Tunely a stanice

 

Tunely

Tunely jsou největší problematikou metra vůbec. Pro jejich ražbu či vyhloubení je třeba dostatek financí a spoustu plánů včetně důkladného zmapování vrstev půdy v místě ražby. Podobné technologie výstavby starších tras byly aplikovány i v metrech bývalého SSSR – u nás pak byly zkušenosti prohloubeny, zvláště při výstavbě linky B.

Tunely se dělí na několik typů:

  • 1) ražené jednokolejné (drtivá většina tunelů v centrální části města i okrajových částí, průměr činí 5,2 m)
  • 2) ražené dvoukolejné (používá se vyjímečně u nových tras v podmínkách, kde není možné stavět hloubený tunel)
  • 3) hloubené (tunely na okrajích Prahy i na lince C v centrální části města)

Ražené tunely se razí razicím štítem a hornina je odvážena již vyraženým tunelem po úzkorozchodné železničce ven. Ostění tunelu je prováděno okamžitě po vyražení ze železobetonových dílců nebo z litinových tybinků, přičemž je také provedena injektáž (zpevňování). Pokud probíhala ražba v hornině, odstřelovala se dynamitem.

Hloubené tunely jsou stavěny z povrchu. Pro tyto tunely je typické pravoúhlé ostění. Tento typ je volen především tam, kde je tunel mělce založen. Konstrukce spočívá v železobetonových panelech – pokládají se do jámy jako stěny a na strop v žebrové podobě.

 tunelyražený jednokolejný tunel (foto: tyden.cz)

Stanice

Stanice odbavují cestující. Většina stanic má i své technologické tunely za stanicí, kde se nachází vzduchotechnika, zkratovače, ale i sklady a v některých stanicích i odpočinkové zázemí pro strojvedoucí. Z většiny stanic (zvláště těch ražených a většině hloubených stanic na lince C) je stále velmi cítit sovětská architektura.

Typy stanic:

  • 1) ražené jednolodní (Kobylisy)
  • 2) ražené trojlodní pilířové (Hradčanská, Malostranská, Staroměstská, Jiřího z Poděbrad…)
  • 3) ražené trojlodní pilířové unifikovaného typu (Anděl, Karlovo náměstí, Národní Třída, Náměstí Republiky…)
  • 4) ražené trojlodní sloupové (Můstek, Florenc)
  • 5) hloubené (Stodůlky, Hůrka, Nové Butovice, I. P. Pavlova, Hlavní nádraží…)
  • 6) povrchové (Depo Hostivař, Luka, Vyšehrad…)
  • 7) atypické – hloubené i povrchové (Rajská zahrada)

Víte, že…

… stanice Depo Hostivař je vystavěna přímo v hale depa na místě bývalé myčky?

… stanice Můstek a Florenc na lince B byly schválně postaveny jako sloupové stanice, aby se odlišily přestupní stanice s „obyčejnými“?

… ve stanici Karlovo náměstí jsou vystavěny mezipatra v eskalátorovém tunelu pro bývale plánovaný přestup na linku D?

… stanice Rajská zahrada byla v roce 1999 oceněna jako Stavba roku a že zde jsou koleje téměř nad sebou?

… stanice Hlavní nádraží a Muzeum byly navrženy a stavěny pro stanici podpovrchové tramvaje a že na Hlavním nádraží už nebyla koncepce stanice přepracována?

metro c

tunel (foto: cs.wikipedia.org)

Zveřejněno: 1. 12. 2013
Aktualizováno: 18. 6. 2014
Autor: Jiří Staněk

One Response to Tunely a stanice

  1. David PTÁČNÍK říká:

    Mezi pražany se mluví o již vybudované stanici metra Vysočanská pro linku D je to pravda? Také zde ve směru k nádraží je přestupní chodba, ale opět si myslím, že pouze pro budoucí možnost přestupní stanice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.