Pražská autobusová linka 109
V provozu: celotýdenně
Typ autobusu: standardní
Dopravce: Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.
Garantované nízkopodlažní spoje: ano
Konečné zastávky: 3 (Palmovka, Dolní Počernice, Výzkumné ústavy Běchovice)
Přestup na metro: B
Doba jízdy: 28/29 min
Délka linky: 13 km Zastávky:
Palmovka (B) – Balabenka (×) – Novovysočanská – Balkán (×) – Spojovací – Pod Táborem – Kolonie (×) – Za Horou – Spolská (×) – Sídliště Jahodnice (×) – Jahodnice – Lomnická – Nádraží Dolní Počernice (V) – Dolní Počernice – Nádraží Běchovice (V) – Běchovice – Výzkumné ústavy Běchovice
Historie:
První městská autobusová linka vedená do Malešic byla linka č. D, která 11. července 1926 začala jezdit v trase: Žižkov (dnes u voz. Žižkov) – Hrdlořezy – Malešice. Již 1. května 1927 byla prodloužena k tramvajím do Strašnic (dnes kolem zast. Vinice). V této trase vydržela až do roku 1929, kdy s platností od 30. září byla opět zkrácena na Malešickému náměstí a na druhé straně byla o dva roky naté, od 20. září 1931, prodloužena přes Na Harfě ke Kolbence. Provozována byla zejména o špičkách pracovních dnů, někdy také v neděli odpoledne.
linka D na silnici mezi Hrdlořezy a Malešicemí (foto: archiv DPP)
linka D v roce 1926 v trase Žižkov,Ohrada – Strašnice (screen: archiv DPP)
Po necelém roce, od 18. dubna 1932, byla zkrácena k zastávce Na Harfě a po půl roce, od 16. října 1932, končila již od Malešického náměstí na Vysočanské silnici (dnes poblíž zastávky Spojovací).
Vlivem válečných okolností byl od roku 1943 do roku 1945 na lince D provoz přerušen. Po opětovném zprovoznění 4. června 1945 vedla linka D z Hrdlořez (dnes Spojovací) přes Kolonii k Českobrodské silnici (dnes Českobrodská/Za Horou). Od 1. prosince 1948 byla prodloužena na Jahodnici, o 3 roky později (2. července 1951) pak až do Dolních Počernic.
linka D v roce 1948 v trase Hrdlořezy – Českobrodská (screen: autobusy.org)
V roce 1951 (31. prosince), stejně jako ostatní linky označené písmeny, byla přejmenována na číselnou linku, linku 109. Po 10 letech, 1. září 1961, byla prodloužena z Hrdlořez (dnes Spojovací) na Harfu, od 26. dubna 1964 pak znovu jak dříve z Harfy do Vysočan a od 16. března 1970 dokonce až ke konečné tramvaje na Novém Hloubětíně. Od Vysočan jela tak v souběhu s tramvajemi. Provoz stále setrvával stále jen ve špičkách pracovních dnů. Během dalších let byl provoz více méně podobný, který vydržel do počátku 90. let.
V 90. letech (někdy během let 1990 – 1993) byl provoz linky 109 malinko neobvyklý. V ranní špičce jezdila pouze ve směru Dolní Počernice – Nový Hloubětín a odpoledne zase pouze ve směru opačném.
linka 109 v roce 1975 v trase Nový Hloubětín – Dolní Počernice (screen: archiv DPP)
S prodloužením metra B na Černý Most 9. listopadu 1998 a s tím i ke zbytečnému provozu se souběhem metra byla zkrácena na Českomoravskou, která byla nejbližší zastávka od Spojovací pro linku 109. K tomu byla nově vedena i přes Výzkumné ústavy Běchovice. Zrekapitulujeme si tedy trasu: Českomoravská – Harfa – Spojovací – Jahodnice – Dolní Počernice – (Výzkumné Ústavy Běchovice) – Újezd nad Lesy – Sídliště Rohožník. Provoz byl rozšířen na celotýdenní v celé trase.
vozy na lnce 109 na Palmovce (foto:LN)
Kvůli slušné kapacitě byla “stodevítka” od 31. prosince 1998 posílena vloženými spoji v trase Českomoravská – Dolní Počernice, které jezdí dodnes (také kvůli zrušení linky 168). Kvůli stížnostem městských částí, ležící na trase linky 109, které si stěžovaly na vedení linky 109 na Českomoravskou, místo na Palmovku, nedaly dlouho stát a již 10. dubna 1999 byla převedena k metru B na Palmovku. Současně s další rostoucí poptávkou byly nasazeny i kloubové vozy. Bez zásadních změn pak vydržela až do otevření metra C 8. května 2008 do Letňan.
linka 109 na konečné Dolní Počernice (foto: LN)
S prodloužením metra C do Letňan 8. května 2008 byl provoz kloubových vozů rozšířen i na víkendy. Od 30. dubna 2010 zajížděly k VÚ Běchovice spoje v ranní a odpolední špičce. Poslední trvalá změna trasy, kterou byla 109 prošla, znamenala ve zkrácení “stodevítky” k Výzkumným ústavům Běchovice. Většina spojů byla ukončena ale již v Dolních Počernicích. Od 15. prosince 2014 jezdí k VÚ Běchovice také v dopoledních hodinách ve všedních dnech.
linka 109 na Dolních Počernicích (foto: LN)
Mapa: 
Intervaly:
| a) Palmovka – Dolní Počernice b) Dolní Počernice – Výzkumný ústavy Běchovice | ||||||||||
Platný jízdní řád Staré jízdní řády:
Vozový jízdní řád (2. 3. 2014) Zajímavá místa na trase:
- Pod Táborem – naučná stezka MČ Prahy 9 – přírodní park Smetanka
- Lomnická – naučná stezka MČ Prahy 14 (přírodní rezervace V Pískovně, přírodní park Klánovice-Čihadka)
- Nádraží Dolní Počernice – železniční zastávka Praha-Dolní Počernice
- Nádraží Běchovice – železniční stanice Praha-Běchovice
- Běchovice – Městský úřad Běchovice – východiště – červená turistická značka do Klánovic a Hájku – – železniční zastávka Praha-Běchovice střed
- Újezd nad Lesy – naučná stezka Lesní galerie – přírodní park Klánovický les-Cyrilov
- Sídliště Rohožník – východiště – žlutá turistická značka k rozcestí, zde červená (do Klánovic a Dobročovic) a zelená (po přírodním parku Klánovice-Čihadla a přírodní rezervace Klánovický les-Cyrilov) turistická značka – východiště – červená turistická značka do Klánovic a Hájku
Fotografie z linky:
linka 109 na Spojovací (foto: MCH)
linka 109 na VÚ Běchovice (foto: LN)
Video:
linka 109 v trase VÚ Běchovice – Palmovka (video: Lachy Corpo.)
Zveřejněno: 3. 6. 2012 Aktualizováno: 5. 12. 2014 Zdroj historie: doprava.nafoceno.cz, autobusy.org, vetinari.wz.cz, 20 let ROPID, Ropid.cz, schémata DPP Autor: Martin Chour
Můžete prosím Vás doplnit i to, že k výzkumným ústavům jezdi i některé spoje o víkendu.