Klaipėda

 

Klaipėda je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město. Má 161 300 obyvatel. Dnes jako důležitý trajektový přístav spojuje Litvu se Švédskem, Dánskem a Německem. Nachází se u ústí řeky Danė do Kurského zálivu a jeho vyústění do Baltského moře. Ve městě se nachází staré hrázděné domy již ze 17. století.

vlajka města

znak města

Historie

Lidé žili na tomto území již od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod tu vzkvétal již kolem roku 50 př. n. l., kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše.

První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské. Na počátku 13. století také Litevci odrazili útok Řádu německých rytířů a udrželi si svou nezávislost.

Klaipėda (německy Memel) je jedno z nejstarších měst na území dnešní Litvy – osídlena byla ve 12. století baltskými kmeny a od poloviny 13. století zde stál hrad (1253) a s ním i město (1254 městská práva), založené Livonským řádem (od 1237 po bitvě u Saule součástí Řádu německých rytířů, autonomní postavení), který šířil v Pobaltí křesťanství.

panorama – zbytky klaipėdského hradu (foto: wikipedia.org)

Roku 1385 vznikla personální unie polského království s litevským velkoknížectvím, tzv. Polsko-litevská unie, v roce 1569 schválila šlechta na zasedání sejmu v polském Lublinu 1. července 1569 úplné sjednocení Litvy s Polskem do jednoho státu. Zpátky ale ke Klaipėdě.

Melskou mírovou smlouvou z roku 1422 byla utvrzena hranice mezi Pruským řadovým státem a Litvou – Klaipėda patřila Řádu německých rytířů v rámci pruského řadového státu.

Řád německých rytířů vedl proti Polsku hned dvě tažení – nejprve roku 1410 a podruhé v roce 1466 – pokaždé prohrál (1. a 2. toruňský mír). V roce 1510 se stal velmistrem Albrecht Braniborský, ale ani jemu se nepodařilo dlouhou dobu zlepšit vztahy s Polskem. Nakonec přijal roku 1525 luteránskou reformaci a prohlásil se za světského vládce dosud řádového území. Prusy knížecí se poté staly lénem polského krále (dědičné vévodství).

přístav Klaipėda (foto: wikipedia.org)

Tím začalo dlouhé období prosperity města i přístavu, neboť pruský vévoda byl polským leníkem Polsko-litevské unie. Toto hraniční město sloužilo jako přístav sousední Litvě těžíc ze svého umístění blízko ústí řeky Němen. Období prosperity bylo ukončeno v letech 1629 a 1635, kdy Memel poničili a obsadili Švédové. Byl pak ještě několikrát obnovován a okolo roku 1720 velká část obyvatel zahynula při morové epidemii, podobně jako v nedaleké Liepaji.

Roku 1618 byly Prusy knížecí spojeny s Braniborským markrabstvím, v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německým charakterem. Se svolením polského krále a římskoněmeckého císaře se roku 1701 stal Fridrich I. vládcem založeného Pruského království. Po slezských válkách 1740 – 1745 získalo Prusko také část Slezska patřící Koruně české, při dělení Polska mezi lety 1772 – 1795 získalo také velkou část území.

Roku 1722 byla k městu připojena také historická Fridrichova čtvrť na opačném břehu řeky.

městské divadlo (foto: www.ross.msk.ru)

Na začátku 19. století ztratilo část území během napoleonských válek, ale to si vykompenzovalo po skončení napoleonských válek na vídeňském kongrese roku 1815. Ve stejném roce vytvořilo spolu s Rakouskem a ostatními německými státy Německý spolek.

Spor s Rakouskem o vedoucí úlohu v Německém spolku a o Šlesvicko-Holštýnsko pak vedl roku 1866 k prusko-rakouské válce, v níž bylo Rakousko a jeho spojenci poraženi. V letech 1870-1871 pak Prusko po boku dalších německých států bojovalo proti Francii v prusko-francouzské válce. Dne 18. ledna 1871 se pak stalo největší spolkovou zemí nově založeného Německého císařství s oficiálním názvem Německá říše.

pevnost z let 1865 – 1873 (foto: www.starforts.com)

Po I. světové válce v roce 1919 se Klaipėda ocitla pod správou států Dohody (Francie, Rusko a Velká Británie). Po Versailleské smlouvě roku 1919 bylo území kolem Memelu odděleno od Německa a stalo se autonomním územím obsazeným francouzskými vojsky.

Nicméně roku 1923 zaútočily litevské síly pod vedením plukovníka Budryse a francouzské jednotky se stáhly – město připadlo Litvě. Dne 22. března 1939 byl Memel obsazen Německou říší, která v té době již obsadila Rakousko a Československo. Litva se po okupaci roku 1940 stala součástí Sovětského svazu, hlavním městem byl opět Vilnius.

městský park na místě původního hřbitova – památník padlým v Klaipėdském povstání 15. ledna 1923 (foto: wikipedia.org)

Za II. světové války byla Litva okupována v letech 1941 až 1945 Němci (došlo k porušení paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939, v Ponarech, na jižní hranici s Polskem, došlo k zavraždění 100 000 židů, 12. litevský prapor se podílel na zavraždění 300 000 lidí), ovšem v roce 1945 SSSR spolu s Polskem dobyly území a Litva se stala součástí SSSR. Po válce došlo k deportování desítky tisíc Litevců na Sibiř a mnoho z nich odešla do lesů, kde vedli proti Sovětům partyzánskou válku.

památník rudoarmějcům, padlým ve II. světové válce (foto: wikipedia.org)

Samostatný litevský stát vznikl 11. března 1990, kdy byl vyhlášen Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky. Byla velmi špatná hospodářská situace, vysoká inflace a musel být zaveden přídělový systém potravin. SSSR nezávislost neuznala a v roce 1991 došlo k několika potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a sovětskými vojáky rozmístěnými po celé zemi – zemřelo 14 lidí a několik stovek bylo zraněno. Další svazové republiky SSSR chtěly vystoupit ze Sovětského svazu, což pomohlo i Litvě k uznání nezávislosti.

V roce 1991 vznikla ve městě univerzita –  Klaipėdos universitetas. Roku 2004 se Litva stala členem NATO a EU.

Z roku 2013 pak pochází v Klaipėdě kostel sv. Mikuláše.

kostel sv. Mikuláše na jihu města (foto: www.pttours.sk)

Železnice

Síť litevských železnic tvoří 1749 km tratí širokého rozchodu 1520 mm, z nichž 122 km je elektrifikováno, a 22 km normálněrozchodných tratí. 179 km úzkorozchodných tratí bylo v roce 2001 odděleno do samostatné společnosti ASG, v současnosti je z nich provozováno 68 km. Část tratí je elektrifikovaných (Naujoji Vilnia – Vilnius – Kaunas a Vilnius – Trakai), na ostatních jezdí motorové jednotky nebo kratší motorové vozy.

železnice v Litvě(screen: traukiniobilietas.lt)

Pro osobní dopravu je v provozu několik tratí, které můžete vidět na mapce (+ trať Klaipėda – Šilutė) – vyjma úseku Panevėžys – Rokiškis, Turmantas – Daugavpils, Marijampolė – Bialystok, Šiauliai – Kaunas jsou v provozu denně, ostatní zmíněné jen o víkendu, případně v pondělí a pátek. Jízdní řády naleznete zde.

Mezinárodní osobní doprava v Litvě se skládá ze spojení (vyhledat si je můžete na této stránce a této):

  • Kaliningrad – Vilnius – Moscow – 7 párů spojů týdně (výjimečně až 15 spojů týdně)
  • Kaliningrad – Vilnius – Saint. Petersburg – 3 – 7 párů spojů týdně
  • Kaliningrad – Vilnius – Sochi-Adler – 3 – 4 páry spojů týdně
  • Riga – Vilnius – Kiev – 1 pár spojů týdně
  • Vilnius – Daugavpils – 5 párů spojů týdně o víkendu
  • Kaunas – Bialystok – 5 párů spojů týdně o víkendu

Stadler Flirt (EPR) na trase z Vilniusu do Minsku (foto: lokomotivy.net)

Vyhledávač železničního spojení můžete najít zde a na této stránce informace o železnici.

V Klaipėdě naleznete jedno nádraží, ovšem velkou část kolejí, neboť koleje vedou přímo do zdejšího přístavu.

První vlaky se do Klaipėdy dostaly z pruského území v roce 1875 na trati Klaipėda – Šilutė. Po připojení Klaipedy k Litvě vznikla i trať ze severu od Kretingy. Tratě nejsou elektrifikované.

elektrická jednotka před cestou z Klaipėdy do Vilniusu (foto: Pavel Hypš/2018)

V Litvě se nejčastěji setkáte s elektrickými českými jednotkami EJ575 (City Elefant, staré elektrické jednotky ER9M dojezdily v roce 2015) a polskými motorovými jednotkami PESA 620M, PESA 630M, PESA 730ML, PA2 a starými jednotkami DR1AM, z nichž nejstarší jsou z roku 1988.

Z motorových litevských osobních mašin jezdí TEP70 a TEP70BS, z Minsku pod dráty přes Kenu zajíždějí běloruské ČS4T a Flirty (EPR – Stadler Flirt), které vystřídaly po elektrifikaci motorové Pesa 730M (DP3) na ICL (občas tam zajedou i běloruské TEP70BS). Velmi ojediněle lze potkat v osobní dopravě i Sergeje M62 (M62K, M62K-EOS). Více o vozovém parku si můžete najít např. zde.

sít železnice v Litvě s roky zahájení provozu (foto: wikimapia.org)

Regionální autobusová doprava

Autobusové nádraží v Klaipėdě se nachází na sever od centra u vlakového nádraží – pochází z roku 2009.

Setkat se tu můžete s dopravci Klaipėdos AP, Panevėžio AP, Mažeikių AP, Skuodo AS, Vlasava, Jurbarko AP, Tauragės AP, Šakių AP, Busturas, Kautra nebo třeba TOKS Neo.

Nejčastějšími cíli jsou Palanga, Plungė, Šiauliai, Kaunas a Šilutė. Spojení si můžete najít zde.

autobusové nádraží v Klaipedě s autobusem od Palangy (foto: Pavel Hypš/2018)

Městská doprava

Mezi lety 1904 až 1934 fungovala v Klaipėdě tramvajová doprava. Jako důvod zrušení jsou uváděny tehdejší stížnosti místních podnikatelů na velký hluk. Délka tratě byla od severu k jihu 12 km. V současnosti se jedná o výstavbě tramvajové tratě do sousedního města Palanga, kde je umístěno mezinárodní letiště. Stavba však zahájena zatím nebyla.

tramvajový provoz byl ve městě ukončen v roce 1934 (foto: sbírka Muzeum Litvy)

Od roku 1934 je městská doprava zajišťována pouze autobusy – aktuálně je v provozu 33 klasických autobusových linek (čísel 1 – 41 a 100),  3 expresní midibusové linky (5E,6E,8E) a  5 maršrutek (31, 32, M5, M6, M8).

V provozu je od roku 2018 jedna noční linka N1, která jezdí ovšem pouze v sezóně (od dubna do srpna) – denní linky jsou v provozu od 4 do půlnoci. Linky 13, 16, 19 a 22 jezdí jen v pracovních dnech (vyjma linky 13 jen cca 5 spojů denně). Linka 100 jede na letiště. Městská doprava sahá i za hranice města.

Interval na linkách není pravidelný, ale většina linek má do 7 spojů za hodinu, jediná linka 8 má v ranní špičce až 14 spojů do hodiny. Expresní linky jezdí jen v ranní špičce od 6 do 9 (5E,6E,8E) a v odpolední špičce od 15.30 do 18.30 (8E). Maršrutky jsou pak klasické městské linky – midibusy, které mají všechny zastávky na znamení, některé jedou až do sousední Palangy.

dvě maršrutky společnosti Kautra v klasické městské barvě v centru města (foto: Pavel Hypš/2018)

Jak si tedy můžete povšimnout, jezdí zde i jedna noční linka, která je spíše linkou večerní – na této lince jezdí dva spoje od 22 do půlnoci. V provozuje je jen v úterý, středu, čtvrtek a pátek. Linky 9, 11, 12 a 14 jezdí pouze v pracovních dnech.

Na městské dopravě jezdí midibusy, standardní i kloubové autobusy – většinou modré barvy. Jako první v Litvě vyjely v Klaipėdě také autobusy na CNG – v roce 2011 u dopravce Klaipėdos autobusų parkas.

různorodost vozového parku je od typů autobusů, přes počet dopravců až po jednotlivé délky jich samotných (foto: MCH/2018)

Městské linky jsou soutěženy na několik let – městskou dopravu tak provozuje hned několik dopravců:

  • Klaipėdos autobusų parkas, UAB – 1, 1A, 5, 5A, 5B, 8, 9A, 10, 11, 12, 12A, 16, 18, 19, 22, 25, 26, 40, 41, 5E, 8E
  • Pajūrio autobusai, UAB – 2, 4, 6, 6A, 15, 6E
  • Kautra, UAB – 2A, 13, 14A, 21, 21A, M5, M6
  • Gintarinis vairas, KTKB – 3, 9, 14, 17
  • Autoklasrida, UAB – 7, 15A, 15B, 23, 24, 27, 31, 32, 100
  • Sodų autobusai, UAB – 28
  • Ridvija, UAB – 30, M8
  • V.Mėlinavičiaus IĮ – 2B, 11A, 11B, 20, 29

MAN A10 NL222 na městské lince 3, kterou provozuje dopravce Gintarinis vairas (foto: MCH/2018)

Kontrolu a prodej lístků a organizaci dopravy má od roku 2003 na starosti městská společnost Klaipėdos keleivinis transportas.

Vozový park MHD se skládá vyjma dvou vozů na linkách 25 a 28 jen z nízkopodlažních autobusů, především značek Mercedes-Benz a MAN do stáří 20 let. Část vozů jsou také ojetiny ze zahraničí, především z Německa, ale i z Dánska, Estonska, Norska či Belgie. Jak již bylo řečeno, MHD provozu 8 dopravců, kteří vypravují na linky vozy v následující tabulce.

Mercedes-Benz na lince č. 4 na hlavní třídě (foto: MCH/2018)

Vozový park (stav k 1/2019) na MHD:

Typ Výroba Počet kusů
Mercedes-Benz O407 1992 – 1999 2 ks
Mercedes-Benz O405N 1995 1 ks
MAN A11 NG312 1996 1 ks
Mercedes-Benz O405N2 1997 – 2001 4 ks
MAN A10 NL222 1998 – 1999 3 ks
MAN A20 NÜ263 1998 – 2000 3 ks
Mercedes-Benz O405N2Ü 1999 1 ks
MAN A21 NL263 1999 – 2002 6 ks
Mercedes-Benz O530 Irvine Citaro G 1999 1 ks
Mercedes-Benz O530 Irvine Citaro G CNG 2000 6 ks
Mercedes-Benz O530 Irvine Citaro CNG 2000 2 ks
Mercedes-Benz O530 Citaro 2000 – 2005 32 ks
Setra S315NF 2000 – 2001 2 ks
MAN A23 NG313 2000 – 2001 3 ks
MAN A21 NL223 2001 – 2002 17 ks
MAN A21 NL263 2001 2 ks
MAN A20 NÜ313 2001 – 2004 11 ks
Säffle 8500LE 2001 2 ks
Mercedes-Benz Sprinter 413CDI 2001 1 ks
Scania OmniCity CN94UB 2002 1 ks
Volkswagen LT35 2002 1 ks
Mercedes-Benz Sprinter 213CDI 2002 1 ks
Mercedes-Benz Sprinter 311CDI 2002 6 ks
Mercedes-Benz Sprinter 313CDI 2003 – 2004 6 ks
Mercedes-Benz Sprinter 416CDI 2003 1 ks
MAN A21 NG263 2003 1 ks
MAN A21 NL283 2003 – 2004 5 ks
MAN A20 NÜ283 2003 – 2004 2 ks
Mercedes-Benz O530 Citaro G 2003 3 ks
Vest V25LE 2003 1 ks
Vest Center L 2004 3 ks
Caetano City Gold Viabus 2004 2 ks
Mercedes-Benz O530 Citaro CNG 2005 – 2006 3 ks
Vilsicaras 2005 1 ks
MAN A20 Lion’s City Ü NÜ313 CNG 2005 2 ks
MAN A21 Lion’s City NL313 CNG 2005 – 2006 2 ks
MAN A23 Lion’s City G NG313 CNG 2006 1 ks
Mercedes-Benz Sprinter 515CD 2006 – 2009 9 ks
Integralia 2009 1 ks
Mercedes-Benz Sprinter 516CD 2010 3 ks
Irisbus Citelis 12M CNG 2013 12 ks
Altas Ecoline 2014 2 ks
Castrosúa Tempus Hybrid 2014 1 ks
Castrosúa City Versus CNG 2014 11 ks
Forveda 2017 2 ks
Altas 2017 7 ks
Altas Ecoline 2017 7 ks
Altas Cityline 2018 28 ks

jeden ze dvou vysokopodlažních autobusů na zdejší MHD (foto: www.fotobus.msk.ru/2017)

jeden ze dvou vysokopodlažních autobusů na zdejší MHD (foto: www.fotobus.msk.ru/2018)

Garáže zdejšího největšího dopravce pro linky MHD se nachází na východě města.

Nástup do autobusů je umožněn všemi dveřmi.

Jízdné je možné koupit buď v trafice či autobuse nebo si zařídit elektronickou kartu za 2 eura, díky které můžete mít jízdenku za 0,58 eura (jednotlivá nepřestupní) – v trafice stojí 0,80 eura, v autobuse pak 1 euro. Jednodenní jízdenka vás vyjde na 2,50 eura, roční 319 euro.

jeden z nejnovějších vozů na CNG – Castrosúa City Versus CNG (foto: www.fotobus.msk.ru/2014)

Zastávky v Klaipėdě jsou klasického městského typu.

Jízdní řády na zastávkách jsou opět městského typu. Všechny jízdní řády najdete na internetu na adrese www.stops.lt.

částečně nízkopodlažní Mercedes-Benz O405N na městské lince 25  (foto: www.fotobus.msk.ru/2017)

Mapa MHD:

 

 

 Autor: Martin Chour, zdroj: wikipedia.org
Zveřejněno: 21. 4. 2019 (město navštíveno v srpnu 2018)

 

Komentáře jsou uzavřeny