Budapešť

 

Hlavní město Maďarska oficiálně vzniklo v roce 1873 sloučením dvou měst – Budína na západním břehu Dunaje a Pešti na východním. Budín je známý především svým hradem, římskými lázněmi a původním osídlením Římanů již v 1. století našeho letopočtu (pozůstatky starého římského města můžeme najít v osadě Aquincum na severním okraji Budína, přímo před jejím vstupem je stanice příměstského vlaku H5); v Pešti zase nalezneme nejobdivovanější budovu maďarského parlamentu nebo třeba Náměstí Hrdinů (Hősök tere). Koordinátorem celého integrovaného systému na území Budapešti je BKK, který byl založen v roce 2010.

pohled na budapešťský parlament z protějšího břehu (foto: VV/2016)

Do Budapešti je jedno z nejlepších spojení z České republiky – vlaky EuroCity sem jezdí z Prahy každé dvě hodiny; komu vadí sedět 7 hodin ve vlaku, cesta uteče rychle nočním vlakem EuroNight. Vlak vás odveze na nejfrekventovanější nádraží Keleti Pályaudvar (v maďarštině Východní nádraží) situované na okraji centra Pešti, odkud jezdí dvě linky metra, jedna tramvajová linka a kromě toho je tu ještě autobusový a trolejbusový terminál, kde končí autobusy jedoucí na sever Pešti a trolejbusy na západ (do centra) a na východ (předměstí). Dostanete se tak odtud do všech možných různých směrů. Jelikož je to významný dopravní uzel, nalezneme tu i dopravní infocentrum budapešťského dopravního podniku BKK (Budapesti Közlekedési Központ). Aby se tu netvořily dlouhé fronty jako např. na pražském hlavním nádraží, je zde nainstalovaný vyvolávací systém – u dveří vám obsluha vytiskne číslo a musíte čekat, dokud vás nevyvolají. I když jsem chtěl jen dopravní mapu, musel jsem čekat 10 minut.

infocentrum-bkk

dopravní infocentrum BKK na nádraží Keleti Pályaudvar (foto: VV/2016)

Všechny nápisy jsou kromě maďarštiny i v angličtině a personál dopravních center umí anglicky.  Jízdenky si můžete koupit jak v infocentru, tak v automatech nacházejících se ve všech stanicích metra. Jednoduchá nepřestupní jízdenka stojí 350 HUF (30 Kč), přestupní 530 HUF (46 Kč) a balík deseti jízdenek za 3000 HUF (262 Kč). Tyto jízdenky je nutné označit při vstupu do dopravního prostředku. Naproti tomu jsou nabízeny 24hodinová jízdenka za 1650 HUF (144 Kč), skupinová 24hodinová jízdenka pro až 5 cestujících cestujících spolu za 3300 HUF (288 Kč) a dále 72hodinová a 7denní. Tyto jízdenky mají větší formát a jsou označeny již při koupení.

Poté, co si koupíte jízdenku, můžete se vydat na projížďku městskou hromadnou dopravou. MHD je tvořena snad všemi dopravními prostředky – metro, tramvaje, autobusy, trolejbusy, příměstské vlaky, přívozy, lodě, lanovka a zubačka. Začneme tedy tím nejzajímavějším – metrem.

Metro

mapa-metra

metro tvoří čtyři linky označené čísly 1-4 a doplňuje je pět linek příměstských vlaků označených 5-9

Ve městě jezdí celkem 4 linky metra. První žlutá linka M1 byla zprovozněna v roce 1896, u příležitosti oslav tisíciletí příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Jedná se zároveň o první linku podzemní dráhy v pevninské části Evropy (nepočítáme tedy Londýn). Důvodem k vybudování první linky podzemní dráhy byla přeplněná Andrássyho ulice, která spojovala v té době novou zástavbu s Peští. Začínala v centru Pešti v zastávce Vörosmarty tér a vedla pod Andrássyho ulicí do parku v severovýchodní části města, kde v nadzemním úseku v zastávce Artézy fürdő končila. Za zastávkou bylo depo. Dalšího prodloužení se dočkala až v roce 1973, kdy s přestavbou parku a přilehlých lázní Széchenyi byla trať v parku přeložena a zahloubena, v parku vznikla nová zastávka Széchenyi fürdő a trať byla prodloužena ještě o jednu zastávku Mexikói út, kde byl zřízen autobusový a tramvajový terminál. Vedle se nachází i depo metra. Nejde o klasické metro, jak ho známe z jiných evropských velkoměst – stanice jsou o dost kratší a strop je hodně nízko.

vozidla Ganz na lince M1 ze 70. let (foto: MCH/2017)

Druhá červená linka M2 vznikla až v roce 1970 (s novým úsekem v r. 1973), nejdelší modrá linka v roce 1977 (s novými úseky v roce 1980, 1981, 1984 a 1990) a čtvrtá zelená linka vznikla až v roce 2014. Na ní jezdí soupravy metra bez řidiče. Plánuje se i její další prodloužení. Kromě prodloužení linky M4 je v plánu i linka M5 od severu k jihu, která má jet dokonce mimo město, částečně vznikne ze současných linek HÉV.

Linka M3 má modrou barvu a propojuje sever a jih Pešti. Vznikla, jak je patrné ze vzhledu stanic a souprav, za dob komunistické vlády, konkrétně v roce 1976. Od tohoto roku až do současnosti jezdí na lince šestivozové sovětské soupravy typu Ev, 81-71 a jejich modifikace (o těch ještě později).

20160903_174006

šestivozová sovětská souprava 81-71 odjíždí z konečné stanice Újpest-Központ (foto: VV/2016)

20160903_122421

souprava právě příjíždí do nástupní stanice Újpest-Központ na severním konci trasy (foto: VV/2016)

20160903_173818

interiér vozů známe z Prahy (foto: VV/2016)

81-71 přijíždí do stanice (foto: MCH/2017)

Na linkách 2 a 4 jezdí stejná vozidla značky Alstom, která jsou navíc průchozí. Jediný rozdíl je, že ve vozech na lince 2 je kabina řidiče, zatímco na lince 4 jezdí plně automaticky; druhým rozdílem je, že na lince 2 jezdí pětivagonové soupravy a na lince 4 čtyřvagonové. Na lince 1 pak jezdí postarší vozidla Ganz a na M3 staré sovětské vozy 81-71 a Ev, které jsou od roku 2016 nahrazovány modernizovanými vozy. V současnosti jsou v provozu cca 3 soupravy. Celková obnova vozového parku na lince M3 by měla být dokončena v roce 2019.

moderní metro bez strojvedoucího na lince M4 (foto: MCH/2017)

V současnosti je většina stanic metra hlídána ,,živými turnikety“, tj. zaměstnanci, kteří před vstupem do metra kontrolují jízdenku. Účinnost tohoto systému je vysoká a díky němu se v budapešťském metru nevyskytují bezdomovci. Do metra se plánují přidat v roce 2018 také turnikety, u kterých bude moci platit jízdné platební kartou.

důkaz, že metro na lince M4 jezdí opravdu bez strojvedoucího – je ale možné vůz upravit tak, aby bylo ovládané strojvedoucím (foto: MCH/2017)

M4 ve stanici, stejné vozy ovšem se strojvedoucím jezdí i na lince M2 (foto: MCH/2017)

Tramvaje

První tramvají v Budapešti byla koňská dráha od roku 1866, elektrická tramvaj se objevila až o několik let později, v roce 1887. Tramvajovou dopravu provozuje jediná společnost BKV, i když dříve zde existovaly celkem 4 společnosti, neboť tramvajová síť není jednotná.

tramvaj CAF na lince 19 projíždí po nábřeží (foto: MCH/2017)

Současná tramvajová síť má celkem 30 linek, které jezdí po celém městě (čísla 1 – 69). Často zde potkáte české vozy Tatra T5C5/T5C5K, původně hannoverské vozy Stadtbahnu TW6000, které jsou postupně nahrazovány novými nízkopodlažními vozy CAF Urbos 3 (které jsou klimatizovány), na vybraných linkách zastaralé vozy Ganz csuklós ze 70. let. Vidět je možné i nízkopodlažní vozy Siemens Combino Supra NF12B, které jezdí pouze na linkách č. 4 a 6.

V Budapešti naleznete i nemalé množství českých vozů Tatra T5C5 (foto: MCH/2017)

staré maďarské tramvaje Ganz, které postupně po dodávce nových tramvají CAF mizí z pravidelných linek, i tak jich ale nalezneme nemalé množství (foto: MCH)

staré hannoverské tramvaje najdeme zejména na východě Budapešti, částečně ale už byly nahrazeny kratšími variantami tramvají CAF Urbos 3 (foto: MCH)

Vozidla CAF Urbos 3 jsou zároveň nejdelšími tramvajovými vozy na světě – měří úctyhodných 56 metrů. Mají 9 článků a jezdí výhradně na tangenciální lince 1.

Tramvajová trať vedoucí po západním nábřeží Dunaje se u hradu podvrtává pod zem, aby zde podjela předpolí starého mosut Széchenyi. Odtud jezdí také lanovka k hradu.

nejdelší tramvaj v Budapešti a zároveň ve světě (foto: MCH/2017)

Tramvajové soupravy zde jezdí spřažené obráceně, aby mohly být obousměrné a nemusela být na konečné smyčka. Většina konečných je tak tvořena jen kolejovým přejezdem z jedné koleje na druhou. Na fotce vůz T5C5, který při modernizaci dostal poptávkové otevírání dveří, digitální panely a polstrované sedačky (foto: MCH/2017)

vozovna s původně hannoverskými vozy Düwag TW6000, které jsou postupně nahrazovány novějšími vozy (foto: MCH/2017)

zachráněné staré vozy, které čekají na rekonstrukci pro muzejní účely (foto: MCH/2017)

zatímco tramvaj před vozovnou skončila svou pouť po Budapešti před 10 lety, tramvaj projíždějící křižovatkou to všechno ještě čeká (foto: MCH/2017)

český vůz T5C5 na panelových kolejích, mířící na lesní konečnou Hűvösvölgy (foto: MCH/2017)

tramvaj Siemens Combino Supra na lince č. 1, kde jezdí i nejdelší tramvaje na světě (foto: MCH)

Trolejbusy

V Budapešti jezdí celkem 15 linek. Trolejbusy jsou povětšinou červené, zejména značky Ikarus. Nové vozy Solaris postupně tyto starší vozy Ikarus nahrazují. Nové vozy mohou ujet až 4 km bez trolejového vedení, což umožňuje více využít současnou síť trolejbusů.

starší maďarský trolejbus na lince č. 76 – i tyto trolejbusy jsou postupně nahrazovány novými Solarisy (foto: MCH)

kloubový trolejbus před nádražím Keleti pályaudvár čeká na odjezd na lince č. 80 (foto: MCH)

jedno z největších trolejbusových obratišť v Budapešti v blízkosti zastávky tramvaje, městské železnice HÉF a linky metra (foto: MCH)

Autobusy

Většinu linek provozuje dopravce BKV, v rámci subdodávek pak Volánbusz a VT-Arriva. Vozový park se skládá zejména z maďarských vozů Ikarus. Mezi novější vozy, které se kupují výhradně nízkopodlažní, patří Volvo, Mercedes-Benz Citaro, Van Hool, Solaris Urbino, MAN Lion´s City a Setra. Nově se tu setkat můžete také s maďarskou značkou Modulo.

s Ikarusy 260 či 280 se v Budapešti setkáte jen ve špičkách pracovních dnů či na záloze (foto: MCH)

jeden z největších soukromých dopravců v okolí Budapešti – Volánbusz (foto: MCH)

starší Volvo na lince č. 7 do Újpalota – autobusy mají klasickou modrou barvu (foto: MCH)

turistický otevřený Ikarus (foto: MCH)

v Maďarsku jezdí i české autobusy značky SOR – jelikož ale ,,sör“ znamená v maďarštině pivo, jsou tu tyto vozy známé pod značkou Credo (foto: MCH)

starý Ikarus spolu s novým Mercedesem na konečné u Dunaje (foto: MCH)

HÉV

HÉV jsou příměstské vlaky, podobné německému S-bahnu, které jezdí až do centra města. Vozy jsou zelené, povětšinou značky BHÉV.

Vybrané linky HÉV by měly být nahrazeny prodlouženými tramvajemi či metrem a zbývající linky by měly přejít pod národního železničního dopravce, aby se stav těchto tratí a jednotek o něco zlepšil. Přece jen současné soupravy jsou zejména ze 70. let a interiéry vypadají strašně.

stará souprava HÉV (foto: MCH)

podzemní a zároveň konečná stanice linek HÉV (foto: MCH)

Lanovka

Lanovka, která vede k turistickým atrakcím, je používána hlavně turisty. Vede od Lánchídu (Řetězového mostu) k budínskému hradu a k Rybářské baště. Ostatní lanovky jsou používány pouze v malé míře. Plánována je i lanovka, která má obsluhovat lokalitu Gellért-hegy.

turistická lanovka „Sikló“, která vede k hradu – je hodně využívaná turisty, proto i velmi drahá (foto: MCH)

Zubačka

Na západě Budapešti najdete i jednu zubačku, která vás vyveze do kopců, odkud můžete jít např. na pionýrskou železnici.

zubačková linka 60 (foto: MCH)

interiér zubačky – vozy jsou velmi široké (foto: MCH)

Lodě

V létě jsou v provozu i 4 linky trajektů, označené čísly D11, D12, D13 a D14, které po Dunaji spojují sever s jihem Budapeště. Doporučujeme svézt se s nimi v pracovní den, o víkendu na ně totiž neplatí jízdenka na MHD a musíte si zakoupit dražší jízdenku jen na loď.

Dětská železnice

V Budapešti mají také dětskou/pionýrskou železnici, kde děti vypravují vlaky, prodávají jízdenky a starají se o celou dráhu. K pionýrské dráze se dostanete buď zubačkovou linkou č. 60 či z druhé strany poloměstskou tramvají z konečné Hüvösvölgy.

pionýrská železnice (foto: MCH)

pionýrská železnice (foto: MCH)

Na zastávkách naleznete jízdní řády a povětšinou i lavičku či čekárnu. Na novějších zastávkách naleznete i digitální panely.

v Budapešti se v poslední době začaly objevovat i digitální tabule s předběžným odjezdem tramvají či autobusů (foto: MCH)

Jízdné se platí ve forintech. U některých autobusů je nutné nastupovat pouze předními dveřmi, ve večerních hodinách pak pouze jimi.

jízdní řád speciální linky (foto: MCH)

Vlak

Integrace dopravy v oblasti Budapešti se týká také vlaků. Osobní vlaky jsou zde označené písmenem S, zrychlené G a rychlíkové Z. V Budapešti se nachází celkem 3 velká nádraží – např. Keleti na východě či Kelenföld na jihozápadě. Na železnici se nově setkáte i s moderními klimatizovanými vozy Stadler, provozované státním dopravcem MÁV-START.

Fotogalerie:

Autoři: Martin Chour, Vojta Vilímec Zveřejněno: 14. 5. 2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.