km litevské hranice. Díky své poloze je důležitým železničním uzlem a průmyslovým centrem. V roce 2016 zde žilo přes 95 000 obyvatel, z nichž asi polovina byli Rusové.

vlajka města

znak města

Historie

Daugavpils byl založen v roce 1275 Ernst von Rassburgem z Řádu mečových bratří (= livonští rytíři), když zde byl postaven kamenný hrad. Tento řád existoval mezi lety 1202 – 1561 na dnešním území Lotyšska, Estonska, části Litvy, Polska a v Kaliningradské oblasti Ruska a šířil v Pobaltí křesťanství, ale po porážce v bitvě u Saulė (Šiauliai) roku 1236 se zbylí mečoví rytíři rozhodli sloučit s Řádem německých rytířů, působícím v sousedních Prusích. To se stalo v roce 1237 viterbskou smlouvou, jež zaručila rytířům v Livonsku (část dnešní Litvy, Lotyšska a Estonska) autonomní postavení.

pozůstatky hradu ze 14. století (foto: tripadvisor.co.uk)

Roku 1481 byla pevnost dobyta moskevským velkoknížectvím – Ivanem III., ale za podmínek dohody byla předána zpět Livonsku. To muselo vzdávat hold velkoknížectví moskevskému.

Livonští rytíři byly součástí Řádu německých rytířů až do roku 1525, kdy po sekularizaci (Řád něm. rytířů přešel na protestantismus) se livonská větev opět osamostatnila a vydržela do zániku Livonska v roce 1561 (po livonské válce s moskevským státem). Livonsko bylo rozděleno mezi Litvu, Polsko, Švédsko a Dánsko. Daugavpils byl součástí litevského velkoknížectví, které se v roce 1569 spojilo s Polskem a vznikla Polsko-litevská unie. Narozdíl od ostatních oblastí Lotyšska, patřící pod švédským panstvím (evangelíci), zde (v Latgalsku) zůstala římskokatolická církev.

 

kaple Alexandra Nevského z roku 1850 (foto: MCH/2018)

Městská práva získal Daugavpils v roce 1582. V období mezi lety 1561 až 1772 byl Daugavpils centrem Polsko-litevské unie.

V roce 1655 bylo město dobyto Švédy a v roce 1656 Rusy. O rok později se město stalo opět součástí unie.

katedrála sv. Borise a Gleba z roku 1905 (foto: tripadvisor.co.za)

Daugavpils zůstal součástí Polsko-litevské unie až do I. dělení Polska roku 1772, kdy připadl Ruskému impériu. Město tak přešlo k pravoslaví.

Nejpozoruhodnější památkou Daugavpilsu je pevnost, obrovská fortifikace postavená v roce 1810 Rusy během napoleonských válek (tažení Napoleona do Ruska v roce 1812). Posléze i s památníkem, který připomíná, že během druhé světové války zde byl umístěn koncentrační tábor Stalag. Pevnost je považována za největší svého druhu v Evropě.

obrovská pevnost z 19. století na kraji Daugavpilsu (foto: MCH/2018)

V roce 1819 byl vystavěn luteránský kostel Sikele, roku 1848 byl dokončen kostel sv. Petra v řetězech, roku 1850 byla vystavěna chrámová kaple Alexandra Nevského, roku 1893 byl dokončen kostel Martina Luthera, v roce 1905 byla dokončena stavba katedrály sv. Borise a Gleba a kostela Neposkvrněného početí Panny Marie.

Během I. světové války prožívalo město velmi těžké časy, neboť se zde usadila východní fronta – město se tak stalo obdobou západního Verdunu. Po Říjnové revoluci v Rusku (bolševické) v listopadu 1917 odmítlo Rusko pokračovat dále ve válce, ale zároveň nesouhlasilo s mírovou smlouvou Trojdohody. Ruská vojska se ovšem rozpadala, čehož následně využilo Německo a Rakousko-Uhersko k útoku a posunula hranici Ruska dále za Daugavpils k dnešními Rusku.

kostel Martina Luthera a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie nedaleko železnice (foto: MCH/2018)

Rusko nakonec podepsalo mírovou smlouvu tzv. Brestlitevským mírem 3. března 1918 a válka na východní frontě byla ukončena – Daugavpils byl obsazen Němci. Po ukončení II. světové války na konci roku 1918 a porážce Němců došlo k obsazení města Rudou armádou, a tak se město stalo součástí Sovětského Ruska. Roku 1920 obsadilo město polská armáda, a proto se nakonec město stalo od 11. srpna 1920 součástí nezávislého Lotyšska.

Po válce došlo v Daugavpilsu i k dokončení kostela Nejsvětějšího Theotokos a svatého Mikuláše – roku 1928.

kostel Nejsvětějšího Theotokos a svatého Mikuláše (foto: MCH/2018)

17. června 1940 bylo město obsazeno sovětskými vojsky po uzavření paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939 o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem.

Za II. světové války bylo Lotyšsko okupováno v letech 1941 a 1944 Němci (došlo k porušení paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939), ovšem v roce 1944 SSSR dobyla Daugavpils a Lotyšsko se znovu stalo součástí SSSR.


památník ruských osvobozeneckých vojáků – 1944 (foto: MCH/2018)

Za sovětského svazu byl také dokončen v roce 1961 kostel svatého Petra a Pavla u řeky.

Lotyšsko obnovilo svou nezávislost 21. srpna 1991. V roce 2004 vstoupilo do EU a NATO.

kulturní centrum (foto: MCH/2018)

 

Železnice

Železniční síť v Lotyšsku je spravována společností LDz infrastruktūra, která je součástí státního koncernu Latvijas dzelzceļš. Osobní dopravu zajišťuje akciová společnost Pasažieru vilciens. Vlaky jezdí na rozchodu 1520 mm, podobně jako v ostatních okolních státech bývalého Sovětského svazu. Celková železniční síť měří 2282 km.

železniční síť v Lotyšsku  (screen: MCH/2018)

Kvůli nízké hustotě zalidnění v Lotyšsku, která je soustředěna především do velkých měst, zejména Rigy, kde žije třetina všech obyvatel, je hlavním centrem železniční sítě právě Riga, kam se sjíždí všechny vlaky (kromě vlaku Vilnius – Daugavpils) z okolí. Většina příměstských tratí prošla mezi lety 1950 – 1991 elektrifikací, a tak se můžete z Rigy projekt elektrickými jednotkami do Skulte, Aizkraukle, Jelgavy a Tukums. Jedinou neelektrifikovanou příměstskou tratí z Rigy je trať do Siguldy. Kromě příměstské dopravy můžete jet také dálkovou dopravou do Liepāji (1x týdně), do Daugavpilsu (4x denně) a do Madony (2x týdně).

elektrická jednotka ER2 z roku 1966 v Tukums (foto: trainpix.org/2017)

Mezinárodní doprava se skládá v Lotyšsku z následujících spojení:

  • Riga – Vilnius – Minsk – Kiev – 1 pár spojů týdně
  • Riga – Valga (- Tallin) – 14 párů spojů týdně (7 párů spojů s přestupem ve Valge na vlak do Tallinu)
  • Riga – Moscow – 7 párů spojů týdně
  • Riga – Saint Petersburg – 7 párů spojů týdně
  • Riga – Daugavpils – Minsk – 3 – 4 páry spojů týdně
  • Daugavpils – Vilnius – 5 párů spojů týdně o víkendu

vlak Riga – Moscow (foto: cz.depositphotos.com)

Ostatní železniční doprava byla velmi omezena okolo roku 2006 a 2010. Aktuálně byla vypsána zakázka na 32 nových elektrických vlaků, které mají začít jezdit od konce roku 2020 a dodány mají být všechny do roku 2023. Zároveň by měl být posílen provoz na 15-20 minut. Jízdní řády naleznete zde, stejně jak stránka dopravce.

Vyhledávač železničního spojení můžete najít zde, mezinárodní vlaky naleznete zde.

Jedinou zachovalou provozní úzkorozchodnou tratí je trať Gulbene – Alūksne (33 km na rozchodu 750 mm).

úzkokolejka Gulbene – Alūksne (foto: visitgulbene.lv)

Ale zpátky k Daugavpilsu. Zde nalezneme jednu železniční stanici, odkud se můžeme vydat:

  • trať Daugavpils – Riga na severozápad (4 páry spojů denně)
  • trať Daugavpils – Eglaine na západ (bez osobního provozu)
  • trať Daugavpils – Kurcums/Vilnius na jih (provoz zastaven v červnu 2015 a obnoven od 13. 1. 2018 2-3 páry spojů o víkendu)
  • trať Daugavpils – Indra/Minsk na východ (1 pár spojů denně)
  • trať Daugavpils – Rēzekne na severovýchod (bez osobního provozu)

modernizovaná jednotka DR1AC u Aizkraukle při cestě do Daugavpilsu (foto: trainpix.org/2017)

V Lotyšsku se nejčastěji setkáte se starými elektrickými jednotkami ER2 (ER2, ER2M, ER2T), z nichž nejstarší jsou z roku 1966. Část z nich prošla modernizací, což si můžete povšimnout díky novému interiéru a u části jednotek byla vyměněna čela. Mimo dráty se nejčastěji setkáte se starými jednotkami DR1A, z nichž nejstarší jsou z roku 1981. Části z nich byl velmi kvalitně rekonstruován interiér i čela – ty nesou označení DR1AC. Všechny jednotky mají žluto-červeno-modrý nátěr, jednotky DR1AC pak červeno-bílý. Aktuální vozový park naleznete zde.

vlak DR1AM v Daugavpilsu před cestou do Rigy (foto: MCH/2018)

Vlaky v Daugavpilsu se objevily velmi brzy – poprvé se do města vlak dostal v roce 1860 od Ruska při stavbě trati Rītupe—Daugavpils, v následujícím roce byla postavena trať Rīga—Daugavpils, v roce 1862 trať do Litvy Daugavpils—Zemgale, 1866 trať do Běloruska Daugavpils—Indra a poslední tratí byla trať na západ Litvy Grīva—Eglaine v roce 1873.

železniční tratě v Lotyšsku (screen: MCH/2018)


silná je zde především nákladní doprava (foto: MCH/2018)

Regionální autobusová doprava

Autobusové nádraží se v Daugavpilsu nachází v centru města, asi 500 m od vlakového nádraží.

v příměstské dopravě tu jezdí i české SORky (foto: MCH/2018)

Setkáte se tu především s dopravci SIA „Daugavpils autobusu parks“, AS „NORDEKA“, SIA „NORMA-A“  SIA „Jēkabpils autobusu parks“.

Nejčastějšími destinacemi jsou Riga, Jēkabpils, Rēzekne, Krāslava, Ilūkste a Preiļi. Spojení si můžete najít zde.

autobusové nádraží v Daugavpilsu – některé vozy na fotce jsou již koncem roku vyřazeny (foto: MCH/2018)

Městská doprava

Městská doprava v Daugavpilsu se skládá z tramvají a autobusů. Městskou dopravu provozuje společnost AS Daugavpils satiksme.

Celkem jsou v provozu 3 tramvajové linky čísel 1 – 3 a 24 autobusových linek označených čísly 1 – 24.

71-605A míří na most, kde nadjíždí železnici (foto: MCH/2018)

Debaty o zavedení tramvají v Daugavpilsu sahají až do roku 1895, první tramvaj nakonec vyjela až roku 1946, poslední úsek tramvajové trati byl vystavěn v roce 1977 k pevnosti.

Hlavní tramvajovou linkou je jednička, která ve špičce a dopoledne jezdí v intervalu 8 minut, mimo tuto dobu dosahuje interval kolem 20 – 60 minut. Je také provozována nejdéle, od 4 do půlnoci. Spojuje nejdůležitější místa ve městě. Dvojka jezdí v intervalu 28 minut od 4 do 22.30 a nejezdí do centra města, i tak ale plní obsluhu linky v městské zástavbě.

nízkopodlažní tramvaj 71-623 v centru města (foto: MCH/2018)

Zajímavější je linka č. 3, která jezdí od 6 do 21.30 v intervalu 25 minut, která může být více využívána turisty a zájemci o dopravu, neboť začíná u pevnosti v Daugavpilsu, odtud jede do centra, kde se setkává s linkou č. 1 a posléze i s linkou 2, se kterými jede přes město a nakonec se od nich na konci města odděluje a jede po lesní trati k jezeru Lielais Stropu ezers, které je poměrně veliké.

Aktuálně se připravuje přeložení tramvajové trati z lesa blíže k nemocnici. Na všechny tramvajové linky jsou v pracovní dny nasazovány soupravy a o víkendu sóla, interval linek je po celý týden shodný. Tramvaje mají červeno-bílou, modro-bílou nebo oranžovo-modrou barvu. Tramvajová síť je částečně jednokolejná, většinou ale dvojkolejná. Tramvaje mají tyčové sběrače.

tramvajová trať lesem k jezeru (foto: MCH/2018)

Autobusové linky 1 – 20 jezdí od 5 do půlnoci a jejich provoz je nepravidelný. Linky 21 a 22 jsou noční linky, linky 23 a 24 pak školní s 1 – 2 spoji denně. Některé linky se shodným číslem mají odlišné trasy, proto se pak označují písmeny A, B a C (např. 3B, 3C, …).

Většina linek má do 3 spojů do hodiny, jediná linka 17 jezdí velmi často – v ranní špičce jede až 9 spojů za hodinu.

Solaris Urbino 12 I na lince 1 na severozápadě města (foto: MCH/2018)

S kloubovými vozy se můžete setkat např. na linkách 3, 6, 10 a 13, s midibusy zas na 9, 10A, 11, 13A, 17A a 24. Na některých linkách tak můžete potkat jak midibusy, tak kloubové autobusy zároveň. Kloubové autobusy jsou nasazovány v pracovní dny a také v sobotu do cca 13 hodin (v neděli možná?). Autobusy mají povětšinou žluto-červenou, zeleno-bílou nebo červenou barvu.

kloubový vysokopodlažní autobus Säffle na autobusovém nádraží (foto: MCH/2018)

Vozový park tramvají se skládá z českých tramvají Tatra T3D a ruských tramvají 71-605A, 71-608K, 71-631 a 71-623, z nichž poslední dvě jmenované jsou nízkopodlažní. Do konce roku 2015 zde jezdily ještě tramvaje RVZ-6M2. Původně německé tramvaje T3D ze Schwerinu jezdí jen v pracovních dnech, kdy je potřeba více vozů.

v pracovní dny potkáte na trati v Daugavpilsu i tyto české tramvaje T3D (foto: MCH/2018)

Vozový park tramvají (stav k 1/2019):

Typ Výroba Počet kusů
Tatra T3D 1973 – 1983 10 ks
71-605A 1990 – 1991 11 ks
71-608K 1994 1 ks
71-631 2014 4 ks
71-623 2014 8 ks

před 3 lety dojezdily v Daugavpilsu i tyto tramvaje RVZ-6M2 – stále jich je několik odstaveno ve vozovně v bídném stavu (foto: MCH/2018)

Vozový park autobusů je poměrně pestrý, nejstarší vůz je z roku 1989. Největší zastoupení ve vozovém parku mají Solarisy Urbino I v patnáctimetrové verzi z roku 2001, kterých je 28 kusů. Zbývajících 24 vozů jsou zejména standardní a kloubové vozy Säffle (8 kusů), midibusy Mercedes-Benz (9 kusů), standardních Ikarusů (3 kusy) a pak pár kusů od značek Volvo, Van Hool a Neoplan.

Dosud se tu můžete setkat i s 6 vysokopodlažními autobusy Säffle 2000 v kloubové verzi, které jak již bylo zmíněno, můžete potkat zejména ve všedních dnech a v sobotu do 13 hodin (v neděli možná?). Přibližně polovina vozů jsou ojetiny ze zahraničí (Švédsko, Norsko, Finsko) nebo přímo z Lotyšska.

Säffle 2000NL na lince 12 v zastávce Daugavas iela (foto: MCH/2018)

Vozový park autobusů (stav k 1/2019):

Typ Výroba Počet kusů
Säffle 2000 (Volvo B10MA-55) 1989 – 1996 6 ks
Van Hool A50819 1993 1 ks
Neoplan N4011NF 1995 1 ks
Ikarus EAG E941 1999 3 ks
Mercedes-Benz Vario O814D 1999 1 ks
Mercedes-Benz Sprinter 412D 1999 1 ks
Säffle 2000NL 2000 2 ks
Mercedes-Benz Vario 815D 2001 1 ks
Solaris Urbino I 15 2001 28 ks
Mercedes-Benz Sprinter 616CDI 2006 1 ks
Mercedes-Benz Sprinter 416CDI 2006 1 ks
Volvo 7700 2007 2 ks
Mercedes-Benz Sprinter 516CDI 2011 4 ks

linkou 13 se dostanete až dovnitř pevnosti Daugavpils – Mercedes-Benz Vario O814D (foto: MCH/2018)

Tramvajová vozovna se nachází na konečné linek 1 a 2 na severovýchodě městě, autobusové garáže se nachází na severu města poblíž pevnosti.

Do tramvají i autobusů lze nastupovat všemi dveřmi – jízdenky vám v tramvaji i autobusu rozdá průvodčí.

průvodčí ve voze (foto: MCH/2018)

Jízdné je, jak již bylo řečeno, nutné koupit u průvodčích vyjma midibusů.  Jedná se o poslední město v Pobaltí, kde je tento systém v MHD uplatňován. V midibusech je prodej jízdenek u řidiče. Klasické jízdné jednotlivé vyjde na 0,50 eura, druhá možnost je pak měsíční jízdné za 25 eur. Na midibusových linkách (9, 10A, 11, 13A, 17A a 24) platí specifický tarif – některé krátkodobé jízdenky zde nejsou uznávány, stejně tak na nočních linkách (21, 22).

připravované přeložení tratě na lince 3 (foto: MCH/2018)

Zastávky v Daugavpilsu jsou klasického městského typu.

Jízdní řády na zastávkách jsou opět městského typu. Všechny jízdní řády najdete na internetu na adrese satiksme.daugavpils.lv, což je i stránka dopravce.

 

zastávka tramvaje č. 3 (fpto: MCH/2018)

Mapa MHD:

Fotogalerie:

 Autor: Martin Chour, zdroj: wikipedia.org
Zveřejněno: 19. 01. 2019 (město navštíveno v srpnu 2018)

 

Komentáře jsou uzavřeny