Bukurešť

 

Bukurešť, hlavní město Rumunska se 1,8 miliony obyvatel, má jednu z největších sítí veřejné dopravy v Evropě, a určitě patří i k těm nejzajímavějším. Složitý systém MHD tvoří síť autobusových, tramvajových a trolejbusových linek, doplněný metrem a jednou linkou rychlé tramvaje. Organizační strukturu, statistické a všeobecné informace o bukurešťské MHD se pokusím popsat v první části článku, a pak představím pár vlastních zážitků z tamní veřejné dopravy.

Bukurešťské metro a povrchová doprava jsou dva rozdělené systémy, provozované dvěmi společnostmi: Metrorex a RATB. Každý z těch dopravců využívá zvláštní jízdenkový systém, naštěstí oba systémy jsou do jisté míry integrovány.

Dopravní schéma RATBDopravní schéma RATB (foto: RATB)

Metro

Bukurešťské metro je pýchou obyvatel města, během několika pobytů v rumunském hlavním městě jsem byl mnohokrát dotázán – „A jeli jste už naším metrem?“. O výstavbě metra bylo rozhodnuto v 70. letech a první úsek byl zprovozněn v roce 1979. Současné bukurešťské metro má čtyři linky, několikrát protínající se v širším centru. V úseku Parc Bazilescu – Lac Străulești pokračuje dostavba linky M4, plánované jsou další dvě linky M5 (první etapa Drumul Taberei – Universitate, další etapa Universitate – Pantelimon) a M6 (1 Mai – Aeroportul Otopeni, předpokládané ukončení v roce 2019). Další plán rozšíření metra počítá se dvěma linkami v úsecích Voluntari (Colentina) – Bragadiru (Rahova) a Crângași – Dristor.

Současně provozované jsou dva typy vlakových souprav: 33 souprav IVA Astra (výrobce Astra Vagoane Arad) a 44 soupravy Movia 346 (Bombardier/ Electroputere Craiova).

Některé stanice v centru města působí trochu zastaralým dojmem, ale všude je docela čisto a metro je opravdu nejpohodlnějším dopravním prostředkem, zvlášť v dopravních špičkách, kdy povrchová doprava stojí v jedné obrovské zácpě. Bukurešťské metro používá systém automatických turniketů.

Dopravní schéma Metrorex (foto: Metrorex)Dopravní schéma Metrorex (foto: Metrorex)

Autobusy

Autobusové linky, stejně jako celou povrchovou dopravu, zajišťuje společnost Regia Autonomă de Transport Bucureşti (RATB). Síť autobusové dopravy v Bukurešti je jednou z nejhustších v Evropě, podle reklamních materiálů RATB neexistuje v Bukurešti místo vzdálené více než 5 minut chůze od nějaké autobusové zastávky.

RATB provozuje 1148 autobusů na 106 městských a 9 příměstských linkách, jejichž délka dosahuje skoro  1200 km. Vzhledem k rozloze Bukurešti RATB provozuje 8 autobusových garáži: Floreasca, Ferentari, Nordului, Militari, Titan, Pipera, Alexandria a Obregia. Vozový park je téměř jednotný

 – po letech provozování několika typů autobusů rozdílných parametrů (DAF, Ikarus, DAC a licenční autobusy Rocar), RATB dospěla k rozhodnutí o radikální obnově vozového parku. V roce 2005 RATB podepsala objednávku na 500 autobusů Mercedes Citaro (které byly dodány v průběhu let 2006 – 2007), v roce 2008 následovala objednávka dalších 500 kusů. Současná autobusová doprava v Bukurešti je jednou z nejmodernějších v Evropě. Několik kusů starších autobusu je ještě v provozu na příměstských linkách.

Provozované autobusy a jejich počet (31. 12. 2012):

  • Ikarus 260 – 2
  • DAF SB 220 – 63
  • ROCAR U 412 – 80
  • IVECO FIAT – 3
  • Mercedes Citaro EURO 3  – 500
  • Mercedes Citaro EURO 4 – 500

V denním provozu je, z výše uvedeného celkového počtu, kolem 900 autobusů, a jsou to už skoro výhradně nově zakoupené Mercedesy. Díky tomu 100% autobusů je nízkopodlažních a vybavených moderním audio-vizuálním informačním systémem. Všechny autobusy jsou bílé barvy.

Mercedes Citaro RATBMercedes Citaro RATB (foto: Wikipedie)

Trolejbusy

Trolejbusová doprava je obsluhována 297 trolejbusy zajištujících provoz 18 linek o celkové délce 149  kilometrů. Vozový park byl obnoven na konci 90. let (nákupem trolejbusů Ikarus 415 T) a pak v roce 2007 (nákupem trolejbusů Irisbus Citelis). Současně je v provozu 100 trolejbusů Astra Citelis a 195 trolejbusů Astra 415 T. Na bukurešťských trolejbusových linkách se můžeme taky setkat se dvěma vozy rumunského výrobce ROCAR: 412 EA i 812 EA. Bukurešťské trolejbusové garáže jsou Vatra Luminoasă, Bucureştii Noi, Berceni a Bujoreni.

Všechny trolejbusy jsou nízkopodlažní a vybaveny audio-vizuálním informačním systémem. Ikarusy jsou modrozelené a žluté barvy, Citelisy jsou většinou jen bílé.

Tramvaje

Tramvajová doprava v Bukurešti má 26 linek, 516 vozů a 241  kilometrů tratí. Většina provozovaných tramvají je místní výroby, a to docela doslovně, když jsou vyráběny v dílnách URAC (dceřinná společnost RATB) v Bukurešti. URAC zajišťuje taky běžné a generální opravy tramvajových vozidel a taky i jejich recyklace po vyražení z provozu. Druhým nejvíce  rozšířeným typem vozu je Tatra T4R. RATB provozuje 8 tramvajových vozoven: Victoria, Bucureştii Noi, Dudeşti, Alexandria, Colentina, Militari, Giurgiu, Titan a Giuleşti.

Současný počet vozu (31. 12. 2012):

  • BUCUR LF  – 10
  • V3A M – 323
  • V3A CH+PPC – 46
  • T4R – 116
  • Rathgeber M5.65/M4.65 – 10 + 5
  • V2ST – 2
  • V2AT – 9

Nízkopodlažní tramvaje jsou to hlavně Bucur LF a V3A CH+PPC, jen 17% z celkového počtu tramvají je nízkopodlažních. Jedinou tramvajovou linkou, na které jsou provozovány pouze nízkopodlažní vozidla je linka 41. RATB stále nahrazuje nejstarší typy vozů tramvajemi LF a V3A, bohužel výrobní kapacita URAC je omezena. Jako první mají byt vyřazeny vozy Rathgeber a pak značně omezen počet vozů Tatra.

Bukurešťské tramvaje jsou většinou bílé barvy s úzkým žlutým pruhem dole, až na některé výjimky (můžeme se setkat s tramvajemi modrozelenými nebo i dokonce modrými). Informační audio-vizuální systém má 31% tramvají.

Tramvaj V3A linky 5 na konečné Piaţa Sfantul GheorgheTramvaj V3A linky 5 na konečné Piaţa Sfantul Gheorghe (foto: J. Domanski)

Lehké metro

Bukurešťské lehké metro (rumunsky:  metrou uşor) není, navzdory svému názvu, podpovrchovou tramvají – je to spíš klasická tramvajová trať, uspořádaná tak, aby zajistila tramvajím přednost v jízdě a možnost rozvinutí podstatně vyšší rychlosti (do  60 km/h). V plném provozu je pouze jedna linka (41), zprovozněna v roce 2002. Na lince jsou nasazeny výhradně modernizované vozy V3A.

Noční doprava

Noční dopravu v Bukurešti zajišťuje 25 autobusových linek. Noční autobusy vyjíždí v 23.00 hodin a jsou v provozu do 4.30, jednotný interval je 40 minut. Mezi  1.00 a 3.00 ranní hodinou je zaveden 120 minutový interval, což prakticky omezuje noční dopravu na minimum.

Většina linek (16) vyjíždí z náměstí Piaţa Unirii v centru města

Zajímavosti

  • V pracovní den dohled nad provozem sítí RATB provozuje 29 mobilních hlídek, používajících vozy Dacia (26) a ARO (3).
  • Dopravní sít RATB zajišťuje hromadnou dopravu v zóně o velikosti  510 km 2. V roce 2012 přepravila 751 milionů cestujících.
  • V Bukurešti existuje 2345 zastávek MHD, dalších 170 najdeme v příměstské oblasti.
  • V roce 2012 v cele Bukurešti byl v provozu pouze jeden jízdenkový automat, který se nacházel  na letišti Bukurešť-Otopeni.
  • Letiště Otopeni a Băneasa spojují s centrem města dvě autobusové expresní linky. Na expresních linkách platí zvláštní tarif a není možné použít obyčejnou bukurešťskou jízdenku. Expresní jízdenky se prodávají jako samostatné papírové magnetické karty (2 jízdy) nebo mohou být nahrané na kartu RATB (10 jízd nebo měsíční kupon). Vzhledem k problémům s označováním jízdenek jaké měli bukurešťští cestující, koncem roku 2012 v expresních autobusech byl zavedený průvodce, který označuje cestujícím jízdenky v označovaci.
  • Do roku 2008 byla trolejbusová doprava v Bukurešti rozdělena do dvou samostatných, nepropojených se systémů. Jeden zajišťoval dopravu v severní části města, další v jihovýchodní části. V 2008 roku začala stavba trolejbusové trati v úseku Piața Unirii – Calea Vitan – Piața Sudului – Piața Rosetti, s cílem propojit trolejbusovou sít v jeden celek.
  • Všechny soupravy metra vyrobené společnosti Bombardier mají své vlastní názvy. Vozy z čísla 1001 – 1018 (resp. 2001 -2018, druhy vůz v soupravě) nesou jména květin Dalia, Narcisa, Camelia, Magnolia, Crizantema apod. Vozy z čísla 1101 – 1126 (2101 – 2126) nesou jména evropských hlavních měst: Bukurešť, Stockholm, Berlín, Paris, Roma atd. Souprava 1101/2101 byla nazvaná Evropa. Název Praha nese souprava z číslem 1115/2115.
  • V 70. letech, před zprovozněním metra, společnost Întreprinderea de Transport București (předchůdce RATB) provozovala téměř neuvěřitelný počet 4859 vozidel a počet zaměstnanců přesahoval 340 000!
  • Problémem RATB jsou černí pasažéři. Podle průzkumu zveřejněného na webovém portálu evz.ro 75% dotázaných přiznalo, že aspoň jednou jelo MHD na černo, z toho 98% „velmi často/běžně“.
  • Dalším problémem je hustota provozu v Bukurešti, důsledkem čehož  je zpovolnění veřejné dopravy – zvláštní autobusové pruhy nebo samostatné tramvajové kolejiště najdeme zde pouze výjimečné. Průměrná cestovní rychlost bukurešťské povrchové dopravy za rok 2012 jen o něco přesáhla  13 km/h.

5Bombardier Movia – interiér vozu (foto: Wikipedie)

RATB „očima překvapeného turisty“ aneb bukurešťská MHD na vlastní kůži

První setkaní s veřejnou dopravou jsem měl na bukurešťském letišti Otopeni – zde máme na výběr mezi vlakem, expresním autobusem a taxíkem. Autobus je asi tím nejlepším řešením jak se dostat do centra. Výše zmíněný ojedinělý jízdenkový automat v Bukurešti se nachází přímo u autobusového nástupiště. Informační cedulka je v angličtině, a v menu automatu můžeme vybrat, kromě rumunštiny, pár dalších jazyků.

Po nástupu do autobusu musíme přiložit jízdenku na označovač, a vyčkat na zvukové potvrzení označení jízdenky, případné dodatečné informace se ukážou na displeji označovače. Nicméně systém je asi příliš složitý jak pro Rumuny tak i pro cizince a spoustu lidí má problém se správným označením jízdenky, nebo to nedělají vůbec (bylo to v roce 2011, a ještě nebyl zavedený průvodčí). Expresní linka není až tak expresní jak bychom mohli předpokládat – během cesty zastavuje na několika příměstských zastávkách a nabírá další cestující.

Po příjezdu do centra Bukurešti si musíme někam uschovat jízdenku na letištní expres (zbývá tam ještě jedna jízda) a pořídit si obyčejnou městskou jízdenku. V turistickém informačním centru personál sice mluví anglicky, ale žádné jízdenky se zde neprodávají, a vypadá to, že zaměstnanci centra toho moc o tarifu MHD neví. Nezbývá nic jiného než se někoho zeptat, a už za pár minut směřuji k malé plechové budce na nejbližší křižovatce – je to prodejna jízdenek, jaké v Bukurešti najdeme na mnoha místech, hlavně v centru: malá, plechová budka, šedé barvy, uvnitř místo na malý pultík a židle. Samozřejmě na angličtinu mohu zapomenout, mluví se tady pouze rumunsky, a prakticky možnost zakoupení jízdenky pro návštěvníky rumunského hlavního města je opravdu omezena, ne-li iluzorní: ze zvědavosti jsem vyzkoušel několik budek v centru, a výsledek byl, bohužel, stejný(koncem roku 2011 mnoho budek bylo už nahrazeno modernějšími, a prostornějšími kontejnery).

Tarif MHD je docela průhledný a vyvěšený v okénku: existuje možnost nákupu jednotlivých jízdenek, jízdenek na určitou dobu (7 nebo 14 dní, měsíc, apod.), jízdenek na určitý počet jízd a elektronickou peněženku. Samozřejmě můžeme vybrat mezi jízdenkami pouze pro sít RATB nebo Metrorex, resp. kombinovanými. Bohužel tarifní informace je taky pouze v rumunštině.

Jako, že v nejbližší době mě čeká docela dost cestování městem, zvolil jsem na začátek 7 denní jízdenku pro povrchovou dopravu. A zde máme další překvapení – k zákupu takové jízdenky potřebujeme občanku nebo pas. Všechny jízdenky jsou nahrávány na elektronickou kartu, papírovou nebo plastovou, v případě časových kupónů je to pouze plastová karta. Systém vydávání karet není až tak složitý jako v případě pražské Opencard, karta bude zhotovena na místě a máte ji během pěti minut (což v případě Opencard trvá nějaké dva-tři týdny).

Karta MHD má tu výhodu, že při další návštěvě Bukurešti (pokud samozřejmě přistaneme na letišti Otopeni) je možné ji rychle a jednoduše nabít v automatu (nebo dobít v jedné z 232 budek). Dosud jsem nenašel informace, zda tramvajenka RATB nabízí i jiné služby, ale některé banky umožňuji integrace tramvajenky s debetní kartou.

Karty RATBKarty RATB, foto: RATB

Jízdenku už mám, teď stojím před dalším úkolem, a to nalezením autobusové zastávky. Cestujícího tak čeká další překvapení – musíme zapomenout na zastávky, které známe z naší části Evropy. Bukurešťské označení zastávky jsou malá, často zrezavělá plechová cedulka, která může být umístěna skoro všude. Pokud nevíme kde se přesně nachází naše nástupní zastávka, můžeme opravdu velmi jednoduše projít kolem (já osobně jsem to dokázal asi třikrát) a dorazit do příští zastávky po svých. Jen pár zastávek v centru je vybavených přístřešky a díky tomu je můžeme  rychleji lokalizovat.

Označeni autobusové zastávky na Piața RomanăOznačení autobusové zastávky na Piața Romană (foto: J. Domanski)

Konečně jsem tu správnou zastávku našel, číslo autobusu taky je mi známo, tak nezbývá nic jiného než počkat na správný spoj. Bohužel, nevím jak dlouho, protože na zastávkách nenajdeme nic, co by se aspoň podobalo jízdnímu řádu (snad s výjimkou expresních linek – zde RATB počítá, že je hlavně využívají turisté a cizinci). Autobusy zde jezdí podle intervalu, který se pohybuje od 5 do 45 minut, v závislosti od denní doby a linky. V případě autobusu z pěti nebo desetiminutovým intervalem to většinou není problém, ale při 45 minutovým intervalu se můžeme opravdu překvapit, pokud o tom nevíme předem.

Na zastávkách v centru jsou často umístěné dopravní schéma mající podobu plánku Bukurešti, kde modrou čárou jsou označené autobusové a červenou tramvajové linky. Najdeme tam pouze názvy hlavních ulic města, a pokud nevíme přesně, kde se zrovna nacházíme a kam chceme dorazit, tak dopravní schéma nám zrovna moc nepomůže.

Po nástupu do autobusu budeme ale odměněni opravdu moderním audio-vizuálním systémem, který najdeme za kabinou řidiče. Kromě otravujících reklam zde najdeme čas příjezdu do konečné zastávky, čas příjezdu do příští zastávky (informace jsou automaticky aktualizované v závislosti na plynulosti provozu), název příští zastávky a její polohu na plánu Bukurešti, pak název ulic v okolí příští zastávky, a možnosti přestupu. Informace o příští zastávce a možnostech přestupu jsou taky opakovány na LED displeji u stropu.

Během jízdy musíme samozřejmě počítat s dopravní kontrolou, která je taky dost zajímavá. I když většina cestujících využívá nějaký druh elektronické jízdenky, revizor není vybaven čtečkou těchto karet. Pokud mu cestující ukáže kartu, revizor ji vezme, přiloží k označovači, a informace o platnosti karty a jízdenky přečte na displeji označovače. Jsem opravdu zvědav, jak probíhá kontrola v přeplněném autobuse (což je v Bukurešti standardem).

Při čtění těchto zážitků cestování MHD v Bukurešti se může zdát noční můrou, ale ve skutečnosti potřebujeme jen předem ověřit informace o spojích a k tomu trochu zkušenosti. MHD jsem používal při mnoha návštěvách rumunského hlavního města, a cestování je opravdu pohodlné. Jedině během ranní a odpolední špičky musíme počítat s tím, že všechny dopravní prostředky jsou opravdu plné, a často se vůbec do autobusu nebo tramvaje nedostaneme, a musíme počkat na další spoj.

Abychom účinně využívali městskou dopravu a vyhýbali se nějakým překvapením, je nutné běžně používat webovou stránku RATB. Najdeme zde všechny nezbytné informace, díky kterým můžeme naplánovat cestu městem: seznam linek, intervaly, umístění zastávek, průběh linek (seznam zastávek a trasu linky na plánu města) a spoustu dalších. Stránka RATB je opravdu skoro přecpaná informacemi, bohužel existuje pouze rumunská verze.

Detail trasy trolejbusu číslo 79 na stránkách RATBDetail trasy trolejbusu číslo 79 na stránkách RATB

Při plánování cesty je nutné pamatovat na to, že většina linek v centru má jiný průběh tam a zpět. Z toho důvodu musíme naplánovat nejen, jak dorazíme k našemu cíli, ale taky jak se odtamtud vrátíme zpět. Systém intervalu může být na první pohled složitý, ale autobusů je opravdu takové množství, že stačí jen sledovat linky s intervalem 20 a více minut.

Zkušenosti z Bukurešťské MHD jsem popsal na příkladě autobusové dopravy, ale i v případě tramvaje nebo trolejbusu to vypadá skoro stejně. Bukurešťské metro je opravdu „bezzážitkové“:  přijede, nastoupíte a pohodlně pojedete do cílové stanice.

O půl roku později…

V květnu 2014, po půlroční pauze, jsem opět navštívil rumunské hlavni město. Vzhledem k několika změnám, které jsem zpozoroval v bukurešťské veřejné dopravě, pokusím se teď o krátkou aktualizace článku o MHD v Bukurešti.

První, asi nejvýznamnější změnou je to, že autobusové zastávky, hlavně v centru města, byly opatřeny žlutými vodorovnými značkami (viz foto níže). Díky tomu nemusíme už tak často hrát v oblíbenou hru bukurešťské RATB z názvem „najdi zastávku“. Samozřejmě pořad, jak je to zde zvykem, autobusy do zastávkových zálivů zajíždějí jen zřídka.

14727Vyznačena autobusová zastávka, autobus se ale obvykle zastaví v prostředním jízdním pruhu. (foto: JD)

U autobusových a tramvajových zastávek je teď mnohem více přístřešků. Sice pořad nenajdeme jízdní řády nebo komunikační schémata, ale aspoň můžeme se skryt před deštěm.

Revizoři RATB už mají čtečky jízdenek, v podobě chytrých mobilních telefonů Samsung Galaxy Nexus. Novy kontrolní systém stal 1 392 865 lei (cca. 8,5 milionu korun), a zakoupených bylo 200 telefonů, software, licencí a dodateční zařízení pro systém prodeje předplacených jízdenek. Celkem RATB zaměstnává teď 300 revizoru, a kontrole jízdenek jsou opravdu mnohem častější. Ještě před dvěma nebo třemi lety bylo možné cestovat v Bukurešti celý týden a nepotkat žádného revizora, teď ale můžeme počítat z kontroly jízdenek i několikrát denně.

Ojedinělý jízdenkový automat na letišti Otopeni je pořad mimo provoz (v červenci to budou už dva roky) a jedinou možností je zakoupení jízdenky umístěné u autobusové zastávky (obvyklý bukurešťský kiosek) s prodejem jízdenek. Bohužel nepřijímají platební karty a mluví se pouze rumunsky. Pro běžného návštěvníka Bukurešti to může být nepřekonatelná překážka, a jedinou možností jak se dostat do města pro cizince je taxislužba.

14734Bukurešťská momentka – autobus RATB před Palatul Parlamentului (dříve Palác lidu), proslulou stavbou rumunského socialistického diktátora, Nicolae Ceaușescu. (foto: JD)

Pozitivní změnou je to, že v expresních autobusech (platí zvláštní tarif) je už možno použít běžnou elektronickou kartu RATB Activ. Nemusíme tak používat dvě zvláštní karty, jak to bylo dřív nutné (Activ z nahraným kuponem a Multiplu s nahranou expresní jízdenkou) – při nákupu kupónů můžeme dobít kartu Activ libovolnou částkou v a označovač v expresním autobuse nám po přiložení karty stáhne jízdné z elektronické peněženky (3,50 je jedna jízda).

Z expresního autobusu zmizeli také průvodčí, předpokládám, že z důvodů, o kterých jsem psal výše. Jsem zvědav, zda se tam vrátí během letních prázdnin.

Při pobytu v Bukurešti jsem udělal pár fotek z běžného dopravního provozu. Můžete je najít na naše facebookové stránce: (zde odkaz)

* Všechny statistické informace podle stavu na 31. 12. 2012.

V článku byly použité oficiální informační materiály RATB a Metrorexu.

Zveřejněno: 11. 2. 2014 Autor: Jacek Domański, úpravy pravopisu a zkompletování článku Jonáš Hájek a Martin Chour

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.