Vilnius

 

Vilnius je hlavní město Litvy. V roce 2001 měl Vilnius 542 tisíc obyvatel (58 % Litevci). Rozloha města činí asi 400 km², 3,6 km² z této plochy zabírá Staré město, historické centrum Vilniusu, zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

 

vlajka města

znak města

Historie

Pokud se podíváme na historii města, je nutné se nejdříve poohlédnout na historii tohoto území, kde lidé žili už od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod na území dnešní Litvy vzkvétal již kolem roku 50 př. n. l., kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše. První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské.

Dle psaných pramenů vznikl Vilnius přibližně ve 20. letech 14. století. V roce 1323 do něj pozval Gediminas německé obchodníky, kvůli čemuž byla obec v té době známá. Z té doby pochází i i nejstarší památka dnešního města – hrad (typická je věž Gediminas) – postavený právě Gediminasem – předtím tu byly hrady tři. Byl stavěn do 16. století, dosud se dochovala pouze horní část. Na hrad můžete dojet lanovkou.

hrad ze 14. století, kde můžete vidět i věž Gediminas (foto: hyperslevy.cz)

Roku 1387 byla obci udělena městská práva Vladislavem II. – králem Polska a velkoknížetem litevským. V té době došlo i k výstavbě katedrály sv. Stanislava a Vladislava.

Z 15. století naleznete ve městě např. bílou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie.

katedrála sv. Stanislava a Vladislava v centru města nedaleko hradu (foto: wikipedia.org)

Symbolem města je kostel sv. Anny z let 1495 – 1500 postavený z červených cihel z desítek různých tvarů. Před ním tu stával kostel dřevěný ze 13. stol. Znázorňuje ukázku cihlové gotiky.

O století později byly vybudovány mezi lety 1503 – 1522 nové městské hradby. V roce 1544 dosáhl Vilnius vrcholu, když sem byl za vlády Zikmunda II. přestěhován celý dvůr. V roce 1579 zde vznikla univerzita – největší vědecké a kulturní středisko v oblasti.

kostel sv. Anny (foto: depositphotos.com)

Roku 1655 byl Vilnius napaden ruskou armádou a velmi poničen (během Rusko-polské války 1654 – 1667) – i tak se ale město vzchopilo a např. na začátku 19. stol. bylo třetím největším městem ve východní Evropě. Většina pozůstalých hradeb byla nakonec zničena mezi lety 1799 – 1805 kvůli rozšiřování města (zůstala jen Brána rozbřesku).

V 18. století byl vystaven prezidentský palác – jedna  z nejhezčích klasicistních památek ve Vilniusu.


prezidentský palác (foto: euroskop.cz)

Polsko-litevský stát zanikl v 18. století při dělení Polska mezi Prusko, Rusko a Rakousko – Vilnius připadl při 3. dělení Polska roku 1795 Rusku. V roce 1812 byla Litva nakrátko obsazena francouzskými vojáky při cestě Napoleona do Ruska, což se opět projevilo na historii města.

Po listopadovém povstání polského lidu, armády a pokrokové inteligence proti ruské nadvládě v letech 1830 – 1831 došlo i k uzavření univerzity ve Vilniusu (činnost univerzity byla obnovena až v roce 1919). Další neúspěšné povstání proběhlo mezi lety 1863 – 1864.

jediná dochovalá brána ve Vilniusu po zboření hradeb na začátku 19. století (foto: mundo.cz)

Během I. světové války bylo město přibližně po dobu tří let mezi roky 1915 – 1918 obsazeno německou armádou (východní fronta).

Po osamostatnění (16. 2. 1918) měla Litva napjaté vztahy s Polskem – to obsadilo okolí města Vilnius, které bylo pro Litvu hlavním městem – proto došlo ke změně hlavního města z Vilniusu na Kaunas (1919). V roce 1919 nakrátko město obsadili Rusové, ale Poláci jej opět zpět získali. V roce 1920 bylo město po opětovném obsazení Rusy předáno Litvě. Ve stejném roce bylo město opět obsazeno polsko-běloruskou divizí polské armády a prohlášeno spolu s okolím za samostatný stát „Střední Litvu“. V roce 1922 bylo odsouhlaseno parlamentem připojení k Polsku.

katedrála nanebevzetí Panny Marie ve Vilniusu (foto: travelmag.cz)

Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí předáno Sovětským svazem Litvě za podmínky zřízení ruských vojenských základen (Sovětský svaz porušil polsko-sovětský pakt o neútočení). Tomu předcházel v červnu 1939 pakt Ribbentrop-Molotov o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, který byl porušen v roce 1941 Německem, viz dále.

Litva se po okupaci roku 1940 stala součástí Sovětského svazu, hlavním městem byl opět Vilnius.

Za II. světové války byla Litva okupována v letech 1941 a 1944 Němci (došlo k porušení paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939, v Ponarech, na jižní hranici s Polskem, došlo k zavraždění 100 000 židů, 12. litevský prapor se podílel na zavraždění 300 000 lidí), ovšem v roce 1944 SSSR spolu s Polskem dobyli Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Po válce došlo k deportování desítky tisíc Litevců na Sibiř a mnoho z nich odešla do lesů, kde vedli proti Sovětům partyzánskou válku.

Trakai poblíž Vilniusu, kam dojedete vlakem (foto: desperado.cz)

Od roku 1987 docházelo ve městě k demonstracím proti sovětskému režimu.

Samostatný litevský stát vznikl 11. března 1990, kdy byl vyhlášen Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky. Byla velmi špatná hospodářská situace, vysoká inflace a musel být zaveden přídělový systém potravin. SSSR nezávislost neuznala a v roce 1991 došlo k několika potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a sovětskými vojáky rozmístěnými po celé zemi – zemřelo 14 lidí a několik stovek bylo zraněno. Další svazové republiky SSSR chtěly vystoupit ze Sovětského svazu, což pomohlo i Litvě k uznání nezávislosti. Roku 2004 se Litva stala členem NATO a EU.

Europa park nedaleko Vilniusu (foto: mundo.cz)

Za navštívení ve městě stojí např. muzeum genocidy, kde se člověk může dozvědět např. o ztrátě nezávislosti země ve 20. stol. A koho zajímá více příroda, může se podívat do botanické zahrady, Europa parku, Regionálního parku Pavilniai, Verkial nebo na Horu tří křížů.

Historické centrum Vilniusu, Staré Město, je zapsáno na seznamu světového dědictví Unesco. Je často považováno za největší evropské staré město, s řadou původních budov z 16. až 19. století. Na jeho území se nachází 23 klášterů.

Hora tří křížů (foto: MCH/2018)

Železnice

Síť Litevských železnic tvoří 1749 km tratí širokého rozchodu 1520 mm, z nichž 122 km je elektrifikováno, a 22 km normálněrozchodných tratí. 179 km úzkorozchodných tratí bylo v roce 2001 odděleno do samostatné společnosti ASG, v současnosti je z nich provozováno 68 km. Část tratí je elektrifikovaných (Naujoji Vilnia – Vilnius – Kaunas a Vilnius – Trakai), na ostatních jezdí motorové jednotky nebo kratší motorové vozy.

železnice v Litvě (screen: traukiniobilietas.lt)

Pro osobní dopravu je v provozu několik tratí, které můžete vidět na mapce – vyjma úseku Panevėzys – Rokiškis, Turmantas – Daugavpils, Marijampolė – Bialystok, Šiauliai – Kaunas jsou v provozu denně, ostatní zmíněné jen o víkendu, případně v pondělí a pátek. Jízdní řády naleznete zde.

Mezinárodní osobní doprava v Litvě se skládá ze spojení (vyhledat si je můžete na této stránce a této):

  • Kaliningrad – Vilnius – Moscow – 7 párů spojů týdně (výjimečně až 15 spojů týdně)
  • Kaliningrad – Vilnius – Saint. Petersburg – 3 – 7 párů spojů týdně
  • Kaliningrad – Vilnius – Sochi-Adler – 3 – 4 páry spojů týdně
  • Riga – Vilnius – Kiev – 1 pár spojů týdně
  • Vilnius – Daugavpils – 5 párů spojů týdně o víkendu
  • Kaunas – Bialystok – 5 párů spojů týdně o víkendu

Vyhledávač železničního spojení můžete najít zde a na této stránce informace o železnici.

Stadler Flirt (EPR) na trase z Vilniusu do Minsku (foto: lokomotivy.net)

Ve Vilniusu naleznete dvě železniční stanice – hlavní a druhou na letišti, kam jezdí vlaky dokonce 20x denně. Z hlavní stanice se můžete dostat do 6 směrů:

  • trať Vilnius – Ignalina/Turmantas/Daugavpils (Lotyšsko) na jihovýchod (7-8 párů denně do Ignaliny, 6 párů denně do Turmantas, 2-3 páry o víkendu do Daugavpilsu)
  • trať Vilnius – Kena/Minsk (Bělorusko) na východ (4 – 7 párů denně do Keny, 2 páry spojů do Minsku)
  • trať Vilnius – Oro uostas/Jašiūnai na východ (20 párů denně do Oro uostas, 4 páry denně do Jašiūnai)
  • trať Vilnius – Varena/Marcinkonys na východ (6 – 7 párů denně do Vareny, 3 páry denně do Marcinkonys)
  • trať Vilnius – Trakai na východ (8 – 10 párů denně)
  • trať Vilnius – Šiauliai/Klaipeda na jihozápad (5 – 7 párů denně do Šiauliai, 4 – 5 párů denně do Klaipedy)

City Elefant při cestě z Kaunasu do Vilniusu v zastávce Voké (foto: railtrains.sk)

V budoucnosti se počítá i s vytvořením sítě městské železnice S-Bahn. V současnosti lze za městskou linku považovat tu z hlavního nádraží (to je v provozu od roku 1932) na letiště Vilnius a do satelitní čtvrti Naujoji Vilnia.

Zajímavostí místního nádraží je celní odbavovací prostor, připomínající spíše kontrolu na letišti, sloužící pro cestující do Minsku v Bělorusku resp. Moskvy v Rusku.

vlak DR1AM na nádraží ve Vilniusu do Turmantas (foto: railtrans.sk)

V Litvě, stejně tak i ve Vilniusu, se nejčastěji setkáte s elektrickými českými jednotkami EJ575 (City Elefant, staré elektrické jednotky ER9M dojezdily v roce 2015) a polskými motorovými jednotkami PESA 620M, PESA 630M, PESA 730ML, PA2 a starými jednotkami DR1AM, z nichž nejstarší jsou z roku 1988.

Z motorových litevských osobních mašin jezdí TEP70 a TEP70BS, z Minsku pod dráty přes Kenu zajíždějí běloruské ČS4T a Flirty (EPR – Stadler Flirt), které vystřídaly po elektrifikaci motorové Pesa 730M (DP3) na ICL (občas tam zajedou i běloruské TEP70BS). Velmi ojediněle lze potkat v osobní dopravě i Sergeje M62 (M62K, M62K-EOS). Více o vozovém parku si můžete najít např. zde.

 

mezinárodní vlak z Kaliningradu do Moskvy, vedený lokomotivou TEP (foto: railtrans.sk)

železnice v Litvě (screen: MCH/2018)

První vlaky se do města dostaly už v roce 1860, kdy byla vybudována trať Vilnius – Daugavpils a o dva roky později pak trať Vilnius – Kaunas spolu s tunelem a trať do Marcinkonys. Další tratí pak byla roku 1873 trať do Keny a 1884 do Jašiūnai. Do Šiauliai se vlaky dostaly v roce 1871 a do Klaipedy v roce 1932. V roce 1975 vyjel první elektrický vlak z Kaunasu do Vilniusu.

motorová jednotka DR1AM na trase Vilnius – Varena (foto: railtrains.sk)

Regionální autobusová doprava

Autobusové nádraží ve Vilniusu u se nachází v centru města – pochází z roku 1974. Nádraží je odtud vzdálené asi půl kilometru.

Setkáte se tu např. s dopravci Šakių AP, Jurbarko AP, Šilutės AP, Busturas, Mažeikių AP, Lazdijų AP, Busotas, Transrevis, Vlasava, Minsko AP2, Minsktrans (AP2), Eurolines, OAO „Minoblavtotrans“, Panevėžio AP, Mažeikių AP, OAO Pinsko AP, OAO AP Baranovičių AP2, Transagenstvo „Favorit“, Utenos AP, Rokiškio AP, Zarasų autobusai, Marijampolės AP, Biržų AP, Klaipėdos AP,, Kautra a TOKS Neo.

autobusové nádraží Vilnius (foto: waymarking.com)

Spojení si můžete najít zde, dostanete se odtud do všech větších měst v okolí – nejčastějšími cíli jsou Kaunas, Šiauliai, Alytus, Klaipeda, Utena, Panevezys, Hrodna a Lida. Dostanete se odtud také dopravcem Ecolines do Prahy nebo třeba do Norska, Švédska, Finska, Běloruska či Ruska.

vysokopodlažní kloubová Castrosúa na městské lince 43 – v prosinci 2018 jezdilo těchto vozů ještě sedm (foto: busphoto.ru/2014)

 

Městská doprava

Provoz městské dopravy začal ve Vilniusu 18. prosince 1945, kdy firma zřízená městem posílá do ulic 17 autobusů. Až 13. března 1946 je však zahájen provoz první linky podle jízdního řádu, v následujících dnech dalších dvou. Trolejbusová doprava byla zahájena v roce 1956.

většinu vozového parku trolejbusů ve Vilniusu tvoří tyto staré české vozy 14Tr (foto: MCH/2018)

Městská doprava ve Vilniusu se skládá z trolejbusů a autobusů. Městskou dopravu zajišťuje dopravní podnik UAB Vilniaus. Od roku 2017 se na běžných autobusových linkách objevují kromě městského dopravce VTT také subdodavatelé, vybraní městem na dobu sedmi let. Postupně by měly být vysoutěženy všechny městské linky. Nejrozšířenějším z nich je firma Transrevis. Dopravu organizuje Susisekimo Paslaugos (má na starosti i parkování, semafory ve městě, …), který by rád propojil městskou a příměstskou dopravu a to i s železnicí.

dopravce Transrevis zajišťuje od roku 2017 provoz na několika standardních linkách a od roku 2018 na části kloubových a expresních linek (foto: busphoto.ru/2018)

Ve městě jezdí celkem 18 trolejbusových linek označených čísly 1 – 21, na které jsou nasazovány jak vysokopodlažní, tak nízkopodlažní vozy. Provoz trolejbusů je velmi frekventovaný, ve špičce dosahuje interval až 4 minuty, tj. přibližně 15 spojů za hodinu, některé trolejbusy naopak jezdí např. jednou za hodinu. I o víkendu je provoz častý, např. na lince č. 7 dosahuje interval 6 – 7 minut. Ne všechny linky jezdí o víkendu, linky 13 a 15 jezdí jen v pracovních dnech a linka 13 dokonce jen ve špičce.

moderní Solaris čtvrté generace a stará Škoda 14Tr na severu města (foto: MCH/2018)

Autobusovou dopravu provozují dva dopravci. Klasické autobusy mají označení 1 – 116, tj. číselně podobné trolejbusům, což může někdy vzbudit zmatek. Těchto linek je něco přes 70. V největší špičce mají přibližně 9 spojů za hodinu, některé jezdí naopak párkrát za den. Jediná linka 65 nejezdí o víkendu.

od listopadu 2018 jsou do Vilniusu dodávány nové trolejbusy s kastlí Solaris IV. generace, kterých má být dodáno 41 (foto: transphoto.ru/2018)

Do prosince roku 2013 jste se mohli setkat ve Vilniusu i s maršrutkami, tedy svozové taxi ve vymezených trasách. Kvůli problematické integraci těchto maršrutek byl jejich provoz zrušen (přestože v nedalekém Kaunasu se integrace zdárně podařila) a došlo k zavedení šesti expresních autobusových linek zajišťovaných kloubovými autobusy, jež zastavují pouze na významných zastávkách po trase. Ty jsou označeny čísly 1G – 6G (G = rychlík).  Oblíbenost těchto linek je obrovská, což dokládá i jejich interval, který dosahuje ve špičce i pěti minut. Část těchto linek provozuje soukromý dopravce Transrevis se svými moderními autobusy.

expresní autobusová linka 1G s kloubovým MANem (foto: MCH/2018)

Rozsah provozu linek je přibližně od 5 do půlnoci, noční provoz je zajištěn šesti autobusovými linkami (které jsou v provozu od srpna 2015) v nocích z po/út, út/st, pá/so a ze so/ne, linka 88 na letiště je pak v provozu každou noc. Linky jsou označené čísly N (88N, 101N, 102N, …).

Trolejbusy UAB Vilniaus mají  klasickou červeno-krémovou barvu, autobusy pak mají  většinou žluto-modrou barvu a u soukromého dopravce pak celočervenou.

autobusová linka 30 v centru města – autobusy Mercedes-Benz O405 přestaly jezdit v roce 2018 (foto: MCH/2018)

Trolejbusové a autobusové linky jsou také doplněné lanovkou na hrad. Ta je dlouhá 71 metrů a jízda trvá přibližně 35 sekund. Kapacita kabiny je 16 lidí, za rok přepraví přibližně 150 tisíc cestujících.

Trolejbusový park se skládá především ze standardních vozů 14Tr a modernějších Solarisů z let 2004 – 2005. Pár kusy jsou tu zastoupeny i vozy 15Tr a MAZ. Od listopadu 2018 jsou postupně do provozu zařazovány nové Solarisy Trollino IV. generace – aktuálně je jich je v provozu 8. Celkem má být dodány 41 vozů. Vozy jsou vypravovány ze dvou vozoven, k dispozici je i historický trolejbus 9Tr.

Vozový park trolejbusů (stav k 1/2019):

Typ Výroba Počet kusů
Škoda 14Tr 1990 – 1994 194 ks
Škoda 15Tr 1993 – 1994 3 ks
MAZ-ETON T203 1994 2 ks
Solaris Trolino II 1995 45 ks
Solaris Trolino IV 2018 8 ks

trolejbusová vozovna na východě města (foto: MCH/2018)

Vozový park autobusů ve Vilniusu byl obnoven roku 2018 novými vozy Solaris Urbino IV. generace ve dvanáctimetrové (100 ks) i osmnáctimetrové verzi (50 ks) – poslední vozy přišly v prosinci. Nové vozy tak nahradily část starších vysokopodlažních i nízkopodlažních vozů Mercedes-Benz, Castrosúa, Neoplan, MAN, Berkhof a vyřadily poslední vozy Mercedes-Benz O405, Karosa B 841, Säffle 2000, Säffle 5000, Carrus K204 City a Berkhof Jonckheere-G.

nejstarší autobus v létě 2018 z roku 1985 už ve Vilniusu nejezdí – na podzim byl vyřazen (foto: MCH/2018)

I po vyřazení starších vozů se setkáte v pravidelném provozu s vysokopodlažními vozy Mercedes-Benz O405G a Castrosúa CS40. Obě Karosy B 832 jezdí jen výjimečně, neboť se jedná o vozy s manuální převodovkou (ostatní vozy mají automatickou). Jeden z těchto vozů slouží jako vůz pro autoškolu, druhý je jako záložní v garážích.

Karosa B 832 sloužící jako autoškola – do pravidelného provozu vyjíždí jen výjimečně v kritickém nedostatku vozů (foto: MCH/2018)

Vozový park autobusů (stav k 1/2019):

Typ Výroba Počet kusů
Van Hool A508 1988 – 1989 2 ks
Mercedes-Benz O405G 1990 – 1994 21 ks
Mercedes-Benz O405GN 1993 – 1994 6 ks
Castrosúa CS40 1995 7 ks
Mercedes-Benz O405N2 1995 4 ks
MAN A11 NG262 1997 1 ks
MAN A11 NG312 1998 1 ks
MAN A23 NG313 CNG 1998 – 1999 5 ks
Karosa B 832 1999 – 2000 2 ks
MAN A23 NG313 2000 – 2001 10 ks
Heuliez GX417 CNG 2000 3 ks
Neoplan N4407 Centroliner 2000 – 2002 5 ks
Neoplan N4421/3 Centroliner 2000 – 2002 10 ks
Mercedes-Benz O530 Citaro 2003 8 ks
Volvo 7700A 2004 – 2006 30 ks
Volvo 7700 2004 – 2006 57 ks
Mercedes-Benz Sprinter 616CDI 2005 – 2006 10 ks
MAN A21 Lion’s City NL273 2008 15 ks
MAN A23 Lion’s City GL NG313 2008 15 ks
Fiat Ducato CNG 2011 6 ks
MAN A21 Lion’s City NL273 CNG 2013 18 ks
Castrosúa Tempus Hybrid 2014 1 ks
Castrosúa City Versus CNG 2014 20 ks
Solaris Urbino III 12 CNG 2014 19 ks
Anadolu Isuzu Citibus 2017 62 ks
Scania Citywide LFA 2018 50 ks
Solaris Urbino IV 12 2018 100 ks
Solaris Urbino IV 18 2018 50 ks

druhá z Karos B 832, která slouží také jako nejzazší záloha (foto: MCH/2018)

Garáže dopravního podniku se nacházejí na severu města, vozovny se nachází na východě a západě, na jihu se nachází garáže dopravce Transrevis.

Do autobusů je možné nastupovat všemi dveřmi. Funguje i hlášení zastávek. Uvnitř autobusů naleznete i QR kód pro identifikaci vozidla, pokud by si cestující např. stěžoval na řidiče či vozidlo.

Ve městě se také nachází několik vyhrazených jízdních pruhů, i tak by ale jejich počet zasluhoval být větší, neboť vozidla MHD často stojí v kolonách.

vysokopodlažní autobusy Mercedes-Benz O405G stále jezdí v ulicích Vilniusu i po dodání nových vozů (foto: MCH/2018)

Jízdné je možné platit buď hotově u řidiče (pouze jednotlivé jízdné – lístek vyjde na jedno euro) nebo si zakoupit kartu v trafice (např. na autobusovém nádraží). která vás vyjde na 1,50 eura + jízdenka (např. denní vás vyjde na 5 euro). Jízdné si můžete zakoupit také skrze „chytrý“ mobilní telefon.

Škoda 14Tr na trolejbusové lince 17 na severu města (foto: MCH/2018)

Zastávky ve Vilniusu jsou klasického městského typu. Některé jsou doplněny o LED panely s časy odjezdu.

Jízdní řády na zastávkách jsou opět městského typu, často v klasické litevské válcové podobě. Všechny jízdní řády najdete na internetu na adrese www.stops.lt/vilnius/.

trolejbusová konečná Antakalnio žiedas (foto: MCH/2018)

Mapa MHD:

 

 Autor: Martin Chour, zdroj: wikipedia.org
Zveřejněno: 17. 1. 2019 (město navštíveno v srpnu 2018)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *