Zlín a Otrokovice

 

Zlín a Otrokovice se nachází na východě Moravy ve Zlínském kraji. Města jsou propojena zejména železniční a trolejbusovou tratí, které jsou funkční řadu let.

P1070749pohled od Lesní čtvrti na Zlín (foto: MCH)

Ve Zlíně ani v Otrokovicích narozdíl od většiny jiných českých měst mnoho zajímavého nenajdeme.

Centrálním náměstím je náměstí Míru, kde nalezneme několik soch – památník sv. Donáta a sv. Floriana. Ve směru na západ od náměstí, v sadech Svobody, spatříme renesanční zámek Zlín, který vznikl přestavbou původní tvrze ve 2. polovině 16. století. Kolem roku 1780 byl zámek upraven v duchu baroka. Vedle zámku se kromě železničního a autobusového nádraží nachází ve směru na jih další sad – sad Komenského, který je vytvarován do kruhového tvaru.

P1070737centrální náměstí Míru (foto: MCH)

Hned vedle sadu se tyčí monumentálně vypadající budova Univerzitní knihovny a kongresového centra, které určitě nikdo nepřehlédne. Půlkilometrovým parkem T.G.Masaryka je možné se od sadů dostat k Domu Umění, který se nachází na jižním kraji Zlína. Po zelené značce je možné odtud zdolat i Zlínské hřbety od Březnic po Malovice.

P1070736zámek Zlín (foto: MCH)

Nejvyšším bodem samotného Zlína by se dalo označit okolí Lesní čtvrti, kam jezdí i dvě trolejbusové linky 3 a 13 a nachází se tu také hvězdárna. Z jejich konečné se totiž můžete vydat po okružní naučné stezce areálu Lazy, případně se vydat po žluté do Kudlova, plného různých pramenů a studánek. Pod Lesní čtvrtí se nachází ve Štefánikově ulici evangelický kostel.

P1070742evangelický kostel ve Štefánikově ulici (foto: MCH)

Západně po Štefánikově ulici se dostaneme ke Kudlovské přehradě, která ale přehradou není. Rozměry a hloubka dosahují obvyklého malého rybníka. Na tomto rybníku se nachází i restaurační loď, které si nejspíše všimnete, pokud kolem půjdete nebo pojede.

Divadelní ulicí se dostáváme stále blíže centru. Po pravé straně se před vámi objeví městské divadlo a po levé straně kostel sv. Filipa a Jakuba, který tu poměrně vyčnívá z ostatní husté obytné zástavby. po pár metrech se opět dostáváme k náměstí Míru.

P1070710kostel sv. Filipa a Jakuba v centrální části města s trolejbusem Škoda 24Tr (foto: MCH)

Celým městem protéká řeka Dřevnice, která pramení v Hostýnských vrších a v Otrokovicích se vlévá do Moravy. Podél ní vede z Otrokovic pře Zlín do Příluk kromě cyklostezky i červená a modrá turistická značka, které začínají u zlínského zámku. Modrá za Tyršovým náměstím od Dřevnice odbočuje do Fryštáku kolem vodní nádrže Fryšták a kostela P. Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně, zatímco červená pokračuje podél nábřeží a odbočuje až za Fügnerovým nábřežím, odkud stoupá do Kostelce (lázně) a k ZOO a zámku Lešná.

P1070739socha na náměstí Míru (foto: MCH)

Ve směru do Otrokovic se v západní části Zlína nachází známé Baťovy závody (video), které byly v roce 1945 znárodněny a z části budov se staly obytné domy či kanceláře. V jedné z budov se nachází i úřad města či muzeum Baťových továren. V současnosti je snaha o zrekonstruování dalších schátralých Baťových budov tak, aby tvořily další příjemnou čtvrť Zlína. Hned vedle Baťových závodů se nachází i náměstí Práce (video) se stejnojmennou autobusovou a trolejbusovou zastávkou, která v minulosti hrála velkou roli. Právě sem bylo naváženo všech 30 tisíc zaměstnanců, kteří v Batově továrně pracovali.

Náměstí Práce hrálo i druhou roli – bylo zde vystavěno množství společenských budov, které měly pracovníkům zpříjemnit dvouhodinovou obědovou pauzu. –  kino, park, tržnice, obchodní centrum a mnoho dalšího, dnes bohužel skoro všechno pošlo ladem…

P1070727Baťovy závody od náměstí Práce (foto: MCH)

Mezi Zlínem a Otrokovicemi se také nachází Malenovice s malenovickým hradem, kam se můžete dostat zejména linkou 51, 52 a 53 k hradu nebo dalšími autobusovými a trolejbusovými linkami na Třídě 3. května. Po modré se zároveň můžete z Malenovic dostat lesem kolem Tlusté hory do centra Zlína. Druhou památkou v Malenovicích je i kostel sv. Mikuláše uprostřed obce.

Po minutí obchodního centra mezi Malenovicemi a Otrokovicemi se konečně dostáváme do Otrokovic, průmyslového města. Více jak polovinu města zaobírají původní Baťovy závody a letiště Otrokovice. Zbylá část Otrokovic byla srovnána z velké části se zemí a na místě původních domů vyrostly nové paneláky. Z původních Otrokovic se tak zachovalo jen minimum, za to Kvítkovice, které se připojily k Otrokovicím v roce 1960, zůstaly prakticky stejné.

P1070720boží muka v Loukách (foto: MCH)

Městská doprava je zajištěna na 15 trolejbusových linkách označených 1 – 14 a 16 autobusových linek označených 31 – 90 dopravní společností Zlín –  Otrokovice (DSZO).

Trolejbusy začaly ve Zlíně a Otrokovicích jezdit v roce 1944, prvním městě na Moravě.

P1070679vozovna DSZO s vozy Škoda 15Tr, které v současnosti jen zřídka zasáhnou do provozu (foto: MCH)

Základní trolejbusovou síť zajišťují ve Zlíně a Otrokovicích zejména linky 2, 3, 4, 6, 8, 11, 12 a 13, ostatní linky (2, 7, 9, 10 a 14) jsou zejména doplňkové. Všechny linky jezdí celotýdenně, resp. každý den vyjede alespoň jeden spoj.

Do ostatních oblastí ve Zlíně a Otrokovicích i mimo ně jezdí autobusy, které jezdí na 16 linkách č. 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 51, 52, 53, 55, 70 a 90. Většina z nich je provozována celotýdenně, kromě linek 35, 38 (o víkendu jeden spoj) a 90.

P1070726náměstí Práce s autobusy a trolejbusy DSZO (foto: MCH)

Linka 2 společně s linkou 6 a vybranými spoji linky 1 propojuje Otrokovice se Zlínem, dále ale každá jede jinam. Linka 2 je od náměstí Práce vedena přes centrum, Cigánov, Kúty a Zálešnou kolem trolejbusové vozovny u zastávky Vozovna DSZO na Bartošovu čtvrť, kde končí jako jediná trolejbusová i autobusová linka.

Linka 6 je na náměstí Práce vedena ve směru od Otrokovic vlevo k zámku a dále nad železniční tratí do Otrokovic a Vizovic po mostě přes řeku Dřevnici do místní části Čepkov a kopcem nahoru na Jižní Svahy a Kocandu, kde je ukončena. Odtud je možné se vydat po modré do Fryštátu ke stejnojmenné vodní nádrži. Kromě trolejbusů obsluhuje Jižní Svahy také linka 33, která oproti trolejbusům jezdí západněji. Vedle Jižních Svahů se také nachází nejseverozápadnější část Zlína Mladcová, kam jezdí linka 32.

P1070686trolejbusová dvojka u Baťovy nemocnice, směřující na Bartošovu čtvrť (foto: MCH)

Dalšími důležitými linkami jsou sesterské linky 3 a 33, což značí i jejich očíslování. Z nejvyššího bodu trolejbusové sítě na Lesní čtvrti jedou postupně dolu do Štefánikovy ulice, na kterou se napojují u evangelického kostela u „Kudlovské přehrady“. Za ním pokračují k divadlu a přes náměstí Míru k náměstí Práce, v opačném směru jedou od náměstí Práce přes Školní.

U náměstí Práce se linky rozdělují – linka 13 jeden do obratiště Sportovní hala, vzdáleného asi 1 km, linka 3 pokračuje dále po třídě Tomáše Bati kolem Baťových továren a od hlavní se odpojuje k vesnici Louky, kde také končí. Ze zastávky Louky,křiž. na svou konečnou jede pomocí dieselagregátu.

P1070744trojka na nejvyšším bodě trolejbusové sítě – u Lesní čtvrti (foto: MCH)

K blízkým Jaroslavicím u Lesní čtvrti vás doveze linka 31, která jede ve velmi dobrém a zapamatovatelnému intervalu 30 minut jak ve všední dny, tak o víkendu.

Obsluhu jižních oblastí pod Zlínem je přenechána linkám 31 a 32 a to konkrétně  do Kudlova, Filmovým ateliérům a Majáku.

P1070719trolejbusová linka 3, která do Louk přijela za pomoci dieselagregátu (foto: MCH)

Pátou popisovanou linkou je linka č. 4, která jako jediná trolejbusová linka obsluhuje jak Podhůří a Letnou, tak také Nivy a Vršavu. Z Podhůří jede ulicí Svatopluka Čecha a Mostní přes Letnou. Mostní ulicí se dostává na náměstí Práce, které slouží pro všechny linky jako jeden z hlavních přestupních bodů, i když v dosti zanedbaném stavu. Od náměstí Práce pokračuje stejně jako linka č. 2 přes centrum kolem zastávky Školní či Náměstí Míru na Dlouhou.

V Cigánově se odděluje od trolejbusových linek 2 a 8 a jako samotná linka pokračuje společně s autobusy do Niv a Vršavy.

P1070716náhradní autobusová linka č. 4 od Náměstí Práce na Pohoří (foto: MCH)

Z Vršavy dále do Kostelce, Lešné, Štípy a Velíkové je možné se dostat autobusovými linkami 34, 35, 36 a 37. Do Kostelce, známého svými léčebnými prameny, je možné se dostat všemi zmiňovanými linkami.  Pro ty, pro které nejsou lázně hlavním cílem, se mohou vypravit do blízké Lešné, kde si na své přijdou jak děti, tak i dospělí. Nachází se tu zoologická zahrada a zámek Lešná z let 1987 – 1984. Sem je možné se dostat linkou 34 a 36 (37).

Pokud z Kostelce nebudeme odbočovat doleva na Lešnou, dostaneme se do obce Štípa, kam opět jezdí všechny 4 linky. Linkami 35, 36 a 37 se dostáváme dále do Velíkové, odkud je možné se vydat na výlet do hor, např. ke zřícenině hradu Lukov či do nitra Hostýnských vrchů. „Třicetsedmička“ odtud pokračuje polookružně přes Ostratu a Hvozdnou zpět do Štípy a Kostelce a dále zpět do Zlína. Nutno však zmínit, že linka 37 je provozována pouze jedním spojem o víkendu večer.

P1070757autobusová linka 36 na Náměstí Práce (foto: MCH)

Osmá autobusová linka společně s 6 a 7 začíná na Kocandě. Spolu sjíždí dolů Jižními Svahy do centra k zámku, autobusovému a železničním nádraží. Zde se 8 odpojuje od 6 a 7 a polookružně přes Školní pokračuje na Dlouhou a stejně jako linka 2 Cigánovem do místní části Zlína – Zálešná. Po mostě se dostává přes řeku, projíždí kolem vozovny, přejíždí železniční trať a dostává se do Obecin. Štefánikovou ulicí směřuje zpět do centra, projíždí kolem divadla a náměstí Míru a od zámku opět stoupá nahoru na Jižní Svahy a Kocandu.

P1070693Škoda 25Tr s kastlí Citybus na Kocandě (foto: MCH)

Kratší variantou linky 8, opět polookružní, je linka 9, která začíná až na Jižních Svazích a od zámku pouze objíždí ulicí Školní a kolem náměstí Míru centrum a opět se vrací na Jižní Svahy.

P1070698devítka klesá z obratiště Jižní Svahy do ulice Středová (foto: MCH)

Doplňující linky 10 a 14 tvoří jakoby jednu linku, protože pokud jede linka 10, nejede linka 14 a naopak. Linka 10 je provozována v pracovních dnech od 6 do 20 hodin z Jižních Svahů přes zámek, náměstí Práce a ulicí Tomáše Bati a Třídy 3. května do Malenovic k obchodnímu centru Centro. Linka 14 je pak kratší variantou linky 10 a od zámku jede z náměstí Práce ke Sportovní hale, kde končí.

P1070700

linka 10 v Malenovicích u obchodního centra (foto: MCH)

Posledními základními linkami pro trolejbusovou sít jsou linky 11 a 12. Obě začínají na Sportovní hale nebo na Antonínově u náměstí Práce a spolu jedou přes centrum a Štefánikovou ulicí do Příluk. Zde končí trolejové vedení a obě linky se odtud vydávají na dieselagregát, každá ale jiným směrem. Linka 11 jede vlevo přes železniční trať do Příluk nebo do Lužkovic, linka 12 se napojuje na hlavní a podél železniční tratě pokračuje do Želechovic.

P1070704linka 12 v Želechovicích, nedaleko železniční zastávky (foto: MCH)

Linky 1 (Otrokovice – Příluky) a 7 (Kocanda – Sportovní hala), o kterých jsem se nezmínil, jsou pouze linky jezdící několika málo spoji denně. Jedná se především o zátahové a nájezdové spoje z vozovny na vybrané linky.

P1070674linka 1, směřující z Otrokovic do vozovny DSZO (foto: MCH)

Důležitou linkou je i linka 38, která propojuje hůře dostupná místa centrální části Zlína od Podvesné až po Baťovy závody.

P107072338 u DSZO (foto: MCH)

Obsluha Malenovic a jejího okolí je přenechána linkám 51, 52 a 53, z nich 51 a 52 začínají v Malenovicích, linka 53 je vedena od Zlína a provozována cca 3 páry spojů v pracovní dny a jedním párem o víkendu. Z Malenovic mají linky 51 a 52 zcela odlišnou trasu – linka 51 jede na jih, zatímco linka 52 na sever. První z nich jede od malenovické točny skrz Jarolímkovo náměstí k Malenovickému rybníku a odtud se vrací polookružně přes různé části Malenovic zpět k točně u hlavní silnice na Zlín a Otrokovice. Druhá začíná opět na samém místě, dále je ovšem vedená přes Tečovice a Lhotku do Chlumu.

Obsluha celých Otrokovic je přenechána lince 55, která několika variantami trasy projíždí celé Otrokovice skrz na skrz, ať se jedná o průmyslovou či obytnou čtvrť.

P1070762jednou z nejpotřebnějších linek pro Otrokovice je linka 55 (foto: MCH)

Doplňujícími linkami jsou linky 70 a 90, kterémají několik málo spojů a projíždí různými variantami jak Zlín, tak Otrokovice.

Dopravu zajišťují výhradně nízkopodlažní autobusy, trolejbusů je pak nízkopodlažních asi 90 %. Na trolejbusových linkách se setkáte se standardními vozy 24Tr a 26Tr, u kloubových s vozy 25Tr a 27Tr. Tyto vozy doplňuje jeden standardní vysokopodlažní vůz 14Tr a 6 kloubových vozů 15Tr, které jsou vypravovány především ve špičkách pracovních dnů nebo slouží jako zálohy.

P1070699desítka na Jižních Svazích (foto: MCH)

Pro autobusovou dopravu slouží vozy Citybus a Citelis v 10,5, 12 a 18 metrové verzi.

Většina trolejbusových linek jezdí dle taktových jízdních řádů s intervaly:

  • ranní špička: 12 min
  • dopoledne: 20 min
  • odpolední špička 12 min
  • večer: 20 min
  • sobota a neděle: 20 min

P1070741linka 11 do Příluk v zastávce Slovanská (foto: MCH)

U autobusových jízdních řádů jsou intervaly odlišné, některé nejsou vůbec ztaktovány. I tak je zde vidět snaha vytvořit jízdní řád přehledný a zapamatovatelný pro cestujícího. Pro aktuální polohu vozu je možné použít aplikaci, která umožňuje jednak vyhledat za jak dlouho pojede váš autobus (zpoždění), ale také jakým vozem cestující pojede (ev. č.), viz. http://www.dszo.cz/online/. Ve autobusech nebo trolejbusech je také možné se připojit k Wi-Fi.

Zastávky jsou městského typu. Jízdní řády jsou kryté plastovou folií. Seznam zastávek se u JŘ nachází vlevo, vedle je kolonka pro pracovní den, za ní pak pro sobotu a poslední pro neděli.

P1070691městský označník (foto: MCH)

Nástup do vozu je umožněn v období od 4 do 20 hodin všemi dveřmi, poté pouze dveřmi předními.

Ceny jízdného jsou průměrné. Základní jízdenka pro jednu jízdu stojí 12 Kč a platí 20 minut, o 3 koruny dražší jízdenka pak platí 30 minut a za 18 Kč můžete jet jedním vozidlem až 50 minut. Přestupní jízdenka (max. 4 přestupy) na 20 minut vás vyjde na 46 Kč, na 30 minut na 58 Kč a na 50 minut za 70 Kč.

Stejně jako jízdenka na 50 minut pro 4 přestupy stojí záhadně i jednodenní jízdenka s neomezeným počtem přestupů. Týdenní jízdenka stojí 180 Kč, půlroční 2060 Kč.

P1070673automat na jízdenky (foto: MCH)

Garáže DSZO se nachází v ulici Podvesná XVII. ve čtvrti Podvesná.

P1070675

Oproti jiným městům, důraznou pozici má i železnice. Ta propojuje Vizovice se Zlínem a Otrokovicemi a je hojně využívána cestujícími. Ve Zlíně se nachází celkem 4 železniční zastávky, mezi Zlínem a Otrokovicemi dalších pět.

P1070706Regioshark v Želechovicích nad Dřevnicí (foto: MCH)

P1070768setkání dvou vlaků na trati 331 ve stanici Zlín střed (foto: MCH)

Historie:

Baťovské továrny byly ve Zlíně založeny v roce 1894, což sebou neslo jednak vybudování bytů pro zaměstnance, ale také dopravní prostředek, který by zaměstnance po okolí rozvážel.

35

V  roce 1899 tak byla zřízena nová železniční trať, která však propojovala jen centrální části města Zlína a Otrokovic, proto bylo uvažováno o zavedení autobusové dopravy, která ve Zlíně odstartovala v roce 1928. V tomto roce zavedl první autobusovou linku Pavel Vaculík. Linka spojovala Baťovi závody s východní částí města, v roce 1930 se k této lince přidala ještě jedna linka ve velmi podobné trase, provozovaná Františkem Pavelkou.

Ve 40. letech v roce 1940 se k těmto dvěma soukromníkům přidala Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD), kterou měl pod dohledem Baťa. OZVD v nadcházejícím roce přebrala obsluhu dvěma soukromníkům a stala se tak jediným provozovatelem autobusové dopravy ve Zlíně.

31

Otázkou trolejbusové dopravy se Zlín zabýval už od roku 1934, přesto první trolejbusy se po městě rozjely až v roce 1944. 27. ledna 1944 se tak trolejbusy rozjely na trati Náměstí Práce – Cigánov – Nemocnice – Podvesná – Náměstí Práce s odbočkou na Lesní čtvrť a do Prštného. Po druhé světové válce bylo vystaveno mnoho nových tratí, uveďme proto například trať do čtvrti Varšava (1947), do Malenovic (1949), Kvítkovic (1950) a konečně v roce 1953 do Otrokovic. V roce 1957 byla vystavěna poslední trat do Podhůří.

V následujících letech nedocházelo kvůli levné ropě k výstavbě nových trolejbusových tratí,  nicméně ani žádné nebyly rušeny. Další tratí na které se objevily trolejbusy byla trať do Podhůří v roce 1980. V roce 1983 došlo k výstavbě trati do Příluk, roku 1989 na Jižní Svahy a roku 1991 na Bartošovu čtvrť. V 90. letech došlo ještě k výstavbě nové trolejbusové trati od Jižních Svahů Slunečné na Středovou a v novém tisíciletí se stala poslední vybudovanou tratí, resp. prodlouženou z Jižních Svahů na Kocandu.

P1070682muzejní Karosa B 732 v garážích DSZO (foto: MCH)

Mapa sítě:

mhd zlín

Fotogalerie:

Zveřejněno: 13. 12. 2015 Autor: Martin Chour

One Response to Zlín a Otrokovice

  1. Stanislav Nováček říká:

    Dobrý den,
    jen chci upřesnit název zlínské čtvrti, kterou v článku jmenujete „Podhůří“, správně je to Podhoří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *