Pásmový tarif

 

Jedním z tarifů, který znají hlavně ti, co jezdí v PID, je tarif pásmový. Hodí se hlavně v případech, kdy je v oblasti jedno velmi silné centrum. Funkčnost tohoto tarifu závisí hlavně na převládajících směrech cest cestujících.

Jak to funguje?

Pásmový tarif je rozdělený na okružní pásma, jejichž hranice tvoří soustředné kružnice kolem jádrového města, které se rovnoměrně zvětšují, čímž se pásma postupně vzdalují od jádrového města. Cena jízdného se určuje podle počtu projetých pásem (čím delší bude vaše cesta od jádrového města, tím více projedete pásem a tím více zaplatíte za jízdné). Tarif je zároveň i časový, a proto se cena určuje podle počtu projetých pásem a zároveň doby jízdy.

Kdy je dobrý pásmový tarif a jaké jsou jeho výhody?

Tento systém se hodí hlavně v případech, kdy je v systému jedno velmi silné centrum. Díky tomu v systému převládají radiální spojení (do jádrového města) a tangenciálních spojení (rovnoběžně s hranicí města) je poměrně málo. Pokud cestující dojíždí z okolí do jádrového města, je tedy tento systém efektivní, protože při cestě je použit takový počet pásem, jaký odpovídá vzdálenosti z domova do práce.

Hlavní výhodou tohoto tarifu pro cestující je jeho přehlednost. Při znalosti výchozího a cílového pásma nemusíme počítat projetá pásma, neboť jsou číslována postupně směrem od jádrového města ven. Stačí se tedy podívat, do kterého pásma jedeme a víme, pro kolik pásem nám musí jízdenka platit. To samozřejmě nejlépe funguje, pokud v systému nejsou speciální pásma, jež tento systém číslování naruší.

Jaké jsou nevýhody pásmového tarifu?

Pásmový tarif je zcela nepoužitelný pro polycentrické oblasti (nemají výrazně nejsilnější jádro).

Také není vhodné ho používat pro hodně rozsáhlé systémy, protože s rostoucí vzdáleností od jádrového města roste velikost pásem a zároveň slábne vliv jádrového města, pročež narůstá počet tangenciálních cest, což má negativní vliv na efektivitu systému. To lze částečně eliminovat úpravou hranic pásem, což klade velké nároky na organizátory systému.

Kde se nachází?

Pásmový provoz je využíván např. v PID (Praha), MVV (Mnichov).

Pásmový tarif v PID

V PID je 10 tarifních pásem označených P, B, 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7. Pásma P, 0 a B jsou na území Prahy, ostatní jsou mimo Prahu. Některé zastávky v PID jsou pro jednotlivé linky v různých pásmech. Jedná se o pásma P, 0 a B, např. zastávka Sídliště Písnice je pro linku 113 v pásmu P a pro linku 333 v pásmu B (městské linky využívají téměř výhradně pásmo P, příměstské linky využívají zase jen pásma B, 0 a 1 – 7). Některé zastávky jsou ve dvou pásmech, a tak v JŘ je napsáno např. 1,2 či 3,4 atd… Příkladem jsou např. Štěchovice, které jsou jak v pásmu 3, tak i v pásmu 4. Důvodem tohoto rozdělení je skutečnost, že některé linky jedou do Štěchovic ze 4. pásma a některé ze 3. pásma, a aby cestující bydlící ve Štěchovicích neplatili kvůli pouhým Štěchovicím 3. a 4. pásmo, platí pouze 3. nebo 4. pásmo. Více o tarifu PID zde.

pásmatarifní pásma v PID (zdroj: www.ropid.cz)

Příklad na pásmový tarif v PID

Stručně: Cestující musí určit nejprve počet pásem (např. 3), pak zkontrolovat časovou platnost (např. 20 min) a pak vybrat jízdenku, která tyto podmínky splňuje.

Příklad 1:

Cestující se chce dostat ze zastávky Klecany,,U hřbitova do Vodochod.

Pokud jedu v této trase, musím spočítat nejdříve kolik jedu pásem. V tomto příkladě nemáme žádná pražská pásma, tedy počítáme jen ta mimo Prahu. V našem příapadě jsou to pásma 1 a 2. Celkem jsou to 2 pásma. Cesta trvá 13 minut. Nakonec vybereme správnou jízdenku, což je v našem případě jízdenka za 12 kč, jelikož nám splňuje časovou platnost do 15 minut. Pokud by jízda trvala 16 a více minut, platili bychom 18 kč.

Příklad 2:

Jedu z Hlavního nádraží do Dolních Břežan, Na kopečku.

Pokud jedu v této trase, musím spočítat nejdříve kolik jedu pásem. Nejprve pražská pásma, tedy pásmo P (počítá se za 2 pásma), pásmo 0, pásmo B a pak i pásma mimo Prahu, což je v našem příkladu jen pásmo 1. Celkem je to 5 pásem. Časovou platnost jízdenky řešit moc nemusím, jelikož jízdenka mi platí 120 minut a jedu pouze 37 minut. Nakonec vybereme správnou jízdenku, což je v našem případě jízdenka za 40 kč.

Příklad 3 – Výhoda a nevýhoda pásmového tarifu:

Tento příklad bude napsán tak, aby v obou případech byl stejný počet km, avšak byl zřetelný rozdíl mezi cenou. Důvodem odlišnosti cen jízdného bude, že jedna cesta bude v radiálním spojení a jedna v tangenciálním spojení.

1) Pokud např. cestuji měsíc mezi železniční zastávkou Kladno a Kralupy n. Vlltavou, zaplatím v PID celkem 300 Kč. Počet kilometrů je 25. – tangenciální spojení

2) Pokud např. cestuji měsíc mezi zastávkou Praha-Dejvice a Kladno, zaplatím v PID celkem 920 Kč. Počet kilometrů je 25. – radiální spojení

Na tomto příkladu krásně vidíte, že pro pásmový tarif se vyplatí radiální spojení a nikoliv tangenciální spojení. Při obou případech je stejný počet km, ale velmi rozlišná cena jízdenky. U druhého příkladu stojí jízdenka víc jak dvakrát víc než u první varianty a přitom je to stejný počet kilometrů.

Zveřejněno: 9. 9. 2014 Autor: Martin Chour

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.